o odvolání a jmenování likvidátora, k odvolání účastníků 1) a 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. března 2022, č. j. 73 Cm 228/2021 19,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. rozhodl o odvolání účastnice 2) [Anonymizováno] z funkce likvidátora společnosti [Anonymizováno] (dále jen „společnost“), výrokem II. jmenoval novým likvidátorem společnosti insolvenčního správce [Anonymizováno]., sídlem [Anonymizováno], výrokem III. uložil účastnici 2) povinnost zaplatit státu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč s uvedením příslušných platebních dispozic a výrokem IV. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Z odůvodnění usnesení soudu prvního stupně vyplývá, že navrhovatel se domáhal odvolání účastnice 2) z funkce likvidátora společnosti a jmenování nového likvidátora ze seznamu insolvenčních správců pro nečinnost likvidátora. Společnost vstoupila do likvidace v roce 2018, nepodává daňová přiznání k dani z příjmu právnických osob, na výzvy navrhovatele nereaguje. Navrhovateli není známo, v jakém stadiu se likvidace nachází. Účastníci potvrdili, že daňová přiznání k dani z příjmu právnických osob za roky 2018 až 2020 skutečně podána nebyla, tuto povinnost splní v brzké době; je zde reálný předpoklad k dokončení likvidace v první polovině roku 2022.

3. Soud prvního stupně, aniž by ve věci nařídil jednání, vycházeje z tvrzení účastníků řízení a skutečností mu známých z vlastní činnosti, dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro odvolání účastnice 2) z funkce likvidátora dle § 191 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Likvidátor funkci nevykonává řádně, je dlouhodobě nečinný, nepodává za společnost daňová přiznání a ani soudu nesdělil, že by zde byla okolnost bránící v dokončení likvidace, která trvá déle než pět let. Proto soud prvního stupně podanému návrhu vyhověl, účastnici 2) z funkce likvidátora odvolal a ze seznamu insolvenčních správců jmenoval likvidátora nového (§ 191 odst. 3 a 4 o. z.).

4. Povinnost uhradit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč soud prvního stupně uložil společnosti a účastnici 2) s odkazem na § 11 odst. 2 písm. a), § 4 odst. 1 písm. j) ve spojení s § 2 odst. 3, 8 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

5. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podaly účastnice 1) a 2) společné odvolání, navrhujíce, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že návrh na odvolání likvidátora se zamítá.

7. Odvolatelky namítají, že ve vyjádření ze dne 24. ledna 2022 bylo avizováno, že daňová přiznání k dani z příjmu právnických osob dodatečně připraví a místně příslušného správce daně podají, což učinily 17. února 2022 (daňové přiznání za rok 2018) a 18. února 2022 (daňová přiznání za roky 2019 a 2020). Tudíž ke dni vydání napadeného usnesení společnost tuto povinnost splnila.

8. Odvolatelky rovněž nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o tom, že účastnice 2) nevykonává funkci likvidátora řádně, aniž by jí v tom bránily relevantní okolnosti. V této souvislosti poukazují na jejich vyjádření k podanému návrhu, v němž uvedly, že dokončení likvidace brání skutečnost, že společnost dosud nebyla schopna odprodat obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „obchodní podíl“), který má ve svém majetku. Soudu prvního stupně vytýkají, že přehlédl, že se nemůže obchodního podílu jednostranně vzdát, musí nalézt nějakého nabyvatele ochotného ho koupit. Bez prodeje obchodního podílu není možné likvidaci společnosti dokončit. Společnost vedla v minulosti s vlastníkem zbylého obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba]. jednání, avšak dosud s negativním důsledkem. Tyto okolnosti jsou pro nemožnost dokončení likvidace podstatné a zároveň vylučují odpovědnost účastnice 2) za to, že likvidace nebyla dosud ukončena. Odvolatelky dodaly, že úspěch prodeje obchodního podílu závisí na osobních vztazích účastnice 2) a Ing. [Anonymizováno]. Jednání s tímto potencionálním zájemcem jsou komplikovaná, ale pokračují a existuje značná pravděpodobnost, že by mohla být v blízké budoucnosti zdárně dokončena.

