Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 14 Cmo 177/2021-306 ECLI:CZ:VSPH:2022:14.Cmo.177.2021.1 Usnesení

o zaplacení částky 3 920 193 Kč s příslušenstvím, k odvolání společnosti ZAS Bečváry a. s. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. března 2021, č. j. 80 Cm 288/2013-269,

Mgr. Ing. David Bokr · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 2. 5. 2022

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Davida Bokra a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a Mgr. Kateřiny Horákové ve věci

navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky]., IČO [IČO navrhovatelky]

sídlem [Adresa navrhovatelky]

zastoupené advokátem [Jméno advokáta A]

sídlem [Adresa advokáta A]

za účasti: [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B]

sídlem [Adresa advokáta B]

zastoupené advokátem [Jméno advokáta C]

sídlem [Adresa advokáta C]

o zaplacení částky 3 920 193 Kč s příslušenstvím, k odvolání společnosti [Jméno advokáta D]. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. března 2021, č. j. 80 Cm 288/2013-269,


I. Odvolání společnosti [Jméno advokáta D]. proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně se odmítá.

II. Usnesení soudu prvního stupně se mění ve výroku I. tak, že návrh, aby byla uložena společnosti [Jméno advokáta D]. povinnost zaplatit navrhovatelce částku 3 606 381 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 19. října 2013 do zaplacení, se zamítá.

III. Navrhovatelka je povinna zaplatit společnosti [Jméno advokáta D]. na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 210 949,76 Kč, a to k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

IV. Navrhovatelka je povinna zaplatit státu na účet Městského soudu v Praze na nákladech řízení částku v rozsahu 74,78 % této náhrady ve výši, která bude určena v samostatném usnesení soudem prvního stupně.

V. Společnost [Jméno advokáta D]. je povinna zaplatit státu na účet Městského soudu v Praze na nákladech řízení částku v rozsahu 25,22 % této náhrady ve výši, která bude určena v samostatném usnesení soudem prvního stupně.

1. Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. března 2021, č. j. 80 Cm 288/2013-269, uložil účastníkovi (dále též „společnost“) povinnost zaplatit navrhovatelce částku 3 606 381 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 od 19. října 2013 do zaplacení a na náhradu nákladů řízení na účet právního zástupce navrhovatelky částku 43 140 Kč (výrok I.), v rozsahu nároku na zaplacení částky 313 812 Kč s úrokem z prodlení z této částky podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. od 19. října 2013 do zaplacení a co do nároku na obvyklý úrok ve výši 4,38 % ročně z částky 3 920 193 Kč od 21. června 2013 do zaplacení návrh zamítl (výrok II.) a účastníkovi uložil povinnost zaplatit České republice na náhradu nákladů znalečného 215 851 Kč (výrok III.).

2. Soud prvního stupně vyšel po provedeném dokazování a na základě shodných tvrzení účastníků z těchto zjištění:

- navrhovatelka byla v období od 31. prosince 2012 do 15. října 2013 majitelkou akcií emitovaných společností znějících na jméno navrhovatelky;

- valná hromada společnosti rozhodla dne 10. května 2013 o omezení převoditelnosti akcií na jméno tak, že jsou převoditelné pouze se souhlasem představenstva;

- omezení převoditelnosti akcií bylo do obchodního rejstříku zapsáno dne 21. června 2013;

- společnost učinila dne 19. července 2013 veřejný návrh smlouvy o koupi akcií (dále též jen „veřejný návrh“) a téhož dne jej odeslala navrhovatelce, doba jeho závaznosti byla stanovena na 8 týdnů ode dne jeho odeslání na adresu navrhovatelky podle seznamu akcionářů;

- znalecký posudek [tituly před jménem] o stanovení přiměřené výše protiplnění pro veřejný návrh smlouvy o koupi akcií společnosti byl vypracován dne 3. září 2013 a dne 10. září 2013 byl doručen navrhovatelce;

- akceptační dopis navrhovatelky k veřejnému návrhu smlouvy o koupi akcií byl společnosti doručen dne 26. září 2013;

- smlouva o převodu cenných papírů, kterou navrhovatelka převedla do vlastnictví společnosti veškeré jí vlastněné akcie emitované společností, byla uzavřena dne 15. října 2013, kupní cena za jejich převod ve výši 1 450 916 Kč byla navrhovatelce ze strany společnosti zaplacena dne 7. listopadu 2013.

3. Soud prvního stupně na takto ustaveném skutkovém základě dovodil, že k prekluzi práva navrhovatelky ve smyslu § 183a odst. 7 zákona č. 513/1991 Sb. v posledním platném znění, obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), nedošlo. Pokud byl navrhovatelce doručen znalecký posudek dne 10. září 2013, je nutno lhůtu 8 týdnů závaznosti veřejného návrhu odvíjet od tohoto dne. Pokud tak byla smlouva o převodu akcií uzavřena dne 15. října 2013, stalo se tak v režimu § 186a odst. 1,3 obch. zák. a jde o smlouvu uzavřenou platně. Nesdílí tedy názor společnosti, že tato smlouva byla uzavřena až po uplynutí závaznosti veřejného návrhu a že v ní stanovená cena 1 450 916 Kč, která byla navrhovatelce společností zaplacena dne 7. listopadu 2013, byla dohodnutou cenou. Absolutní neplatnosti této smlouvy, pokud jde o nedostatky veřejného návrhu, se společnost dovolat nemůže, neboť jí sama způsobila. Přiměřenost poskytnutého protiplnění byla určena dle revizního posudku znaleckého ústavu [právnická osoba]. a činí 5 057 297 Kč, což znamená, že po odečtení uhrazené částky má navrhovatelka právo na dorovnání ve výši 3 606 381 Kč s příslušenstvím.

