o návrhu na nařízení předběžného opatření v řízení o určení vlastnického práva k podílu v žalované 3), k odvolání žalovaného 2) a žalované 3) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. dubna 2021, č. j. 34 Cm 66/2021-13,

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením žalovanému 2) uložil, aby nevykonával práva společníka v žalované 3), aby nezcizil či jinak nezatížil nebo nevložil do svěřenského fondu obchodní podíl ve výši 100 % v žalované 3) a aby nečinil žádná rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady v žalované 3), až do doby pravomocného ukončení řízení o určení vlastnického práva žalobkyně k obchodnímu podílu žalované 3) /výrok I. a)/ a dále žalované 3) zakázal činit jakékoliv změny v seznamu svých společníků až do doby pravomocného ukončení řízení o určení vlastnického práva žalobkyně k obchodnímu podílu žalované 3) /výrok I. b)/. Žalobkyni zároveň uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření 1 000 Kč/výrok II. /.

2. Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí konstatoval, že žalobkyně se podanou žalobou domáhá určení, že je jedinou vlastnicí podílu a jedinou společnicí žalované 3). Zároveň se domáhala nařízení předběžného opatření ve shora uvedeném rozsahu s odůvodněním, že žalovaný 2) disponuje blíže neznámým kmenovým listem žalované 3), jehož prostřednictvím se vydává za jediného společníka žalované 3) a díky tomu byl proveden i zápis do obchodního rejstříku. Žalovaný 2) vykonává práva, která mu nenáleží, je aktivní, činí rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady žalované 3), rovněž vede jednání s nájemníky prostorů, které jsou ve vlastnictví žalované 3) a dává najevo, že hodlá majetek žalované 3) i obchodní podíl prodávat.

3. Soud prvního stupně vyšel z tvrzení žalobkyně a listin jí předložených a měl za osvědčené, že:

- žalovaná 1) byla jedinou společnicí žalované 3) od 29. dubna 2014 do 13. prosince 2018; současně byla od 2. září 2013 do 19. listopadu její jedinou jednatelkou;

- od 13. prosince 2018 do současnosti je zapsán jako jediný společník žalovaný 2), který je jednatelem žalované 3) od 19. listopadu 2018;

- v době, kdy byla jedinou společnicí a jednatelkou žalovaného 3) žalovaná 1) byl do obchodního rejstříku zapsán údaj týkající se vydání kmenového listu (k zápisu tohoto údaje došlo 20. dubna 2014, k výmazu této skutečnosti pak došlo 14. září 2017). Týž zápis byl v obchodním rejstříku dále uveden v době od 13. prosince 2018 do 20. dubna 2021. Od 24. února 2021 již v obchodním rejstříku zápis o tom, že na obchodní podíl je vydán kmenový list, není;

- zmínka o kmenovém listu je uvedena v notářském zápisu ze dne 21. března 2014, kterým bylo osvědčeno rozhodnutí jediného společníka žalované 3), a to žalované 1). Došlo ke změně zakladatelské listiny žalované 3) v části týkající se vkladu a podílů společníků. Výslovně se uvádí, že základní podíl je označen jako základní podíl číslo 1 a může být představován kmenovým listem;

- další zmínka o kmenovém listu je uvedena v notářském zápisu ze dne 14. září 2017, kdy žalovaná 1) jako jediný společník žalované 3) rozhodla o změně zakladatelské listiny žalované 3), rovněž v části vklady a podíly. Pod bodem 7.5 zakladatelské listiny společnosti je uvedeno, že na každý podíl společníka je možné vydat kmenový list a společnost může vydat kmenový list samostatně pro každý podíl, kdy každý kmenový list bude označen „Série A“ a bude očíslován 01;

- z notářského zápisu ze dne 24. února 2021 je zřejmé, že žalovaný 2), který předložit 1 kus kmenového listu žalované 3) včetně rubopisu, který představuje 100 % podíl v žalované 3) a rozhodl v působnosti valné hromady jako jediný společník o změně zakladatelské listiny. Nový článek IV – základní kapitál, vklady a podíly, již neobsahuje žádnou zmínku o možnosti vydat kmenový list představující podíl na majetku žalované 3);

