o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze konané dne 27. října 2018, k odvolání navrhovatelů proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. prosince 2019, č. j. 13 Cm 40/2019-88,

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně výrokem I. zamítl návrh navrhovatelů na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva [Anonymizováno] (dále jen „družstvo“) konané dne 27. října 2018, kterými schválila pod bodem č. 5 roční účetní závěrku za rok 2017, pod bodem č. 8 rozpočet na rok 2019 a pod bodem č. 9 rozhodla, že apartmány zůstanou ve vlastnictví družstva, pod bodem č. 10 jmenovala členy představenstva pana [Anonymizováno] a pana [Anonymizováno]. Výrokem II. družstvu nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování vyšel z toho, že:

- navrhovatelé jsou členy družstva;

- členská schůze byla svolána na 27. října 2018 v 10.00 hodin do hotelu na území [Anonymizováno], na jejím programu bylo mj. schválení účetní závěrky za rok 2017, schválení rozpočtu na rok 2019, hlasování o návrhu představenstva nepřecházet k prodeji apartmánů do osobního vlastnictví, volba dvou členů představenstva družstva;

- o konání valné hromady byli členové družstva informováni pozvánkou, kterou za představenstvo zpracoval [Anonymizováno], který je na pozvánce zároveň označený jako tajemník družstva. [Anonymizováno] byl v době od 15. února 2016 do 18. května 2019 místopředsedou představenstva;

- členská schůze se konala dne 27. října 2018 a přijala napadená usnesení, a to usnesení č. 5, kterým schválila roční účetní závěrku za rok 2017, usnesení č. 8, jímž byl schválen rozpočet na rok 2019, usnesení č. 9, kterým bylo přijato rozhodnutí, že „se nebude přecházet k individuálnímu vlastnictví apartmánů (tyto zůstanou ve vlastnictví družstva) a usnesení č. 10, kterým jmenovala dva nové členy představenstva- [Anonymizováno] a [Anonymizováno], jejichž životopisy byly členům poskytnuty spolu s dokumenty zasedání;

- dle článku 20.4 stanov družstva členskou schůzi svolává představenstvo nebo osoba k tomu oprávněná dle právních předpisů;

- za družstvo jedná samostatně předseda nebo místopředseda představenstva družstva. Při právních jednáních v písemné formě je třeba podpisu předsedy a místopředsedy, nebo předsedy či místopředsedy spolu s dalším členem představenstva;

- působnost členské schůze upravuje článek 21 stanov, dle kterého mj. do působnosti členské schůze náleží schvalovat účetní závěrku, jakož i rozpočet družstva (který sestavuje a předkládá ke schválení členské schůzi představenstvo);

- dle článku 2.4 stanov družstva právní poměry družstva upravují zákonné a jiné právní předpisy a tyto stanovy. Představenstvo družstva je oprávněno vydat vnitřní řád družstva, který bude v souladu s hlavním účelem družstva a hlavním společným zájmem jeho členů podrobněji upravovat záležitosti družstva, jako je užívání, správa, údržba, opravy, zajištění pořádku a čistoty společných částí parku, platební povinnosti členů, splatnost členských příspěvků a další vnitřní záležitosti družstva;

- z článku 22.1 domácího řádu, vnitřního řádu je tento interním předpisem podle článku 2.4 stanov družstva a má za cíl regulaci hlavních cílů družstva a společných zájmů členů;

- dle článku 21. 5. domácího řádu, vnitřního řádu se členské schůze družstva mohou uskutečnit jak v Nizozemsku, tak i v České republice;

- členská schůze družstva dne 10. června 2017 schválila domovní řád;

- členské schůze družstva konané dne 28. března 2015 (bod 9), 28. listopadu 2015 (bod 7) a 14. října 2015 projednaly a schválily převod apartmánů do soukromého vlastnictví.

