o návrhu na nařízení předběžného opatření, k odvolání navrhovatelů proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. září 2020, č. j. 2 Nc 1297/2020-18,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh, jímž se „žalobci“ domáhali, aby byla [Anonymizováno], narozené [Anonymizováno], bytem [adresa] (dále jen „účastnice 2/“), uložena povinnost zdržet se veškerých právních jednání a úkonů, které by jí jinak jako akcionářce společnosti [Anonymizováno], IČO [IČO], se sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. H 14 (dále jen „účastnice 1/“ či „společnost“) příslušely, a to (pouze) v rozsahu (co se týče) akcií č. 25 – 186 nabytých v rámci nového úpisu akcií po předchozím zvýšení základního kapitálu společnosti dle dohody o započtení uzavřené mezi účastnicí 2/ a společností v návaznosti na usnesení valné hromady společnosti ze dne 26. března 2020 (dále jen „předmětná valná hromada“), a to až do právní moci rozhodnutí v řízení o určení neplatnosti dohody o započtení uzavřené mezi účastnicí 2/ a účastnicí 1/ (dále jen „dohoda o započtení“) uzavřené v návaznosti na usnesení předmětné valné hromady společnosti (výrok I.). „Žalobci a/“ i „žalobci b/“ uložil povinnost zaplatit na účet soudu prvního stupně soudní poplatek (ve výši 1 000 Kč) s uvedením příslušných platebních dispozic (výroky II. a III.), současně rozhodl o vrácení složené jistoty ve výši 50 000 Kč (výrok IV.).

2. Odvolací soud dále (již) užívá označení účastníků předmětného řízení tak, jak se podává z § 74 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tedy „navrhovatelé“ a „účastníci“ (nikoli „žalobci“ a „žalovaní“).

3. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 74 odst. 1, § 76 odst. 1 a § 80 o. s. ř. tím, že navrhovatelé pro účely řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření neosvědčili nárok ve věci samé. Navrhovatelé nebyli smluvními stranami dohody o započtení, právo domáhat se určení neplatnosti dohody o započtení jim totiž nesvědí. Právní zájem na citované určovací žalobě jim nesvědčí ani z pohledu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2007, sp. zn. 29 Odo 387/2006 (připouštějící možnost domáhat se určení neplatnosti smlouvy i osobě, jež sice není účastníkem smlouvy, za situace, kdy by vyhovění žalobě mohlo mít na její postavení příznivý dopad). Navrhovatelé se totiž svého (jimi tvrzeného) práva mohou domoci žalobou na plnění, konkrétně žalobou na náhradu újmy za porušení společnické loajality (§ 212 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, /dále jen „o. z.“/; právní zájem na určení neplatnosti dohody o započtení z důvodu jimi tvrzené újmy jím započtením (pohledávky účastnice 2/ za účastnicí 1/ v rámci zvyšování základního kapitálu společnosti úpisem nových akcií) způsobené (ve smyslu porušení společnické loajality), tak nemají.

4. Povinnost navrhovatelů zaplatit soudní poplatek odůvodnil odkazem na položku 5 sazebníku soudních poplatků tvořící přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSop“), o vrácení jistoty rozhodl dle § 75b odst. 4 věta prvá o. s. ř.

5. Proti tomuto usnesení podali navrhovatelé odvolání, navrhujíce, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a jejich návrhu vyhověl.

