o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, k odvolání 1. - 6. účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. června 2023, č. j. 65 Cm 148/2023-11,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením ustanovil 2. - 6. účastníkovi pro řízení procesním opatrovníkem [Jméno opatrovníka], advokátku, sídlem [Anonymizováno], [adresa].

2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 21 odst. 4, § 29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.), tím, že 1. účastník, který má být vyloučen z výkonu funkce člena statutárního orgánu, je jediným jednatelem 2. - 6. účastníka. Tvrzené důvody, pro něž má být 1. účastník vyloučen z výkonu funkce statutárního orgánu podle § 63 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, se 2. - 6. účastníka týkají. Soud prvního stupně vyšel ze závěrů formulovaných v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. září 2016, sp. zn. 14 Cmo 360/2015. Dospěl k závěru, že v daném řízení 1. účastník nemůže za 2. - 6. účastníka v řízení jednat pro rozpor svých zájmů s jejich zájmy. Jelikož zde není osoba oprávněná v daném řízení za 2. - 6. účastníka jednat, soud prvního stupně ustanovil 2. - 6. účastníkovi procesního opatrovníka z řad advokátů.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podali 1. - 6. účastník samostatná odvolání. Shodně navrhují, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušil.

4. Odvolatelé mají za to, že jim byl opatrovník ustanoven v rozporu se zákonem a rozhodovací praxí Nejvyššího soudu. Ustanovení opatrovníka by způsobilo zmatečnost daného řízení, jelikož by došlo k odnětí práva odvolatelů hájit své zájmy před soudem.

5. Namítají, že v návrhu tvrzená porušení povinností (porušení práva společníka na informace, nezveřejňování dokumentů ve sbírce listin, porušení péče řádného hospodáře, porušení povinnosti podle § 212 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) se týkají pouze 2. účastníka. Soud prvního stupně nesprávně ustanovil procesního opatrovníka i 3. - 6. účastníkovi řízení. Jediným tvrzeným porušením povinnosti statutárního orgánů týkajícího se 3. - 6. účastníka je v návrhu zmíněno nezaložení zprávy o vztazích do sbírky listin. Toto podle odvolatelů nemůže být považováno za závažné nebo opakované porušení povinností, které by mohlo být důvodem pro vyloučení člena statutárního orgánu.

6. Dále namítají, že z usnesení soudu prvního stupně není zřejmé, z jakých skutečností (a případně důkazů) soud vycházel při úvaze, že jsou splněny podmínky pro ustanovení procesního opatrovníka. Podle odvolatelů by měl soud v každém jednotlivém případě zkoumat, zda se konkrétní společnosti, které procesního opatrovníka ustanovuje, týkají tvrzené důvody a porušení, pro než má být člen statutárního orgánu vyloučen, a tyto i podrobně odůvodnit. K tomu odkázali na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, a ze dne 30. března 2022, sp. zn. 27 Cdo 1831/2022.

7. Nad rámec výše uvedeného 1. a 2. účastník dále sdělili, že návrh považují za účelový a zjevně šikanózní. Poukázali na skutečnost, že na návrh navrhovatelky bylo zahájeno nespočet dalších soudních řízení.

8. Navrhovatelka navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil. Zdůraznila, že 1. účastník opakovaně porušuje právo společníka na informace, prodává nemovitý majetek 2. účastníka za symbolickou cenu, nezveřejňuje zprávy o vztazích. V zájmu společností je poskytovat společníkům požadované informace a zprůhlednit vztahy se spřízněnými osobami. Chybějící zprávy o vztazích nikdy nebyly předloženy společníkům, a to ani v průběhu valné hromady, která se konala dne 23. června 2023, tj. po podání návrhu. Na této valné hromadě 1. účastník opět nereagoval na žádosti o informace, zejména nevysvětlil, proč se oproti bezprostředně následujícím účetním obdobím náhle snížila výše finančního majetku, rovněž opět odmítl sdělit pohledávky ostatních společníků a nechal si schválit prodej nemovitého majetku 2. účastníka za cenu výrazně nižší, než je cena tržní. Má za to, že 1. účastník není osobou schopnou zastupovat nejlepší zájmy ostatních účastníků řízení.

9. Závěrem uvedla, že se 1. účastník choval odmítavě k pokusům o smír. K tomu odkázala na řízení vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 Cm 145/2021, sp. zn. 65 Cm 126/2023, sp. zn. 79 Cm 274/2021, sp. zn. 68 Cm 125/2022, sp. zn. 65 Cm 134/2023 a sp. zn. 65 Cm 36/2023.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání nejsou důvodná.

11. Řízení o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce (§ 63 a násl. z. o. k.) je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 3 odst. 2 písm. b) a § 85 písm. b) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

12. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.

13. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.

14. Podle § 29 odst. 4 o. s. ř. opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.

15. Podle § 74 odst. 1 z. o. k. ovládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládanou osobou je obchodní korporace ovládaná ovládající osobou.

16. Předně je třeba uvést, že usnesení soudu prvního stupně stran jeho odůvodnění netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nedostatečném odůvodnění (ke kritériím posouzení přezkoumatelnosti rozhodnutí srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupný též na www.nsoud.cz). Z odůvodnění napadeného usnesení soudu prvního stupně je zřejmé, z jakého důvodu pro dané řízení jmenoval 2. - 6. účastnici procesního opatrovníka, a proti tomu odvolatelé konkrétně brojí.

17. Z obsahu předloženého spisu se podává, že se navrhovatelka a) návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 15. května 2023 domáhá vyloučení 1. účastníka z funkce člena statutárního orgánu 2. účastnice pro tvrzené porušení povinností 1. účastníka jakožto statutárního orgánu 2. účastníka. Za další účastníky navrhovatelka označila i další společnosti (3. - 6. účastníka), v nichž 1. účastník vykonává funkci jednatele. Navrhovatelka v návrhu tvrdí, že 1. účastník jakožto vylučovaný jednatel od roku 2018 opakovaně a závažně porušoval povinnost jednat při výkonu funkce jednatele 2. účastníka s péčí řádného hospodáře. 1. účastník porušil právo na informace společníka o věcech společnosti, přičemž právo společníka na informace se vztahuje i na ovládané společnosti, tj. na 3. - 6. účastníka, jakož ani nezajistil zveřejnění účetních závěrek a zpráv o vztazích podle § 82 a násl. z. o. k. (tj. ovládaných osob), resp. je zveřejnil mimo zákonem stanovenou lhůtu a neobsahují zákonem předepsané náležitosti, což dokládá tím, že u 3. - 6. účastníka nebyly zprávy o vztazích do sbírky listin založeny. Rovněž porušil povinnosti dané § 212 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku.

18. Nahlédnutím do elektronické databáze obchodního rejstříku (dostupného na www.justice.cz) odvolací soud zjistil (§ 121 o. s. ř.), že 2. - 6. účastník mají obsazený statutární orgán, jímž je 1. účastník jako jediný jednatel, jakož dále i to, že 2. účastník je společníkem 3. a 4. účastníka se 100% podílem, společníkem 5. účastníka se 49% podílem, a to, že 5. účastník je společníkem 6. účastníka s podílem 67 %. Stejným způsobem má odvolací soud za zjištěné, že u 3. - 6. účastníka nebyly do sbírky listin založeny zprávy o vztazích tak, jak navrhovatel v návrhu ve věci samé tvrdí.

19. Z ustálené rozhodovací praxe se podává, že v otázce střetu zájmů mezi právnickou osobou a jejím statutárním orgánem podle § 21 odst. 4 o. s. ř. nemůže jednat za právnickou osobu člen jejího statutárního orgánu ve sporu, který s ní vede. V případě, kdy se společnost a její statutární orgán nacházejí na téže straně sporu, nebo v nesporných řízeních, mezi která spadá i projednávaná věc, však nelze střet zájmů dovozovat jen z procesního postavení účastníků, nýbrž je třeba zjistit, zda jsou zájmy právnické osoby skutečně v rozporu se zájmy člena jejího statutárního orgánu. Důvod, kvůli kterému je řízení vedeno (například tvrzené opakované a závažné porušení péče řádného hospodáře), se ovšem může týkat jen některé z obchodních korporací, v nichž ten, kdo má být vyloučen, vykonává funkci člena statutárního orgánu. Proto je namístě vycházet z toho že ke střetu zájmů, jenž je přirozeně přítomný mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, dochází v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce pouze ve vztahu mezi osobou, která má být vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu, a obchodní korporací, které se týká důvod, pro nějž má být dotčená osoba vyloučena. Naproti tomu u obchodní korporace, které se důvod, pro nějž má být dotčená osoba vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu, netýká, již tato překážka bez dalšího nenastupuje. Případný střet zájmů – a z něj plynoucí následky (§ 21 odst. 4, resp. § 32 odst. 2 o. s. ř.) – je u nich namístě zkoumat vždy v závislosti na (konkrétních) skutečnostech, které vyšly (v daném řízení) najevo, ke střetu zájmů tedy nedochází automaticky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, jež je dostupné např. na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz).

20. Tvrzené důvody, zejména porušení práva společníka na informace, jež se má vztahovat i na (tvrzené) 2. účastníkem ovládané společnosti (3. – 6. účastníka), a řádné a včasné nezveřejnění zprávy o vztazích podle § 82 z. o. k. se v poměrech projednávané věci týkají nejen 2. účastníka, nýbrž i 3. - 6. účastníka. Ovládané osoby, které mají povinnost vypracovat zprávu o vztazích dle § 82 odst. 1 z. o. k., totiž mohou být předmětem uplatněného rozhodující vlivu ovládající osoby na základě právních i faktických skutečností (§ 74 odst. 1 z. o. k.). V případě faktických prostředků může schopnost ovládající osoby uplatňovat rozhodující vliv vyplývat z osobních nebo rodinných vazeb, tichých (nepsaných) dohod apod. Vzhledem k tomu, že v mnoha případech může být jen obtížně prokazatelné, že je dán vztah ovládnutí, stanoví zákon o obchodních korporacích sérii domněnek vztahu ovládající a ovládané osoby. Toto řešení usnadňuje důkazní pozici v případě sporu (srov. např. Štenglová, I., Dědič, J., Lasák, J., Pihera, V., Lála, D., Josková, L.: Akciové společnosti. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 178-179). Je zřejmé, že 2. účastník je dle § 74 odst. 1 z. o. k. ovládající osobou 3. a 4. účastníka (jako vlastník jejich 100% podílu). Zjištění, zda je 2. účastník ovládající osobou i 5. a 6. účastníka (§ 74, § 75 z. o. k.), pak vyžaduje bližší objasnění (dokazování), potřebné pro posouzení věci samé, které však nelze provést v současném období řízení, tj. před rozhodnutím o ustanovení procesního opatrovníka. Nejeví se přitom (s ohledem tvrzení účastníků) jako vyloučené, že zde takového postavení ovládající osoby není. Odvolací soud proto uzavírá, že soud prvního stupně ustanovil opatrovníka 3. – 6. účastníku správně, protože i těch se důvod vyloučení (porušení povinností 1. účastníka při výkonu funkce jednatele) týká. Pokud jde o 2. účastníka, u něho je střet zájmů, jak výše vyloženo, dán již jen z povahy řízení, aniž by namítaný zjevně šikanózní a účelový postup navrhovatelky z dosud tvrzených skutečností nebo z obsahu spisu vyplýval.

21. V poměrech projednávané věci je proto namístě 2. - 6. účastníkovi ustanovit pro nadepsané řízení procesního opatrovníka z řad advokátů podle § 29 odst. 2 o. s. ř., neboť 1. účastník, který má být vyloučen z výkonu funkce statutárního orgánu, a který je jediným členem statutárního orgánu 2. - 6. účastníka, nemůže za tyto společnosti pro rozpor svých zájmů se zájmy těchto společností jednat. A s ohledem na povahu společníků 2. účastníka, jimiž jsou subjekty se sídly v zahraničí, a místo sídla 2. – 6. účastníka, jímž je [adresa], je proporcionální, aby byl opatrovníkem jmenován advokát se sídlem v Praze (§ 29 odst. 4 o. s. ř.).

22. Pozornosti odvolacího soudu neuniklo, že navrhovatelka není od 5. října 2023 zapsána jako společník 2. účastníka (jak je zřejmé z úplného výpisu z obchodního rejstříku ze dne 10. října 2023), dopady této skutečnosti však posoudí soud prvního stupně, nikoliv odvolací soud (§ 212a odst. 6 o. s. ř.).

23. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

24. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, kterým se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).