3. Na takto ustaveném základě soud prvního stupně, poté kdy shledal aktivní legitimaci navrhovatelů k podání návrhu a jeho včasnost ve smyslu § 663 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, k jednotlivým namítaným důvodům neplatnosti usnesení členské schůze uzavřel, že:

- členská schůze nebyla svolána v souladu se stanovami družstva a § 638 z. o. k. Členskou schůzi svolává představenstvo družstva, kdy v případě písemného úkonu je zapotřebí podpisu předsedy a místopředsedy, nebo předsedy či místopředsedy spolu s dalším členem představenstva. Tato náležitost splněna nebyla. Členskou schůzi svolal pouze [Anonymizováno], který byl v rozhodné době místopředsedou představenstva (tj. osobou oprávněnou za družstvo jednat). Absenci druhého člena představenstva na pozvánce na členskou schůzi soud prvního stupně vyhodnotil jako formální pochybení při svolání členské schůze, bez závažných právních následků, nezasahující do práv členů družstva, jež v konečném důsledku nemůže vést k vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze dle § 260 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“);

- členská schůze nebyla svolána na nevhodné místo a v nevhodném čase. Soud prvního stupně s odkazem na stanovy, článek 21.5 domácího řádu, s ohledem na strukturu členské základny družstva, opíraje se o závěry uvedené Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 23. února 2011, sp. zn. 29 Cdo 4796/2010 a ze dne 18. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 66/2011, dovodil, že svolání členské schůze na území [Anonymizováno] není pochybením ani porušením stanov či zákona. Schválení domácí řádu je v souladu se stanovami, respektování stanov a domácího řádu nelze považovat za nesprávný postup družstva;

- schválení rozpočtu na rok 2019, jakož i rozhodnutí o tom, že apartmány nebudou převáděny do individuálního vlastnictví, patří do působnosti členské schůze s odkazem na článek 21.1 písm. c), d), f) a i) stanov. Dle soudu prvního stupně do působnosti členské schůze rovněž náleží rozhodování o zásadních dispozicích s majetkem. Soud prvního stupně neshledal rozpor se zákonem ani v tom, že v předchozím období členská schůze převod apartmánů do individuálního vlastnictví a založení „SVJ“ schválila, a následně své stanovisko změnila. Opakované rozhodování o téže otázce není pochybením ze strany družstva;

- označení volených členů představenstva soud prvního stupně nepovažoval za neurčité, jde o členy družstva a jejich životopis byl účastníkům členské schůze předložen.

4. S tímto odůvodněním soud prvního stupně návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva zamítl.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Ve věci úspěšnému družstvu nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žádné náklady řízení nepožadovalo.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podali navrhovatelé a), b) a c) odvolání, navrhujíce, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a vyslovil neplatnost usnesení přijatých členskou schůzí družstva konanou dne 27. října 2018 v souladu s podaným návrhem.

7. Navrhovatelé c) vzali posléze podáním ze dne 3. března 2020 podané odvolání výslovně zpět.

8. Navrhovatelé a) a b) ve společném odvolání namítají, že soud prvního stupně nesprávně posoudil zjištěný skutkový stav a na základě tohoto vadného postupu dospěl k nesprávným právním závěrům.

9. Odvolatelé opakují stěžejní argumentaci uvedenou před soudem prvního stupně s tím, že usnesení členské schůze považují za nesouladné se zákonem, když a) členská schůze nebyla řádně svolána představenstvem družstva, b) místo a doba zahájení členské schůze nad míru omezovaly možnost členů družstva, c) usnesení týkající se volby členů představenstva je neurčité, osoby zvolené do představenstva jsou označeny naprosto nedostatečně a neurčitě, d) usnesení přijaté pod bodem 8. nepatří do působnosti členské schůze.

10. K namítanému vadnému svolání členské schůze odvolatelé dodávají, že vadu pozvánky spatřovali rovněž v tom, že tato nebyla podepsána vůbec. [Anonymizováno], který je na pozvánce označen jako svolávající osoba, se neoznačil jako místopředseda představenstva, ale jako tajemník. Tudíž dostatečně nevyjádřil svou vůli jednat jako člen statutárního orgánu funkce „tajemníka družstva“ není ve stanovách vůbec upravena, není proto jisté, zda členská schůze byla svolána řádně. Absenci podpisu na pozvánce a pochybnosti o oprávnění jediné osoby uvedené na pozvánce jako svolavatele proto nelze bagatelizovat.

