o návrhu na nařízení předběžného opatření, k odvolání společnosti NEXIA AP a. s. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. prosince 2021, č. j. 74 Cm 245/2021-17

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. nařídil předběžné opatření, jímž účastnici [Jméno advokáta]. (dále jen „společnost“) uložil povinnost zdržet se od doručení odvoláním napadeného usnesení podání žádosti [Anonymizováno], IČO [IČO], se sídlem [adresa](dále jen „centrální depozitář“) o zaevidování emise zaknihovaných akcií společnosti podle rozhodnutí valné hromady společnosti ze dne 23. července 2018 do centrální evidence podle § 532 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Výrokem II. společnosti uložil povinnost zdržet se v souvislosti s přeměnou jejích akcií na základě rozhodnutí valné hromady ze dne 23. července 2018 prohlášení 35 ks kmenových akcií vydaných společností ve formě na jméno, v listinné podobě, s pořadovými č. [Anonymizováno] – [Anonymizováno] a [Anonymizováno] – [Anonymizováno], každá se jmenovitou hodnotou 10 000 Kč, a 10 ks kmenových akcií vydaných společností ve formě na jméno, v listinné podobě, s pořadovými č. [Anonymizováno] – [Anonymizováno], každá se jmenovitou hodnotou 1 000 Kč za neplatné podle § 534 o. z. Výrokem III. rozhodl, že se předběžné opatření nařizuje do doby pravomocného ukončení řízení o umoření listin vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 20 U 3/2021.

2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že se navrhovatel domáhá nařízení předběžného opatření, jímž by soud zatímně upravil poměry účastníků z důvodu ohrožení akcionářských práv navrhovatele nezákonně vedeným procesem přeměny akcií společnosti.

3. Soud prvního stupně vyšel z tvrzení navrhovatele a listin jím předložených a měl za osvědčené, že:

- oznámením ze dne 20. září 2021 publikovaným v Obchodním věstníku dne 22. září 2021 bylo zveřejněno oznámení představenstva společnosti o rozhodnutí valné hromady ze dne 23. července 2018 o přeměně listinných akcií na jméno na akcie zaknihované, současně byla zveřejněna výzva k odevzdání listinných akcií a sdělení čísla majetkového účtu do dvou měsíců od zveřejnění oznámení;

- dopisem ze dne 27. září 2021 vyzvala společnost navrhovatele k odevzdání listinných akcií emitovaných společností do rukou předsedy představenstva ve lhůtě 2 měsíců ode dne zveřejnění oznámení v Obchodním věstníku, tj. ode dne 22. září 2021, současně měl navrhovatel sdělit číslo majetkového účtu, na němž mají být cenné papíry zaevidovány;

- dne 29. září 2021 se konala dvě zasedání valné hromady společnosti, a to v 13.30 hod. a v 17.30 hod., na nichž se projednávaly otázky opuštění společnosti navrhovatelem, žádosti o udělení souhlasu s převodem akcií akcionářů navrhovatele, [Anonymizováno] a [Anonymizováno] na [Anonymizováno]; odstoupení navrhovatele z funkce místopředsedy představenstva; navržené usnesení o okamžiku zániku funkce navrhovatele dnem 30. září 2021 nebylo schváleno;

- ke dni 29. září 2021 byl navrhovatel zapsán v seznamu akcionářů společnosti jako držitel akcií;

- návrhem ze dne 25. října 2021 se navrhovatel u Obvodního soudu pro [adresa] domáhá umoření akcií, specifikovaných v návrhu jako jeho vlastnictví; řízení bylo zahájeno dne 18. listopadu 2021;

- na valné hromadě společnosti konané dne 15. listopadu 2021 sdělila právní zástupkyně navrhovatele, že navrhovatel neví, kde se jeho akcie nacházejí; akcie nikomu nepředal a svá akcionářská práva vykonává na základě zápisu v seznamu akcionářů; za člena představenstva byl zvolen [Anonymizováno];

- dopisem ze dne 22. listopadu 2021 (doručeným společnosti téhož dne) navrhovatel sdělil společnosti, že se mu nepodařilo akcie dohledat, pročež je nutno akcie považovat za ztracené; prohlásil, že akcie na třetí osobu nepřevedl a požádal o určení dodatečné třicetidenní lhůty tak, aby tato uplynula do 30 dnů od právní moci rozhodnutí soudu o umoření akcií v řízení, jež zahájil u Obvodního soudu pro [adresa];

