o přezkoumání přiměřenosti protiplnění a přiznání práva na dorovnání, k odvolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 10. 2022, č. j. 77 Cm 248/2015-348,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením přiznal „[Anonymizováno], IČO [IČO], sídlem [adresa], podle § 139 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, za použití vyhl. č. 504/2020 Sb., o znalečném, za účast na ústním jednání dne 14. 9. 2022, a) odměnu za 10 hodin práce po 300 Kč ve výši 3 000 Kč, za 8 hodin práce po 450 Kč ve výši 3 600 Kč, a b) DPH 21% z částky 6 600 Kč (3 000 Kč+3 600 Kč) ve výši 1 386 Kč, tedy celkem částku ve výši 7 986 Kč“. Usnesení soudu nebylo (nad rámec uvedeného) odůvodněno.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podali žalobci odvolání, navrhují, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Odvolatelé soudu prvního stupně (mimo jiné) vytýkají nepřezkoumatelnost rozhodnutí, jež postrádá řádné odůvodnění (odkazují na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 2016, č. j. 103 VSPH-574/2016-342); mají za to, že podmínky § 169 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), splněny nebyly.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

5. Podle § 169 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, ve vyhotovení usnesení se uvede, který soud je vydal, jména a příjmení soudců a přísedících, označení účastníků, jejich zástupců a věci, výrok, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, a den a místo vydání usnesení (odstavec první). Vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a, nemusí obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí (odstavec druhý).

6. Odvoláním napadené usnesení – v situaci, kdy zákonem vymezené podmínky pro absenci řádného odůvodnění splněny nebyly - výše uvedeným požadavkům nevyhovuje, není z něj zřejmé, jakým způsobem soud prvního stupně zohlednil hlediska, která právní úprava pro určení odměny stanoví. Zmíněný nedostatek rezonuje o to více v situaci, kdy soud prvního stupně přiznal (bez dalšího) znalci odměnu v součtu za 18 hodin „práce“ (10 hodin po 300 Kč, 8 hodin po 450 Kč) „za účast při jednání dne 14. 9. 2022“, z protokolu o jednání z uvedeného dne se však podává, že jednání bylo zahájeno v 9.30 hod., přičemž výslech znalce byl ukončen v 11.20 hod. (viz protokol na č. l. 335 – 339 spisu).

7. Odvolací soud nemohl odhlédnout, že odůvodnění rozhodnutí je pravidlem, absence (řádného) odůvodnění oproti tomu výjimkou; neodůvodnil-li soud prvního stupně své usnesení za situace, kdy zákonné podmínky pro absenci odůvodnění splněny nebyly, resp. na napadené usnesení nedopadají, nelze takový postup kvalifikovat jinak než jako porušení ústavně zaručeného práva účastníka na spravedlivý proces (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1869/15 ze dne 29. 1. 2016).

8. Nebylo-li rozhodnutí soudu prvního stupně (řádně) odůvodněno, je nepřezkoumatelné, odvolací soud jej proto podle § 219a odst. 1 písm. b) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

9. V dalším řízení soud prvního stupně znovu rozhodne o znalečném, své rozhodnutí řádně odůvodní tak, aby vyhovovalo náležitostem § 169 odst. 1 o. s. ř.