11. Jde-li o domovní řád, mají odvolatelé za to, že tento je z pohledu statutárních záležitostí družstva, jako je svolávání členské schůze a její kompetence, zcela irelevantní. K úpravě místa konání členských schůzí provedené v domovním řádu tedy nelze přihlížet a je nutno vycházet pouze ze zákona či stanov.

12. Se závěrem soudu prvního stupně ohledně usnesení o volbě členů představenstva se odvolatelé rovněž neztotožňují. Uvádějí, že obsah usnesení členské schůze je vymezen zápisem z členské schůze, přičemž je přípustné, aby zejména obsáhlejší materiály schvalované členskou schůzí nebyly pojaty přímo do těla zápisu členské schůze, ale aby přiloženy a usnesení na příslušnou přílohu obsahovalo. Nicméně stran identifikace kandidátů nelze tolerovat, aby jejich označení nevyplývala pouze z těla zápisu členské schůze, ale z dalších listin, které ani nejsou k zápisu připojeny.

13. V případě usnesení č. 9 „nepřecházení k prodeji do osobního vlastnictví“ setrvávají na tom, že členská schůze není dle zákona a stanov družstva o takové záležitosti rozhodovat, a to bez ohledu na to, že v minulých letech o téže záležitosti již rozhodovala. Pokud minulé rozhodnutí členské schůze bylo přijato bez dané působnosti členské schůze a je platné pouze z toho důvodu, že nebylo napadeno žalobním návrhem, nelze automaticky dovozovat, že takový postup legalizuje či dodatečně dává členské schůzi kompetenci o takové záležitosti rozhodovat do budoucna.

14. Pokud jde o schválení rozpočtu, odvolatelé uznávají, že z článku 11.1 písm. i) stanov lze dovodit, že členská schůze je oprávněna o této otázce rozhodovat. Nicméně i toto rozhodnutí je stiženo vadou spočívající ve způsobu svolání členské schůze a místu konání.

15. Družstvo nepovažuje podané odvolání za důvodné, navrhuje usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdit.

16. Družstvo odkazuje na argumentaci uvedenou před soudem prvního stupně s tím, že převážná část zakládajících členů byla z [Anonymizováno] a bylo pro ně složité chápat ustanovení českého práva, týkající se obchodních korporací, proto vycházeli z ustálených zvyklostí. [Anonymizováno], místopředseda družstva v rozhodné době, byl označován jako tajemník nebo sekretář, všem členům bylo jasné, jakou funkci v družstvu vykonává.

17. Předně odvolací soud uvádí, že navrhovatelé c) vzali výslovně jimi podané odvolání zpět, a proto odvolací soud odvolací řízení o jimi podaném odvolání podle § 207 odst. 2 o. s. ř. zastavil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení mezi těmito odvolateli a družstvem /§ 224 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř./.

18. Odvolací soud se posléze zabýval odvoláním navrhovatelů a) a c). Přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť nelze námitkám odvolatelů zcela přisvědčit.

19. Podle § 638 odst. 1 z. o. k. představenstvo svolá členskou schůzi ve lhůtách určených stanovami, nejméně však jednou za každé účetní období.

20. Podle § 663 z. o. k.:

(1) Každý člen družstva, člen představenstva nebo kontrolní komise nebo likvidátor se mohou dovolávat neplatnosti usnesení členské schůze podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. Bylo-li rozhodnuto mimo členskou schůzi, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 652 až 655.

(2) Nebylo-li právo podle odstavce 1 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení členské schůze již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.

(5) Důvodem neplatnosti usnesení členské schůze je i jeho rozpor s dobrými mravy.