- dopisem ze dne 25. listopadu 2021 sdělila společnost navrhovateli, že mu stanovuje lhůtu do 25. listopadu 2021; společnost dále uvedla, že řízení o umoření akcií nepředstavuje překážku zaknihování akcií; proces zaknihování akcií je podle společnosti nutno dokončit, jelikož byl zahájen již v roce 2018 a dosud nebyl dokončen, za což podle společnosti nese odpovědnost bývalé představenstvo;

- dne 25. listopadu 2021 byla v Obchodním věstníku zveřejněna další výzva akcionářům k odevzdání akcií v dodatečné lhůtě 14 dnů od zveřejnění této výzvy;

- na 17. prosince 2021 byla svolána valná hromada společnosti;

- z e-mailové korespondence zástupkyně navrhovatele a [Anonymizováno] se podává, že byla řešena otázka vypořádání a odchodu navrhovatele ze společnosti.

4. Soud prvního stupně uzavřel, že je zřejmé, že společnost s navrhovatelem jedná jako s akcionářem, nemá pochybnost o tom, že je jejím akcionářem. Emitent je oprávněn prohlásit cenný papír za neplatný dnem následujícím po uplynutí dodatečné lhůty vyhlášené podle § 529 odst. 1 o. z. Okamžikem takového prohlášení vlastnické právo přechází na emitenta, vlastníkem akcií navrhovatele by se stala společnost, navrhovatel by pozbyl oprávnění k výkonu hlasovacího práva s nimi spojeného. Soud prvního stupně dále konstatoval, že byla osvědčena (zápisy z valných hromad) existence dvou skupin akcionářů společnosti, jejichž názory jsou značně nesouladné, což má vliv i na přijímání rozhodnutí valných hromad, rovněž to, že podíl navrhovatele na hlasovacích právech může zasáhnout do přijetí zásadních rozhodnutí, jakož i to, že navrhovatel a další akcionáři hodlají opustit společnost, čemuž bylo zabráněno hlasy majoritních akcionářů (nebyl dán souhlas s převodem akcií skupiny „minoritních“ akcionářů). Navrhovatel se hodlá domáhat určení neplatnosti právního jednání společnosti, a to výzvy k odevzdání akcií společnosti z důvodu nezákonně určené lhůty a z důvodu, že výzva byla učiněna jediným členem představenstva v situaci, kdy představenstvo nebylo schopno se usnášet.

5. Soud prvního stupně s odkazem na § 529 odst. 2, § 531 o. z. a § 307 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), dospěl k závěru, že jednání společnosti nelze posoudit jako poctivé, jelikož společnost zjistila, že navrhovatel podmínku předložení akcií splnit nemůže, a přesto mu stanovila dodatečnou lhůtu k předložení akcií tak, že tuto nelze s ohledem na lhůtu podle § 307 odst. 1 z. ř. s. dodržet. Takovému jednání nemůže být podle soudu prvního stupně dána právní ochrana.

6. Dle soudu prvního stupně s ohledem na osvědčenou nepoctivost jednání společnosti jsou dány důvody pro nařízení předběžného opatření v požadovaném rozsahu. Tímto bude zajištěno, že navrhovatel nebude zbaven svých akcionářských práv pouze proto, že dočasně nemůže splnit podmínku předložit akcie k výměně. Proto soud prvního stupně návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl s tím, že nařízené předběžné opatření nevybočuje z mezí vytyčených zásadou proporcionality, jelikož společnost otálela s výměnou akcií po dobu dvou let, kdy již platil zákon o veřejných zakázkách a nemožnost účastnit se výběrového řízení plynoucí z tohoto zákona společnost zjevně nijak neomezovala.

7. Proti tomuto usnesení podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

8. Odvolatelka vznesla námitku věcné nepříslušnosti soudu prvního stupně. Řízení o umoření akcií vede Obvodní soud pro [adresa] pod sp. zn. 20 U 3/2021, řízení o neplatnosti výzvy k dodatečnému odevzdání akcií dosud nebylo zahájeno, nicméně příslušným by byl v souladu s ustanovením § 9 odst. 2 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) Městský soud v Praze. Řízení ve věci samé ohledně umoření akcií vede Obvodní soud pro [adresa] a pouze ten je podle odvolatelky příslušný nařídit v rámci tohoto řízení předběžné opatření.