6. Soud prvního stupně se řádně nevypořádal s podstatou jejich návrhu, který podávali jako (minoritní) akcionáři společnosti, jejichž podíl byl nezákonným jednáním účastníků 1/ a 2/ (uměle) zmenšen. Mají za to, že náležitě osvědčili jim hrozící (bezprostřední a závažnou) újmu způsobenou znehodnocením akcií (v důsledku nabytí akcií účastnicí 2/ na základě nezákonné a dobrým mravům odporující dohody o započtení), svědčí jim tak naléhavý právní zájem na určení neplatnosti dohody o započtení, podání žaloby na náhradu újmy za porušení společnické loajality by k nápravě protiprávního jednání nevedlo. Uzavření dohody o započtení posloužilo k tomu, aby bez vynaložení finančních prostředků nabyla dominantní podíl ve společnosti účastnice 2/, akcie společnosti ztratily na hodnotě a navrhovatelé za plánovaný prodej společnosti obdrželi nevýznamnou část kupní ceny. Neplatná (pro neurčitost) je rovněž dohoda o započtení pohledávky, na jejímž základě účastnice 2/ nabyla pohledávku, jež následně použila k započtení. Účastnice 2/ zneužila na předmětné valné hromadě hlasovací práva, nezákonným způsobem na úrok ostatních akcionářů získala akcie společnosti v hodnotě vyšší než 20 mil. Kč, čímž znehodnotila akcie navrhovatelů; uvedené jednání je s to způsobit navrhovatelům výraznou majetkovou újmu. Mají za to, že účastnice 2/ se nestala většinovou akcionářkou společnosti, nevidí tak důvod pro který by se měli domáhat určení, že účastnice 2/ zneužila na valné hromadě hlasovací právo k újmě celku. Při svolání předmětné valné hromady došlo k řadě pochybení, vyslovení neplatnosti usnesení předmětné valné hromady se domáhají v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 75 Cm 63/2020 (řízení dosud není pravomocně skončeno). Předběžným opatřením chtějí předejít vzniku újmy, jež jim v důsledku neplatné (nezákonné) dohody o započtení hrozí; k podání žaloby na náhradu újmy jsou připraveni, nicméně by poškozujícím krokům rádi zamezili. Nemají jinou možnost domoci se ochrany svých práv.

7. Účastnice 1/ a 2/ s odvoláním nesouhlasily, navrhujíce, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

8. Mají za to, že předmětná valná hromada společnosti byla svolána řádně v souladu se zákonem a stanovami společnosti, akcionáři měli možnost seznámit se s veškerými (pro předmětnou valnou hromadu) podstatnými podklady, dodržena byla rovněž zákonem stanovená lhůta pro vyhotovení zápisu; svou argumentaci blíže rozvádějí.

9. Účastnice 2/ platně nabyla pohledávku ve výši 23 506 784,99 Kč za společnosti [právnická osoba]. (následně postoupenou na účastnici 1/) na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 21. února 2020 uzavřenou se společností [Anonymizováno]., IČO [IČO], sídlem [adresa] (coby postupitelem); navrhovatelé nejsou osobami, jež by mohly platnost toto smluvního jednání zpochybnit. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 24. února 2020 pak účastnice 2/ postoupila na účastnici 1/ svou pohledávku ve výši 23 506 784,99 Kč za dceřinou společností účastnice 1/ (společností [právnická osoba].). Uvedené proběhlo v souvislosti s plánovanou finanční konsolidací účastnice 1/ a její dceřiné společnosti v kontextu s připravovanou fúzí společnosti [právnická osoba]. se společností [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa]. Účelem transakce bylo zajistit, aby účastnice 1/ a její dceřiná společnost neměly významné závazky vůči třetím subjektům. O uvedeném byli informováni (mimo jiné) i tehdejší akcionáři (včetně navrhovatele a/). Není jim tak zřejmé, z jakého důvodu by mělo být uzavření dohody o započtení v rozporu s dobrými mravy či zákonem; navrhovatelům žádná bezprostřední újma nehrozí. Prostor pro nařízení předběžného opatření tak dán není. Navrhovatel a/ nikdy účastnici 1/ neinformoval o svém zájmu na realizaci obdobného postupu jako v případě pohledávek účastnice 2/. Popřely, že by probíhala jednání o prodeji společnosti a její dceřiné společnosti ([právnická osoba]., dříve [Anonymizováno]).

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a shledal odvolání důvodným.