21. Podle § 656 z. o. k. ve znění účinném do 31. prosince 2020 členská schůze:

a) mění stanovy, nedochází-li k jejich změně na základě jiné právní skutečnosti,

b) volí a odvolává členy a náhradníky členů představenstva a kontrolní komise, ledaže jiný právní předpis stanoví, že jednoho nebo více členů kontrolní komise volí zaměstnanci družstva,

c) určuje výši odměny představenstva, kontrolní komise a členů jiných orgánů družstva zřízených stanovami, pokud je oprávněna podle stanov tyto orgány nebo jejich členy volit a odvolávat,

d) schvaluje řádnou, mimořádnou nebo konsolidovanou účetní závěrku, popřípadě mezitímní účetní závěrku,

e) schvaluje smlouvu o výkonu funkce podle § 59,

f) schvaluje poskytnutí finanční asistence,

g) rozhoduje o námitkách člena proti rozhodnutí o jeho vyloučení,

h) schvaluje jednání učiněná za družstvo do jeho vzniku,

i) rozhoduje o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty,

j) rozhoduje o uhrazovací povinnosti,

k) rozhoduje o použití rezervního fondu,

l) rozhoduje o vydání dluhopisů,

m) schvaluje převod nebo zastavení závodu nebo takové části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti družstva,

n) rozhoduje o přeměně družstva,

o) schvaluje smlouvu o tichém společenství a její změnu nebo zrušení,

p) schvaluje smlouvu o dalším členském vkladu a její změnu a zrušení, neurčí-li stanovy, že ji členská schůze neschvaluje,

q) rozhoduje o zrušení družstva s likvidací,

r) volí a odvolává likvidátora a rozhoduje o jeho odměně,

s) schvaluje zprávu likvidátora o naložení s likvidačním zůstatkem,

t) rozhoduje o dalších otázkách, které zákon nebo stanovy svěřují do její působnosti.

22. Podle § 260 odst. o. z. soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.

23. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která mají oporu v provedeném dokazování. Odvolací soud sdílí i jeho právní závěry týkající se posouzení jednotlivých důvodů namítané neplatnosti usnesení přijatých předmětnou členskou schůzí, byť výrok soudu prvního stupně neodpovídá aplikaci § 260 o. z. Soud prvního stupně pominul, že má-li soud za to, že jsou dány podmínky pro použití § 260 o. z., je namístě v souladu s tímto ustanovením neplatnost usnesení valné hromady nevyslovit, nikoliv návrh zamítnout. Tento odlišný výrok totiž následně najde odraz ve výroku o nákladech řízení.

24. S ohledem na argumentaci navrhovatelů, v odvolání opakovanou, s níž se soud prvního stupně zcela nevypořádal, odvolací soud podle § 213a odst. 1, 2 o. s. ř. zopakoval důkaz pozvánkou na členskou schůzi a stanovami družstva.

25. Pozvánku na členskou schůzi za představenstvo zpracoval [Anonymizováno], který je na pozvánce označený jako tajemník družstva; jeho podpis chybí; rovněž absentuje druhý člen představenstva.

26. Dle článku 11. 1. písm. g) stanov mezi povinnosti člena družstva mj. patří dodržovat ustanovení vnitřního řádu.

27. Do působnosti členské schůze dle článku 21. 1. stanov zejména patří:

a) měnit stanovy,

b) volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise družstva a jejich a náhradníky a volit předsedu a místopředsedu představenstva družstva,

c) schvalovat řádnou účetní závěrku,

d) rozhodovat o rozdělení a užití zisku, popřípadě o způsobu úhrady jeho ztráty,

e) rozhodovat o zvýšení nebo snížení základního členského vkladu,

f) rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje družstva,

g) rozhodovat o splynutí, sloučení, přeměně, rozdělení nebo jiném zrušení družstva nebo změně právní formy,

h) rozhodovat o prodeji nebo nájmu obchodního závodu nebo jeho části a o jiných majetkových dispozicích,

i) schvalovat rozpočet družstva, víceletý plán údržby a investice na další rok.