- na základě smlouvy uzavřené dne 7. února 2018 žalovaná 1) převedla na žalobkyni podíl ve výši 100 % odpovídající výši vkladu 200 000 Kč, k němuž je vydán kmenový list. Tento podíl je označen jako základní podíl číslo 1 žalované 3). Spolu s úhradou kupní ceny ve výši 1 Kč došlo rovněž k fyzickému předání kmenového listu číslo 1 žalované 3), který byl emitován dne 21. března 2014. Svými podpisy účastnice této smlouvy potvrdily předání kmenového listu číslo 1 žalobkyni ze strany žalované 1);

- žalobkyně předložila kopii (úředně ověřenou – pozn. odvolacího soudu) kmenového listu číslo 1 žalované 3), z níž se podává, že žalovaná 3) vydala kmenový list náležející ke vkladu připadající na podíl 10 000 Kč (správně 200 000 Kč – pozn. odvolacího soudu) pro společníka – žalovanou 1). Podíl, k němuž byl kmenový list vydán, je označen jako základní podíl číslo 1. Kmenový list je označen jako základní kmenový list, číslo 1, s datem emise 21. března 2014. Za žalovanou 3) tento kmenový list podepsala žalovaná 1) jako její jednatelka. Z rubopisu tohoto kmenového listu, datovaného dnem 7. února 2018 je zřejmé, že žalovaná 1) „tento kmenový list k vlastnickému podílu žalované 3) převedla (se všemi právy a povinnostmi) na žalobkyni;

- žalobkyně dopisem ze dne 26. března 2021 žalované 3) sdělila, že 7. února 2018 byl proveden převod ve formě rubopisu kmenového listu číslo 1 na podíl u žalované 3) na žalobkyni. Žalobkyně se tímto cítí být jedinou společnicí žalované 3), kmenový list je nadále jejím držení a podala návrh na zápis této skutečnosti do obchodního rejstříku;

- žalovaná 1) učinila dne 19. listopadu 2018 rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady žalované 3), kterým se odvolala z funkce jednatelky žalované 3) se zánikem této funkce ke dni 19. listopadu 2018 a současně od tohoto data se stal novým jednatelem žalované 3) žalovaný 2);

- v čestném prohlášení ze dne 6. dubna 2021 [Anonymizováno], jež je nájemnicí bytového prostoru v nemovitosti č. p. [Anonymizováno] v obci [adresa], která je ve vlastnictví žalované 3) uvedla, že osobně jednala se zástupcem žalované 3), a to s žalovaným 2), který ji informoval, že je vlastníkem a statutárním zástupcem žalované 3) a nemovitost č. p. [Anonymizováno] se bude prodávat jinému subjektu a dojde i ke změně pronajímatele;

- v čestném prohlášení ze dne 6. dubna 2021 [Anonymizováno] uvedla, že osobně jednala s žalovaným 2), který se prezentoval jako zástupce žalované 3), o dalších podmínkách nájemního vztahu za společnost [právnická osoba] Žalovaný 2) jmenovanou informoval o tom, že hodlá v budoucnu podíl v žalované 3) prodat třetí osobě.

4. Soud prvního stupně s odkazem na § 102 odst. 1 a § 76 odst. 1 písm. d) a e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) uzavřel, že předpoklady pro nařízení předběžného opatření v žalobkyní požadovaném rozsahu jsou dány.

