o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti

1. Městský soud v Praze návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatého valnou hromadou společnosti [právnická osoba] (dále též jen „společnost“) konanou dne 13. června 2023 (dále též jen „předmětná valná hromada“) o vstupu společnosti do likvidace (dále též jen „předmětné usnesení“) zamítl (výrok I.) a navrhovateli uložil povinnost zaplatit společnosti náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta [jméno FO] (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel z těchto rozhodných zjištění:

- navrhovatel je akcionářem společnosti, neboť je majitelem 20 kusů kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě každé akcie 20 000 Kč, čísel akcií 81-100;

- dopisem ze dne 24. března 2023 navrhovatel požádal představenstvo společnosti o svolání valné hromady, a to k přijetí rozhodnutí o vyslovení jejího souhlasu s převodem jeho akcií ve prospěch společnosti [Anonymizováno], registrační číslo [Anonymizováno], sídlem [adresa][Anonymizováno]

- představenstvo společnosti zaslalo navrhovateli pozvánku na valnou hromadu datovanou dnem 4. května 2023, a to k projednání následujících záležitostí: Volba orgánů valné hromady; Rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora; Rozhodnutí o vyslovení souhlasu valné hromady společnosti s převodem akcií emitovaných společností na jméno [tituly před jménem] [jméno FO], datum narození: [Datum narození navrhovatele], trvale bytem [adresa], PSČ: [adresa], a to na společnost [Anonymizováno], Závěr;

- na předmětné valné hromadě hlasoval navrhovatel proti přijetí rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací ke dni 1. července 2023, ostatní akcionáři společnosti, tj. [tituly před jménem] [jméno FO] (vlastník 32 kusů kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě každé akcie 20 000 Kč) a [tituly před jménem] [jméno FO] (vlastník 48 kusů kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě každé akcie 20 000 Kč) hlasovali pro přijetí těchto rozhodnutí;

- navrhovatel nepodal proti předmětnému usnesení (odůvodněný) protest.

3. Na podkladě těchto zjištění soud prvního stupně dovodil, že navrhovatel je jako akcionář společnosti aktivně (věcně) legitimován k podání návrhu, proti předmětnému usnesení však nepodal odůvodněný protest. Navrhovatel spatřuje dva důvody pro vyslovení neplatnosti předmětného usnesení, a to důvod spočívající v doplnění programu v rozporu s § 367 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, a důvod spočívající v nedodržení sistace hlasovacího práva [tituly před jménem] [jméno FO] ve smyslu § 54 odst. 1 zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále též jen „z. e. s. m.“). Skutečnost, že pořad jednání valné hromady společnosti bude doplněn o rozhodování o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace nad rámec žádosti navrhovatele o svolání valné hromady, byla navrhovateli známa již k okamžiku doručení pozvánky na předmětnou valnou hromadu. Nebyl a není dán žádný závažný důvod, proč navrhovatel tento důvod neplatnosti předmětného usnesení nemohl uplatnit formou protestu. Pokud navrhovatel spatřuje závažný důvod pro nepodání protestu v případě namítané sistace práv [tituly před jménem] [jméno FO], neboť se o skutečnostech týkajících se o jeho ovládání [tituly před jménem] [jméno FO] dozvěděl až po konání předmětné valné hromady, nejde o důvod pro neplatnost předmětného usnesení, který by navrhovatel nemohl na předmětné valné hromadě (či před jejím konáním) zjistit bez vynaložení nepřiměřeného úsilí či nepřiměřených nákladů. Navrhovatel ani netvrdil, že daný důvod nebylo možno před konáním předmětné valné hromady zjistit. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), ve spojení s § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání. Navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Odvolatel namítá, že mu nebyla, přes včas podanou žádost o odročení jednání, umožněna osobní účast na něm. Předvolání k jednání mu bylo doručeno prostřednictvím jeho právní zástupkyně dne 26. ledna 2024, termín jednání byl ale nařízen na dobu jarních prázdnit jeho dětí. Protože nebyl schopen zajistit alternativní program pro své dětí, ještě týž den požádal o jeho odročení. Nemohl tak doplnit některá svá dále uvedená tvrzení. Uvádí, že protest proti předmětnému usnesení nepodal ze závažného důvodu, protože se o skutečnostech zakládajících jeho neplatnost dozvěděl až po konání předmětné valné hromady. Po osobě skutečného majitele začal pátrat až poté, co společnost převedla všechny své akcie emitované společností [právnická osoba]. za zcela nepřiměřenou cenu společnosti [právnická osoba]., ve které je jediným společníkem a jednatelem [tituly před jménem] [jméno FO], který zastupoval společnost v substituci na soudním jednání (v řízení) dne 5. února 2024. Dříve ho nenapadlo, že by [tituly před jménem] [jméno FO] držel akcie pro někoho jiného. V návaznosti na sdělení soudu na jednání dne 5. února 2024, že nesprávnost zápisu v evidenci skutečných majitelů mohl navrhovatel zjistit již dne 27. ledna 2021, požádal soud prvního stupně o poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení ohledně okolností, za kterých se o nesprávnosti zápisu v evidenci skutečných majitelů dozvěděl, soud však věc bez dalšího rozhodl, aniž by byl poučen dle § 118a o. s. ř. Soudu prvního stupně je dále vytýkáno, že neprovedl všechny navrhovatelem navržené důkazy, a to v souvislosti s prokázáním nesprávnosti tohoto zápisu v evidenci skutečných majitelů.

