o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, k odvolání podanému za navrhovatelku JUDr. Pavlem Kormanem, advokátem sídlem Olivova 2096/4, 110 00 Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. července 2022, č. j. C 32304/RD29/MSPH, Fj 249048/2022/MSPH,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na zápis změn ze dne 23. června 2022 vedený pod Fj 249048/2022/MSPH [podaný za navrhovatelku (dále též jen „společnost“) advokátem [Anonymizováno]; pozn. odvolacího soudu].

2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že společnost k takto podanému návrhu došlému soudu prvního stupně dne 23. června 2022 doložila smlouvu o převodu obchodního podílu bez data sepsání, uzavřenou mezi dosud zapsaným jediným společníkem společnosti [Anonymizováno] jakožto převodcem a [Anonymizováno] jakožto nabyvatelem (společník navrhovaný k zápisu); podpisy na smlouvě byly ověřeny notářskou kanceláří [Anonymizováno] dne 7. listopadu 2003 (dále též jen „předmětná smlouva“). Společnost rovněž doložila souhlas nového společníka k zápisu do veřejného rejstříku, rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, které dne 20. června 2022 učinil [Anonymizováno], jímž byl odvolán dosud zapsaný jednatel a novým jednatelem jmenován [Anonymizováno], listiny mající prokazovat předmětné smlouvy do datové schránky společnosti dnem 13. dubna 2022, čestné prohlášení a souhlas k zápisu nově zapisovaného jednatele a výpis z rejstříku trestů jak z České republiky, tak z Egyptské arabské republiky.

3. Dne 30. června 2022 bylo soudu prvního stupně doručeno podání společnosti (zastoupené advokátem [Jméno navrhovatelky B]), jemuž byla plná moc udělena dosud zapsaným jednatelem společnosti. Z vyjádření vyplývá, že společnost zpochybňuje pravost předmětné smlouvy a také rozhodnutí jediného společníka učiněné dne 20. června 2022 o odvolání jednatele a jmenování jednatele nového. Dosud zapsaný společník společnosti tvrdí, že smlouvu o převodu obchodního podílu nikdy neuzavřel. Současně je zpochybňována platnost smlouvy o převodu obchodního podílu poukazem na chybějící podstatné náležitosti ve smyslu § 115 odst. 3 zákona 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen „obch. zák.“). K ověření pravosti předmětné smlouvy společnost navrhla provést důkazy jednak originálem smlouvy a jednak znaleckým posudkem znalcem v oboru ručního písma.

4. V podání zaslaném dne 4. července 2022 z datové schránky společnosti její zapsaný jednatel tvrdí, že rozhodnutí o změně jednatele nebylo společnosti nikdy doručeno, údajný nový jednatel společnost nijak nekontaktoval. Proto se domníval, že plná moc byla [Jméno advokáta] udělena neplatně a trval na tom, aby bylo společnosti doručováno do její datové schránky.

5. Soud prvního stupně rovněž zjistil, že dne 30. června 2022 byla podána u Městského soudu v Praze žaloba na určení neplatnosti, eventuálně nicotnosti rozhodnutí ze dne 20. června 2022. Žalobkyní je společnost a žalovaným Omar Abdel Nasser, řízení je vedeno pod sp. zn. 69 Cm 81/2022.

6. Soud prvního stupně vyšel z toho, že rejstříkové řízení je založeno na registračním principu. Ke sporné otázce, zda byla předmětná smlouva řádně uzavřena, bude potřeba provést dokazování v nalézacím řízení. V rejstříkovém řízení pro takové dokazování není prostor. K tomu soud prvního stupně odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2008, sp. zn. 29 Cdo 1759/2008. S ohledem na zpochybnění pravosti předmětné smlouvy a také v důsledku skutečnosti, zda bylo o odvolání jednatele a jmenování nového jednatele rozhodnuto správně obsazeným orgánem společnosti, tedy zda rozhodovala jako jediný společník v působnosti valné hromady osoba, která je skutečně společníkem společnosti, dospěl soud prvního stupně k závěru, že je v souladu s ustálenou judikaturou na místě návrh zamítnout.