4. Společnost podala odvolání proti všem výrokům usnesení soudu prvního stupně. Navrhuje jeho změnu, kterou bude návrh zamítnut v plném rozsahu.

5. Namítá, že usnesení soudu prvního stupně jí nebylo doručeno, neboť bylo doručeno do datové schránky [Jméno advokáta C], který ale společnost nezastupoval. [Anonymizováno], který je v tomto usnesení označen jako zástupce navrhovatelky, je od 1. července 2012 členem jejího představenstva, a proto mu nebylo možné platně udělit plnou moc. Navrhovatelka tak v řízení žádného právního zástupce nemá. K věci samé namítá, že akceptační dopis navrhovatelky k veřejnému návrhu smlouvy o koupi akcií, pokud byl učiněn platně, byl společnosti doručen dne 26. září 2013, tedy 3 týdny po uplynutí doby jeho závaznosti, v němž ale navrhovatelka projevuje svůj zásadní nesouhlas s navrženou kupní cenou akcií podle znaleckého posudku [Anonymizováno], tudíž žádná smlouva o koupi akcií nevznikla akceptací tohoto veřejného návrhu. Mezi účastníky byla smlouva o převodu cenných papírů uzavřena následně a nezávisle na tomto veřejném návrhu dne 15. října 2013 a v ní dohodnutá kupní cena byla navrhovatelce dne 7. listopadu 2013 uhrazena. Z přiměřeného použití § 183k obch. zák. (na podkladě § 183a odst. 7 věty druhé obch. zák.) vyplývá, že počátkem běhu měsíční prekluzivní lhůty pro přezkoumání výše protiplnění je den, kdy se o konkrétní výši protiplnění vlastníci cenných papírů prokazatelně dozvěděli. Navrhovatelka obdržela znalecký posudek [Anonymizováno] dne 10. září 2013, a proto její právo domáhat se dorovnání přiměřeného protiplnění zaniklo dne 10. října 2013. Podle odborné literatury platí, že činí-li navrhovatel (společnost) povinný veřejný návrh smlouvy proto, že mu to ukládá zákon, nelze takový návrh měnit ani odvolat, případně může navrhovatel prodloužit jeho závaznost. Je však vyloučeno jakési automatické prodloužení závaznosti veřejného návrhu smlouvy doručením znaleckého [Anonymizováno] navrhovatelce. Stejně tak je ovšem legitimní názor, že veřejný návrh ze dne 19. července 2013 nebyl platným právním úkonem, protože neobsahoval dostatečně přesné určení kupní ceny, když odkazoval na znalecký posudek znalce, který v té době nebyl ani ustanoven a znám. Šlo by absolutně neplatný právní úkon, který nemohl být zhojen. Dodatečným doručením zmíněného znaleckého posudku také není změněn termín závaznosti takto neplatného veřejného návrhu. O tom, že společnost neučinila platný povinný veřejný návrh, navrhovatelka věděla, nevyužila ale svého práva podle § 183a odst. 7 věty první obch. zák. a žalobu na uzavření smlouvy o koupi akcií nebo na náhradu škody ve stanovené propadné lhůtě nepodala.

6. Navrhovatelka navrhuje potvrzení usnesení soudu prvního stupně jako věcně správného.

7. Uvádí, že odvolání obsahuje rekapitulaci námitek uplatněných již v průběhu řízení, k nimž se vyjádřila. Zdůrazňuje, že společnost se nemůže dovolávat neplatnosti, kterou sama způsobila. Pokud společnost odeslala navrhovatelce veřejný návrh smlouvy na odkup akcií, nemůže být pravdou, že by uzavřená smlouva o převodu akcií ze dne 15. října 2013 byla uzavřena mimo rámec tohoto veřejného návrhu. K jejímu uzavření došlo na základě akceptačního dopisu navrhovatelky ze dne 25. září 2013. Znalecký posudek navrhovatelka obdržela až dne 10. září 2013. Znalecký posudek [Anonymizováno] byl vypracován nesprávně, jak vyplývá z provedeného dokazování.

8. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb. ve znění účinném do 31. prosince 2013, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jehož použití je opodstatněno čl. II odst. 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým byl zákon č. 99/1963 Sb. s účinnosti ke dni 1. ledna 2014 novelizován] a odvolání shledal částečně důvodným.

9. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla účinně zpochybněna a na něž pro stručnost na ně odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou dostupná stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu na internetových stránkách www.nsoud.cz), a dále ze shodných tvrzení účastníků a z doplněného dokazování před odvolacím soudem.