6. Společnost odvolání nepovažuje za důvodné.

7. Uvádí, že soud prvního stupně věc posoudil správně. Navrhovatel, ač byl přítomen na předmětné valné hromadě, nepodal proti doplnění programu jednání protest, třebaže se o něm dozvěděl již z pozvánky, jež mu byla doručena dne 10. května 2023. Tvrzeními v odvolání navrhovatel potvrzuje, že již v době konání předmětné valné hromady měl jím tvrzené, údajné pochybnosti. K tvrzeným údajným objektivním důvodům se dostal v relativně krátkém časovém období a bez vynaložení nepřiměřeného úsilí či nepřiměřených nákladů.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 z. ř. s.), a odvolání důvodným neshledal. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s. Účastníci se z tohoto důvodu neoznačují jako žalobce a žalovaný, nýbrž označením dle § 6 odst. 1 z. ř. s., tj. jako navrhovatel a účastník.

9. Jednání odvolacího soudu bylo konáno v nepřítomnosti společnosti, protože za společnost jedná její likvidátor (§ 21 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 193 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), jímž je [tituly před jménem] [jméno FO] (dle aktuálního zápisu v obchodním rejstříku společnosti; § 121 o. s. ř.), který se k jednání nedostavil (ač řádně prostřednictvím dřívějšího právního zástupce společnosti předvolán), a tvrzený nový likvidátor společnosti [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl schopen osvědčit, že je nově jmenovaným likvidátorem.

10. Je vycházeno ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla v rozsahu potřebném pro posouzení a rozhodnutí věci účinně zpochybněna. Pro stručnost na ně proto odvolací soud odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. na internetových stránkách www.nsoud.cz).

11. Podle § 428 odst. 1 z. o. k. každý akcionář, člen představenstva, dozorčí nebo správní rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami.

12. Podle § 424 odst. 1 z. o. k. neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu.

13. Podle § 54 odst. 1 z. e. s. m. není-li skutečný majitel obchodní korporace zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu této obchodní korporace vykonávat hlasovací práva nebo rozhodovat jako její jediný společník on, ani právnická osoba nebo ten, kdo jedná na účet právního uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem; to neplatí v případě skutečného majitele, který jím je podle § 5 odst. 1 a 3 na základě svého postavení osoby ve vrcholném vedení.