5. Žalobkyně osvědčila nárok ve věci samé. V dané fázi řízení byly dostatečně osvědčeny skutečnosti o tom, že žalobkyně smlouvou ze dne 7. února 2018 nabyla 100 % podíl v žalované 3), který na ní převedla za úplatu žalovaná 1). Spolu s převodem podílu došlo i k rubopisu kmenového listu číslo 1, emitovaného 21. března 2014, tento byl téhož dne žalobkyni předán, tato jej má stále v držení. Soud prvního stupně přitakal žalobkyni, že v okamžiku, kdy podepsala smlouvu o převodu podílu s žalovanou 1) a současně jí byl předán s rubopisem kmenový list číslo 1, a za situace, kdy žalovaná 1) k uvedenému datu byla nejen jediným společníkem žalované 3), ale rovněž jejím jediným jednatelem, nastaly tak účinky převodu podílu i vůči žalované 3). Ze zakladatelských listin žalované 3), založených ve sbírce listin nevyplývá, že by žalovaná 3) emitovala jiný kmenový list, než který byl pod číslem 1 emitován 21. března 2014. K datu vydání předmětného rozhodnutí není vůbec zřejmé, jaký kmenový list žalované 3) předložil žalovaný 2) notářce [Anonymizováno]. dne 24. února 2021, která osvědčila rozhodnutí žalovaného 2) jako jediného společníka v působnosti valné hromady žalované 3). je proto zcela nejisté postavení žalobkyně jako společnice žalované 3), když tato disponuje smlouvou o převodu podílu a drží i rubopisovaný kmenový list číslo 1 žalované 3) a je zřejmé, že žalovaní uvedený převod podílu na žalobkyni nerespektují.

6. Žalobkyně rovněž prokázala existenci potřeby zatímně upravit poměrů účastníků, když bylo prokázáno, že žalovaný 2), který se prezentuje jako jediný společník a jednatel žalované 3), avizuje smluvním partnerům žalované 3) prodej majetku žalované 3), jakož i převod podílu v žalované 3) na třetí osobu. Navrhované předběžné opatření zamezí možnému vzniku škody či jiné újmy, která hrozí žalobkyni případným dalším převodem podílu v žalované 3) nebo majetku ve vlastnictví žalované 3) na zatím blíže neznámou třetí osobu.

7. Soud prvního stupně proto návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl s tím, že nařízené předběžné opatření není zjevně nepřiměřené uloženým zákazům žalovaným 2) a 3).

8. Výrok II. odůvodnil odkazem na § 2 odst. 1 písm. a), § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

9. Proti tomuto usnesení podali žalovaný 2) a žalovaná 3) samostatná odvolání, navrhujíce, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil.

10. Odvolací argumentace žalovaného 2) a žalované 3) je téměř shodná. Odvolatelé namítají, že žalovaný 2) dne 19. listopadu 2018 uzavřel se žalovanou 1) smlouvu o převodu podílu v žalované 3) a převzal rubopisovaný kmenový list, ke kterému se váže vlastnické právo k podílu v žalované 3). Na základě těchto skutečností byl podán návrh na zápis změn do obchodního rejstříku, změny byly do obchodního rejstříku zapsány dne 13. prosince 2018. Od této doby žalobkyně žalovaného 2) ani žalovanou 3) nekontaktovala a neuplatňovala svá práva z titulu jediného společníka žalované 3).

11. Žalobkyní předložený rubopis předmětného kmenového listu je dle názoru žalovaného 2) neplatný pro neurčitost. Odvolatelé shodně uvádějí, že jim zmiňovaný kmenový list v držení žalobkyně nebyl nikdy předložen, rovněž tak smlouva o převodu podílu uzavřená mezi žalovanou 1) a žalobkyní. Od roku 2018 nebyl žalobkyní podán návrh na zápis těchto změn v žalované 3) do obchodního rejstříku. Žalovaný 2) dodává, že dle § 210 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, se k účinnosti převodu kmenového listu vůči společnosti vyžaduje oznámení změny osoby společníka a předložení kmenového listu společnosti /zde žalované 3)/. Teprve od tohoto okamžiku společnost přistupuje k novému nabyvateli kmenového listu jako novému společníkovi a nový nabyvatel je oprávněn vykonávat práva spojená s účastí ve společnosti. Ani žalobkyní předložená smlouva o převodu podílu nemá zákonné náležitosti ve smyslu § 209 z. o. k., podpisy na smlouvě nejsou úředně ověřeny, smlouva nebyla žalované 3) doručena.

12. Předložená čestná prohlášení považují za účelová. [Anonymizováno] je blízkou přítelkyní [Anonymizováno] (matka žalobkyně – pozn. odvolacího soudu), a jako nájemce nebytových prostor ve vlastnictví žalované 3) nehradí řádně nájemné a služby s nájmem spojené, byť byla žalovaným 2) jako statutárním orgánem žalované 3) o ně upomínána.

13. Z vyjádření žalobkyně k odvolání žalované 3) vyplývá, že s odvoláním nesouhlasí. Odvolatelkou uváděné skutečnosti nepovažuje za relevantní pro posouzení oprávněnosti nařízeného předběžného opatření, ale jsou spíše podstatné pro posouzení merita věci, neboť se týkají skutkového stavu věci.

14. Žalobkyně je toho názoru, že nařízené předběžné opatření má své opodstatnění, neboť je dána naléhavá potřeba upravit poměry mezi žalobkyní na straně jedné a žalovaným 2) a žalovanou 3) na straně druhé, když není na jisto postaveno, kdo je společníkem žalované 3). Žalobkyně se rovněž pozastavuje nad tím, že ani po nařízení předběžného opatření v souvislosti podaným odvoláním nebyla předložena žádná listina (ani v kopii), prokazující, že dne 19. listopadu 2018 došlo k namítanému převodu podílu na žalovaného 2).

15. Předně odvolací soud konstatuje, že odvolání žalovaného 2) a žalované 3) proti výroku II., shledával nepřípustným.

16. Podle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

17. Podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.

18. Podle § 201 o. s. ř. svědčí subjektivní právo k podání odvolání tomu účastníkovi, jemuž byla napadeným rozhodnutím způsobena újma; v případě předběžného opatření tomu, jemuž byla soudem uložena nějaká povinnost (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2015, sp. zn. 29 Cdo 3041/2015 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. prosince 2001, sp. zn. 26 Cdo 1760/2001, veřejnosti přístupná shodně jako další níže uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz.). Odvolatelům byla povinnost uložena pouze výrokem I. Výrokem II. byla uložena povinnost žalobkyni; subjektivní právo k podání odvolání proti tomuto výroku usnesení soudu prvního stupně tak náleží toliko žalobkyni.

19. V situaci, kdy výrokem II. byla uložena žalobkyni povinnost k úhradě soudního poplatku za jí podaný návrh na nařízení předběžného opatření, nelze dospět k závěru, že tímto rozhodnutím byla žalovaným 2) a 3) způsobena újma na jejich právech, která by zrušením či změnou napadeného rozhodnutí mohla být odstraněna; podmínka subjektivní přípustnosti odvolání tedy není splněna. Odvolací soud proto odvolání žalovaného 2) a žalované 3) podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl, neboť bylo podáno někým, kdo k tomu není oprávněn.

20. Následně Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného 2) a žalované 3) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku I. a shledal odvolání částečně důvodným, a to z níže uvedených důvodů.

21. V dané věci jde o nařízení předběžného opatření podle § 102 o. s. ř. v již zahájeném řízení o určení vlastnictví k podílu v žalované 3), kdy základní spornou otázkou je, kdo je jediným společníkem žalované 3) a tudíž vlastníkem předmětného podílu.

22. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Podle § 102 odst. 3 věty druhé o. s. ř. ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

23. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně spolu s podanou žalobou se současně domáhala nařízení předběžného opatření ve shora uvedeném rozsahu s tvrzením, že je jediným společníkem žalované 3). Ke změně v osobě společníka žalované 3), vlastníka kmenového listu, došlo na základě jeho rubopisu (dne 7. února 2018) a předání žalovanou 1) žalobkyni, která jej má nadále ve svém držení. Jelikož žalovaná 1) byla zároveň jednatelkou žalované 3), došlo tímto zároveň k oznámení této změny v osobě společníka společnosti, tj. žalované 3). Žalobkyně následně z opatrnosti tuto skutečnost, že se stala společníkem žalované 3) oznámila dne 26. března 2021, spolu s poskytnutím kopie rubopisovaného kmenového listu. Žalovaný 2) disponuje blíže známým kmenovým listem žalované 3) a vydává se za jejího jediného společníka, byl proveden i zápis v obchodním rejstříku, žalovaný 2) tak vykonává práva, která mu nenáleží, činí rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady a mění i zakladatelskou listinu žalované 3). Žalobkyně má obavy, aby nedošlo převodu podílu na třetí osobu, zatížení podílu žalované 3), nebo k dalším změnám a nevratným krokům v žalované 3). Žalovaný 2) za žalovanou 3) rovněž vede jednání s nájemníky prostorů, které jsou v jejím vlastnictví, a dává najevo, že hodlá majetek žalované 3), jakož i podíl prodávat. Zároveň požadovala, aby soud nařídil předběžné opatření i ve vztahu k žalované 3) v rozsahu výše uvedeném. K tomuto svému požadavku žalobkyně nepřináší žádná tvrzení.