10. Na základě shodného tvrzení účastníků má odvolací soud za zjištěné, že veřejný návrh smlouvy o koupi akcií ze dne 19. července 2013 byl odeslán navrhovatelce na její adresu uvedenou v seznamu akcionářů a došel jí do dispozice nejpozději do týdne poté (tj. do 26. července 2013), jakož i to, že stanovy společnosti ze dne 10. května 2013 byly schváleny jejími akcionáři na její valné hromadě a u soudu nebyl podán návrh na určení neplatnosti tomu odpovídajícího usnesení nebo tomuto návrhu nebylo vyhověno, a tyto stanovy byly účinné i v období července 2013. Z § 15 odst. 4 těchto stanov má odvolací soud za zjištěné, že valná hromada společnosti je svolávána pozvánkou, kterou uveřejňuje představenstvo tak, že ji odešle všem akcionářům na adresu sídla nebo bydliště uvedenou v seznamu akcionářů nejméně 30 dní před konáním valné hromady. Z obsahu veřejného návrhu smlouvy o koupi akcií ze dne 19. července 2013 má odvolací soud za zjištěné, že způsob jeho přijetí byl stanoven tak, že může být přijat zájemcem formou akceptačního dopisu doručeného na adresu sídla navrhovatele (tj. společnosti) ve lhůtě závaznosti tohoto návrhu s tím, že smlouva o koupi akcií je uzavřena při současném splnění podmínky doručení akceptačního dopisu řádně a včas do sídla navrhovatele (společnosti), v případě doručení poštou musí být akceptační dopis podán k poštovní přepravě nejpozději poslední den doby závaznosti tohoto veřejného návrhu, přičemž smlouva o koupi akcií nebude uzavřena, pokud akceptační dopis zájemce nebude doručen řádně a včas (zjištěno z bodu 4. a bodu 2. veřejného návrhu). Dále má odvolací soud z obsahu tohoto veřejného návrhu za zjištěné, že doba jeho závaznosti činí 8 týdnů ode dne jeho uveřejnění způsobem stanoveným stanovami společnosti pro svolání valné hromady, tedy od odeslání zájemci (zjištěno z bodu 5 tohoto návrhu).

11. K obsahu těchto listinných důkazů provedených odvolacím soudem nebylo ze strany účastníků řízení vzneseno jakýchkoliv připomínek, které by neumožňovaly dovození popsaných skutkových zjištění. Další důkazy nebyly prováděny pro nadbytečnost.

12. Podle § 186a odst. 3 obch. zák. rozhodne-li valná hromada o změně druhu akcií nebo o omezení převoditelnosti akcií na jméno nebo o jejím zpřísnění, je společnost povinna učinit do 30 dnů ode dne zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku veřejný návrh smlouvy. Veřejný návrh smlouvy se týká tohoto druhu nebo této formy akcií a musí být určen vlastníkům akcií nebo je nahrazujících zatímních listů, kteří byli ke dni konání valné hromady akcionáři společnosti a nehlasovali pro změnu druhu akcií nebo pro omezení převoditelnosti akcií na jméno anebo se valné hromady nezúčastnili, a to ohledně těch akcií nebo zatímních listů, jejichž vlastníky byli ke dni konání valné hromady, a nevzdali se práva na jejich prodej společnosti. Prohlášení o vzdání se práva musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem nebo musí být učiněno na valné hromadě. Prohlášení o vzdání se práva na valné hromadě se uvede v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady. Vzdání se práva má právní účinky i vůči právnímu nástupci akcionáře. V pochybnostech platí, že osoba, která veřejný návrh smlouvy přijala, byla v době konání valné hromady akcionářem společnosti a byla vlastníkem toho počtu akcií nebo zatímních listů, který uvedla v přijetí veřejného návrhu smlouvy. V notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady musí být jmenovitě uvedeni akcionáři, kteří hlasovali pro změnu druhu akcií nebo pro omezení převoditelnosti akcií na jméno. Představenstvo je povinno oznámit bez zbytečného odkladu způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady den, k němuž byla zapsána změna druhu akcií nebo omezení převoditelnosti akcií do obchodního rejstříku.

13. Podle § 183a odst. 1 obch. zák. kdo činí veřejný návrh smlouvy na odkoupení nebo směnu cenných papírů vydaných akciovou společností, se kterými je spojen podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti, nebo cenných papírů vydaných touto společností, s nimiž je spojeno právo takové cenné papíry získat (dále jen „účastnické cenné papíry“), postupuje podle tohoto ustanovení; tím nejsou dotčena pravidla pro nabídky převzetí podle zákona o nabídkách převzetí a pravidla pro veřejnou nabídku investičních cenných papírů podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

14. Podle § 183a odst. 2 obch. zák. navrhovatel uveřejní veřejný návrh smlouvy způsobem, kterým se podle tohoto zákona a stanov společnosti, jejíž účastnické cenné papíry hodlá nabýt, svolává valná hromada.

