o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 22. května 2017, k odvolání společnosti EAW Czech, s. r. o., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. prosince 2018, č. j. 80 Cm 136/2017 - 89,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti [Anonymizováno] konané dne 22. května 2017, jímž bylo rozhodnuto o odvolání navrhovatele z funkce jednatele a jmenování [Anonymizováno] do této funkce /dále jen „společnost“, „valná hromada“ a „usnesení valné hromady“/ [výrok I.] a společnosti uložil povinnost zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku 22 328 Kč [výrok II.].

2. Soud prvního stupně vyšel po provedeném dokazování a na základě nesporných tvrzení účastníků řízení z těchto skutkových zjištění:

- navrhovatel podal návrh u soudu prvního stupně dne 8. prosince 2017;

- navrhovatel je společníkem společnosti s 50% podílem;

- valná hromada přijala řešené usnesení;

- na základě dohody ze dne 11. dubna 2016 o odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu uzavřené mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] dne 29. září 2015 byl podle usnesení rejstříkového soudu ze dne 19. listopadu 2017 z obchodního rejstříku vymazán společník [Anonymizováno] a místo něj zapsán jako společník [Anonymizováno]. Ke dni konání valné hromady sice nebyl [Anonymizováno] v obchodním rejstříku zapsán jako společník společnosti, jde však o deklaratorní zápis. [Anonymizováno] byl ke dni konání valné hromady 50% společníkem společnosti;

- z provedených důkazů (upomínka soudu prvního stupně ze dne 19. října 2017 k zaplacení soudního poplatku, výpisy z bankovního účtu společnosti za období od 24. června 2016 do 31. prosince 2016, z nichž vyplývají výběry hotovosti a poskytnutí půjčky navrhovateli jako společníkovi účastníka, výpis z účtu společnosti ze dne 24. srpna 2017, z něhož vyplývá provedení výběru hotovosti pro příjemce [Anonymizováno] ve výši 667 704 Kč dne 7. února 2017) nevyplynulo, že by [Anonymizováno] nebyl pro dlouhodobé neplnění povinností jednatele oprávněn ke svolání valné hromady. Z těchto listin takové porušování povinností bez dalšího nevyplývá;

- pozvánka na valnou hromadu byla navrhovateli odeslána 5. května 2017 na jeho adresu bydliště uvedenou v [Anonymizováno] obchodním rejstříku ([Anonymizováno]). Fakticky doručena nebyla, neboť z této adresy se zásilka s pozvánkou vrátila jako nedoručitelná. Na adresu navrhovatele uvedenou v seznamu společníků pozvánka zaslána nebyla. Proběhl pokus o osobní doručení pozvánky navrhovateli na shora uvedenou adresu v [Anonymizováno] prostřednictvím [Anonymizováno] pověřené [Anonymizováno] ve dnech 6. - 7. května 2017, ale navrhovatel nebyl na této adrese zastižen, zásilku vhodila do schránky. K tomu vypověděla, že je zaměstnankyní společnosti [Anonymizováno], jejímž jednatelem je [Anonymizováno]. Jednalo se o malou obec nedaleko [Anonymizováno], zajeli tam s manželem v průběhu dovolené na [Anonymizováno]. Podle pokynů [Anonymizováno] měla dopis pokud možno předat navrhovateli osobně, případně jej vhodit do schránky, pokud nebude zastižen, k čemuž také došlo. V ulici bylo číslování domů nepřehledné, adresu ale nakonec našla, a jelikož se po zazvonění nikdo neobjevil, dopis vhodila do schránky, která se nalézala na vstupních vratech k pozemku. Na schránce nebylo uvedeno žádné jméno, pouze se jednalo o schránku na vstupních vratech k pozemku na uvedené adrese. K doručování nepořídila žádné fotografie, které by potvrzovaly, že na místě byla, nepovažovala to v daném okamžiku za nutné;

- podle soudu prvního stupně je výpověď svědkyně [Anonymizováno] nevěrohodná. Jde o zaměstnankyni společnosti propojené s osobou [Anonymizováno] a společnost doplnila tvrzení o osobním doručení až při prvním ústním jednání, v prvním písemném vyjádření k návrhu tato argumentace absentuje. I to, že [Anonymizováno] na místě skutečně byla a nepořídila žádné fotografie, které by dokládaly její přítomnost, považuje soud za nelogické a nepravděpodobné. Navíc svědkyně výslovně uvedla, že schránka, do které vhodila zásilku, nebyla označena žádným jménem, že pouze byla umístěna na vstupních vratech na pozemek na odpovídající adrese. Nelze jednoznačně dovodit, že schránka patřila právě navrhovateli, a že zásilka byla vhozena do jeho schránky. Jejím výslechem nebylo prokázáno, že by pozvánka na předmětnou valnou hromadu byla navrhovateli doručena vhozením do schránky v místě jeho bydliště v Maďarsku.

3. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud prvního stupně dospěl k tomuto právnímu posouzení věci:

- navrhovatel je jako společník a odvolaný jednatel společnosti aktivně legitimován k podání návrhu dle § 191 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/;

- navrhovatel podal návrh v tříměsíční prekluzivní lhůtě dle § 191 odst. 1 z. o. k. a § 259 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/. Je tomu tak proto, že navrhovatel nebyl na valnou hromadu řádně pozván, o jejím konání se tedy nemohl dříve dozvědět. Společnost nevyvrátila tvrzení navrhovatele, že se o konání valné hromady dozvěděl až dne 27. října 2017 prostřednictvím právního zástupce společnosti [Anonymizováno], přitom návrh došel soudu dne 8. prosince 2017. Tvrzení společnosti, že se navrhovatel mohl dozvědět o usnesení valné hromady z rozhodnutí rejstříkového soudu, neboť měl přístup do datové schránky společnosti, nebylo prokázáno. Z rejstříkového spisu vyplývá, že usnesení bylo doručováno do datové schránky právního zástupce společnosti;

- usnesení valné hromady je neplatné pro rozpor s § 183 a § 184 odst. 1 a 2 z. o. k. Jan Adámek nebyl oprávněn valnou hromadu dle § 183 z. o. k. svolat, nebylo totiž prokázáno, že by navrhovatel dlouhodobě neplnil své povinnosti jednatele. V řízení nebylo prokázáno zaslání pozvánky navrhovateli na adresu zapsanou v seznamu společníků, ani nebylo prokázáno její shora popsané osobní doručení prostřednictvím pověřené osoby. Valná hromada tedy nebyla řádně svolána.

4. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/ a na příslušná ustanovení vyhlášky č.177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), úspěchem navrhovatele v řízení. Navrhovateli náleží náhrada soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, náhrada odměny advokáta za 6 úkonů právní služby po 2 500 Kč a 6 režijních paušálů po 300 Kč, k tomu náhrada 21 % DPH ve výši 3 528 Kč.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh zamítá.

6. Odvolatelka soudu prvního stupně vytýká, že na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, a že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Usnesení soudu prvního stupně je vadné a nepřezkoumatelné.

7. Odvolatelka vyvrací argumentaci soudu prvního stupně o nevěrohodnosti výpovědi svědkyně Dory Cukrové a brojí proti závěru soudu prvního stupně, že v řízení nebylo prokázáno, že by došlo k faktickému doručení pozvánky na valnou hromadu na shora uvedené adrese navrhovatele v [Anonymizováno]. Dále odvolatelka namítá, že se soud prvního stupně nedostatečně zabýval její námitkou opožděnosti návrhu, tím, že navrhovatel žádným způsobem neprokázal, že by se o usnesení valné hromady dozvěděl až teprve 27. října 2017, případně, že tříměsíční subjektivní lhůtu k podání návrhu je třeba počítat od okamžiku doručení pozvánky do sféry dispozice navrhovatele. Odvolatelka v řízení opakovaně snášela tvrzení a důkazní návrhy k tomu, že navrhovatel se mohl a měl seznámit s rozhodnutím valné hromady již z pozvánky na valnou hromadu, která mu byla doručena. Nejpozději je třeba počátek běhu subjektivní prekluzivní lhůty dle § 191 odst. 1 z. o. k. a § 259 o. z. počítat ode dne konání valné hromady. Takže k jejímu uplynutí došlo nejpozději dne 22. srpna 2017. Návrh měl být jako opožděně podaný zamítnutý. Dále odvolatelka brojí proti závěru soudu prvního stupně o oprávněnosti [Anonymizováno] svolat valnou hromadu. Soud prvního stupně pouze konstatoval, že z provedených důkazů nevyplývá dlouhodobé neplnění povinností jednatele, ale důkazy nehodnotil komplexně v jejich vzájemné souvislosti, jinak by musel dospět k opačnému závěru. S ohledem na namítané doručení pozvánky navrhovateli není správný ani závěr soudu prvního stupně o nedodržení lhůty ke svolání valné hromady dle § 184 odst. 1 z. o. k.