7. Proti usnesení soudu prvního stupně podal za společnost odvolání advokát [Anonymizováno], navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se řízení o podaném návrhu zastavuje.

8. Namítá, že plná moc udělená advokátovi [Anonymizováno] byla udělena osobou, jež k tomu ve smyslu § 21 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nebyla oprávněna. Domnívá se, že soud prvního stupně měl postupem podle § 21 odst. 5 o. s. ř. vyzvat advokáta [Anonymizováno], aby doložil své oprávnění k zastupování společnosti, a pokud by jej nedoložil, řízení zastavit pro neodstranění vady řízení podle § 104 o. s. ř. Plná moc byla advokátovi [Anonymizováno] udělena panem [Anonymizováno] jakožto (dosud do obchodního rejstříku nezapsaným) jednatelem společnosti, který byl jejím jednatelem zvolen rozhodnutím pana [Anonymizováno] jakožto jediného společníka (dosud do obchodního rejstříku nezapsaného) ze dne 20. června 2022. Pan [Anonymizováno] svoje postavení jediného společníka oprávněného k přijetí rozhodnutí o zvolení nového jednatele, dovozuje z toho, že v dubnu 2022 doručil do datové schránky společnosti výzvu ze dne 13. dubna 2022, jejíž přílohou měla být elektronická konverze nedatované předmětné smlouvy.

9. Dále namítá, že soud prvního stupně nesprávně posoudil otázku platnosti předmětné smlouvy s ohledem na její neurčitost - absenci popisu vkladu do základního kapitálu společnosti, a procentuální výše obchodního podílu u převáděného obchodního podílu, a dále důsledky absolutní neplatnosti této smlouvy pro účinnost právních jednání, kterými byl návrh na zápis změn do obchodního rejstříku odůvodněn.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

11. Podle § 19 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“) návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem.

12. Podle § 86 písm. e) z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech.

13. Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.

14. Podle § 115 odst. 3 obch. zák., smlouva o převodu obchodního podílu musí mít písemnou formu a nabyvatel, který není společníkem, v ní musí prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě, popřípadě stanovám. Podpisy musí být úředně ověřeny. Převodce ručí za závazky, které přešly převodem obchodního podílu.

15. Podle § 115 odst. 4 obch. zák. účinky převodu obchodního podílu podle odstavců 1 a 2 nastávají vůči společnosti dnem doručení účinné smlouvy o převodu.

16. Podle § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

17. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

18. Z obsahu rejstříkového spisu soudu prvního stupně vyplývá, že [Anonymizováno] se v zastoupení společnosti domáhá návrhem ze dne 23. června 2022 zápisu změn zapsaných údajů v obchodním rejstříku spočívajících ve výmazu jediného jednatele společnosti [Anonymizováno], výmazu jediného společníka [Anonymizováno] a zápisu nového jednatele [Anonymizováno] a nového společníka [Anonymizováno]. [Anonymizováno] v zastoupení společnosti svůj návrh doložil mimo jiné předmětnou smlouvou, rovněž i rozhodnutím jediného společníka v působnosti valné hromady ze dne 20. června 2022, jímž společník odvolal jednatele společnosti a jmenoval jednatele nového.

19. Soudní praxe je ustálena v posouzení, dle něhož úprava rejstříkového řízení v zákoně o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů spočívá – stejně jako tomu bylo v občanském soudním řádu ve znění účinném od 1. července 2005 do 31. prosince 2013 – na tzv. registračním principu; rejstříkový soud je tak zásadně oprávněn přezkoumat formální předpoklady návrhu a pouze dílčím způsobem také předpoklady hmotněprávní (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017, či ze dne 24. února 2020, sp. zn. 27 Cdo 1470/2018, jež jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz).