15. Podle § 183a odst. 3 obch. zák. veřejný návrh smlouvy obsahuje alespoň tyto údaje a) jméno nebo firmu a bydliště nebo sídlo navrhovatele, b) podstatné náležitosti kupní nebo směnné smlouvy, včetně údaje o výši protiplnění nabízeného za každý účastnický cenný papír, popřípadě dostatečně přesný způsob jeho určení, c) dobu závaznosti veřejného návrhu smlouvy, d) důvody, proč je veřejný návrh smlouvy činěn, e) další podmínky uzavření smlouvy na základě veřejného návrhu, včetně způsobu jeho přijetí, okamžiku uzavření smlouvy a možnosti odstoupení od takto uzavřené smlouvy.

16. Podle § 183a odst. 4 obch. zák. navrhovatel odešle znění veřejného návrhu smlouvy do sídla společnosti, jejíž účastnické cenné papíry hodlá nabýt (dále jen „cílová společnost“), ve lhůtě 10 pracovních dnů před jeho uveřejněním; to neplatí, je-li navrhovatelem cílová společnost. Představenstvo a dozorčí rada cílové společnosti odešlou do 5 pracovních dnů od doručení návrhu navrhovateli společné stanovisko k návrhu, pro jehož obsah platí obdobně ustanovení upravující obsah stanoviska orgánů cílové společnosti podle zákona o nabídkách převzetí; navrhovatel stanovisko uveřejní spolu s veřejným návrhem smlouvy. Pokud členové orgánů cílové společnosti poruší povinnost podle předchozí věty, ručí společně a nerozdílně za všechny pohledávky vůči navrhovateli vzniklé podle odstavce 7. Poruší-li navrhovatel povinnost podle první a druhé věty, nemá tato skutečnost vliv na platnost smluv uzavřených na základě veřejného návrhu smlouvy. Ustanovení zákona o nabídkách převzetí upravující postup při uzavírání smlouvy, jejích změn a odstoupení od takto uzavřené smlouvy, včetně postupu při částečné nebo podmíněné nabídce převzetí, se použijí obdobně.

17. Podle § 183a odst. 5 obch. zák. činí-li se veřejný návrh smlouvy proto, že tak ukládá zákon, musí být výše protiplnění přiměřená hodnotě účastnických cenných papírů; navrhovatel doloží přiměřenost protiplnění posudkem znalce. Pro jmenování, odměňování a obsah posudku znalce platí obdobně § 59 odst. 3 a 4. Doba závaznosti veřejného návrhu podle věty první nesmí být kratší než 4 týdny ode dne jeho uveřejnění. Jsou-li cenné papíry, které jsou předmětem veřejného návrhu smlouvy podle věty první, přijaty k obchodování na regulovaném trhu, předloží navrhovatel návrh veřejného návrhu smlouvy České národní bance a doloží přiměřenost výše protiplnění nabízeného za každý účastnický cenný papír; znalecký posudek podle věty první se v tomto případě nevyžaduje, pokud navrhovatel jinak řádně odůvodní přiměřenost protiplnění.

18. Podle § 183a odst. 7 obch. zák. neučiní-li povinná osoba veřejný návrh smlouvy podle odstavce 5, jsou osoby, kterým vzniklo právo na odkoupení účastnických cenných papírů, oprávněny se ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy se povinná osoba dostala do prodlení s plněním této povinnosti, domáhat uzavření smlouvy u soudu nebo požadovat náhradu škody. Vyjde-li najevo, že vlastníci účastnických cenných papírů, které byly předmětem veřejného návrhu smlouvy, neobdrželi nebo nemají obdržet přiměřené protiplnění podle odstavce 5, mohou se domáhat, aby jim navrhovatel protiplnění dorovnal. Na řízení podle tohoto odstavce se přiměřeně použijí ustanovení zákona o nabídkách převzetí upravující žalobu pro nesplnění nabídkové povinnosti a žalobu na dorovnání.

19. Podle § 59 odst. 3 obch. zák. hodnota nepeněžitého vkladu musí být uvedena ve společenské smlouvě, zakladatelské smlouvě nebo zakladatelské listině, nestanoví-li tento zákon jinak. Hodnota nepeněžitého vkladu do společnosti s ručením omezeným a do akciové společnosti se stanoví podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem. Návrh na jmenování znalce nebo znalců podává zakladatel, budoucí zakladatel nebo společnost (dále jen "navrhovatel"). Účastníky řízení jsou navrhovatel a znalec a místně příslušným soudem je obecný soud navrhovatele. Soud není vázán návrhem osoby znalce. Soud odvolá na návrh společnosti jmenovaného znalce, pokud porušuje závažným způsobem své povinnosti. O návrhu na určení nebo odvolání znalce musí soud rozhodnout do 15 dnů od doručení návrhu. Odměnu za zpracování posudku znalce hradí společnost a stanoví se dohodou. Nevznikne-li společnost, hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé. Jestliže se strany na výši odměny nedohodnou, určí ji na návrh kteréhokoliv účastníka soud, který znalce jmenoval.