24. Odvolací soud z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti a nahlédnutím do Sbírky listin žalované 3) zjistil, že prvním společníkem žalované 3) byla společnost [právnická osoba]., následně se společníkem stala žalovaná 1) na základě smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 2. září 2013, rovněž se stala jednatelem žalované 3) se dnem vzniku funkce 2. září 2013. K jejímu zápisu do obchodního rejstříku došlo 9. září 2013, k výmazu došlo 13. prosince 2018, přičemž současně byl zapsán jako den zániku její funkce jednatelky 19. listopad 2018. V současné době je jako jediný společník žalované 3) zapsán žalovaný 2) - zápis byl proveden dne 13. prosince 2018, ve Sbírce listin (ani ve spise soudu prvního stupně) není založena žádná listina, z níž by byla možno tuto změnu dovodit. Zároveň je žalovaný 2) zapsán jako jediný jednatel se dnem vzniku funkce 19. listopadu 2018, jmenován do této funkce byl na základě rozhodnutí jediného společníka žalované 1) z téhož dne. Žalobkyně jako společník v obchodním rejstříku uvedena nebyla. V době, kdy byla jediným společníkem a jednatelem žalované 3) žalovaná 1) byl do obchodního rejstříku zapsán údaj týkající se vydání kmenového listu (k zápisu tohoto údaje došlo 20. dubna 2014), k výmazu této skutečnosti pak došlo 24. února 2021; od uvedeného data tak již v obchodním rejstříku zápis o tom, že na obchodní podíl je vydán kmenový list, není. Tímto odvolací soud upřesňuje skutečnosti uvedené soudem prvního stupně, které obsahovaly nejasnosti týkající se časové posloupnosti popsaných skutečností.

25. Odvolací soud zdůrazňuje, že institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy účastníků, ale aby zatímně do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy účastníků vyřešeny pravomocným rozhodnutím soudu, poměry upravil. Předběžným opatřením není prejudikován výsledek sporu. Zajištuje však, aby konečné rozhodnutí mohlo mít pro účastníka vůbec nějaký reálný význam. Pro nařízení předběžného opatření musí být v souladu s citovanými ustanoveními zákona současně splněny dva základní předpoklady – jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen) a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok. V podrobnostech k účelu předběžného opatření a předpokladům pro jeho nařízení odvolací soud odkazuje např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01, dostupného veřejnosti na stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz. Pro účely předběžného opatření nemusí být nárok ve věci prokázán nepochybně, postačuje, aby byl osvědčen natolik, že se s ohledem na okolnosti případu jeví alespoň pravděpodobným. Zákon nepředpokládá, že soud bude při rozhodování o předběžném opatření provádět dokazování, převládá zde totiž požadavek rychlosti řízení nad úplným prokázáním uplatněného nároku (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2001, sp. zn. 20 Cdo 134/99, uveřejněného pod číslem 58/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

26. Odvolací soud dospěl k závěru, že v projednávané věci shora uvedené předpoklady pro nařízení předběžného opatření byly naplněny. V poměrech projednávané věci se odvolací soud ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, podle něhož žalobkyně předloženými listinami - pro tuto fázi řízení - osvědčila nárok ve věci samé. Z její strany bylo osvědčeno tvrzení o změně společníka žalované 3), když podíl společníka v rozhodné době byl představován kmenovým listem a tento byl dne 7. února 2018 žalovanou 1), která byla současně jednatelkou žalované 3), převeden na žalobkyni, žalobkyni byl předán indosovaný kmenový list, který žalobkyně (jeho úředně ověřenou kopii) soudu předložila. Naopak žalovaný 2) ani žalovaná 3) svá tvrzení o převodu kmenového listu nedoložili.