14. Podle § 2 písm. c) z. e. s. m. pro účely tohoto zákona se rozumí skutečným majitelem každá fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádání.

15. Podle § 4 odst. 1 z. e. s. m. korporaci v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje každá fyzická osoba, která přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání a) má podíl v korporaci nebo podíl na hlasovacích právech větší než 25 %, b) má právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku větší než 25 %, c) uplatňuje rozhodující vliv v korporaci nebo korporacích, které mají v dané korporaci samostatně nebo společně podíl větší než 25 %, nebo d) uplatňuje rozhodující vliv v korporaci jinými prostředky.

16. Podle § 4 odst. 2 z. e. s. m. rozhodující vliv v korporaci uplatňuje ten, kdo na základě vlastního uvážení, bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti, může přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání dosáhnout toho, že rozhodování nejvyššího orgánu korporace odpovídá jeho vůli.

17. Podle § 4 odst. 3 z. e. s. m. rozhodující vliv v obchodní korporaci uplatňuje ovládající osoba podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací.

18. Je vhodné připomenout, že s ohledem na pravidlo § 20 odst. 1 z. ř. s., dle něhož je soud povinen zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí a přitom není omezen na skutečnosti, které uvádějí účastníci, nejsou významná případná shodná tvrzení účastníků jako zdroj skutkových zjištění tak, jako v řízení podrobeném pravidlům o. s. ř. Dále platí, že společnost, která je rozhodnutím valné hromady vázána, nemůže rozhodnout o tom, zda je takové rozhodnutí platné či nikoli, a tedy ani např. uzavřít smír o platnosti usnesení své valné hromady (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2005, sp. zn. 29 Odo 1079/2003), nebo je nepovažovat za platné.

19. K neúčasti navrhovatele u (jediného) jednání před soudem prvního stupně odvolací soud uvádí, že navrhovatel je od doby zahájení řízení zastoupen advokátkou na základě procení plné moci (§ 25 odst. 1 o. s. ř.), která také byla k tomuto jednání soudem prvního stupně předvolána (plně v souladu s § 28 odst. 1 a § 32 odst. 3 o. s. ř.). Ta se nařízeného jednání zúčastnila a o důvodech, proč není na jednání potřebná i účast navrhovatele, byla soudem prvního stupně (předtím) zpravena dne 29. ledna 2024. Navrhovatel tak mohl realizovat svá procesní práva prostřednictvím své advokátky. Nadto možnost doplnit svá rozhodná tvrzení byla navrhovateli poskytnuta opakovaně odvolacím soudem, naposledy při jednání postupem dle § 118a odst. 1 o. s. ř. (jak bude níže blíže odůvodněno). Navrhovatel tak na procesních právech zkrácen nebyl (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. dubna 2006, sp. zn. sp. zn. 3 Cdon 810/96, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.března 2011, sp. zn. 26 Cdo 4854/2010).

20. Aby mohl obstát závěr odvolatele o tom, že nebyl (z jeho strany) podán odůvodněný protest ze závažného důvodu (§ 424 odst. 1 z. o. k.), což je v poměrech posuzované věci kogentním předpokladem posouzení neplatnosti předmětného usnesení (§ 428 odst. 1 z. o. k.), konkrétně z důvodu, že se o skutečnostech, pro které [tituly před jménem] [jméno FO] (jako skutečný majitel společnosti, nezapsaný v evidenci skutečných majitelů), nesměl při rozhodování valné hromady vykonávat hlasovací práva z důvodu dle § 54 odst. 1 z. e. s. m. (v zastoupení [tituly před jménem] [jméno FO]), dozvěděl až po konání předmětné valné hromady, musel by předně takové skutečnosti tvrdit nebo by musely v řízení vyjít najevo.