20. Podle § 52 zákona č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí (dále jen „z. o. n. p.”), okolnost, že výše protiplnění při nabídce převzetí byla stanovena v rozporu s tímto zákonem, nezpůsobuje neplatnost smlouvy vzniklé přijetím nabídky převzetí. Její příjemce je však oprávněn domáhat se u soudu doplacení rozdílu mezi protiplněním uvedeným v nabídce převzetí a protiplněním podle § 43; § 50 odst. 3 věta první a § 50 odst. 4 se použijí přiměřeně. Soud není vázán rozhodnutím České národní banky o přiměřenosti výše protiplnění.

21. Usnesení soudu prvního stupně ve věci samé bylo odvolacím soudem právnímu zástupci společnosti řádně doručeno dne 9. března 2022 (společně s předvoláním k jednání), čímž byl vytýkaný nedostatek v postupu soudu prvního stupně, pokud jde o jeho nedoručení, napraven. Odvolání společnosti nebylo odmítnuto pro opožděnost a společnost nebyla nijak dotčena na svých právech, která jí v odvolacím řízení náleží. Nejde tak o vadu, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

22. K námitce, že [Anonymizováno] nemůže zastupovat navrhovatelku, odvolací soud uvádí, že [Anonymizováno] je od 1. července 2012 členem jejího představenstva, nikoliv ale jeho předsedou (jak je zřejmé z úplného výpisu z obchodního rejstříku navrhovatelky), který za navrhovatelku může či mohl jednat před soudem a tedy i udělit plnou moc k zastupování v řízení [§ 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.]. Plná moc udělená [Anonymizováno] k zastupování navrhovatelky v řízení dne 13. prosince 2013 byla podepsána za navrhovatele předsedou a místopředsedou jeho představenstva. O nepřípustný střet zájmů, resp. o nepřípustné zastoupení by šlo (§ 21 odst. 4 o. s. ř.) tehdy, pokud by [Anonymizováno] vystupoval před soudem ve dvou různých rolích, tj. jako statutární orgán navrhovatelky a současně jako její zástupce, což však nenastalo. Námitka tedy důvodná není (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. května 2005, sp. zn. 29 Odo 560/2004, které je dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. září 2017, č. j. 9 Ads 177/2016-89, který je dostupný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu číslo 11, ročník 2017).

23. Podstatou posouzení věci samé je aplikovaný postup podle § 186a odst. 3 obch. zák., protože bylo rozhodnuto o omezení převoditelnosti akcií na jméno, a tedy i podle § 183a odst. 1 obch. zák. (jehož použití je zřejmé i z § 186a odst. 4 obch. zák.), neboť společnost byla povinna učinit veřejný návrh na odkoupení vydaných akcií a to do 30 dnů ode dne zápisu skutečností stran omezení převoditelnosti akcií na jméno z rozhodnutí valné hromady (tj. ze dne 10. května 2013) do obchodního rejstříku (k němuž došlo dne 21. června 2013).

24. O obsahu veřejného návrhu smlouvy o koupi akcií není sporu, navrhovatelce byl doručen nejpozději dne 26. července 2013, resp. byl zveřejněn tak, jak vyžadovaly stanovy společnosti pro svolání její valné hromady (§ 183a odst. 2 obch. zák.). Ujednání stanov o tom, že valná hromada je svolávána pozvánkou, kterou uveřejňuje představenstvo tak, že ji odešle všem akcionářům na adresu sídla nejméně 30 dní před konáním valné hromady, tedy postup, který se uplatní i při zveřejnění veřejného návrhu smlouvy na odkoupení akcií (§ 183a odst. 2 obch. zák.) však může při naplnění těchto předpokladů obstát jen za splnění předpokladů dalších. Z kogentního požadavku § 183a odst. 2 obch. zák., je totiž zřejmé, že požadavky na uveřejnění veřejného návrhu jsou stejné, jako na zaslání a dojití pozvánky na valnou hromadu, což má za následek, že se při posuzování splnění podmínky uveřejnění uplatní ustálení závěry rozhodovací soudní praxe stran této pozvánky.

25. Platí tak, že je povinností společnosti učinit vše, co na ní lze spravedlivě požadovat, aby informování navrhovatelky o tomto veřejném návrhu zajistila. Pokud jej odeslala v zákonem stanovené lhůtě na adresu sídla navrhovatelky, došlo by k jeho dojití účinně i tehdy, nebyla-li zásilka doručena navrhovatelce z příčin, jež spočívají na její straně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. června 2017, sp. zn. 29 Cdo 2966/2016, ze dne 29. července 2009, sp. zn. 29 Cdo 590/2009, nebo ze dne 28. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 1429/2006, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 22/2009). Jinak řečeno, nespočívají-li důvody vadného či pozdního doručení návrhu na straně navrhovatelky, je zásadně nutné pochybení při doručování přičíst na vrub společnosti, byť by šlo o pochybení nikoliv jeho, ale jím vybraného provozovatele poštovních služeb (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2018, sp. zn. 27 Cdo 1725/2017). Z toho je zřejmé, že bylo třeba se zabývat též tím, zda návrh navrhovatelce došel, protože samotné zjištění dne odeslání návrhu není pro závěr o uveřejnění návrhu zjevně dostačující (§ 183a odst. 2 obch. zák.). Před odvolacím soudem však účastníci učinili nesporným, že k doručení veřejného návrhu navrhovatelce došlo do data 26. července 2013, což má význam pro posouzení věci (níže vyložený) a v konečném důsledku i pro nedůvodnost návrhu ve věci samé.

