o zápis změn do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. června 2021, č. j. H 255/RD188/MSPH, Fj 268516/2021/MSPH,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením odmítl návrh na zápis změn do obchodního rejstříku ze dne 4. června 2021, vedený pod Fj 268516/2021/MSPH (výrok I.) a rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč navrhovateli (výrok II.).

2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že navrhovatel se domáhá zápisu změny člena představenstva společnosti [Anonymizováno] IČO [IČO] (dále jen „společnost“) a výmazu jediného akcionáře společnosti. S odkazem na § 11 odst. 1 a § 86 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů /dále jen „z. v. r.“/ uzavřel, že rejstříkový soud není oprávněn zkoumat sporné skutečnosti (týkající se zjevně sporné otázky, kdo je akcionářem společnosti, v situaci, kdy byly do rejstříkového spisu založeny dvě rozdílné listiny označené jako „seznam akcionářů“), nemá tedy k dispozici listiny, z nichž by se jednoznačně podávala navrhovatelem navrhovaná změna.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrhu vyhoví.

4. Odvolatel argumentuje tím, že je coby 50% akcionář společnosti oprávněn předmětný návrh, jímž se domáhá uvedení zapsaného stavu do souladu se stavem skutečným, podat; svědčí mu tak legitimace k podání návrhu. To, že je akcionářem společnosti prokázal kopiemi akcií na jméno navrhovatele s číselným označením 6 až 10, tyto nebyly převedeny na třetí osobu či druhého akcionáře ([Anonymizováno]). [Anonymizováno] je (na základě listiny označené jako „Seznam akcionářů ke dni 1. 4. 2020“, jež však do spisu založena nebyla, navíc byla zřejmě opatřena podpisem k tomu neoprávněné osoby) v obchodním rejstříku nesprávně zapsán jako jediný akcionář. Vydala-li společnost 10 akcií, jak se podává z obchodního rejstříku, navrhovatel doložil, že vlastní akcie 6 až 10, je zřejmé, že společnost nemůže mít jediného akcionáře; nadto si navrhovatel není vědom žádné skutečnosti, na jejímž podkladě by postavení akcionáře společnosti pozbyl. Sám [Anonymizováno] si musí být složení akcionářské struktury vědom. Dodal, že rejstříkovému soudu musí být z úřední činnosti známo, že navrhovatel podal právě u Městského soudu v Praze návrh na „určení neplatnosti volby [Anonymizováno] členem představenstva dne 6. 6. 2019“ (řízení je vedeno pod sp. zn. 75 Cm 60/2020) a o „určení neplatnosti event. nicotnosti rozhodnutí společníka ze dne 1. 4. 2020“ (řízení je vedeno pod sp. zn. 72 Cm 183/2020), v němž je namítáno, že právě [Anonymizováno] není jediným akcionářem. Rejstříkový soud sám má možnost zahájit i bez návrhu řízení o dosažení shody mezi zapsanou skutečností a skutečným stavem. Dodal, že jestliže se soud s jeho argumentací neztotožní, „činí podnět“ ke vstupu „státního zastupitelství do řízení.“

5. Po přezkoumání napadeného usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/) odvolací soud dospěl k následujícím závěrům.

6. Z obsahu předloženého spisu se podává, že navrhovatel se návrhem podaným u soudu prvního stupně dne 4. června 2021 domáhá výmazu [Anonymizováno] coby člena představenstva a jediného akcionáře společnosti. K návrhu předložil „Seznam akcionářů ke dni 4.1.2018“, v němž jsou jako akcionáři uvedeni navrhovatel (coby vlastník kmenových akcií na jméno č. 6-10) a [Anonymizováno] (coby vlastník kmenových akcií na jméno č. 1-5); uvedený seznam akcionářů je podepsán navrhovatelem (coby členem představenstva). Předložil rovněž listinu přítomných na valné hromadě společnosti konané dne 4. ledna 2018 (z níž se podává shodná akcionářská struktura společnosti), a dále kopie první strany kmenových akcií (číslo 6 až 10) na jméno navrhovatele. V průvodním dopisu k návrhu navrhovatel uvádí, že je nadále právoplatným akcionářem společnosti (s 50% podílem), tudíž [právnická osoba] nemohl dne 1. dubna 2020 učinit rozhodnutí jediného akcionáře, jímž byl jmenován členem představenstva; přijaté rozhodnutí je nicotné.

7. Soud prvního stupně usnesením ze dne 8. června 2021, č. j. H 255/RD180/MSPH, Fj 268516/2021/MSPH, vyzval navrhovatele k doložení rubopisů akcií, výzva byla doručena dne 9. června 2021. Na výzvu navrhovatel toliko argumentoval shodně, jako v podaném odvolání.

8. Z obsahu spisu se dále podává, že Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. ledna 2020, sp. zn. 14 Cmo 238/2018, změnil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. června 2019, č. j. H 255/RD110/MSPH, Fj 200478/2019/MSPH, tak, že do obchodního rejstříku zapsal člena představenstva [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], bytem [adresa], se dnem vzniku členství 6. června 2019, a to na základě rozhodnutí přijatého na valné hromadě společnosti konané dne 6. června 2019, s tím, že neplatnost usnesení nebyla do rozhodnutí odvolacího soudu soudem vyslovena, rozhodnutí tak bylo na místě považovat za platné.