28. Odvolací soud konstatuje, že ve sbírce listin je založena řada zápisů z členských schůzí družstva, z nichž se podává, že tyto se konaly jak na území České republiky, tak na území Nizozemska, místa se pravidelně střídala.

29. Odvolací soud má za to, že důkazy provedené před soudy obou stupňů jsou dostatečným podkladem pro rozhodnutí ve věci samé, tj. k posouzení otázky, zda lze dovodit ne/platnost napadeného usnesení členské schůze.

30. Soud prvního stupně správně uzavřel, že návrh byl podán osobami k tomu oprávněnými (členy družstva), správný je i závěr o tom, že byl podán v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě; o těchto skutečnostech nebylo mezi účastníky řízení sporu.

31. Předně je třeba posoudit, zda svolání členské schůze bylo vadné či nikoliv, tedy zda bylo souladné se stanovami a zákonnou úpravou, jakož i zabývat se otázkou, zda členská schůze v případě usnesení č. 9 rozhodovala o záležitosti, která patří do její působnosti, tj. zda se jedná o usnesení členské schůze přijaté v záležitosti, o které členská schůze nemá působnost rozhodnout.

32. K samotným případným důvodům neplatnosti usnesení členské schůze je nutno uvést, že nedodržení řádného postupu při svolání členské schůze je důvodem neplatnosti všech usnesení přijatých na vadně svolném jednání členské schůze. Taková situace však v daném případě nenastala.

33. Pokud jde o namítané vadné svolání členské schůze:

Členskou schůzi svolává představenstvo družstva. Jménem družstva jedná samostatně předseda nebo místopředseda, přičemž v případě, že je pro právní jednání předepsána písemná forma, je třeba podpisu obou, popř. jednoho z nich a zároveň dalšího člena představenstva. Pozvánka na členskou schůzi je dle současné právní úpravy považována za právní jednání družstva, tudíž musí být i podepsána (§ 561 odst. 1 o. z.). Jinak řečeno, pozvánku na členskou schůzi lze považovat za projev vůle, který je nutno přičítat družstvu, učiněný právě jeho zástupci, jimiž jsou pro účely svolání členské schůze osoby oprávněné tuto svolat. V poměrech projednávané věci členskou schůzi svolává představenstvo, za které v případě písemných úkonů jednají dvě osoby tak je výše uvedeno. Tento postup dodržen nebyl. Případná absence podpisu osoby svolávající členskou schůzi, bude-li zjevné, kdo tak činí, zpravidla nebude představovat takovou vadu svolání členské schůze, která by mohla vést k vyslovení neplatnosti všech usnesení, přijatých na takto svolané členské schůzi (srov. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 981-984 s.).

34. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že svolání předmětné členské schůze není souladné se zákonem.

35. I pro družstva však platí § 260 o. z., obsahující důvody, pro které soud neplatnost usnesení členské schůze nevysloví, přestože návrh shledal důvodným. Soud neplatnost nevysloví především v případech, kdy sice došlo k porušení zákona nebo stanov, avšak toto porušení nemělo závažné právní následky a je-li v zájmu družstva hodném právní ochrany neplatnost nevyslovit. V uvedeném ustanovení se promítá zásada, že ne každé porušení právních předpisů či stanov musí být důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze.

36. Odvolací soud má v poměrech projednávané věci za to, že z pozvánky je zřejmé, že svolavatelem je [Anonymizováno], který byl v rozhodné době místopředsedou představenstva, což bylo zcela jistě všem členům družstva známo. Sama skutečnost, že se v pozvánce označil jako „tajemník družstva“ činící předmětný úkon za představenstvo družstva, dle odvolacího nevyvolává pochybnosti o tom, že předmětnou členskou schůzi svolává člen statutárního orgánu, již s ohledem na složení členské základny družstva, kdy takovéto označení místopředsedy není v jiných státech neobvyklé.

37. Výše uvedené nedostatky v procesu svolání členské schůze (absence druhého člena představenstva, jakož i nedostatek podpisu na předmětné pozvánce) jsou porušením zákona a stanov. Odvolací soud má však za to, že je v poměrech projednávané věci dán prostor právě pro aplikaci shora uvedeného ustanovení § 260 o. z. a neplatnost napadených usnesení nevyslovit. Shora popsané porušení procedury při svolání členské schůze nemá dle odvolacího soudu závažné právní následky, neznamenalo podstatný zásah do práv členů družstva. Členové družstva se o konání členské schůze a jejím programu včas dozvěděli, odvolatelé ani netvrdí, že by v důsledku tohoto pochybení utrpěli jakoukoliv (tím méně závažnou) újmu na svých právech. V zájmu stability poměrů a právní jistoty v družstvu je v takovémto případě neplatnost rozhodnutí nevyslovit.

38. Podstatnými údaji při svolání členské schůze je místo jejího konání a čas zahájení, při tomto výběru je třeba respektovat zákonem danou povinnost, aby místo konání a čas zahájení členské schůze byly stanoveny tak, aby co nejméně omezovaly možnost účasti členů. V tomto směru však nelze zcela vyhovět potřebám a požadavkům všech členů, je třeba respektovat možnosti většiny. Místo konání členské schůze proto nesmí být určeno na nepřiměřeně vzdálené místo od sídla družstva (má-li v tomto místě bydliště většina členů); rovněž čas zahájení členské schůze nemůže členům působit problémy s účastí. Posouzení, zda při svolání členské schůze bylo místo, datum a hodina jejího konání určeny v souladu s § 636 odst. 2 písm. b) z. o. k. a jeho účelem, závisí na poměrech každého konkrétního družstva. I zde se obdobně uplatní závěry judikatury týkající se svolání valné hromady kapitálových společností (např. již soudem prvního stupně přiléhavě zmiňované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. února 2011, sp. zn. 29 Cdo 4796/2010 či usnesení ze dne 18. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 66/2011). Jinak řečeno jednání členské schůze se může konat v jakémkoliv vhodném místě, není nutné, aby se vždy členská schůze konala v sídle družstva. Je třeba vzít v potaz charakter družstva a složení jeho členské základny.

39. V poměrech projednávané věci odvolací soud považuje závěry soudu prvního stupně o dodržení požadavků kladených výše uvedeným ustanovením na místo, datum a hodinu konání členské schůze za správné.

40. V daném případě jsou členy družstva nejen občané České republiky, nýbrž i občané jiných států, zejména pak Nizozemska, jejich složení je, jak se podává ze seznamu členů družstva vyvážené. Rovněž je třeba přihlédnout i k ustálené praxi při svolání a konání členských schůzí, když z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že místa konání členských schůzí se pravidelně střídají. Byť toto střídání místa konání členské schůze není zakotveno přímo ve stanovách, je třeba vnitřní předpis družstva (domácí řád) respektovat. Článek 21.5 domácího řádu možnost střídání místa konaná členské schůze výslovně upravuje. Je třeba v této souvislosti dodat, že členové družstva byli s obsahem domácí řádu seznámeni na členské schůzi konané dne 10. červa 2017, členové družstva jej odsouhlasili. Povinnost členů družstva dodržovat ustanovení vnitřního domácímu řádu družstva pak plyne z článku 11.1 písm. g) stanov.

41. Určení místa konání valné hromady v daném případě v Nizozemsku, s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, přihlížeje ke specifickým poměrům družstva, zejména ke složení jeho členské základny a ustálené praxi, pokud jde o konání členských schůzí, nelze považovat za odporující ustanovení § 636 odst. 2 písm. b) z. o. k.

42. K ostatním namítaným důvodům neplatnosti usnesení členské schůze:

Ani v případě volby členů představenstva, nepovažuje odvolací soud napadené usnesení za nesouladné se zákonem či stanovami družstva. Z přijatého usnesení je zřejmé, kdo byl členem představenstva členskou schůzi zvolen, usnesení nelze považovat za neurčité.

Pokud jde schválení účetní závěrky za rok 2017, jakož i rozpočtu na rok 2019, rozhodování o těchto záležitostech patří do působnosti členské schůze (§ 656 z. o. k., článek 21. 1. písm. c), i) stanov).