26. Veřejný návrh obsahoval náležitosti uvedené v § 183a odst. 3 obch. zák. a byl návrhem účinným s tím, že pro počátek lhůty pro jeho akceptaci je určující nejpozději den 26. července 2013. Obsahoval totiž dostatečně přesný způsob určení výše protiplnění nabízeného za akcii, a to prostřednictvím ceny určené znalcem ustanoveným podle § 59 odst. 3 obch. zák., což představuje stěžejní právní posouzení přezkoumávané věci.

27. K tomu v podrobnostech: podle § 186a odst. 5 obch. zák. přiměřenost protiplnění doloží navrhovatel (tedy společnost) posudkem znalce (pro jeho jmenování a obsah posudku platí obdobně § 59 odst. 3, 4 obch. zák.). Zápis skutečností stran omezení převoditelnosti akcií na jméno z rozhodnutí valné hromady rozhodnutí do obchodního rejstříku byl proveden dne 21. června 2013 a veřejný návrh smlouvy je ze dne 19. července 2013, kdy byl i navrhovatelce odeslán (tj. byl vyhotoven a odeslán v zákonné lhůtě 30 dnů po zápisu do obchodního rejstříku podle § 186a odst. 3 obch. zák.).

28. Jedním ze základních principů výkladu právního předpisu je princip, že výkladem nelze dospět k absurdním důsledkům, tedy výklad, který by činil ustanovení nefunkčním a neaplikovatelným; vychází z předpokladu, že zákonodárce nezamýšlí dát normě absurdní nebo nerozumné důsledky (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. dubna 2003, sp. zn. 21 Cdo 1893/2002, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod č. 91/2003, nebo 25. května 2016, sp. zn. 30 Cdo 5388/2015). Je iluzorní předpokládat, musí-li být veřejný návrh na uzavření smlouvy odeslán v této kogentně upravené maximální lhůtě 30 dnů, že bude doložen i vypracovaným posudkem znalce [který musí být jmenován postupem podle § 59a odst. 3,4 (ve spojení s § 183a odst. 5 obch. zák.), což znamená, že soud jej musí jmenovat ve lhůtě 15 dnů ode dne podání návrhu, a u něhož tak nelze předpokládat, bude-li znalec jmenován v poslední den této lhůty, že znalec ve lhůtě zbývajících necelých dvou týdnů posudek stihne zpracovat a předat společnosti tak, aby z její strany mohla být jeho prostřednictvím zjištěná konkrétní výše protiplnění zanesena do veřejného návrhu, který bude ještě i adresátům odeslán].

29. Stejný závěr by se uplatnil i v případě, kdy by společnost přistoupila k podání návrhu na jmenování znalce již bezprostředně po přijetí usnesení valné hromady. Při obvyklém běhu věci by totiž o podaném návrhu na zápis skutečností stran omezení převoditelnosti akcií na jméno z rozhodnutí valné hromady do obchodního rejstříku bylo rozhodnuto do 5 pracovních dnů (§ 200db odst. 1 o. s. ř.), po jeho podání společností bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti (§ 32 odst. 3 obch. zák.). Lhůta 30 dnů pro odeslání návrhu by se ani při tomto postupu významně neprodloužila. Závěru, že veřejný návrh musel obsahovat konkrétní výši přiměřeného protiplnění (určenou znalcem), tudíž nelze přisvědčit.

30. Pokud tak posuzovaný veřejný návrh vymezil kupní cenu ve výši stanovené posudkem znalce jmenovaného podle § 59 odst. 3 obch. zák., jemuž musí cena vždy odpovídat (což reflektuje kogentní požadavek zákona), nelze tomuto určení v poměrech dané věci ničeho vytknout.

31. Správnost tohoto posouzení vyplývá z obdobného použití ustanovení zákona o nabídkách převzetí upravujícího postup při uzavírání smlouvy a jejích změn [§ 183a odst. 4 poslední věta obch. zák. jež dopadá i na návrhy činěné ze strany společnosti (což je zřejmé z první věta tohoto ustanovení – arg. výrazem „je-li navrhovatelem cílová společnost,“ a odst. 5, který tuto úpravu dále doplňuje). Stejný závěr pak lze dovodit i z ustanovení § 183a odst. 7 poslední věty obch. zák., jež upravuje postup při žalobě na dorovnání protiplnění]. Vyjádřeno konkrétněji, z dikce § 52 z. o. n. p., v němž je upraven institut žaloby na dorovnání, je zřejmé, že okolnost, že výše protiplnění při nabídce převzetí byla stanovena v rozporu s tímto zákonem, nezpůsobuje neplatnost smlouvy vzniklé přijetím nabídky převzetí. Jde tak o okolnost, která upravuje uzavírání smlouvy, protože se týká podstatné náležitosti kupní smlouvy, tj. způsobu určení výše protiplnění (§ 183a odst. 3 písm. b) obch. zák.). Neboli, pokud nebyla výše protiplnění konkrétně určena (byla určena jen prostřednictvím posudku znalce, který teprve bude vypracován), nešlo o důvod neplatnosti (a proto se neuplatní závěry vyjádřené např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2017, sp. zn. 29 Cdo 3433/2016).