20. Rejstříkový soud – až na výjimky stanovené zákonem – podaný návrh věcně nezkoumá, ale přezkoumává pouze splnění předepsaných formálních náležitostí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo 4753/2009). To však neznamená, že soudu přísluší toliko ověřit, zda k návrhu byly připojeny požadované listiny; jak se podává z výslovného znění § 90 odst. 1 z. v. r., rejstříkový soud ověřuje, zda údaje, které mají být podle návrhu zapsány, z těchto listin vyplývají. Jinak řečeno, nestačí pouhé zjištění, že listiny byly připojeny, ale je nutné také zkoumat jejich obsah (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. prosince 2013, sp. zn. 29 Cdo 1953/2013). V důsledku registračního principu ovládajícího procesní úpravu řízení ve věcech veřejného rejstříku však rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne. Dotčeným osobám, chtějí-li dosáhnout zápisu do obchodního rejstříku, pak zpravidla nezbývá než vyřešit sporné skutečnosti rozhodnutím soudu v příslušném občanskoprávním řízení, jež se následně může stát podkladem pro zápis do veřejného rejstříku.

21. Odvolací soud se před vydáním rozhodnutí postupem podle § 128 o. s. ř. pokusil od notářky [Anonymizováno] (jež vykonává notářskou činnost po notářce [Anonymizováno], v jejímž úřadě měly být ověřeny podpisy smluvních stran na předmětné smlouvě) a dále od Notářské komory zjistit, zda pod běžným číslem ověřovací knihy: [Anonymizováno] (tj. pod číslem, pod kterým měly být ověřeny podpisy stran předmětné smlouvy) bylo [adresa] (notářskou tajemnicí pověřenou notářkou [Anonymizováno]) dne 7. listopadu 2003 ověřeno, že: [Anonymizováno], r.č.[RČ], bytem [adresa], [Anonymizováno], r. č. [RČ] bytem [adresa], jehož totožnost byla prokázána platným úředním průkazem, podepsali před notářkou dne 7. listopadu 2003 předmětnou smlouvu. [Anonymizováno] dne 24. listopadu 2022 odvolacímu soudu sdělila, že dle platných skartačních předpisů došlo ke skartaci označené skartační knihy, a proto není možné se hodnověrně vyjádřit ohledně pravosti ověřovací doložky a skutečnosti, zda došlo k samotnému ověření podpisů uvedených osob. Notářská komora téhož dne odvolacímu soudu sdělila, že nemá k dispozici ověřovací knihy bývalé notářky [Anonymizováno], která ukončila činnost notářky ke dni 31. prosince 2014, s tím, že dožádáním u [Anonymizováno], která převzala notářský úřad po [Anonymizováno], bylo zjištěno, že již došlo ke skartaci příslušné ověřovací knihy z roku 2013 v souladu s organizačním řádem Notářské komory, který stanoví skartační dobu 10 let, která počíná běžet 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž byl v knize proveden poslední zápis.

22. Z obsahu rejstříkového spisu soudu prvního stupně je zřejmé, že předmětná smlouva byla tomuto soudu doložena až dne 23. června 2022, třebaže měla být uzavřena již dne 7. listopadu 2003 (§ 115 odst. 3 obch. zák.). Smlouva o převodu obchodního podílu přitom nabývá platnosti dnem, kdy ji společník a nabyvatel uzavřou a ustanovení § 115 odst. 4 obch. zák. odkládá pouze účinnost převodu, a to jen ve vztahu ke společnosti, nikoli ve vztahu k účastníkům smlouvy či ke třetím osobám (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2009, sp. zn. 29 Cdo 4872/2008).

