o zrušení rozhodnutí o nařízení likvidace účastnice, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. května 2023, č. j. 72 Cm 169/2021-39,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh, aby soud zrušil výroky II. a III. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2018, č. j. 80 Cm 39/2017-45, a výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:

- usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. ledna 2008, č. j. 94 K 12/94-803, které nabylo právní moci dne 19. února 2008, byl zrušen konkurs prohlášený dne 2. října 1995 na majetek společnosti [Jméno advokáta]. (dále jen „společnost“) po splnění rozvrhového usnesení;

- usnesením Městského soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2018, č. j. 80 Cm 39/2017-45, které nabylo právní moci dne 4. ledna 2019, byl k návrhu navrhovatele zrušen zápis o výmazu společnosti, byla nařízena její likvidace a likvidátorem společnosti byla jmenována [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa];

- předmětem projektu fúze ze dne 1. září 2021 je sloučení společnosti se společností [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „společnost TD“) s tím, že by společnost zanikla a její jmění by přešlo na uvedenou společnost.

3. Na takto ustaveném skutkovém základě soud prvního stupně s odkazem na § 68 odst. 2, odst. 3 písm. f) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění do 28. února 2008 (dále jen „obch. zák.“), § 4 odst. 1 písm. d) a § 4a zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „zákon o přeměnách“), dovodil, že návrh není důvodný. Soud prvního stupně s odkazem na § 4 odst. 1 zákona o přeměnách zdůraznil, že zákon nepřipouští přeměnu likvidované společnosti či družstva ve všech případech, ale připouští ji jen v případech, kdy nebude přeměna v rozporu s důvodem, pro který obchodní společnost vstoupila do likvidace. Přeměna není přípustná v případě vstupu společnosti do likvidace v důsledku zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo v důsledku zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. Právě o takový případ se v dané věci jedná. Ke zrušení společnosti došlo v souvislosti s insolvenčním řízením, společnost byla zrušena po naplnění účelu konkursu, kdy již bylo splněno rozvrhové usnesení (§ 68 odst. 3 obch. zák.). V takovém případě není nutno provádět likvidaci, neboť společnost neměla žádný majetek, který by bylo třeba likvidovat. Následně mělo dojít k výmazu společnosti z obchodního rejstříku, avšak bylo vydáno rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace. Společnost byla zrušena nikoliv dobrovolně, nýbrž ze zákona. Ke zrušení rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací však nedošlo, a ani s ohledem na její zrušení ze zákona dojít nemůže, současně toto ani navrhovatel nenavrhoval. Dle soudu prvního stupně není možno návrhu vyhovět, neboť zde není rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, a není naplněna podmínka, aby mohlo dojít k přeměně společnosti.

4. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť ve věci úspěšná společnost náhradu nákladů řízení nepožadovala.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a podanému návrhu na zrušení likvidace společnosti v plném rozsahu vyhověl.

6. Odvolatel namítá, že soud prvního stupně nesprávně posoudil skutkový stav věci, když své rozhodnutí odůvodnil tak, že „…zde není rozhodnutí o zrušení účastnice s likvidací, tedy není naplněna podmínka, aby mohlo dojít k přeměně účastnice.“, avšak v předchozích odstavcích odůvodnění konstatuje skutkový stav, kdy ke zrušení společnosti došlo v souvislosti s insolvenčním řízením a nebylo třeba provádět likvidaci. Pokud tedy došlo (tím stejným soudem jako je soud prvního stupně) ke zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, není to vina společnosti, natož navrhovatele, a návrhu na zrušení takové likvidace je třeba vyhovět.

7. Společnost s podaným odvoláním nesouhlasila, navrhla rozhodnutí soudu prvního stupně jako

věcně správné potvrdit.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání z níže uvedených důvodů neobstojí.

9. Věc byla projednána podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti navrhovatele a jeho zástupce, kteří se z jednání omluvili, odročení jednání nežádali.