11. Z obsahu spisu se podává, že navrhovatelé podali (před zahájením řízení ve věci samé) předmětný návrh na nařízení předběžného opatření coby (minoritní) akcionáři společnosti (účastník a/ byl rovněž do 26. března 2020 členem dozorčí rady společnosti) s tím, že jim v důsledku uzavření dohody o započtení pohledávky účastnice 2/ za účastnicí 1/ proti pohledávce účastnice 1/ na splacení emisního kurzu účastnicí 2/ upsaných akcií, uzavřenou v návaznosti na usnesení předmětné valné hromady o zvýšení základního kapitálu úpisem akcií, jež napadli návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení předmětné valné hromady, hrozí “bezprostřední a závažná újma“ spočívající v znehodnocení jejich akcií emitovaných společností. Avizovali svůj záměr domáhat se ochrany svých práv žalobou na určení neplatnosti dohody o započtení s tím, že podání takto formulované určovací žaloby je efektivním prostředkem ochrany jejich zájmů (coby minoritních akcionářů). Vyhověním žaloby by mělo příznivý dopad na jejich právní postavení (majetkovou účast ve společnosti), k podání (avizované) určovací žaloby jsou tak aktivně legitimováni.

12. V návrhu rozvádí okolnosti navázání spolupráce mezi navrhovatelem a/ a účastnicí 1/(za níž dlouhodobě jednal z pozice člena představenstva [tituly před jménem], manžel účastnice 2/) v roce 2018, přičemž úkolem navrhovatele a/ bylo zlepšení (nepříznivé) finanční situace účastnice 1/ (a její dceřiné společnosti [Anonymizováno]., dále jen „dceřiná společnost“). Vzájemná jednání vyústila nejen k (dne 24. ledna 2019) uzavření smlouvy o poskytování služeb navrhovatelem a/ (provedení auditu, nastavení postupů, kontroly hospodaření, restrukturalizace společnosti), pracovní smlouvy (dne 22. února 2019), na jejímž základě navrhovatel zastával pozici ředitele dceřiné společnosti, ale i nákupu balíku akcií společnosti navrhovatelem a/ (dne 3. května 2019) tvořící 25% podíl na společnosti (zbývající podíl o velikosti 75 % získala Taťána Freithová, jež je následně dne 4. února 2020 prodala [tituly před jménem], ten je bezprostředně převedl na účastnici 2/, za níž následně jednal na základě plné moci).

13. Dne 24. února 2020 došlo (bez jakýchkoli dřívějších indikací) k odvolání [Anonymizováno] z pozice jednatelky dceřiné společnosti, novou jednatelkou se stala účastnice 2/ (manželka [Anonymizováno]), téhož dne společnost (zastoupená novou jednatelkou) dala navrhovateli a) výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost.

14. Na den 26. března 2020 pak byla svolána ([Anonymizováno]) mimořádná valná hromada společnosti, jež rozhodla o:

- odvolání navrhovatele a) z funkce člena dozorčí rady,

- zvýšení základního kapitálu společnosti úpisem nových akcií až o částku 29 943 000 Kč (původní základní kapitál společnosti byl 3 327 000 Kč), současně byla připuštěna možnost započtení pohledávek akcionářů vůči společnosti proti pohledávce společnosti na splacení emisního kurzu upsaných akcií, a rovněž připuštěna možnost započtení pohledávky akcionářky [Anonymizováno] (účastnice 2/) za společností v celkové výši 22 457 250 Kč,

- schválení dohody o započtení vzájemných pohledávek účastnice 2/ vůči účastnici 1/ dle § 21 odst. 3 z. o. k.

15. Navrhovatelé namítají řadu pochybení při svolání valné hromady, ochrany svých práv se domáhají návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení předmětné valné hromady. V kontextu s řečeným není možno dle jejich názoru přehlížet jednání (ředitele společnosti [Anonymizováno]) o prodeji společnosti zahraničním investorům.

16. Dohodu o započtení (jež nemají k dispozici) považují za neplatnou pro její rozpor se zákonem a dobrými mravy. Za neplatnou (pro neurčitost) totiž považují již smlouvu o postoupení pohledávky (ze dne 21. února 2020), na jejímž podkladě měla účastnice 2/ nabýt (od společnosti [právnická osoba]., jejímž jediným akcionářem a členem představenstva je [Anonymizováno]) pohledávku použitou následně k započtení vůči pohledávce účastnice 1/ na splacení emisního kurzu nově upisovaných akcií. Za takové situace je pak pohledávka účastnice 2/, jež započetla vůči pohledávce účastnice 1/ v souvislosti s úpisem akcií neplatná, v důsledku čehož účastnice 2/ získala na úrok navrhovatelů podíl na jmění společnosti, aniž by za to poskytla odpovídající protiplnění.

17. Navrhovatelé uvedené skutečnosti osvědčili výpisy z obchodního rejstříku společnosti (i dceřiné společnosti), emailovou komunikací, seznamem akcionářů společnosti ze dne 26. března 2020, kopiemi akcií společností, pracovní smlouvou ze dne 22. února 2019 a ze dne 31. října 2019, smlouvou o poskytování služeb ze dne 24. ledna 2019, smlouvami o zápůjčce uzavřenou mezi navrhovatelem a/ a dceřinou společností ze dne 12. února 2019 a 16. prosince 2019, rozhodnutím jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady o odvolání/jmenování jednatele ze dne 24. února 2020, výpovědí z pracovního poměru ze dne 24. února 2020, dopisem [Anonymizováno] ze dne 3. února 2020, plnou mocí udělenou účastnicí 2/ [Anonymizováno] dne 5. února 2020, pozvánkou na valnou hromadu ze dne 24. února 2020, oznámením o přednostním právu k úpisu akcií ze dne 26. března 2020, smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi účastnicí 2/ a společností (zastoupenou [Anonymizováno]) ze dne 24. února 2020, čestným prohlášením [Anonymizováno] ze dne 6. února 2020 o probíhajících jednáních o prodeji společnosti a rovněž notářským zápisem NZ [Anonymizováno] sepsaný [Anonymizováno], notářem v [Anonymizováno], o průběhu valné hromady společnosti konané dne 26. března 2020.

18. Podle § 74 odst. 1 o. s. ř. před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.

19. Podle § 75a odst. 1 o. s. ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 o. s. ř. se nepoužije.

20. Soud prvního stupně správně vyšel z právní úpravy předběžného opatření obsažené především v § 75c odst. 1 a § 76 odst. 1 písm. d), e) o. s. ř.

21. Pro nařízení předběžného opatření musí být v souladu s citovaným § 75c odst. 1 o. s. ř. současně splněny dva základní předpoklady - jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen) a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok. V podrobnostech k účelu předběžného opatření a předpokladům pro jeho nařízení odvolací soud odkazuje např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01, dostupného veřejnosti na stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz.

22. Odvolací soud dospěl k závěru, že v projednávané věci shora uvedené předpoklady byly naplněny.

23. K osvědčení oprávněnosti podaného návrhu ve věci samé je na místě uvést, že aktivní věcnou legitimaci v řízení o určení neplatnosti právního úkonu (smlouvy) mají nejen účastníci dotčeného právního úkonu (resp. jejich právní nástupci), ale taktéž další osoby, na jejichž právní postavení by kladné rozhodnutí o takové žalobě mohlo mít příznivý dopad (srov. za všechna rozhodnutí např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. června 1999, sp. zn. 2 Cdon 1690/97, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2005, sp. zn. 29 Odo 449/2004, anebo ze dne 26. června 2007, sp. zn. 29 Odo 387/2006, či rozsudek Nejvyššího soudu 20. května 2015, sp. zn. 30 Cdo 366/2015, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 6/2016).

24. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není (§ 80 o. s. ř.), není pouze aktivní věcná legitimace žalobce, ale také jeho naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Jak plyne z ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu, je určovací žaloba (nyní) podle § 80 o. s. ř. preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby přitom korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. března 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 1997, pod číslem 21, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2016, sp. zn. 31 Cdo 4001/2013, uveřejněný pod číslem 22/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, či nález Ústavního soudu ze dne 20. června 1995, sp. zn. III. ÚS 17/95, uveřejněný pod číslem 65/1995 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