8. Navrhovatel ve vyjádření k odvolání navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

9. Navrhovatel má shodně se soudem prvního stupně za to, že valná hromada nebyla řádně a včas svolána, pozvánka se v žádném případě nemohla dostat do dispozice navrhovatele 15 dnů před jejím konáním. K tomu navrhovatel obsáhle argumentuje, stejně tak snáší argumentaci ke včasnosti podaného návrhu, neboť o konání valné hromady se dozvěděl až 27. října 2017. Navrhovatel přitakává soudu prvního stupně i co do závěru o nedostatku oprávnění [Anonymizováno] ke svolání valné hromady a obsáhle se vyjadřuje ke společností vytýkanému závadnému jednání. Zákonné podmínky ke svolání valné hromady společníkem dle § 183 z. o. k. nebyly splněny. Soud prvního stupně správně dovodil neplatnost usnesení valné hromady.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že neobstojí z níže uvedených důvodů.

11. Podle § 191 odst. 1 z. o. k. každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.

12. Podle § 259 o. z. právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

13. Navrhovatel je dle § 191 odst. 1 z. o. k. jako společníka a odvolaný jednatel společnosti aktivně legitimován k podání návrhu, v tom je třeba soudu prvního stupně přisvědčit.

14. Z ustálené soudní judikatury vyplývá, že vady svolání valné hromady by byly důvodem pro (případné) vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na vadně svolaném zasedání, nikoliv důvodem pro závěr, že se na takto přijatá usnesení valné hromady hledí, jako by nebyla přijata (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. dubna 2009, sp. zn. 29 Cdo 3469/2008, ze dne 29. července 2009, sp. zn. 29 Cdo 590/2009, ze dne 11. září 2014, sp. zn. 29 Cdo 2544/2014, či ze dne 26. června 2018, sp. zn. 27 Cdo 1725/2017; k rozdílům mezi neplatností a tzv. fikcí nepřijetí lze odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2014, sp. zn. 29 Cdo 2834/2012).

15. Ovšem závěru soudu prvního stupně o včasnosti podaného návrhu přisvědčit nelze.

16. Odvolací soud doplnil dokazování přehledem listin založených do sbírky listin obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 195101, a zjistil, že zápis z řešené valné hromady byl založen do sbírky listin již dne 7. července 2017. Takže s ohledem na princip formální publicity zakotvený v § 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, měl navrhovatel - přinejmenším prostřednictvím dálkového přístupu do elektronické verze sbírky listin na stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky www.justice.cz - ve smyslu shora citovaného § 259 o. z. možnost dozvědět se o konání valné hromady a přijatých usnesení již tohoto dne. S ohledem na podání návrhu dne 8. prosince 2017 nelze jinak, než dospět k závěru o prekluzi práva navrhovatele dovolat se neplatnosti napadených usnesení valné hromady dle výše citovaného § 191 odst. 1 z. o. k. Navrhovatel zmeškal tříměsíční subjektivní lhůtu k podání návrhu, když posledním dnem pro uplatnění tohoto práva u soudu bylo i s ohledem na pravidlo vyjádřené v § 607 o. z. pondělí 9. října 2017. Zachování pouze roční objektivní lhůty nestačí, zachovány musí být lhůty obě.

17. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení (§ 220 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.).

18. O nákladech řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř. a přiznal jejich náhradu společnosti, která byla v řízení plně úspěšná.

19. Společnosti náleží náhrada odměny advokáta za celkem 8 úkonů právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci z 27. června 2018, účast při ústním jednání 15. dubna 2019, vyjádření ve věci z 13. května 2019, účast při ústním jednání 18. listopadu 2019, účast při ústním jednání 27. února 2020, podání odvolání a účast při ústním jednání odvolacího soudu) dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), k), § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bodu 5) advokátního tarifu, náhrada 8 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrada 21% DPH ve výši 5 712 Kč a náhrada soudního poplatku za odvolání ve výši 2 000 Kč. Navrhovatel je tedy povinen zaplatit společnosti na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů celkem 34 912 Kč.