9. Odvolatelka má za to, že v dané věci není dána neodkladná potřeba zatímní úpravy poměrů, jelikož navrhovatel neprokázal, že by jeho práva byla bezprostředně ohrožena. Odvolatelka namítá, že předběžné opatření zasahuje do jejích práv jakožto akciové společnosti, a v konečném důsledku i do práv jednotlivých akcionářů, v neobvykle širokém rozsahu a nad nezbytnou míru. Domnívá se, že nařízené předběžné opatření jí brání dokončit proces zaknihování akcií po dobu více než 1 roku, a to pouze z důvodu zaviněného jednání navrhovatele, jenž své akcie údajně ztratil.

10. Odvolatelka se dále podrobně vyjádřila k procesu zaknihování akcií. Zdůraznila, že proces zaknihování akcií byl zahájen již v roce 2018, kdy valná hromada odvolatelky řádně a potřebnou většinou schválila rozhodnutí o přeměně akcií na zaknihované akcie dne 23. července 2018. Změna podoby akcií na zaknihované sice byla 25. července 2018 zapsána do obchodního rejstříku, avšak proces nebyl dokončen vydáním zaknihovaných akcií. K dokončení procesu zaknihování akcií tak bylo přistoupeno ještě předtím, než navrhovatel poprvé 10. září 2021 sdělil odvolatelce, že její akcie zřejmě nemá. Do září 2021 tudíž odvolatelka nevěděla, že navrhovatel své akcie ztratil; k tvrzené ztrátě akcií se blíže vyjadřuje. Dle odvolatelky řádné dokončení procesu zaknihování akcií v co nejkratším možném termínu je v oprávněném zájmu odvolatelky a jejích ostatních akcionářů tak, aby se odvolatelka mohla úspěšně účastnit výběrových řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Odvolatelka namítá, že soud prvního stupně nevzal v potaz, že dokončení zaknihování akcií odvolatelky a připsání zaknihovaných akcií na majetkové účty jednotlivých akcionářů je podmínkou pro to, aby s nimi bylo možno dále nakládat a případně je i převádět na třetí osoby, což někteří z akcionářů odvolatelky v blízké době plánují.

11. Odvolatelka se rovněž vyjadřuje ke vztahům mezi akcionáři a k záměru navrhovatele odejít ze společnosti.

12. Veškerou svou argumentaci odvolatelka obsáhle rozvádí.

13. Navrhovatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

14. Nesouhlasí s námitkou odvolatelky, že Městský soud v Praze nebyl oprávněn rozhodnout o jeho návrhu na nařízení předběžného opatření. Předběžné opatření bylo vydáno ve věci představující spor mezi obchodní korporací a jejím členem, k němuž je ve smyslu § 9 odst. 2 e) o. s. ř. ve spojení s § 85a o. s. ř. věcně a místně příslušný Městský soud v Praze.

15. Navrhovatel dále uvedl, že podal návrh na umoření akcií, jelikož své akcie považuje za ztracené. Zdůraznil, že své akcie neodevzdal k výměně nikoliv z důvodu, že nechce nebo nehodlá poskytnout odvolatelce součinnost, nýbrž výlučně z důvodu, že odevzdání akcií k výměně není v tuto chvíli možné. Navrhovatel konstatoval, že i on má zájem na zaknihování akcií odvolatelky, ovšem jen za obvyklého běhu událostí, tj. bez ztráty akcií a neexistenci sporů mezi akcionáři. Dle navrhovatele dokončení procesu zaknihování akcií v dané situaci představuje riziko zbavení jeho vlastnického práva k akciím, jelikož emitent neodevzdaných cenných papírů je oprávněn tyto cenné papíry prohlásit za neplatné a zaknihované cenné papíry evidované na zvláštním technickém účtu následně prodat ve veřejné dražbě.

16. Navrhovatel své námitky k podanému odvolání podrobně rozvádí.

17. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

18. V daném případě jde o předběžné opatření podle § 74 o. s. ř., podle něhož před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen (odst. 1), přičemž účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu (odst. 2). V této souvislosti odvolací soud poznamenává, že mu není zřejmé, proč je věc před soudem prvního stupně vedena v rejstříku Cm a nikoliv Nc.

