o návrhu na určení, zda navrhovatelka je nebo není právnickou osobou podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. srpna 2023, č. j. 31 Cm 172/2023-17,

1. Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. určil, že společnost [Jméno navrhovatelky A]. (dále jen „společnost“) není právnickou osobou podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen „ZESM“), a výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že se společnost návrhem došlým soudu dne 7. srpna 2023 domáhá určení, že je právnickou osobou bez skutečného majitele podle § 7 odst. 1 písm. b) ZESM, neboť je právnickou osobou vlastněnou dvěma veřejnoprávními korporacemi, a to městem [adresa], IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „město [adresa]“) a obcí [adresa], IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „obec [adresa]“), její činnost nemá průmyslovou ani obchodní povahu a slouží k uspokojování potřeb veřejného zájmu.

3. Soud prvního stupně s odkazem na § 7 odst. 1 písm. b) a § 7 odst. 2 písm. f) ZESM dospěl k závěru, že společnost má skutečného majitele podle § 5 odst. 1 písm. b) ZESM. Konstatoval, že společnosti sice svědčí domněnka uvedená v § 7 odst. 2 písm. f) ZESM, tj. že se jedná o právnickou osobu, ve které má přímo nebo nepřímo veškeré podíly a podíly na hlasovacích právech Česká republika, kraj nebo obec, avšak nesplňuje podmínky uvedené v § 7 odst. 1 písm. b) ZESM, neboť se sice jedná o českou právnickou osobu založenou nebo zřízenou za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, její činnosti však mají obchodní povahu. Společnost byla zřízena především k obchodním účelům (provozování podnikatelské činnosti), vytváří zisk, nese ekonomická rizika, její předmět podnikání (prodej nezpracovaných lesních výrobků, pořez dřeva a ubytovací služby) má obchodní povahu. Proto soud prvního stupně podle § 33a odst. 1 ZESM určil, že navrhovatelka není právnickou osobou podle § 7 odst. 1 písm. b) ZESM.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a určil, že společnost je právnickou osobou podle § 7 odst. 1 písm. b) ZESM.

5. Namítá, že soud prvního dospěl k nesprávnému závěru, že společnost nebyla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, jak požaduje § 7 odst. 1 písm. b) ZESM. Domnívá se, že nestačí vycházet pouze z jazykového výkladu, tedy jen z textu obsaženého v § 7 odst. 1 písm. b) ZESM. K tomu odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 17. prosince 1997, sp. zn. Pl. ÚS 33/97, ze dne 2. října 2002, sp. zn. II. ÚS 438/01, a ze dne 28. května 2000, sp. zn. I. ÚS 468/2000. Má za to, že smyslem evidence skutečných majitelů je umožnit identifikaci fyzické osoby, která je skutečným a konečným příjemcem benefitů vyplývajících z činnosti předmětné právnické osoby. Taková fyzická osoba neexistuje u obchodních korporací, jejichž zakladateli a společníky jsou výlučně právnické osoby veřejného práva.

6. Odvolatelka má za to, že k vyvrácení domněnky vyjádřené v § 7 odst. 2 ZESM je potřeba podat jednoznačný důkaz, že posuzovaná právnická osoba byla založena/zřízena k účelům, jež s uspokojováním potřeb veřejného zájmu nemajícím průmyslovou nebo obchodní povahu, nemají žádnou souvislost. Takovým důkazem nemůže být prosté zjištění, že obchodní korporace byla založena/zřízena primárně za účelem výkonu podnikatelské činnosti v lesnictví včetně prodeje nezpracovaných lesních výrobků za účelem jeho dalšího prodeje. Sám výkon podnikatelské činnosti k vyvrácení domněnky podle § 7 odst. 2 ZESM nestačí. I podnikatelská činnost může sloužit k uspokojování potřeb veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu.

7. Dále uvedla, že lesnictví, resp. zajištění hospodaření v lesích ve vlastnictví obcí, je specifickým oborem. Odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. května 2011, č. j. Afs 98/2010-399, v němž se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda činnost sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu vykonává státní podnik [právnická osoba]. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že obhospodařování lesů je předmětem obecného a celospolečenského zájmu. Odvolatelka zdůraznila, že i ona obdobně hospodaří s lesy ve vlastnictví obcí [adresa]. Závěrem uvedla, že požadavek na založení či zřízení ve veřejném zájmu splňují i subjekty, které veřejný zájem uspokojují, byť takto nebyly založeny. Rovněž není nezbytné, aby uspokojování veřejného zájmu bylo jediným účelem právnické osoby. K tomu odkazuje na judikaturu Soudního dvora.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Podle § 7 odst. 1 ZESM skutečného majitele nemají

a) stát a územní samosprávný celek, dobrovolný svazek obcí, státní příspěvková organizace, příspěvková organizace územního samosprávného celku a

b) česká právnická osoba založená nebo zřízená za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, pokud Česká republika, kraj nebo obec ji převážně financují, uplatňují v ní rozhodující vliv nebo jmenují nebo odvolávají většinu osob, které jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu; v případě obchodní korporace se vždy vyžaduje, aby veškeré podíly v ní měly přímo nebo nepřímo Česká republika, kraj nebo obec.

10. Podle § 7 odst. 2 ZESM se má za to, že podle odstavce 1 písm. b) skutečného majitele nemají

a) školská právnická osoba zřízená státem, územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí,

b) veřejná výzkumná instituce,

c) právnická osoba zřízená zákonem nebo mezinárodní smlouvou,

d) státní podnik a národní podnik,

e) evropské seskupení pro územní spolupráci,

f) právnická osoba, ve které má přímo nebo nepřímo veškeré podíly a podíly na hlasovacích právech Česká republika, kraj nebo obec, a

g) obecně prospěšná společnost a ústav, jejichž zakladatelem je Česká republika, kraj nebo obec.

11. Podle § 33a odst. 1 ZESM soud, který je příslušný k řízení o zápisu, určí na návrh právnické osoby, zda je, nebo není právnickou osobou podle § 7 odst. 1 písm. b). Je-li to vhodné k ochraně práv třetích osob, určí tak i bez návrhu.

12. Nahlédnutím do elektronické databáze obchodního rejstříku odvolací soud zjistil, že společnost byla založena v roce 1999 městem [adresa] a obcí [adresa] za účelem společného provozování podnikatelské činnosti; má dva společníky - město [adresa] s 65 % podílem a městys (obec) [adresa] s 35 % podílem. Předmětem jejího podnikání je lesnictví včetně prodeje nezpracovaných lesních výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, pořez dřeva rámovou pilou a ubytovací služby.

13. Z výkazu zisku a ztráty ke dni 31. prosince 2022 vyplývá, že provozní výsledek hospodaření společnosti činil ke dni 31. prosince 2022 (za rok 2022) 1 973 000 Kč, tržby z prodeje výrobků a služeb činily 30 142 000 Kč, tržby za prodej zboží činily 3 709 000 Kč. Podle přílohy k účetní závěrce za rok 2022 je předmětem podnikání společnosti lesnictví včetně prodeje nezpracovaných lesních výrobků za účelem dalšího prodeje, pořez dřeva rámovou pilou, ubytovací služby; společnost pracuje na výměře 1500 ha lesních pozemků s lesním porostem. Hodnota zjištěná průměrnou hodnotou podle vyhlášky ministerstva financí činí 855 000 000 Kč. Podle zprávy o vztazích mezi propojenými osobami vypracované ke dni 31. prosince 2021 je společnost ovládaná ovládajícími osobami městem [adresa] a obcí [adresa], přičemž vztahy mezi nimi se uskutečňovaly za standardních obchodních podmínek a standardních cenových a platebních podmínek (§ 121 o. s. ř. zjištěno ze sbírky listin společnosti).