10. Podle § 170 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo rozhodl o zrušení právnické osoby s likvidací, může rozhodnutí změnit, dokud ještě nedošlo k naplnění účelu likvidace.

11. Podle § 4a odst. 1 zákona o přeměnách soud zruší své rozhodnutí o zrušení společnosti nebo družstva na návrh společnosti nebo družstva, které se má účastnit přeměny, jestliže (a) pominul důvod, pro který byla společnost nebo družstvo zrušena, (b) společnost nebo družstvo dosud nebyly vymazány z obchodního rejstříku a (c) soudu je předložen projekt přeměny vyhotovený osobami zúčastněnými na přeměně.

12. Podle § 15b odst. 1 písm. b) zákona o přeměnách projekt přeměny se zrušuje také dnem, v němž uplyne doba 12 měsíců od rozhodného dne fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, nebyl-li v této době podán návrh na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku. Obdobně podle § 4 odst. 6 písm. a) zákona o přeměnách likvidace se obnovuje i dnem, kterým uplyne doba 12 měsíců od rozhodného dne fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, nebyl-li v této době podán návrh na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku.

13. Podle ustálené judikatury citované ustanovení § 170 o. z. umožňuje změnit (zrušit) rozhodnutí o zrušení právnické osoby s likvidací toliko v případě, kdy takové rozhodnutí přijali její členové nebo její příslušný orgán, tj. pouze u tzv. dobrovolného zrušení právnické osoby s likvidací. Uvedené ustanovení nedopadá na tzv. nucené zrušení právnické osoby rozhodnutím soudu (jako je tomu v daném případě). Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, změna (zrušení) rozhodnutí soudu o zrušení právnické osoby s likvidací je možná pouze na základě řádných či mimořádných opravných prostředků. Zákonnou výjimkou z uvedeného pravidla je § 4 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 4a zákona o přeměnách (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2018, sp. zn. 27 Cdo 1135/2017, uveřejněné pod R 36/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, k jehož závěrům se Nejvyšší soud přihlásil rovněž v usneseních ze dne 27. března 2018, sp. zn. 29 Cdo 4549/2016, ze dne 27. března 2018, sp. zn. 27 Cdo 1342/2017, ze dne 27. února 2020, sp. zn. 27 Cdo 189/2019, ze dne 15. dubna 2020, sp. zn. 27 Cdo 2104/2018, ze dne 31. srpna 2020, sp. zn. 27 Cdo 2028/2020, či ze dne 26. ledna 2021, sp. zn. 27 Cdo 3448/2020. Uvedené závěry shledal jako ústavně konformní i Ústavní soud (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. října 2018, sp. zn. IV. ÚS 1975/18).

14. Odvolací soud předně pro přehlednost rekapituluje, že:

- návrhem ze dne 1. září 2021 se navrhovatel domáhal zrušení rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace a zrušení rozhodnutí o jmenování likvidátora, a to usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2018, č.j. 80 Cm 39/2017-45, které nabylo právní moci dne 4. ledna 2019, jímž bylo rozhodnuto o zrušení zápisu výmazu společnosti, byla nařízena její likvidace a byl jí jmenován likvidátor s odkazem na § 4a odst. 1 zákona o přeměnách, když k 1. lednu 2021 bylo jediným akcionářem v působnosti valné hromady rozhodnuto o přeměně společnosti, byl vyhotoven projekt fúze se společností TD, tudíž byly odstraněny důvody pro zrušení společnosti;

- k podanému návrhu společnost zaujala negativní stanovisko;

- výše uvedeným pravomocným usnesením ze dne 5. listopadu 2018, č. j. 80 Cm 39/2017-45, došlo ke „vzkříšení“ společnosti, která byla z obchodního rejstříku vymazána dne 15. listopadu 2016 (jak se podává ze spisu vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. 80 Cm 39/2017 - úřední záznam č. l. 11 spisu - § 121 o. s. ř.). Zrušení zápisu o výmazu právnické osoby působí s účinky ex tunc (jako by společnost nebyla vůbec vymazána). Bylo tudíž nutno věc posoudit dle § 170 o. z., popř. podle pravidel souvisejících s přeměnou právnické osoby, zakotvených v zákoně o přeměnách, jak bude níže rozvedeno.