25. Soud prvního stupně správně uzavřel, že k aktivní legitimaci v řízení o určení neplatnosti smlouvy (právního jednání) mají nejen samotní účastníci dotčeného právního jednání, ale též i (další) osoby, na jejichž (právní) postavení by (kladné) rozhodnutí o takovém návrhu (žalobě) mohlo mít (mělo) příznivý vliv. Odvolací soud se však již neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že navrhovatelé nemají (nemohou mít) na požadovaném určení (neplatnosti dohody o započtení) naléhavý právní zájem. Má-li totiž (jak rozvedeno výše) určovací žaloba (dle § 80 o. s. ř.) preventivní charakter, a bude-li za pomocí takové žaloby eliminován stav ohrožení práva (popř. nejistoty účastníků), v situaci, kdy určovací žaloba může vystihnout obsah a povahu sporného vztahu, a vytvoří-li takto formulovaná žaloba záruku odvrácení budoucích sporů účastníků (např. sporu o náhradu škody), nelze pak dle názoru odvolacího soudu v tomto okamžiku (bez dalšího) navrhovatelům upřít právo domáhat se ochrany svých (akcionářských) práv právě prostřednictvím žaloby na určení neplatnosti dohody o započtení.

26. K řečenému se sluší zdůraznit, že v řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření je úsudek vyslovený na základě dosud shromážděných listin svou podstatou úsudkem předběžným a pravděpodobnostním. Při přijímání předběžného opatření převládá požadavek rychlosti řízení nad úplným prokázáním uplatněného nároku. I v řízení o předběžném opatření soud hodnotí provedené důkazy, nicméně rozhodné skutečnosti (zejména nárok sám) nemusejí být spolehlivě prokázány (postaveny najisto). Institut předběžného opatření totiž neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy mezi účastníky, ale aby zatímně – do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy vyřešeny pravomocným meritorním rozhodnutím – poměry upravil. Rozhodnutím o předběžném opatření tedy není prejudikován výsledek sporu ve věci samé, zajišťuje toliko, aby konečné rozhodnutí mohlo mít pro účastníka vůbec nějaký reálný význam. Smyslem předběžného opatření je zabránit nevratným či těžko odčinitelným krokům. K nařízení předběžného opatření tedy postačuje, jsou-li tvrzené skutečnosti alespoň osvědčeny, to jest, jeví-li se alespoň pravděpodobným, jak je tomu v daném případě. Zákon totiž nepředpokládá, že soud bude při rozhodování o předběžném opatření provádět dokazování, převládá zde totiž požadavek rychlosti řízení nad úplným prokázáním uplatněného nároku (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2001, sp. zn. 20 Cdo 134/99, uveřejněného pod číslem 58/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupného na www.nsoud.cz).

27. V poměrech projednávané věci tvrdí-li navrhovatelé, že jsou akcionáři společnosti (své tvrzení osvědčují), potřebu zatímní úpravy poměrů odůvodňují tím, že jim coby minoritním akcionářům hrozí újma spočívající v znehodnocení jejich majetkové účasti ve společnosti, (nezákonným) zvýšením základního kapitálu (upsáním nových akcií), mělo tak dojít k nezákonnému přerozdělení majetkové účasti na společnosti, čímž byla poškozena jejich akcionářská práva (coby minoritních akcionářů), za situace, kdy mezi stranami je sporná otázka platnosti zvýšení základního kapitálu společnosti, a současně probíhají jednání o prodeji společnosti, pak je zřejmé, že by výkonem práv spojených s akciemi, mohlo dojít k (nevratnému) poškození práv navrhovatelů, lze tak mít potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků za prokázanou. S ohledem na navrhovateli požadovaný určující výrok ve věci samé nepřichází obava z ohrožení výkonu rozhodnutí v úvahu.

28. Odvolací soud ze shora vyložených důvodů usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. změnil (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) tak, že se nařizuje předběžné opatření, jak navrhovateli navrhováno, důsledkem řečeného je i změna výroku IV., neboť za tohoto stavu se navrhovatelům jistota nevrací (§ 75b odst. 4 o. s. ř.). Současně byla navrhovatelům v souladu s § 76 odst. 3 o. s. ř. uložena povinnost podat u soudu návrh na zahájení řízení ve věci samé.

29. Výroky II. a III. usnesení soudu prvního stupně odvolací soud jako správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.), poplatková povinnost navrhovatelů se podává z § 2 odst. 1 písm. a), 4 odst. 1 písm. a) ZSop a položky 5 sazebníku soudních poplatků tvořící přílohu ZSop.

30. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, kterým bude řízení před ním skončeno (§ 224 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř.).