19. Námitka věcné nepříslušnosti Městského soudu v Praze není důvodná. V daném případě je třeba zdůraznit, že podle § 74 odst. 3 o. s. ř. je příslušným k nařízení předběžného opatření před zahájením řízení soud, jenž je příslušný k řízení o věci samé, nestanoví-li zákon jinak. V daném případě je podstatné, že je souvislost návrhu s konkrétním řízení zřejmá a je vyloučeno, aby o tomto návrhu rozhodoval Obvodní soud pro [adresa], u něhož je vedeno řízení o umoření listin pod sp. zn. 20 U 3/2021. Z návrhu navrhovatele je zřejmé, že se navrhovatel hodlá domáhat určení neplatnosti právního jednání odvolatelky, a to výzvy k odevzdání akcií z důvodu nezákonně určené dodatečné lhůty a z důvodu, že výzva byla učiněna jediným členem představenstva odvolatelky v situaci, kdy představenstvo nebylo schopno se usnášet, a tedy o výzvě k odevzdání akcií nerozhodl k tomu příslušný kolektivní orgán odvolatelky. Takto vymezený předmět řízení možného budoucího sporu ve věci samé zakládá v prvním stupni věcnou příslušnost krajských soudů ve smyslu § 9 odst. 2 písm. e) o. s. ř. ve spojení s § 74 odst. 3 o. s. ř. V daném případě je tak věcně a místně příslušný Městský soud v Praze.

20. Z předloženého spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně, odvolací soud z těchto vychází a pro stručnost na ně odkazuje. Názor soudu prvního stupně, že jsou dány podmínky pro nařízení předběžného opatření, však z níže uvedených důvodů odvolací soud nesdílí.

21. Odvolací soud ověřil, že navrhovatel v návrhu na nařízení předběžného opatření avizovaný návrh doposud nepodal. U Městského soudu v Praze je vedeno toliko řízení vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ze dne 17. prosince 2021, jakož i určení, že se k hlasům akcionářů společnosti v uvedeném návrhu specifikovaných pro účely hlasování o protinávrhu na rozdělení zisku nepřihlíží (pod sp. zn. 79 Cm 34/2022).

22. Předně je třeba zdůraznit, že pro nařízení předběžného opatření musí být současně splněny dva základní předpoklady - jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen) a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok. Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vydání rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 o. s. ř.), což znamená, že odvolací soud pouze posuzuje, zda na základě tvrzení navrhovatele a jím předložených listin byly v době rozhodování soudu prvního stupně důvody pro nařízení předběžného opatření dány, či nikoli. V podrobnostech k účelu předběžného opatření a předpokladům pro jeho nařízení odvolací soud odkazuje např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01, dostupného veřejnosti na stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz. Procesní odpovědnost v tomto směru má navrhovatel předběžného opatření (§ 102 odst. 3 o. s. ř. ve vazbě na § 75 odst. 3 o. s. ř. a § 75c odst. 3 a 4 o. s. ř.).

23. Potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, je třeba posuzovat ve vztahu k nároku, který má být uplatněn ve věci samé. Z návrhu na nařízení předběžného opatření proto musí být zřejmé, zda bude následovat žaloba (návrh) na určení, zda tu právo či právní vztah je či není (je třeba toto řádně specifikovat, jakož i uvést, z čeho navrhovatel dovozuje existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, nevyplývá-li tento přímo z právních předpisů), či zda bude následovat žaloba na plnění (i zde musí být nárok konkretizován a odůvodněn).

24. Řečené znamená, že již v okamžiku podání návrhu na nařízení předběžného opatření musí být jeho navrhovateli jasné, zda bude následovat žaloba na určení (návrh) či na plnění, a tyto své úvahy musí dostatečně srozumitelně promítnout i do návrhu na nařízení předběžného opatření, aby bylo soudu zřejmé, jaký nárok bude předmětem řízení ve věci samé, aby mohl posoudit předpoklady pro nařízení předběžného opatření právě ve vztahu ke konkrétnímu nároku ve věci samé, jakož i případnou věcnou spojitost předběžného opatření s případným řízením.