14. Z webových stránek společnosti (www.lesy-obci-trhove-sviny-a-besednice.cz) odvolací soud dále ověřil, že společnost vedle obhospodařování lesního majetku ve vlastnictví města [adresa] a obce [adresa] nabízí služby pro soukromé vlastníky lesa.

15. Odvolací soud vychází ze skutečnosti, že zákon č. 37/2021 Sb. ve znění zákona č. 245/2022 Sb., o evidenci skutečných majitelů, představuje transpozici AML směrnice [směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES, ve znění V. AML směrnice]. Smyslem zjišťování skutečného majitele je transparentnost právnických osob a právních uspořádání, a to zejména pro účely zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu - viz definice skutečného majitele dle § 4 odst. 4 tohoto zákona, dle něhož skutečným majitelem se pro účely tohoto zákona rozumí skutečný majitel podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. ledna 2023, sp. zn. 6 Cmo 16/2022).

16. Skutečného majitele nemají osoby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) ZESM. Skutečného majitele dále nemají právnické osoby, které splní podmínky materiálního testu zařazeného novelou účinnou od 1. října 2022 do § 7 odst. 1 písm. b) ZESM. Materiální test vychází z § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), resp. z jím transponovaného čl. 2 odst. 1 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, definujícího tzv. veřejnoprávní subjekty (bodies governed by public law). Materiální test podle § 7 odst. 1 písm. b) ZESM tak zásadně naplní veřejní zadavatelé podle § 4 odst. 1 písm. e) ZZVZ (viz podrobný výklad v komentáři [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] k § 7 ZESM v právním systému ASPI, [právnická osoba]).

17. Podmínky materiálního testu podle § 7 odst. 1 písm. b) ZESM jsou: a) musí se jednat o právnickou osobu, b) právnická osoba je založená nebo zřízená za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, c) Česká republika, kraj nebo obec ji převážně financují, uplatňují v ní rozhodující vliv nebo jmenují nebo odvolávají většinu osob, které jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu, d) jde-li o obchodní korporaci, musí všechny podíly v ní mít přímo nebo nepřímo Česká republika, kraj nebo obec. Tyto podmínky musejí být naplněny kumulativně.

18. Nejprve je nutno posoudit, zda činnost právnické osoby směřuje k uspokojování potřeb veřejného zájmu, resp. obecného zájmu, teprve poté lze zkoumat, zda takové potřeby nemají obchodní či průmyslovou povahu [srov. např. rozsudky Soudního dvora ze dne 22. května 2003, ve věci [jméno FO], C-18/01, ze dne 27. února 2003, ve věci [jméno FO], C-373/00, ze dne 12. prosince 2002, ve věci Universale-Bau and Others, C-470/99, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. května 2011, č. j. 1 Afs 98/2010-399 (jenž je dostupný na www.nssoud.cz), jakož i další v něm citovaná rozhodnutí].

19. Lze souhlasit se společností, že byť je mezi relevantními okolnostmi pro posouzení povahy subjektu ve smyslu § 7 odst. 1 písm. b) ZESM skutečně uváděná okolnost zřízení subjektu, jak ji uvádí i soud prvního stupně, nicméně je zároveň považováno za nutné posoudit i okolnosti, za nichž je činnost subjektu vykonávána v předmětné době. Požadavek na založení či zřízení ve veřejném zájmu je třeba interpretovat extenzivně. Splňují jej i subjekty, které veřejný zájem uspokojují, byť by formálně historicky takto nebyly založeny (srov. výše zmíněné rozsudky Soudního dvora).