9. Rovněž se z obsahu spisu podává, že Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. března 2021, č. j. H 255/RD157/MSPH, Fj 91812/2021/MSPH, v právní moci 17. března 2021, k návrhu společnosti (odkazujíc na rozhodnutí jediného akcionáře ze dne 1. dubna 2020) vymazal [Anonymizováno], člena představenstva, se dnem vzniku členství 6. června 2019, zapsal den zániku jeho členství 1. dubna 2020 a současně jej jako člena představenstva zapsal se dnem vzniku funkce 1. dubna 2020.

10. Usnesením ze dne 31. března 2021, č. j. H 255/RD167/MSPH, Fj 113650/2021/MSPH, v právní moci 31. března 2021, pak Městský soud v Praze k návrhu společnosti (předkládající Seznam akcionářů s datem 1. dubna 2020) zapsal Pavla Šimka, coby jediného akcionáře.

11. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se k nastolené problematice podává, že:

1) Úprava rejstříkového řízení v zákoně o veřejných rejstřících spočívá na tzv. registračním principu; rejstříkový soud je tak zásadně oprávněn přezkoumat formální předpoklady návrhu a pouze dílčím způsobem také předpoklady hmotněprávní (a to zpravidla jen tehdy, jestliže zapisované skutečnosti nemají podklad v notářském zápisu).

2) Rejstříkový soud – až na výjimky stanovené zákonem – podaný návrh věcně nezkoumá, ale přezkoumává pouze splnění předepsaných formálních náležitostí.

3) Řečené však neznamená, že soudu přísluší toliko ověřit, zda k návrhu byly připojeny požadované listiny; jak se podává z výslovného znění § 90 odst. 1 z. v. r., rejstříkový soud ověřuje, zda údaje, které mají být podle návrhu zapsány, z těchto listin vyplývají. Jinak řečeno, nestačí pouhé zjištění, že listiny byly připojeny, ale je nutné také zkoumat jejich obsah.

4) V důsledku registračního principu ovládajícího procesní úpravu řízení ve věcech veřejného rejstříku však rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne. Dotčeným osobám, chtějí-li dosáhnout zápisu do obchodního rejstříku, pak zpravidla nezbývá než vyřešit sporné skutečnosti rozhodnutím soudu v příslušném občanskoprávním řízení, jež se následně může stát podkladem pro zápis do veřejného rejstříku.

5) Nicméně ne vždy platí, že existence sporu mezi dotčenými osobami (např. mezi společníky společnosti, mezi společností a jejími společníky či členy jejích orgánů apod.) o tom, zda z připojených listin vyplývají skutečnosti, které mají být zapsány do obchodního rejstříku, bez dalšího vede k zamítnutí návrhu na zápis těchto skutečností. Jde-li o skutečnost vyplývající z usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, je nutné vycházet zásadně z toho, že platnost rozhodnutí valné hromady kapitálové společnosti lze přezkoumávat (neurčuje-li zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady [§ 191 a násl., § 428 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „z. o. k.“]; v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (§ 192 odst. 1, § 429 odst. 2 z. o. k.). Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je toto usnesení platné. Rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady kapitálové společnosti, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku.

6) Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin. Jinak řečeno, vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191, resp. § 428 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti.

7) Bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato (srovnej zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 o. z.), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.

12. Srovnej za mnohá např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 4439/2018, a ze dne 28. května 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017, a v nich citovaná rozhodnutí, dostupná na www.nsoud.cz.

13. Není pochyb, že přijme-li rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady osoba, jež není jediným akcionářem společnosti, nemá její „rozhodnutí“ žádné právní účinky. V poměrech projednávané věci je, jak se podává z obsahu spisu, sporné, zda společnost měla (ke dni přijetí rozhodnutí jediného akcionáře) akcionáře jediného (jak se podává např. z návrhu společnosti ze dne 11. března 2021 či 25. března 2021), či akcionáře dva (jak tvrdí navrhovatel). Rejstříkový soud však v důsledku registračního principu ovládajícího procesní úpravu řízení ve věcech veřejného rejstříku nemá prostor pro zjišťování (či dokazování) sporných skutečností. Je-li tedy otázka správnosti listin k návrhu doložených sporná, nemůže rejstříkový soud podanému návrhu vyhovět. Sluší se dodat, že z předložených listin není možno (bez dalšího) učinit závěr o tom, že by rozhodnutí bylo stiženo takovými vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato (§ 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).

14. V souladu se závěry plynoucími z uvedené judikatury Nejvyššího soudu pak nelze v tomto okamžiku požadované změny do obchodního rejstříku zapsat, za této situace nemohlo být návrhu vyhověno, i pokud by navrhovatel byl k podání návrhu aktivně legitimován (§ 11 odst. 3 z. v. r.).

15. K návrhu (podnětu) odvolatele na vstup státního zastupitelství do řízení odvolací soud nepřihlédl (§ 41a odst. 2 o. s. ř.). Je tomu tak proto, že navrhovatelem učiněný (procesní) úkon (návrh) byl učiněn podmíněně /pro případ, že se odvolací soud s odvolatelovou argumentací neztotožní/.

16. Ze shora vyložených důvodů proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

17. O nákladech řízení odvolací soud rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních; pro odvolací řízení ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, když neshledal žádné okolnosti, které by odůvodnily přiznání jejich náhrady některému z nich.