23. V právním řádu se při posuzování jednání jeho adresátů uplatňuje obecná zásada „vigilantibus iura skripta sunt“ (bdělým náležejí práva, každý nechť střeží svá práva), aprobovaná i Ústavním soudem (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 19. července 2016, sp. zn. IV. ÚS 405/16, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 26. července 2018, sp. zn. IV. ÚS 3953/17, dostupná např. na webových stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz). Pokud by strany předmětné smlouvy nebo jedna z nich této zásady dbaly a tuto smlouvu předložily společnosti bez zbytečného odkladu po jejím uzavření, popř. by se nabyvatel podílu ve společnosti domáhal (ve vztahu ke společnosti) svého postavení společníka, nevznikla by pochybnost o tom, zda skutečně došlo k ověření jejich podpisů na této smlouvě v roce 2003 (tuto skutečnost by bylo možno verifikovat z příslušné ověřovací knihy notáře). Že by tak některá ze stran této smlouvy postupovala však zjištěno nebo tvrzeno nebylo. V současné době již ověření podpisů prostřednictvím ověřovací knihy verifikovat nelze, neboť je, jak uvedeno, skartována.

24. Pokud je předmětná smlouva předkládána společnosti za tohoto stavu až více než 19 let po jejím vzniku a společnost kategoricky zpochybňuje, že by tuto smlouvu [Anonymizováno] (dosavadní jediný v obchodním rejstříku zaspaný společník společnosti), vůbec kdy podepsal, nelze (v rámci prostoru při zjišťování sporných skutečností v rejstříkovém řízení) věrohodně zjistit, zda jeho podpis na předmětné smlouvy byl úředně ověřen či nikoliv (§ 134 o. s. ř.), a to pro existenci odůvodněné pochybnosti, zda tento podpis nebyl zfalšován (§ 132 o. s. ř.). Pokud by podpis zfalšován byl, pak by byla předmětná smlouva absolutně neplatná (§ 40 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v posledním platném znění, ve spojení s § 1 odst. 2 obch. zák.) a nevyvolala by sledované účinky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. června 2014, sp. zn. 29 Cdo 3068/2013, mutatis mutandis). Přijmout za těchto okolností závěr, že se [Anonymizováno] stal společníkem společnosti, by představovalo posouzení, které by bylo projevem zřejmé nespravedlnosti zakládající dotčení na základním právu a svobodě (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 7. září 2010, sp. zn. Pl. ÚS 34/09).

25. Vyjádřeno jinými slovy, závěr, že podpis smluvní strany na předmětné smlouvě byl ověřen, je skutečností spornou, kterou nelze v rámci rejstříkového řízení vyřešit. K posouzení otázky platnosti či neplatnosti předmětné smlouvy a k určení, kdo je společníkem společnosti, bude třeba provést dokazování, které je možné jen v příslušném občanskoprávním řízení (jak bylo vyloženo výše), jež se následně může stát podkladem pro zápis do veřejného rejstříku.

26. Je tak zřejmé, že pokud nelze dovodit, že předmětná smlouva byla uzavřena platně, nelze ani dovodit, že by se Omar Abdel Nasser stal jediným společníkem společnosti a že by byl oprávněn v tomto postavení jmenovat jednatelem společnosti [Anonymizováno], který zmocnil k podání posuzovaného návrhu ve věci samé advokáta [Jméno advokáta].

27. Pokud návrh ve věci samé podala osoba neoprávněná jménem společnosti jednat, jde o nedostatek podmínky v řízení (oprávnění k zastupování), který lze odstranit (§ 104 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r.). Ke splnění této podmínky řízení je soud povinen přihlédnou kdykoli (§ 103 o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r.).

28. Z odvolání společnosti (podanému za ní advokátem [Jméno navrhovatelky B], na základě řádného zmocnění jednatele společnosti, zapsaného v obchodním rejstříku), který je tak osobou oprávněnou společnost zastupovat, je však zřejmé, že návrh ve věci samé neschvaluje a navrhuje zastavení řízení.

29. Proto odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.) usnesení soudu prvního stupně zrušil, protože pro nedostatek podmínky řízení nemělo proběhnout, a řízení podle § 221 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zastavil, protože nedostatek podmínky řízení nelze odstranit.

30. Jelikož je odvolací řízení vedeno toliko za účasti společnosti, nepřichází pojmově v úvahu rozhodnutí o náhradě nákladů o řízení mezi účastníky.