27. Je třeba uvést, že kmenový list je cenným papírem na řad a k jeho převodu je nutný jeho rubopis. Základní pravidla převodu kmenového listu se podávají jednak z § 210 z. o. k., a dále z obecného ustanovení § 1103 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Z úpravy převodu podílu se na převod kmenového listu použije pouze § 209 odst. 1 z. o. k. Z povahy a logiky věci je použití dalších souvisejících ustanovení vyloučeno.

28. Převod kmenového listu jakožto cenného papíru na řad se uskutečňuje smlouvou a rubopisem ke dni předání cenného papíru. Zákon nepředpokládá, že by indosaci (rubopisu) měla předcházet písemná smlouva s úředně ověřenými podpisy. Tímto požadavkem by byla anulována výhoda jednoduchosti převodu pomocí rubopisu. K dosažení účinku převodu mezi smluvními stranami proto postačí toliko smlouva ústní či uzavřená konkludentně, rubopis a předání indosovaného kmenového listu nabyvateli. K účinnosti převodu indosovaného kmenového listu vůči společnosti je třeba změnu osoby společníka oznámit společnosti a předložit jí indosovaný kmenový list. Na tomto podkladě je pak společnost povinna učinit mj. změnu v seznamu společníků a aktualizaci zápisu v obchodním rejstříku. Zákon však neváže oprávnění vykonávat příslušná práva společníka na záznam v seznamu společníků. Seznam tak má jen evidenční význam (srov. shodně Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 459-460 s.).

29. Jinak řečeno, k účinnosti převodu kmenového listu mezi stranami dochází předáním indosovaného kmenového listu nabyvateli (zde žalobkyni), což bylo v dané fázi řízení osvědčeno. Jelikož žalovaná 1) byla zároveň jednatelkou žalované 3), lze mít za dané situace za splněný i předpoklad, že společnosti byla změna v osobě společníka oznámena.

30. Tudíž tvrdí-li žalobkyně, že je jediným společníkem žalované 3), potřebu zatímní úpravy poměrů odůvodňuje tím, že žalovaný 2) realizuje výkon práv jediného společníka, a hrozí reálně možnost dalšího prodeje podílu v žalované 3) či prodeje jejího majetku, za situace, kdy je mezi stranami sporná otázka platnosti (účinnosti) o převodu kmenového listu, pak je zřejmé, že by výkonem práv s ním spojených, mohlo dojít k (nevratnému) poškození práv žalobkyně, lze mít potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků za prokázanou. Přičemž je třeba dodat, že s ohledem na žalobkyní požadovaný určující výrok ve věci samé nepřichází obava z ohrožení výkonu rozhodnutí v úvahu.

31. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud přisvědčuje soudu prvního stupně o naplnění shora uvedených předpokladů pro nařízení předběžného opatření týkajícího se omezení žalovaného 2) /výrok I. a)/.

32. Jiná situace je pak ohledně povinnosti uložené žalované 3); zde odvolací soud závěr soudu prvního stupně nesdílí. Jak bylo výše uvedeno, zákon neváže oprávnění vykonávat příslušná práva společníka na záznam v seznamu společníků; seznam tak má jen evidenční charakter, a proto dle odvolacího soudu uložení povinnosti žalované 3) specifikované ve výroku I. b) napadeného usnesení postrádá významu. Nad to je třeba dodat, že žalobkyně v tomto směru žádné konkrétní skutečnosti neuvádí.

33. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. a) jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil a ve výroku I. b) dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř.) změnil tak, že na nařízení předběžného opatření v tomto žalobkyní požadovaném rozsahu zamítl.

34. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, kterým bude řízení před ním skončeno (§ 224 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř.).