15. V projednávané věci jde o tzv. nucené zrušení společnosti. S ohledem na výše uvedené, vycházeje z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, je postup dle § 170 o. z. je vyloučen. Zákonnou výjimkou z uvedeného pravidla (jak bylo výše uvedeno) je § 4 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 4a zákona o přeměnách. Soud prvního stupně se blíže otázkou věcné aktivní legitimace navrhovatele k podání předmětného návrhu ve smyslu § 4a zákona o přeměnách nezabýval; navrhovatele považoval za osobu aktivně legitimovanou k jeho podání, a proto návrh posuzoval věcně a z důvodů v usnesení specifikovaných mu nevyhověl.

16. Podle § 4a odst. 1 zákona o přeměnách je však osobou aktivně legitimovanou k podání návrhu na zrušení soudního rozhodnutí o zrušení společnosti toliko sama společnost, nikoliv předseda jejího představenstva, jak tomu je v daném případě. K uvedenému nutno dodat, že za společnost v likvidaci v občanském soudním řízení (obvykle) jedná její likvidátor. Výjimkou je situace, kdy společnost likvidátora nemá nebo jde-li o řízení, v němž je zastoupení společnosti likvidátorem vyloučeno (§ 32 odst. 2 o. s. ř.) [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. listopadu 2015, sp. zn. 29 Cdo 4747/2014, uveřejněného pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, jehož závěry se prosadí i v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. února 2019, sp. zn. 30 Cdo 174/2019)]. Společnost má likvidátora a v nadepsaném řízení není její zastoupení likvidátorem vyloučeno. Navrhovatel tudíž není osobou oprávněnou k podání předmětného návrhu, nesvědčí mu aktivní věcná legitimace k jeho podání.

17. I přes uvedený závěr o nedostatku aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu odvolací soud zopakoval a doplnil (§ 213 o. s. ř.) dokazování projektem přeměny – fúze společnosti se společností TD ze dne 1. září 2021. V projektu přeměny je jako rozhodný den uvedeno 1. září 2021 (čl. 3.1.). Z rejstříkového spisu společnosti sp. zn. B 1382/MSPH ověřil, že do 7. listopadu 2023 nebyl návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku podán (úřední záznam ze dne 22. listopadu 2023, č. l. 70 p. v. spisu - § 121 o. s. ř.).

18. Pro úplnost je nutno dodat, že právě uvedené skutečnosti týkající se samotného projektu přeměny v poměrech projednávané věci rovněž znamenají, že v současné době je již (uplynutím lhůty jednoho roku) uvedený projekt fúze zrušen podle § 15b odst. 1 písm. b) zákona o přeměnách a na jeho základě nelze zrušit rozhodnutí o zrušení společnosti. Pakliže právní řád nezná jiný způsob ukončení likvidace právnické osoby a obnovení její činnosti, než postupem podle § 170 o. z., případně postupem souvisejícím s přeměnou právnické osoby (jak bylo výše uvedeno), nemůže ani soud rozhodnout o zrušení soudního rozhodnutí o vstupu právnické osoby do likvidace a jmenování likvidátora (jak požadoval navrhovatel).

19. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) potvrdil, neboť je v konečném důsledku věcně správné, včetně závislého výroku o nákladech řízení, když ve věci úspěšná společnost se práva na náhradu nákladů řízení vzdala.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a contrario o. s. ř. a § 1 odst. 3 z. ř. s. [řízení o zrušení likvidace společnosti je totiž řízením, které nelze zahájit i bez návrhu (§ 23 z. ř. s. a contrario)]. Odvolatel nebyl v odvolacím řízení úspěšný; úspěšné společnosti žádné náklady odvolacího řízení nevznikly, resp. je nepožadovala. Za této situace odvolací soud o nákladech odvolacího řízení rozhodl tak, že jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.