21. Jelikož tvrzeny nebyly a ani nevyšly jinak najevo, byl navrhovatel, naposledy při jednání odvolacího soudu, vyzván podle § 118a odst. 1 o. s. ř. k tomu, aby tyto skutečnosti doplnil, třebaže v tom pochybil soud prvního stupně, který měl takové poučení poskytnout, jak správně odvolatel namítá. Odvolací soud připomíná, že i v návrhových řízeních podle z. ř. s. se (podpůrně) použije ustanovení o poučovací povinnosti soudu podle ustanovení § 118a o. s. ř. (srov. např. např. Jirsa a kol., Zákon o zvláštních řízeních soudních, Komentář. Kancelář Havlíček Brain Team, Praha, 2015, § 20, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. srpna 2016, sp. zn. 29 Cdo 4006/2015).

22. Ani po takto uděleném poučení se však (alespoň v rovině pravděpodobných tvrzení) nepodává, že by byl [tituly před jménem] [jméno FO] skutečným majitelem společnosti (ve smyslu § 54 odst. 1, § 2 odst. 1 písm. c), § 4 odst. 1-3 z. e. s. m.).

23. To, že [jméno FO] má bydlet se svými partnerkami ve vile ve vlastnictví [právnická osoba]., resp. že touto společností vlastněná jednotka je užívána jednou z jeho partnerek a jejich společnou dcerou, a to, že byl do 28. srpna 2024 společníkem a jednatelem této společnosti a od roku 2019 je jednatelem této společnosti [tituly před jménem] [jméno FO], neodůvodňuje závěr, že tuto společnost pro [tituly před jménem] [jméno FO] drží a spravuje [tituly před jménem] [jméno FO]. Na tom nic nemění ani tvrzení, že [tituly před jménem] [jméno FO] má být trestně stíhán, byla na něj podána obžaloba, ve které má být navrženo propadnutí jeho majetku, což má být důvodem držby majetku, činění úkonů a vykonávání práv pro něj [tituly před jménem] [jméno FO]. Neboli, z těchto tvrzení o držení a spravování společnosti REZ-[právnická osoba]. není opodstatněné (dle pravidel logického myšlení) předpokládat, že [tituly před jménem] [jméno FO] pro [tituly před jménem] [jméno FO] drží a spravuje také další majetek, včetně akcií společnosti, neboť zde zcela absentuje příčinný vztah mezi tvrzenou držbou a spravováním majetku společnosti REZ-[právnická osoba]. [tituly před jménem] [jméno FO] a tím, že z takové držby nebo spravování vyplývá, že [tituly před jménem] [jméno FO] takto spravuje akcie společnosti pro [tituly před jménem] [jméno FO].

24. Ke stejnému závěru vede i posouzení tvrzení o zastupování [tituly před jménem] [jméno FO], tj. že by bylo pravděpodobné, že je společnost fakticky ovládána stejnou osobou jako [tituly před jménem] [jméno FO], pokud se [tituly před jménem] [jméno FO] účastnil soudního jednání ve věci žaloby (správně návrhu) na vyslovení neplatnosti usnesení předmětné valné hromady (kde zastupuje akcionáře i společnost), resp. že [tituly před jménem] [jméno FO] je společníkem a jednatelem [právnická osoba]., která od společnosti v minulosti koupila 100% podíl ve [právnická osoba]., neboť [tituly před jménem] [jméno FO] by musel v případě, kdy by bylo pravděpodobné, že by společnost byla fakticky ovládána stejnou osobou, kterou je ovládán také [tituly před jménem] [jméno FO], z této situace vyvodit příslušné důsledky.

25. Soud prvního stupně proto rozhodl v konečném důsledku správně, a proto je odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil (výrok I. usnesení odvolacího soudu).

26. O nákladech řízení odvolacího řízení (výrok II. usnesení odvolacího soudu) bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť společnost byla v řízení plně úspěšná. Její náklady odpovídají náhradě za 1 účelně vykonaný úkon právní služby jejím advokátem ve výši 3 100 Kč [§ 9 odst. 4 písm. c), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) /dále jen „AT“/], a to za písemné podání ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a dále z paušální náhrady za tento úkon ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT).