o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím,

1. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 27. prosince 2021, č. j. 47 Cm 148/2016 – 890, přiznal znalecké kanceláři [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa] /dále jen „znalecká kancelář“/ znalečné ve výši 49 268,78 Kč včetně náhrady 21% DPH /dále jen „usnesení A)“/.

2. Následně Krajský soud v Praze usnesením ze dne 16. května 2022, č. j. 47 Cm 148/2016 – 976 /dále jen „usnesení B)“/, přiznal znalecké kanceláři znalečné ve výši 1 331 Kč za znaleckou činnost, s tím, že znalečné se dle § 30, § 31 odst. 1, 2 a 7, § 32 odst. 1, 7 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech /dále jen „zákon o znalcích“/ skládá z následujících položek:

- odměna ve výši 900 Kč, tj. 2 započaté hodiny po 450 Kč za podrobení se výslechu ohledně znaleckého posudku č. 17/2021 ze dne 28. června 2021 prostřednictvím [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (tedy 1 hodina za každého) na jednání konaném dne 4. května 2022 dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném /dále jen „vyhláška“/;

- náhrada za ztrátu času 200 Kč, tj. 4 započaté čtvrthodiny po 50 Kč za čekání na výslech [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (tedy 2 čtvrthodiny za každého) na jednání konaném dne 4. května 2022 dle § 15 odst. 1, 2, § 14 odst. 3 vyhlášky o znalečném, neboť jednání bylo započato o 20 minut později;

- náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady hotových výdajů a za ztrátu času 231 Kč dle § 32 odst. 3 zákona o znalcích.

3. Třetím usnesením ze dne 15. června 2022, č. j. 47 Cm 148/2016 – 1041, Krajský soud v Praze přiznal znalecké kanceláři znalečné ve výši 9 256,50 Kč /dále jen „usnesení C)“/.

4. Soud prvního stupně usnesení A) odůvodnil tím, že znalecká kancelář vypracovala dne 28. června 2021 na základě usnesení ze dne 28. února 2020, č. j. 47 Cm 148/2016 – 615, znalecký posudek pod č. 17/21, jehož předmětem bylo stanovení obvyklé hodnoty obchodního podílu společnosti [právnická osoba]. ve společnosti [Jméno žalované]. /dále jen „společnost“/ ke dni 21. prosince 2009, a to způsobem stanoveným § 196a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku /dále jen „obch. zák.“/ ve znění účinném k 21. prosinci 2009. Soud prvního stupně s odkazem na příslušná ustanovení zákona o znalcích a vyhlášky přiznal znalecké kanceláři odměnu ve výši 38 900 Kč. Odměna se skládá ze 74 hodin činnosti po 450 Kč a 16 hodin činnosti po 350 Kč za zpracování posudku a související činnosti dle § 2 odst. 1 a § 4 odst. 1 vyhlášky. Soud ohodnotil znaleckou činnost spočívající v tvorbě podkladů, jejich studiu a rozboru, 2x komunikaci se soudem, komunikaci se stranami, samotné oceňování, finalizaci posudku, jeho textaci a konzultaci, sazbou 450 Kč/hod, tedy v nejvyšší možné výši, neboť se jedná o vysoce odbornou činnost. Oproti tomu soud ohodnotil činnosti spočívající v interní diskuzi, koordinaci projektu a obhlídce nemovitostí sazbou toliko 350 Kč/hod, tedy v nižší hodnotě, než nárokovala znalecká kancelář v předloženém vyúčtování. Nižší sazbu soud prvního stupně zdůvodnil nižší mírou odborné náročnosti vyžadované k této znalecké činnosti. Stejně tak znalecké kanceláři náleží podle soudu prvního stupně paušální odměna 500 Kč za převzetí a obeznámení se s případem a soudním spisem dle § 5 odst. 1, 2 vyhlášky, dále náhrada za čas strávený na cestě za účelem obhlídky oceňované nemovitosti ve výši 400 Kč, náhrada hotových výdajů ve výši 918 Kč dle § 13 odst. 1 vyhlášky a náhrada 21 % DPH.

5. Usnesení B) soud prvního stupně s odkazem na § 169 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/ neodůvodnil.

6. Usnesení C) je zdůvodněno tím, že znalecká kancelář podáním ze dne 26. května 2022 vypracovala vyjádření ke dvěma znaleckým posudkům [Anonymizováno] a k znaleckému posudku [Anonymizováno], za což jí vznikl nárok na úhradu znalečného ve výši 9 256,50 Kč. Soud prvního stupně s odkazem na příslušná ustanovení zákona o znalcích a vyhlášky o znalečném přiznal znalecké kanceláři odměnu za znaleckou činnost v rozsahu celkem 17 hodin po 450 Kč dle § 2 odst. 1 a § 4 odst. 1 vyhlášky, neboť se jednalo o vysoce odbornou činnost spočívající v analýze obdržených posudků v rozsahu 4 hodin, výpočetní části v rozsahu 6 hodin a textaci vyjádření v rozsahu 7 hodin. K tomu znalecké kanceláři náleží náhrada 21% DPH.

7. Proti usnesení A) podala žalovaná odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že znalci za vypracování znaleckého posudku odměna nenáleží.

8. Odvolatelka považuje znalecký posudek za nepoužitelný. Po stranách sporu tak nelze požadovat náhradu nákladů s ním spojených. V doplnění odvolání pak odvolatelka navrhuje, aby byla odměna znalce posouzena až po té, co bude znalec vyslechnut. Odvolatelka argumentuje tím, že posudek nebyl vypracován kvalitně, o čemž ji utvrdil i výslech zástupců znalecké kanceláře. Odkazuje při tom na § 1 odst. 4 zákona o znalcích a uvádí, že na znaleckém posudku pracovaly zhruba půl roky osoby, které neměly k oceňování obchodních podílů a podniků oprávnění. Dle přehledu pracovníků, kteří na znaleckém posudku pracovali, pracoval na posudku jediný znalec a to [Anonymizováno], který má ovšem znalecké oprávnění jen v oboru „ceny a odhady nemovitostí“. Ocenění majetku žalované tedy prováděli neznalci, přičemž k ocenění automobilu nemá znalecká kancelář oprávnění vůbec, resp. nedisponuje takovým znalcem, který by příslušné oprávnění měl, jak ostatně vyplývá z vyjádření Ministerstva spravedlnosti ČR, které odvolatelka cituje, a z vyjádření Ústavu soudního inženýrství v Brně. Část posudku týkající se oceňování vozidla je tudíž nepoužitelná, což je potvrzeno rovněž faktem, že znalec vycházel při oceňování z nesprávných podkladů. Odvolatelka rovněž vytýká znalecké kanceláři chybnou srovnávací metodu pro ocenění nemovitosti, stejně jako spatřuje pochybení v porovnávání oceňované nemovitosti s nemovitostmi ve zcela jiných okresech.

9. Proti usnesení B) podala žalovaná rovněž odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu projednání.

10. Odvolatelka odkazuje na § 1 odst. 4 zákona o znalcích s tím, že nelze přiznat odměnu znalecké kanceláři, když sám znalec (myšleno fyzická osoba), který je za znalecký posudek zodpovědný a který jej vypracoval, se nedostavil k výslechu k soudu a místo něho byli vyslechnuti dva zástupci, kteří navíc ani znalci nejsou a nedisponují tedy příslušnými odbornými znalostmi. Tento deficit se projevil při samotném výslechu, kdy zástupci kanceláře toliko opakovali skutečnosti uvedené v písemném vyhotovení posudku a na řadu otázek nebyli schopni odpovědět, stejně jako se nebyli schopni na místě vyjádřit k oponentním posudkům [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Odměna za provedený výslech může náležet výlučně znalci, jenž se za správnost posudku vždy zaručuje, nikoli však osobě, kterou za sebe znalec k výslechu pošle.

11. Rovněž proti usnesení C) podala žalovaná odvolání. V něm odvolatelka argumentuje tím, že znalecká kancelář nesplnila zadání uložené usnesením soudu prvního stupně č. j. 47 Cm 148/2016 – 615 a pochybila v rámci porovnávací metody při určování ceny nemovitosti. Stejně tak znalecká kancelář bez příslušného oprávněná oceňovala motorové vozidlo, čímž se dopustila přestupku. Vyjádření znalecké kanceláře k předloženým znaleckým posudkům je neodborné, zavádějící a jsou v něm tvrzeny nepravdy. K vyjádření nelze přihlížet, a ani je žádným způsobem odměňovat. Navíc jsou v přehledu odměňování opakovaně uváděni neznalci, jímž však odměna dle zákona o znalcích a vyhlášky nepřísluší. Soud prvního stupně by měl vycházet toliko ze znaleckých posudků předložených žalovanou, které jsou přezkoumatelné, dostatečně doložené a relevantní. K tomu odvolatelka navrhuje výslech znalců znalecké kanceláře, kde je jako jediný oprávněný soudní znalec [Anonymizováno].

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací nejprve v zájmu hospodárnosti řízení podle § 112 odst. 1 ve spojení s § 211 o. s. ř. a s § 1 odst. 3, 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/, spojil výrokem I. ke společnému řízení věci vedené u odvolacího soudu pod sp. zn. 14 Cmo 173/2022, 14 Cmo 174/2022 a 14 Cmo 175/2022. Všechna tato řízení se týkají odvolání žalované proti usnesení soudu prvního stupně o přiznání znalečného stejné znalecké kanceláři, přičemž všechna odvolání se obsahově shodují v základních argumentech.

13. Následně odvolací soud přezkoumal napadená usnesení A), B) a C) a dospěl k závěru, že odvolání nejsou důvodná.

14. Podle § 139 odst. 2 o. s. ř. byl-li podán znalecký posudek nebo proveden tlumočnický úkon, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné a tlumočné). Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné a tlumočné vyplácí. Tímto zvláštním předpisem je výše uvedený zákon o znalcích a k němu provádějící vyhláška.

15. Podle § 3 zákona o znalcích ve věcech výkonu znalecké činnosti a ve věcech žádostí o zápis do seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů (dále jen „seznam znalců“) rozhoduje Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“).

16. Podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o znalcích znaleckou kanceláří může být obchodní korporace, která bude vykonávat znaleckou činnost prostřednictvím alespoň 2 znalců oprávněných k výkonu znalecké činnosti ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci, pro které si podala žádost o zápis do seznamu znalců.

17. Podle § 28 odst. 3 zákona o znalcích v případě, že byl znalecký posudek zpracován znaleckou kanceláří, musí být mezi osobami, které se podílely na zpracování, uveden a podepsán vždy alespoň jeden znalec, jehož prostřednictvím znalecká kancelář vykonává znaleckou činnost, z oboru a odvětví, případně specializace, ve kterých byl znalecký posudek zpracován.

18. Podle § 30 zákona o znalcích má znalec za podání posudku právo na znalečné, sestávající z odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě. Podle § 31 téhož zákona se odměna za výkon znalecké činnosti určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkolu. Podrobnosti ohledně výše a způsobu snížení odměny, rozsahu jejího snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsobu jejího vyúčtování stanovuje vyhláška.

19. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 300 až 450 Kč.

20. Podle § 4 odst. 1 vyhlášky při určování výše časové odměny v rámci rozmezí sazby se posuzuje odborná náročnost vyžadovaná k vykonání znalecké činnosti. Podle odst. 2 při posuzování odborné náročnosti vyžadované k vykonání znalecké činnosti se hodnotí zejména

a) povaha a rozsah znalecké činnosti,

b) stupeň odborné kvalifikace potřebné k vykonání znalecké činnosti a

c) zda znalecká činnost spočívala v přezkoumání znaleckého posudku jiného znalce.

21. Podle § 10 odst. 1 vyhlášky znalci náleží vedle odměny též náhrada

a) hotových výdajů, které účelně vynaložil k provedení úkonu,

b) za ztrátu času včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem,

c) hotových výdajů konzultanta spojených s přibráním konzultanta znalcem a

d) za ztrátu času konzultanta včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem.

22. Odvolací soud se tedy se zřetelem na shora citovanou právní úpravu zabýval odvoláními otevřenými otázkami stěžejními pro stanovení znalečného, a to zda byl daný znalecký posudek vypracován řádně, osobou k tomu oprávněnou a zda za něj znalecké kanceláři přísluší odměna v nárokované výši. Stejně tak se odvolací zabýval s tím související otázkou, zda znalecké kanceláři přísluší odměna a náhrada za ztrátu času za výslech ke znaleckému posudku, stejně jako odměna za následné písemné vyjádření ke třem znaleckým posudkům.

23. Řízení ve věci samé se týká nároku žalobkyně na zaplacení vypořádacího podílu v souvislosti se zánikem její účasti ve společnosti, tj. zde žalované. Usnesením ze dne 28. února 2020, č. j. 47 Cm 148/2016 – 615, ustanovil soud prvního stupně znaleckou kancelář (dříve znalecký ústav) znalcem v oboru ekonomika, odvětví oceňování podílů v obchodních společnostech, podniků či jejich částí, vypořádacích podílů a další, k vypracování znaleckého posudku. Úkolem znalecké kanceláře bylo stanovení obvyklé hodnoty obchodního podílu společnosti [právnická osoba]. ve společnosti ke dni 21. prosince 2009. Dne 12. července 2021 byl soudu prvního stupně doručen znalecký posudek č. 17/2021.

24. Znalecký posudek čítá 102 stran včetně příloh. V posudku je jako zhotovitel uvedena znalecká kancelář zapsaná ministerstvem do seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost v oboru ekonomika. Na zpracování posudku, konkrétně tedy na ocenění podílu společnosti, se podíleli [tituly před jménem], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Místního šetření s obhlídkou nemovitosti ve vlastnictví společnosti se účastnili zástupci znalecké kanceláře [Anonymizováno] a [Anonymizováno], přičemž těmto zástupcům nebyl i přes jejich žádost umožněn vstup do vnitřních prostor oceňované nemovitosti, obhlídka byla tudíž provedena jen z exteriéru. Stejně tak je ve znaleckém posudku uvedeno, že zhotovitel posudku žádal po žalované předání dokladů včetně rozhodnutí valné hromady společnosti týkající se kapitalizace čerpaného úvěru, tyto mu však nebyly předány. Stejně tak žalovaná nepředala zhotoviteli posudku kopie technických průkazů a dalších informací týkajících se vozů vlastněných společností, proto zhotovitel vycházel ze znaleckého posudku zpracovaného společností [Anonymizováno] Hodnotu podílu znalecká kancelář ocenila částkou 5 099 000 Kč. Znalecká doložka je podepsána [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Konzultant nebyl přibrán.

25. Znalečné znalecká kancelář vyúčtovala dne 10. prosince 2021 částkou 50 932,53 Kč včetně DPH a doložila vyúčtování podrobným přehledem vykonaných prací včetně výčtu osob, které konkrétní úkon provedly. Pro všechny úkony je ve vyúčtování použita hodinová sazba znalce ve výši 450 Kč/hod. Soud prvního stupně pak přiznal znalecké kanceláři znalečné ve shora uvedené snížené výši usnesením A).

26. Dále se z protokolu o jednání před soudem prvního stupně konaném dne 4. května 2022 podává rozsáhlý výslech zástupců znalecké kanceláře [Anonymizováno] a [Anonymizováno] k závěrům znaleckého posudku. Výslech zástupců se týkal mimo jiné způsobu oceňování nemovitosti společnosti a automobilu Nissan, odpovídali na dotazy soudu, žalobkyně i žalované. K oceňování zmíněného automobilu se [Anonymizováno] vyjádřil tak, že znalecká kancelář oceňovala podíl ve společnosti, jehož součástí je majetek – aktiva, do něhož náleží mimo jiné automobil Nissan. Proto byl automobil rovněž oceňován, ne však jako věc samotná, nýbrž jako součást majetku společnosti. Usnesením B) pak soud prvního stupně přiznal znalecké kanceláři znalečné za účast na jednání.

27. Ve spisu jsou rovněž založena vyjádření ministerstva ze dnů 5. dubna 2022 a 29. května 2022 k dotazu žalované, z nichž se podává, že znalecká kancelář má od roku 2013 znalecké oprávnění v rámci oboru ekonomika, které zahrnuje mimo jiné oceňování nemovitého, movitého, nehmotného i finančního majetku, podniků či jejich částí, pohledávek, a akcií a podílů v obchodních společnostech a posouzení výše vypořádacích podílů. Znalecká kancelář splnila podmínky pro zápis do seznamu znaleckých ústavů a podmínky opakovaně doložila a prokázala. Co se týče oceňování motorových vozidel, znalecká kancelář disponuje znaleckým oprávněním, do něhož je zahrnuto rovněž oceňování movitého majetku, kam lze podřadit i oceňování motorových vozidel.

28. Dne 25. května 2022 vypracovala znalecká kancelář vyjádření ke dvěma znaleckým posudkům [Anonymizováno] a k znaleckému posudku [Anonymizováno] na základě výzvy soudu prvního stupně ze dne 10. května 2022. Znalecké posudky vypracované znalci [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byly zadány a předloženy žalovanou /dále jen „posudky č. 1, 2 a 3“/, žalobkyně namítá jejich nesprávnost. Znalecká kancelář se měla vyjádřit k správnosti použité metodiky a výsledkům ocenění a shledala zejména v posudku č. 1 odborná pochybení, která se pak z logiky věci promítají i do závěrů posudku č. 3. Vyjádření je podepsáno [Anonymizováno], na znaleckých úkonech se podíleli [Anonymizováno], [Anonymizováno], [tituly před jménem] a [Anonymizováno]. Odměnu za výkon znalecké činnosti znalecká kancelář vyúčtovala částkou 10 073,25 Kč včetně DPH, přičemž v druhém řádku tabulky výpočtu odměny došlo ke zjevné chybě v celkové částce za 1 hodinu práce znalce, kterou znalecká kancelář chybně účtuje vy výši 1 125 Kč na místo 450 Kč. Soud prvního stupně tuto zjevnou chybu napravil a přiznal znalecké kanceláři usnesením C) odměnu ve správné výši 9 256,50 Kč.

29. Odvolací soud dospěl k závěru, že znaleckou kanceláří předložený znalecký posudek byl vypracován řádně, přičemž stejný závěr je třeba učinit i v případě vyjádření znalecké kanceláře ke sporným znaleckým posudkům. K obdobnému závěru dospěl odvolací soud i v případě výslechu zástupců znalecké kanceláře při ústním jednání před soudem prvního stupně.

30. Odvolací soud vychází z toho, že ze shora citovaného § 6 odst. 1 písm. a) zákona o znalcích nevyplývá, že by v rámci znalecké kanceláře byli oprávněni k výkonu znalecké činnosti jen a pouze v tomto ustanovení uvedení znalci s příslušným oprávněním. Takový požadavek odvolatelky nemá v této právní úpravě oporu. Komentářová literatura k tomu příhodně uvádí, že „Zákonodárce sleduje tezi, že nutným předpokladem zápisu a řádné činnosti znalecké kanceláře je působení alespoň 2 zapsaných znalců oprávněných k výkonu znalecké činnosti ve stejném oboru, odvětví, popřípadě specializaci, pro které si podala znalecká kancelář žádost o zápis. Tito znalci mají navenek garantovat výkon znalecké činnosti s odbornou péčí a v souladu s dalšími povinnostmi znalecké kanceláře. Jeden z těchto znalců musí být dle § 28 odst. 3 vždy podepsán na vyhotovení znaleckého posudku (jako osoba podílející se na zpracování posudku), ačkoliv jeho skutečný podíl na zpracování posudku byl zcela zanedbatelný, ba dokonce nulový. Podmínka zápisu uvedená pod písmenem a) tedy nezaručuje, že v praxi budou uvedení znalci reálně znalecké posudky zpracovávat.“ […] „Řádný výkon znalecké činnosti nicméně vyžaduje především funkčnost pracovních postupů, obeznámenost zaměstnanců kanceláře s nimi, schopnost týmové práce a dobré manažerské řízení, což ukáže až praktická aplikace těchto pravidel. Jinými slovy, ověření, zda předložené a dosud nevyzkoušené pracovní postupy poskytují záruku řádného výkonu znalecké činnosti, může proběhnout na ryze abstraktní rovině, a ze strany úředníků ministerstva spravedlnosti tedy víceméně formálně.“ (VISINGER, Radek. § 6 [Podmínky pro výkon znalecké činnosti znalecké kanceláře]. In: DÖRFL, Luboš, KRYSL, Alexandr, LEHKÁ, Markéta, VISINGER, Radek. Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 62, marg. č. 7, 10.)

31. Stěžejní argumetace odvolatelky ve všech třech řešených odvoláních se týká právě osob oprávněných znalecký posudek vypracovat a za znaleckou kancelář jednat před soudem jako její zástupce. Jak uvedeno výše, a jak ostatně konstatuje ministerstvo ve svém vyjádření k dotazu žalované, které navíc sama předkládá, soudem prvního stupně ustanovená znalecká kancelář je znaleckou kanceláří řádně zapsanou v seznamu znaleckých ústavů ve smyslu § 3 zákona o znalcích a disponuje, stejně jako jím disponovala i v době vypracování znaleckého posudku, příslušným znaleckým oprávněním k vypracování soudem zadaného znaleckého posudku. Je nepochybné, že v daném případě předmětná znalecká činnost jak při vypracování znaleckého posudku, tak v rámci vyjádření ke sporným znaleckým posudkům, vyžadovala vysoce odbornou znalost dané problematiky. Je rovněž běžnou praxí, že u takto odborně a časově náročných znaleckých posudků (včetně vyjádření k jiným znaleckým posudkům) zajišťuje jejich zpracování v rámci znaleckých kanceláří více osob. Znalecká kancelář pak v rámci řádného výkonu znalecké činnosti sama určí, která z osob, tzn. z osob znalců či toliko zaměstnanců znalecké kanceláře, ten či onen konkrétní úkon v rámci zpracování posudku provede. Je tudíž třeba rozlišovat splnění podmínek pro zápis znalecké kanceláře do seznamu znalců a její řádnou činnost od samotné znalecké činnosti v rámci zpracování znaleckého posudku. Jak citováno výše, byť je jeden – z alespoň dvou zapsaných - znalců podepsán na vyhotovení znaleckého posudku, není zaručeno, že tento podepsaný znalec reálně znalecký posudek zpracoval. Podepsaný znalec svým podpisem ovšem stvrzuje a garantuje výkon znalecké činnosti s odbornou péčí a v souladu s dalšími povinnostmi znalecké kanceláře. Tuto tezi je pak třeba aplikovat i pro případ výslechu zástupců znalecké kanceláře. Je odpovědností znalecké kanceláře, aby byla v případě výslechu před soudem zastoupena takovými osobami, kteří jsou s danou problematikou seznámeni. V poměrech projednávané věci se k výslechu dostavili za znaleckou kancelář [Anonymizováno] a [Anonymizováno], tedy osoby, které se podílely na vypracování znaleckého posudku. Tito zástupci byli řádně vyslechnuti, rozsáhle odpověděli na soudem prvního stupně i účastníky položené dotazy, tudíž je jejich soudem prvního stupně přiznané znalečné přinejmenším odpovídající. Nesouhlas odvolatelky s obsahem odpovědí zástupců znalecké kanceláře překračuje rámec přezkumu odvoláním napadeného usnesení o přiznání znalečného. Stejný závěr je pak třeba aplikovat i pro posouzení důvodnosti argumentace odvolatelky v rámci dalších dvou odvolání. Způsob výpočtu odměny znalecké kanceláře odvolatelka ostatně nikterak nerozporuje. Odvolatelka vedle výtky týkající se osob oprávněných znaleckou činnost provádět, vytýká rovněž nesprávnost závěrů samotného znaleckého posudku, konkrétně chybné ocenění podílu společnosti vyplývající z chybného ocenění nemovitosti a vozu. Ovšem v tomto směru pak lze vedle závěrů uvedených výše poukázat na pasivitu žalované, která dle vyjádření znalecké kanceláře neposkytla potřebnou součinnost znalecké kanceláři k tomu, aby mohla předmětné věci co nejpřesněji ocenit. Nicméně věcné posouzení závěrů znalecké kanceláře v rámci nyní řešené znalecké činnosti bude předmětem dalšího řízení a posuzování oprávněnosti nároku ve věci samé.

32. Znalecká kancelář řádně splnila soudem prvního stupně zadané úkoly spočívající ve vypracování znaleckého posudku a vyjádření ke sporným znaleckým posudkům, stejně jako se její zástupci řádně dostavili k výslechu a odpověděli v odpovídajícím rozsahu na soudem a účastníky položené dotazy. Znaleckou kanceláří vyúčtované a soudem prvního stupně následně přiznané znalečné odpovídá zadaným úkolům a nikterak nevybočuje z rozhodovací praxe soudů v obdobných případech.

33. Z uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 zákona o. s. ř. odvoláními napadená usnesení soudu prvního stupně jako věcně správná potvrdil.