20. Veřejný zájem je nutno chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný zájem či obecně prospěšný zájem (srov. nález Ústavního soudu ze dne 28. března 1996, sp. zn. I. ÚS 198/95). Protože jsou lesy podstatnou složkou životního prostředí a přírodního bohatství České republiky a plní nezastupitelnou roli v globálním ekosystému, je jejich správa a obhospodařování také předmětem obecného a celospolečenského zájmu (srov. výše uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. května 2011, č. j. 1 Afs 98/2010-399). V poměrech projednávané věci nemá odvolací soud pochyb o tom, že společnost potřeby ve veřejném zájmu uspokojovala a uspokojuje i nyní (tj. jak v době zřízení, tak v době předmětné), což pramení z toho, že vedle jiných služeb poskytuje také služby v oboru lesnictví (tato její činnost je tudíž mj. zaměřena na správu a obhospodařování lesů). Otázkou ovšem je, zda tyto potřeby mají či nemají obchodní nebo průmyslovou povahu.

21. Při posuzování potřeb majících průmyslovou a obchodní povahu nutno posuzovat, zda daná právnická osoba provozuje činnost v hospodářské soutěži za tržních podmínek, provozuje činnost zejména za účelem dosažení zisku a nese rizika spojená s výkonem své činnosti. Potřeby nemající průmyslovou nebo obchodní povahu jsou buď uspokojovány jinak než dostupností zboží a služeb na trhu, anebo jako potřeby, které se stát, z důvodu obecného zájmu rozhodl poskytovat sám, případně nad nimiž si přeje udržet rozhodující vliv. Potřebami, jež nemají průmyslovou či obchodní povahu, jsou takové potřeby, u nichž je volná soutěž mezi subjekty, které by mohly tyto potřeby reálně uspokojovat, buď značně ztížena, či dokonce a priori vyloučena (srov. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 17. března 2015, sp. zn. S1108/2014, či rozsudek Soudního dvora ze dne 10. listopadu 1998, ve věci Gemeente Arnhem, C-360/96).

22. V poměrech projednávané věci je společnost osobou zapsanou v obchodním rejstříku poskytující služby v oboru lesnictví, včetně prodeje nezpracovaných lesních výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, pořez dřeva rámovou pilou a jako taková je subjektem hospodářské soutěže, v rámci níž „soutěží“ s ostatními obchodními společnostmi nabízejícími stejné či zaměnitelné služby. Společnost je právnickou osobou, působí v konkurenčním prostředí, vytváří zisk a sama nese ekonomická rizika své činnosti. Její činnost tak má obchodní povahu.

23. V této souvislosti odvolací soud dodává, že společnost není subjektem s výhradním oprávněním a zvláštním postavením, jak je tomu v případě [právnická osoba]. [jméno FO] č. 289/1995 Sb., o lesích (dále jen „zákon o lesích“), přímo [právnická osoba]. svěřuje funkci jakéhosi „pojistného lesního hospodáře“. Zákon tak odlišuje postavení [právnická osoba]. od postavení všech ostatních subjektů na trhu, čímž jasně deklaruje zvláštní zájem na této činnosti, když regulaci výkonu této činnosti nepřenechává pouze tržním mechanismům (srov. již výše uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. května 2011, sp. zn. 1 Afs 98/2010). Vzhledem ke zcela odlišnému charakteru a postavení uvedeného státního podniku a společnosti není odkaz společnosti na citovaný rozsudek přiléhavý. Byť je společnost právnickou osobou, ve které má přímo nebo nepřímo veškeré podíly a podíly na hlasovacích právech Česká republika, kraj nebo obec [§ 7 odst. 2 písm. f) ZESM], nesplňuje podmínky uvedené v § 7 odst. 1 písm. b) ZESM.

24. Dospěl-li soud prvního stupně k závěru, že společnost není právnickou osobou, jež byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a není proto právnickou osobou podle § 7 odst. 1 písm. b) ZESM, je jeho závěr správný. A proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

25. Společnost je jediným účastníkem řízení, z povahy věci tudíž nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení. Z tohoto důvodu odvolací soud výrok II. usnesení soudu prvního stupně odklidil; výrok II. bez náhrady zrušil (§ 219a o. s. ř.).