32. Nadto, i rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (srov. usnesení ze dne 27. dubna 2021, sp. zn. 27 Cdo 2451/2019), aprobuje při podání návrhu na uzavření smlouvy (povinně činěném na základě zákona) v poměrech obchodních společností navržení určení přiměřené ceny prostřednictvím znalce, aniž by byla specifikována konkrétní částka, za kterou má k převodu dojít (a to bez ohledu na § 2080 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 umožňuje ujednání ceny dostatečně určitě i jen prostřednictvím znaleckého posudku, který bude teprve vyhotoven).

33. Navrhovatelce ostatně při tímto způsobem provedeném určení ceny žádná újma nevzniká, protože pokud by dostala méně, než jí náleží, svědčilo by jí právo domáhat se dorovnání přiměřeného protiplnění postupem dle § 183a odst. 7 obch. zák.

34. Pokud tak byla smlouva mezi účastníky uzavřena až dne 15. října 2013, v návaznosti na návrh navrhovatelky došlý společnosti dne 26. září 2013, tedy zjevně po uplynutí doby závaznosti návrhu, byla uzavřena mimo rámec institutu smlouvy upravené v § 186a odst. 3 obch. zák., jedině v jehož rámci je garantována akcionáři (navrhovatelce) možnost domáhat se dorovnání do výše přiměřeného protiplnění. Z dikce § 183a odst. 7 obch. zák. totiž vyplývá, že dorovnání se lze domáhat jen tehdy, „vyjde-li najevo, že vlastníci účastnických cenných papírů, které byly předmětem veřejného návrhu smlouvy, neobdrželi nebo nemají obdržet přiměřené protiplnění podle odst. 5“, tedy jen v rámci tohoto institutu.

35. Závaznost veřejného návrhu smlouvy totiž byla společností stanovena v délce 8 týdnů ode dne jeho uveřejnění způsobem, stanoveným stanovami společnosti pro svolání valné hromady, tedy od odeslání zájemci (navrhovatelce).

36. Byl-li tak odeslán navrhovatelce dne 19. července 2013, uplynula lhůtě 8 týdnů dne 13. září 2013, a to za předpokladu, že navrhovatelce návrh i došel (jak odvolací soud podrobněji vysvětlil výše) v době delší než 4 týdny počítaných zpětně ode dne 13. září 2013, tedy tak, aby byla zachována minimální zákonem předepsaná doba závaznosti návrhu (§ 186a odst. 5 obch. zák.). Došel-li tedy veřejný návrh navrhovatelce nejpozději dne 26. července 2013, lhůta pro jeho akceptaci uplynula dne 13. září 2013. Veřejný návrh (jak odvolací soud zjistil) přitom mohl být akceptován jen formou akceptačního dopisu doručeného na adresu sídla společnosti ve lhůtě závaznosti tohoto návrhu (což je ve shodě s § 278 obch. zák.).

37. Jak tedy případně namítá odvolatelka, účastníci se dohodli na kupní ceně akcií určené dle znaleckého posudku [tituly před jménem] mimo institut smlouvy upravené v § 186a odst. 3 obch. zák. a takto sjednaná cena pak byla navrhovatelce uhrazena dne 10. října 2013 (v částce 1 450 916 Kč).

38. Návrh ve věci samé by však nebyl důvodný ani v případě, kdy by veřejný návrh byl ze strany společnosti učiněn neplatně (tedy bez právních účinků), protože v takovém případě by musela navrhovatelka postupovat podle § 183a odst.7 obch. zák., tedy se do 6 měsíců ode dne prodlení společnosti s jeho učiněním domáhat uzavření smlouvy nebo požadovat náhradu škody. Takto ale navrhovatelka nepostupovala, neboť v této lhůtě podala toliko návrh na zaplacení vyčísleného dorovnání.

39. Odvolací soud shrnuje, že navrhovatelka uzavřela dne 15. října 2013 smlouvu, ze které nijak nevyplývá, že se týká posuzovaného veřejného návrhu či institutu dorovnání ve smyslu § 183a odst. 7 obch. zák., a je zřejmé, že byla uzavřena mimo tento rámec a navrhovatelce tudíž žádné právo na zaplacení dorovnání nesvědčí. Návrh ve věci samé tak byl podán nedůvodně, a proto byl odvolacím soudem výrok I. usnesení soudu prvního stupně změněn podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že se návrh zamítá (výrok II.).

40. Společnost podala odvolání do všech výroků usnesení soudu prvního stupně. V rozsahu výroku II. byla však společnost zcela úspěšná (návrh byl zamítnut), a proto se proti němu nemůže odvolat jako oprávněná osoba podle § 218 písm. b) o. s. ř. Odvolací soud proto odvolání společnosti proti tomuto výroku odmítl (výrok I.).

41. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, 2 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Odvolací soud se při posouzení míry úspěchu a neúspěchu účastníků řídil závěry formulovanými v nálezu Ústavního soudu ze dne 30. srpna 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 (který je dostupný na webových stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz), dle kterých je při posouzení náhrady nákladů řízení třeba vzít v úvahu úspěch ohledně celého předmětu sporu, tedy i též stran příslušenství pohledávky (tj. úroku a úroku z prodlení), a nikoliv jen uplatněné částky jistiny, s tím, že v případě úroků z prodlení a úroků, jsou-li požadovány od určitého data až do zaplacení, se vezme v úvahu jejich výše ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. k datu vyhlášení tohoto usnesení odvolacím soudem.

42. Společnost byla úspěšná v rozsahu částky uvedené ve výroku II. a neúspěšná v rozsahu částky uvedené ve výroku I. (pro kterou bylo její odvolání odmítnuto). Společnost tak byla úspěšná v rozsahu částky 6 086 375 Kč [3 606 381 Kč + 2 479 994,58 Kč (odpovídající kapitalizovanému úroku z prodlení] a neúspěšná v rozsahu částky 2 052 840 Kč [313 812 Kč + 215 798,62 Kč (odpovídající kapitalizovanému úroku z prodlení + 1 523 230,19 Kč (odpovídající kapitalizovanému úroku)], což odpovídá míře úspěchu 74,78 % a neúspěchu 25,22 %. Společnosti tak náleží 49,56 % náhrady jejích účelně vynaložených nákladů řízení (74,78 – 25,22).

43. Právní zástupce společnosti v řízení před soudy obou stupňů účelně vykonal nebo uskutečnil 10 úkonů právní služby, a to 1x převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) /dále jen „AT“/, 1x vyjádření k návrhu podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 6x účast na jednání před soudem prvního stupně podle § 11 odst. 1 písm. g) AT (ve dnech 8. prosince 2014, 10. srpna 2017, 20. listopadu 2017, 14. února 2019, 7. prosince 2020 a dne 1. března 2021), 1x podání odvolání podle § 11 odst. 1 písm. k) AT a 1x účast na jednání před odvolacím soudem dne 2. května 2022 podle § 11 odst. 1 písm. g) AT. Tarifní hodnota v době započetí úkonu právní služby podle § 8 odst. 1 AT, jež je určující pro výši odměny, činila pro úkony vykonané do dne 3. května 2019 částku 8 363 578 Kč (do vydání usnesení soudu prvního stupně č. j. 80 Cm 288/2013-205 o připuštění změny návrhu), do dne 6. ledna 2021 částku 4 015 967 Kč (do vydání usnesení č. j. 80 Cm 288/2013-258 o připuštění změny návrhu) a po tomto datu 3 920 193 Kč. Za 6 úkonů právní služby vykonaných do dne 3. května 2019 náleží společnosti 6x 41 780 Kč, za úkon vykonaný dne 7. prosince 2020 částka 24 380 Kč a za 3 úkony vykonané po datu 1. března 2021 částka 3x 24 020 Kč (ve všech případech před poměrným ponížením podle míry úspěchu a neúspěchu). K takto určeným částkám byla připočtena paušální náhrada hotových výdajů ve výši 10x 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT (před ponížením). Takto určená částka (6x 41 780 Kč + 24 380 Kč + 3x 24 020 Kč + 10x 300 Kč) byla navýšena o 21 % DPH (neboť právní zástupce je společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, jež je plátcem této daně, s účinností od 1. dubna 2003) a o částku 2 000 Kč zaplacenou za podané odvolání (před ponížením). Celkem tak činí tímto způsobem vypočtená výše nákladů řízení 425 645,20 Kč, ze které 49,56 % odpovídá 210 949,76 Kč, které je navrhovatelka povinna společnosti zaplatit (výrok III.). V zájmu úplnosti dovolací soud dodává, že společnost se domáhala přiznání nákladů řízení ještě za účast na blíže neoznačeném (dalším) jednání před soudem prvního stupně (požadovala odměnu za celkem 7 účastí u jednání před soudem prvního stupně), které však dle obsahu spisu neproběhlo.

44. Výroky IV. a V. jsou opodstatněny tím, že povinnost k zaplacení nákladů řízení státu ukládaná na podkladě § 148 odst. 1 o. s. ř. je podmíněna jejich vynaložením (zaplacením), k čemuž však dle obsahu spisového materiálu nedošlo v rozsahu částky znalečného ve výši 60 650,50 Kč subjektu [právnická osoba]. Jejich konkrétní výše bude proto určena samostatným usnesením, které vydá soud prvního stupně (§ 151 odst. 6 o. s. ř.) s tím, že povinnost k jejich úhradě odpovídá míře vzájemného poměru procesního úspěchu a neúspěchu účastníků tak, jak byl výše vyložen.

45. Odvolací soud současně soud prvního stupně upozorňuje na nesprávně vyměřený soudní poplatek za podané odvolání, který byl splatný podáním odvolání [§ 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „z. s. p.“) ve výši určené dle § 6 odst. 1 z. s. p. (§ 12 odst. 2, § 3 odst. 3 z. s. p.), tj. podle částky, jež byla předmětem odvolacího řízení. Soud prvního stupně proto neopomene o této povinnosti rozhodnout.

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.