43. Odvolací soud pro stručnost odkazuje na závěry soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožňuje; přijatá usnesení nejsou nesouladná se zákonem ani stanovami družstva.

44. Odvolací soud se dále zabýval otázkou, zda rozhodování o tom, že „apartmány zůstanou ve vlastnictví družstva“ (bod č. 9 napadeného usnesení) je záležitostí spadající do působnosti členské schůze. V poměrech projednávané věci lze mít za to, že rozhodování o této záležitosti do působnosti členské schůze patří, když tento postup se podává ze stanov družstva, a to článku 21.1 písm. h). Rozhodování o změně vlastnictví apartmánů lze beze sporu mezi zde uvedené „jiné významné majetkové dispozice“ podřadit. Jde o zcela zásadní dispozice s majetkem družstva, potažmo jeho členů, a proto je zcela logické, že rozhodování o nich stanovy do působnosti členské schůze svěřily /§ 656 písm. t) z. o. k./. Závěru soudu prvního stupně lze proto přisvědčit, k porušení zákona ani stanov nedošlo.

45. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že aby odpovídalo dikci ustanovení § 260 o. z. a neplatnost napadených usnesení členské schůze přijatých pod body č. 5, 8, 9 a 10 nevyslovil.

46. Jelikož došlo ke změně napadeného rozhodnutí, odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů podle § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšným navrhovatelům a) a b) přiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Pouze pro úplnost odvolací soud dodává, že navrhovatelé c), jak je výše uvedeno, vzali podané odvolání výslovně zpět, odvolací řízení bylo proto zastaveno, otázka nákladů odvolacího řízení byla posouzena dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., výrok o nákladech řízení před soudem prvního stupně mezi těmito účastníky zůstal nedotčen.

47. Za řízení před soudem prvního stupně (vycházeje z obsahu spisu) činí náhrada nákladů řízení navrhovatelů a) a b) 30 331,40 Kč, sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku za podaný návrh, z odměny za čtyři úkony právní služby (převzetí právního zastoupení, sepis a podání návrhu, účast při jednání před soudem prvního stupně dne 5. listopadu 2019, závěrečný návrh) dle § 9 odst. 4, písm. c), § 11 odst. 1, písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátní tarif), snížená podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20 % za každou zastupovanou osobu (tj. za každého navrhovatele odměna za jeden úkon ve výši 2 480 Kč), včetně čtyř režijních paušálů podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč, z cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 2 873 Kč (cesta [adresa] a zpět, 434 km, při průměrné spotřebě 7,5l nafty /100 km dle údajů uvedených v technickém průkazu použitého vozidla, ceně nafty 33,60 Kč/litr a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,10 Kč za 1 km v souladu s vyhláškou č. 333/2018 Sb.), navýšené o DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu za promeškaný čas ve smyslu § 14 advokátního tarifu navrhovatelé za řízení před soudem prvního stupně nepožadovali.

48. Za řízení před odvolacím soudem činí náhrada nákladů řízení 19 279,40 Kč a sestává se ze zaplaceného soudního poplatku za podané odvolání, z odměny za dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g), k) advokátního tarifu (podaní odvolání, účast při ústním jednání odvolacího soudu dne 21. června 2021), snížená podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20 % (tj. za jeden úkon právní služby činí odměna 2 480 Kč) u navrhovatelů a) i b); k tomu dva režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 600 Kč, dále cestovní výdaje dle § 13 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 2 550,20 Kč (cesta [adresa] a zpět, 396 km, při průměrné spotřebě 7,5 litrů nafty/100 km dle údajů uvedených v technickém průkazu použitého vozidla, ceně nafty 27,20 Kč/litr a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,40 Kč za 1 km v souladu s vyhláškou č. 589/2020 Sb.), navýšené o DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

49. Celkem náhrada nákladů řízení za řízení před soudy obou stupňů činí částku 49 610,80 Kč.