25. Požadavek navrhovatele, aby soud v nadepsaném řízení nařídil předběžné řízení do skončení řízení o umoření listin vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 20 U 3/2021 dle odvolacího soudu postrádá smyslu, neboť by předběžné opatření neplnilo účel účinné předběžné ochrany práva, o níž by ve věci samé mělo jít. Neváže-li se předběžné opatření k předmětu řízení ve věci samé, není možno takovému návrhu vyhovět.

26. V daném případě navrhovatel netvrdil (ani nedoložil), že by nějaký návrh ve věci samé podal. Ze samotného návrhu na nařízení předběžného opatření se pouze podává, že se hodlá domáhat určení neplatnosti právního jednání společnosti, a to výzvy k odevzdání akcií společnosti z důvodu nezákonně určené lhůty a z důvodu, že výzva byla učiněna jediným členem představenstva v situaci, kdy představenstvo nebylo schopno se usnášet. Navrhovatel však žádný návrh v tomto smyslu doposud nepodal, jeho akcie nebyly prohlášeny za neplatné.

27. Navrhovatel zcela přehlíží, že rozhodnutí představenstva, které není učiněno v působnosti valné hromady, nepodléhá přezkumu soudem. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2005, sp. zn. 29 Odo 442/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročníku 2005, pod číslem 162, k jehož závěrům se posléze přihlásil např. v usnesení ze dne 26. března 2014, sp. zn. 29 Cdo 3282/2011, uveřejněném pod číslem 79/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek přijaté v poměrech obchodního zákoníku, kdy tam uvedené závěry se uplatní i v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014) se podává, že soud může zasahovat do vnitřních poměrů obchodní společnosti zásadně jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek. Zákon (míněn zákon o obchodních korporacích) výslovně připouští pouze soudní přezkum platnosti usnesení valné hromady, nikoli rozhodnutí dalších orgánů akciové společnosti. Výzva představenstva společnosti k odevzdání akcií společnosti, ani případné rozhodnutí představenstva o prohlášení akcií za neplatné, nejsou rozhodnutími v přenesené působnosti valné hromady; přezkumu jejich platnosti se tak nelze domáhat.

28. Nařízené předběžné opatření v daném rozsahu popírá logiku, účel, charakter i význam institutu předběžného opatření, který má dočasně upravit poměry účastníků při splnění zákonem stanovených podmínek. Dle odvolacího soudu proto není nařízení předběžného opatření v navrhovatelem požadovaném rozsahu namístě. Vzhledem k výše uvedenému tak tvrzení navrhovatele ke splnění výše uvedené podmínky pro nařízení předběžného opatření, tj. osvědčení nároku ve věci samé nepostačují, se svým výše specifikovaným nárokem na vyslovení neplatnosti rozhodnutí představenstva by nebyl úspěšný.

29. Druhým předpokladem pro nařízení předběžného opatření (prokázání existence potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků) se odvolací soud vzhledem k výše učiněnému závěru nezabýval, neboť pro nařízení předběžného opatření je třeba, aby byly splněny současně oba výše uvedené základní předpoklady.

30. Odvolací soud ze shora vyložených důvodů proto usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil a návrh na nařízení předmětného předběžného opatření zamítl.

31. V daném případě zamítnutím návrhu na nařízení předběžného opatření řízení končí, a proto odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. o nákladech řízení před soudy obou stupňů a procesně úspěšné odvolatelce přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 9 228 Kč.

32. V řízení před soudem prvního stupně společnosti žádné náklady řízení nevznikly. Náklady odvolatelky v odvolacím řízení se skládají z mimosmluvní odměny advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podané odvolání) po 3 100 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), k), § 11 odst. 3, § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bodu 5 ustanovení vyhlášky č.177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 2 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, navýšené o 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 428 Kč, a soudního poplatku za podané odvolání ve výši 1 000 Kč. Odvolací soud odvolatelce nepřiznal náhradu nákladů řízení za úkon právní služby spočívající v písemném podání ze dne 11. března 2022 označeném jako „replika účastníka k vyjádření navrhovatele“, jelikož se nejedná o podání, z něhož vyplívají pro věc nové skutkové či právní okolnosti. Soud odvolatelku k tomuto vyjádření nevyzval.

33. Odvolací soud připomíná, že soud prvního stupně nepomine rozhodnout o vrácení složené jistoty podle § 75b odst. 4 o. s. ř.