9. Navrhovatel s podaným odvoláním nesouhlasí, ztotožňuje se se závěry soudu prvního stupně.

10. Navrhovatel učinil nesporným, že likvidovaná společnost podala dne 17. února 2022 daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob za zdaňovací období 2018 a dále dne 18. února 2022 podala daňová přiznání k dani z příjmu právnických osob za zdaňovací období 2019 až 2021 s tím, že výše uvedené účastnici 2) jakožto likvidátora společnosti nerehabilituje a nadále je na ni pohlíženo jako na osobu neplnící si zákonné povinnosti likvidátora dle § 191 odst. 2 o. z. (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. března 2021, č. j. 7 Cmo 206/2020-35).

11. Navrhovatel odkázal na tvrzení uvedená v jeho podání ze dne 15. února 2022, zejména na to, že likvidace probíhá bezmála čtyři roky, že nezajištění včasného a tedy řádného podávání každoročních daňových přiznání bylo opakovaným porušováním zákonem stanovených povinností likvidátora, že „nenaplňování účelu likvidace likvidátorem spočívající v provedení likvidace ve lhůtě přiměřené situaci likvidované právnické osoby je nutno považovat za neřádné plnění povinností likvidátora ve smyslu § 191 odst. 2 o. z. a potažmo tak za důvod způsobilý pro odvolání likvidátora z funkce. Nekonání spočívající v neprovádění likvidace znamená porušování povinností likvidátorem, resp. neřádné plnění jeho povinností“ (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. března 2021, sp. zn. 7 Cmo 206/2020). Navrhovatel rovněž poukázal na skutečnost, že společnost dosud ani nesplnila povinnost zakládat do sbírky listin účetní závěrky, což lze rovněž kvalifikovat jako neplnění povinností likvidátora.

12. Dále poukázal na to, že společnost i účastnice 2) jsou zastoupeny týmž advokátem. Navrhovatel má pochybnosti o tom, zda za dané situace nedochází ke střetu zájmů „ve věci hromadného právního zastupování“ u likvidované společnosti a likvidátorky, odkazuje na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. března 2022, sp. zn. 7 Cmo 93/2021.

13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně z níže uvedených důvodů neobstojí.

14. Podle § 191 odst. 2 o. z. soud na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, a jmenuje nového likvidátora.

15. Řízení o odvolání likvidátora z funkce je řízením podle § 85 písm. a) z. ř. s., jde o tzv. nesporné řízení.

16. Podle § 21 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), za právnickou osobu jedná a) člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna. Podle odst. 2 se ustanovení odstavce 1 se nepoužije, stanoví-li tento nebo zvláštní zákon, že za právnickou osobu jednají jiné osoby. Podle odst. 4 za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.

17. Podle § 32 odst. 2 o. s. ř. zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.

18. Z předloženého spisu vyplývá, že navrhovatel podal dne 11. listopadu 2021 návrh na odvolání účastnice 2) z funkce likvidátora společnosti pro neplnění jejích povinností, jelikož za roky 2018 až 2020 nepodala za společnost daňová přiznání (což dokládá výzvami k podání daňových přiznání).

19. Z obsahu spisu se dále podává, že v řízení jedná za společnost účastnice 2) coby její likvidátor. Obě účastnice, tj. společnost a účastnice 2) jsou zastoupeny advokátkou [Jméno navrhovatele C] na základě udělené procesní plné moci ze dne 20. ledna 2022 (založené na č. l. 14 spisu). Plnou moc udělila účastnice 2) sama za sebe, jakož i za společnost coby její likvidátor.

20. Nahlédnutím do elektronické databáze obchodního rejstříku společnosti odvolací soud zjistil, že společnost byla založena dne 6. října 1992. Společníky společnosti jsou účastnice 2) a Dimitrios Vlachopoulos. Společnost má jediného jednatele – účastnici 2), která je zároveň zapsána jako její jednatel. Ze sbírky listin obchodního rejstříku se podává, že společnost od svého vzniku dosud do sbírky listin nezaložila žádné účetní závěrky ani jiné povinně zakládané listiny.

21. Z obsahu odvolacím soudem vyžádaného spisu vedeného Městským spisem v Praze pod sp. zn. 83 Cm 250/2015 se podává, že pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2018, č. j. 83 Cm 250/2015-62, byla společnost zrušena s likvidací; likvidátorem byla jmenována účastnice 2). Od svého jmenování do funkce likvidátora nepodala soudu žádnou zprávu o průběhu likvidace.

22. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 9. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, uzavřel, že: „Otázku, zda mezi účastníky řízení, která nemají spornou povahu, dochází ke střetu zájmů (§ 21 odst. 4, resp. § 32 odst. 2 o. s. ř.), je nutné řešit s odkazem na povahu (hmotně)právního vztahu, který má být v řízení vypořádán. Ke střetu zájmů (§ 21 odst. 4, resp. § 32 odst. 2 o. s. ř.) dochází v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce pouze ve vztahu mezi osobou, která má být vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu, a obchodní korporací, které se týká (tvrzený)důvod, pro nějž má být dotčená osoba vyloučena. …Vyšel-li odvolací soud z toho, že vylučovaný jednatel nemůže v řízení již jen kvůli svému procesnímu postavení jednat za první společnost, a proto je namístě jí ustanovit opatrovníka, neboť zde není nikdo, kdo by byl oprávněn za první společnost jednat, je jeho právní posouzení této právní otázky správné. To platí i přesto, že první společnost jednající vylučovaným jednatelem udělila advokátovi po zahájení řízení v projednávané věci procesní plnou moc. Existuje-li totiž střet zájmů mezi účastníkem (právnickou osobou) a osobou za něj jednající, jsou procesní úkony, které jednající osoba za právnickou osobu činila, od počátku neúčinné a soud k nim nesmí přihlížet (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. července 2020, sp. zn. 20 Cdo 1453/2020). Takovým procesním úkonem je přitom i udělení procesní plné moci.“ S těmito závěry se odvolací soud plně ztotožňuje; dle jeho názoru jsou aplikovatelné i v řízení o odvolání likvidátora z funkce.

23. Odvolací soud v této souvislosti rovněž odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. listopadu 2015, sp. zn. 29 Cdo 4747/2014, uveřejněné pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že „v občanském soudním řízení jedná za společnost v likvidaci podle § 21 odst. 2 o. s. ř., § 70 odst. 3 a § 72 obch. zák. likvidátor; to neplatí, nemá-li společnost likvidátora nebo jde-li o řízení, v němž je zastoupení společnosti likvidátorem vyloučeno (§ 32 odst. 2 o. s. ř.).“ Dle odvolacího soudu se uvedený právní závěr prosadí i v poměrech právní úpravy platné a účinné od 1. ledna 2014.

24. Ke střetu zájmů v daném řízení dochází ve vztahu mezi osobou, která má být z funkce likvidátora odvolána, tj. účastnicí 2) /která je zároveň jedinou jednatelkou společnosti/, a samotnou společností, v níž právě dotčená osoba funkci likvidátora vykonává. Za tuto obchodní korporaci proto v řízení o odvolání likvidátora z funkce nesmí jednat ten, kdo má být z funkce likvidátora odvolán (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. března 2022, sp. zn. 7 Cmo 93/2021, na něž odkazuje navrhovatel, a od jehož závěrů nemá odvolací soud v poměrech nadepsaného řízení se odklonit).

25. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že společnost nebyla v řízení zastoupena osobou oprávněnou za ni jednat pro střet zájmů (§ 32 odst. 2 o. s. ř.). Uvedené platí i přesto, že společnost jednající odvolávanou likvidátorkou udělila advokátce po zahájení řízení v projednávané věci procesní plnou moc (viz výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021). Tímto nesprávným postupem prvostupňový soud odňal společnosti možnost jednat před soudem a řízení zatížil zmatečnostní vadou dle § 229 odst. odst. 1 písm. c) o. s. ř. K této vadě řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a která nemohla být za odvolacího řízení odstraněna, byl odvolací soud povinen přihlédnout dle § 212a odst. 5 věty první o. s. ř.

26. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

27. Soud prvního stupně v dalším řízení za dané procesní situace dle § 29 o. s. ř. ustanoví společnosti pro dané konkrétní řízení procesního opatrovníka, jemuž zašle návrh a poskytne prostor k zaujetí stanoviska v dané věci. Bude-li to třeba, soud prvního stupně nařídí jednání, při němž provede dokazování v potřebném rozsahu a vypořádá se s tvrzeními účastnice 2), kterými se v napadeném rozhodnutí vůbec nezabýval, jakož i případnou argumentací společnosti k podanému návrhu, a umožní účastníkům řízení se k provedeným důkazům vyjádřit (budou-li prováděny). Na základě zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně znovu zváží existenci důvodů pro odvolání účastnice 2) z funkce likvidátora společnosti a své závěry promítne do nového rozhodnutí ve věci.