o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 5. srpna 2005, o žalobách na obnovu řízení a pro zmatečnost, k odvolání navrhovatelů b), c) a d) proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. července 2021, č. j. 13 Cm 773/2005 - 539,

1. Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví uvedeným usnesením odmítl žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. dubna 2020, č. j. 14 Cmo 5/2020 – 505 /dále též jen „usnesení odvolacího soudu“/ [výrok I.] a současně rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení [výrok II.].

2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 43 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, tím, že podání nebyla i přes výzvu soudu řádně doplněna. Navrhovatelé b), c), d) podali dne 5. srpna 2020 žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení proti usnesení odvolacího soudu, jímž byla potvrzena usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. července 1990 (zde se jedná o zjevnou chybu v psaní, neboť správné je datum 9. července 2019, pozn. odvolacího soudu), č. j. 13 Cm 773/2005 – 480, kterým byla odmítnuta dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. května 2017, č. j. 14 Cmo 150/2017 – 402 /dále jen „první usnesení odvolacího soudu“/ a č. j. 14 Cmo 64/2016 – 405 /dále jen „druhé usnesení odvolacího soudu“/. Prvním usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno zamítavé usnesení soudu prvního stupně o žádosti o ustanovení zástupce pro řízení navrhovatelům a jejich osvobození od soudních poplatků. Druhým usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. 13 Cm 773/2005 - 329, kterým byl zamítnut návrh navrhovatelů ve věci samé a došlo jím ke změně ohledně výroku o nákladech řízení. Soud prvního stupně jednak vyzval navrhovatele k upřesnění námitky podjatosti soudců, kterou vznesli, a jednak k upřesnění obou žalob, tedy k vylíčení skutkových okolností podstatných pro vedení řízení a rozhodnutí i ke zjištění, zda žaloby byly podány včas. Podáním ze dne 6. listopadu 2020 navrhovatelé obecně citovali, že soudci a intervenující soudce nemohou být nestranní a nepodjatí, což nijak dále nekonkretizují. V podáních ze dne 1. dubna 2021 a 2. června 2021 na výzvy soudu navrhovatelé toliko citují právní předpisy a uvádějí, že trvají na objektivní důvodnosti všech jejich předchozích podání. Protože odůvodnění námitek podjatosti soudců stejně jako odůvodnění obou žalob jsou tak obecná, že z nich nebylo možno zjistit konkrétní důvod jejich podání, soud prvního stupně obě žaloby pro neurčitost odmítl a k námitce podjatosti nepřihlížel. Nákladový výrok soud prvního stupně odůvodnil tím, že žádnému z účastníků náklady řízení nevznikly.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podali navrhovatelé b), c) a d) odvolání, navrhujíce jeho zrušení a „přikázání věci k dalšímu řízení jiným soudům I. i II. st.“

4. Odvolatelé opakují obecnou argumentaci vyjádřenou v předchozích odvoláních, tedy že trvají na „objektivní důvodnosti všech předchozích podání a jejich řádném vyřízení“, stejně jako na všech námitkách podjatosti jak soudce soudu prvního stupně [Anonymizováno], tak všech soudců Krajského soudu v Českých Budějovicích a všech soudců Vrchního soudu v Praze a opakují důvody pro přikázání věci jiným soudům v obou stupních (např. „Krajskému soudu v Ostravě a Vrchnímu osudu v Olomouci“), trvají na „objektivně důvodném osvobození od soudních poplatků“ a nutnosti jim ustanovit zástupce z řad advokátů.

5. Po přezkoumání usnesení soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212a o. s. ř.), odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Podle § 43 o. s. ř.

(1) Předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

(2) Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

7. Z obsahu předloženého spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně, tedy usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. dubna 2020, č. j. 14 Cmo 5/2020 – 505, jímž bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. července 2019, č. j. 13 Cm 773/2005 – 480. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali navrhovatelé b), c) a d) podáním ze dne 5. srpna 2020 žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení spojenou s námitkou podjatosti soudců senátu 14 Cmo odvolacího soudu. Kromě odkazu na příslušná zákonná ustanovení upravující žalobu pro zmatečnost a na obnovu řízení navrhovatelé b), c) a d) ničeho konkrétního neuvádějí. Usnesením ze dne 13. května 2021 soud prvního stupně vyzval navrhovatele b), c) a d), aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení odstranili vady neurčitého podání ze dne 5. srpna 2020, které je dle obsahu žalobami pro zmatečnost a na obnovu řízení, avšak neobsahují konkrétní důvody k vedení řízení a nejsou skutkově odůvodněny. Navrhovatelé na tuto výzvu soudu reagovali podáním ze dne 2. června 2021. Toto podání obsahuje dřívější argumentaci opakovaně uváděnou v předchozích podáních, v níž navrhovatelé trvají na „objektivní důvodnosti všech předchozích podání a jejich řádném vyřízení“, vznáší námitku podjatosti soudce soudu prvního stupně [Anonymizováno], tak všech soudců Krajského soudu v Českých Budějovicích a všech soudců Vrchního soudu v Praze a opakují důvody pro přikázání věci jiným soudům v obou stupních (např. „Krajskému soudu v Ostravě a Vrchnímu osudu v Olomouci“), neboť mají za to, že Vrchní soud v Praze vědomě kryje bezmeznou libovůli soudů jemu podřízených. Soud prvního stupně v reakci na toto podání navrhovatelů b), c) a d) vydal odvoláním napadené usnesení.

8. Navrhovatelé učinili dne 5. srpna 2020 podání, které je dle svého obsahu žalobami pro zmatečnost a na obnovu řízení. Kromě označení podání a odkazu na příslušná zákonná ustanovení neobsahuje podání ničeho konkrétního co do obsahu těchto žalob ve smyslu § 42 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 228 a násl. o. s. ř., aby bylo zřejmé, co je obsahem obou žalob, jejich skutkové zdůvodnění, a jaké právní následky jimi navrhovatelé b), c) a d) odůvodněně sledují. Protože podání je zcela nekonkrétní a neurčité, obsahující stále se opakující obecnou argumentaci navrhovatelů b), c), d) týkající se jejich nespokojenosti s rozhodováním v řízení a opakovaných námitek podjatosti soudců, soud prvního stupně správně navrhovatele dle § 43 o. s. ř. vyzval k doplnění podání především co do konkrétních důvodů k vedení řízení. Podání navrhovatelů b), c), d), jímž navrhovatelé reagovali na výzvu soudu prvního stupně, však ničeho konkrétního neobsahuje. Podání obsahuje toliko obecná tvrzení již dříve opakovaně uváděná v předchozích podáních navrhovatelů, přičemž absentuje jakékoli vylíčení rozhodných skutečností odůvodňujících podání těchto mimořádných opravných prostředků proti usnesení odvolacího soudu.

9. Soud prvního stupně tedy rozhodl správně, když ve smyslu § 43 odst. 2 o. s. ř. podání ze dne 5. srpna 2020, které je dle svého obsahu žalobami pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení, odmítl, neboť v řízení nelze pro jeho neurčitost pokračovat.

10. S ohledem na výše uvedené odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil, včetně závislého výroku o nákladech řízení.

11. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že ostatním účastníkům podle obsahu spisu žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly.