o jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, k odvolání účastnice 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. května 2021, č. j. 77 Cm 59/2021 - 14,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením jmenoval k vypracování znaleckého posudku pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami společnosti [Jméno advokáta B] /dále též jen „společnost“/za účetní období roku 2019 /dále též jen „zpráva o vztazích“/ znalecký ústav, společnost [právnická osoba]., IČO [IČO advokáta C], sídlem [adresa] /dále též jen „znalecký ústav“ či „znalec“/ a současně mu uložil, aby dle § 85 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/ přezkoumal skutečnosti, které měly být dle § 82 z. o. k. uvedeny ve zprávě o vztazích, tedy:

a) struktura vztahů mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou,

b) úloha ovládané osoby v něm,

c) způsob a prostředky ovládání,

d) přehled jednání učiněných v účetním období 2019, která byla učiněna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle poslední účetní závěrky,

e) přehled vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající nebo mezi osobami ovládanými a

f) posouzení toho, zda vznikla ovládané osobě újma, a posouzení jejího vyrovnání podle §71 a 72 z. o. k.;

současně uložil společnosti povinnost poskytnout znaleckému ústavu veškerou potřebnou součinnost k přezkumu [výrok I.] a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení [výrok II.]

2. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 85 z. o. k. tím, že navrhovatel splnil podmínky daného ustanovení, prokázal, že je kvalifikovaným akcionářem ve smyslu § 365 z. o. k., tudíž je k podání návrhu aktivně legitimován, a že svůj návrh, který byl soudu doručen dne 23. dubna 2021, podal v zákonem stanovené lhůtě jednoho roku od založení výroční zprávy do sbírky listiny obchodního rejstříku dne 2. září 2020. Současně má soud prvního stupně za to, že ze skutečností uváděných v návrhu a k tomu přiložených listin lze dovodit vytýkané nedostatky zprávy o vztazích, že nebyla zpracována řádně, zejména v ní absentují konkrétní smluvní ujednání rozhodná pro posouzení, zda společnosti nevznikla újma. Nákladový výrok soud prvního stupně odůvodnil tím, že se jedná o nesporné řízení podle § 85 písm. c) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/, že řízení o jmenování znalce není řízením, v němž pro přiznání náhrady nákladů řízení je rozhodný úspěch ve věci, a proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala účastnice 1) odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se návrh zamítá, nebo aby usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Odvolatelka považuje návrh za nedůvodný a šikanózní, neshledává žádný vážný důvod pro jmenování znalce ve smyslu § 85 z. o. k., navíc s osobou znalce nesouhlasí. S ohledem na 15 denní lhůtu pro rozhodnutí o návrhu dle § 86 odst. 1 z. v. r. je odvolání vůbec první možností odvolatelky se k návrhu vyjádřit. Odvolatelka poukazuje na některé faktické nepřesnosti uváděné navrhovatelem v návrhu, týkající se označení ovládajících osob a navrhovatelem jmenovaných smluv, které odvolatelka v odvolání blíže rozvádí, a je přesvědčena, že navrhovatel užívá jako menšinový akcionář veškeré zákonné prostředky jako nástroj pomsty proti většinovým akcionářům, kteří svým vlivem na statutární orgány řídí podnikání společnosti jinak, než by si navrhovatel představoval. Odvolatelka považuje navrhovatelovy výtky k obsahu zprávy o vztazích za bagatelní, pro společnost ani navrhovatele nemají faktický význam a směřují toliko k šikaně většinové vlastníka, jakožto ovládající osoby. Veškeré navrhovatelem zmiňované smlouvy uvedené ve zprávě o vztazích jsou dostatečně vymezeny, závazky z nich plynoucí se ničím nevymykají obvyklým závazkům tohoto druhu a ovládané osobě z nich nevzniká žádná újma. Jelikož je zpráva o vztazích součástí výroční zprávy a jako taková podléhá povinnosti zveřejnění ve sbírce listin v obchodním rejstříku, není možné veřejně uvádět některé detaily smluvních vztahů z důvodu obchodního tajemství. Proto je kupříkladu výše nájemného ve zprávě o vztazích za rok 2019 označena pouze jako obvyklá, nicméně pokud kterýkoli akcionář projeví zájem a učiní příslušné dotazy představenstvu společnosti, je mu na ně bezezbytku odpovězeno. Navrhovatel se však ke zprávě o vztazích za rok 2019 ničeho nedotazoval, a namísto toho účastnici 1) tlačí do vynaložení zbytečných nákladů v rámci soudního řízení. Navrhovatel je seznámen se všemi relevantními skutečnostmi, které se vztahují k vlastnické struktuře společnosti, jejích činností a smluvním závazkům, což je mimo jiné zřejmé z rozsahu informací, které navrhovatel sám uvedl v návrhu. Odvolatelka rovněž vysvětluje potřebu společnosti k zajištění mzdové a personální agendy externí firmou, jak je vytýkáno navrhovatelem, která vznikla v souvislosti s odchodem příslušné zaměstnankyně, která měla tuto agendu na starosti, do důchodu, aniž by byla obstarána náhrada. Jedná se tedy o smluvní plnění, které společnost prokazatelně potřebuje. Odvolatelka se také vyjadřuje k přezkumu zprávy o vztazích dozorčí radou, která dozorčí činnost vykonává řádně v průběhu celého roku, obstarává si relevantní informace o všech skutečnostech týkajících se společnosti, tudíž obsah nejen zprávy o vztazích, ale i účetní závěrky znají členové dozorčí rady již s předstihem. Z tohoto důvodu jim přezkum zprávy o vztazích nezabere několik dní, jak si mylně představuje navrhovatel. Závěrem odvolatelka uvádí, že nesouhlasí s osobou jmenovaného znalce, neboť ten dosud nedořešil přezkum zprávy o vztazích za rok 2018 (jmenovaný soudem na základě návrhu stejným navrhovatelem), je zahlcen prací, a tudíž není vhodným znalcem pro včasné přezkoumání zprávy o vztazích za rok 2019. Současně má účastnice 1) důvodné pochybnosti o jeho nestrannosti, nezávislosti a nepodjatosti, když byl navržen právě navrhovatelem a se svým jmenováním vyslovil souhlas.

5. Navrhovatel ve svém vyjádření k odvolání účastnice 1) vyvrací důvody odvolání, trvá na skutečnostech uvedených v návrhu, zejména co do absence relevantních informací uzavřených smluv, tedy informací potřebných k posouzení případného vzniku újmy společnosti, a z toho plynoucích důvodů ke jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích, na jehož osobě rovněž trvá. Současně má navrhovatel za to, že záměrná absence namítaných informací ve zprávě o vztazích, chybně odůvodněná obchodním tajemstvím, brání naplnění jejího účelu. Majoritní akcionář s pomocí představenstva dlouhodobě poškozuje společnost na úkor minoritních akcionářů, což je patrné mimo jiné z toho, že společnost přes dvacet let nerozděluje mezi své akcionáře zisk. Tvrzení odvolatelky o údajném zneužívání práv ze strany navrhovatele je tedy zcela liché.

6. Znalecký ústav se k odvolání účastnice 1) nevyjádřil.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Podle čl. II bodu 8 a 9 zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony, na projednávanou věc dopadá úprava institutu zprávy o vztazích v § 82 a násl. zákona o obchodních korporacích ve znění účinném do 31. prosince 2020, neboť jde o zprávu o vztazích za účetní období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. před 31. prosincem 2020.

9. Podle § 82 odst. 1 z. o. k. statutární orgán ovládané osoby vypracuje do 3 měsíců od skončení účetního období písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále jen „zpráva o vztazích“) za uplynulé účetní období.

10. Ustanovení § 82 odst. 2 a 3 z. o. k. předepisuje povinné obsahové náležitosti zprávy o vztazích.

11. Ustanovení § 83 z. o. k. upravuje interní přezkum zprávy o vztazích kontrolním orgánem ovládané osoby a § 84 z. o. k. zakotvuje právo společníků ovládané osoby se seznámit se zprávou o vztazích a případným stanoviskem kontrolního orgánu s tím, že podle § 84 odst. 2 se zpráva o vztazích připojí k výroční zprávě podle právních předpisů upravujících účetnictví.

12. Ustanovení § 85 až § 88 z. o. k. pak upravuje přezkum zprávy o vztazích soudem jmenovaným znalcem a otázky související.

13. Podle § 85 z. o. k.

(1) Každý kvalifikovaný společník podle § 187 nebo § 365 ovládané osoby, který se domnívá, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně, může navrhnout soudu, aby pro účely jejího přezkumu jmenoval znalce.

(2) Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce podle odstavce 1 podaný dříve, než je znalec jmenován, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Od okamžiku jmenování znalce nejsou další návrhy oprávněných osob na jmenování znalce přípustné.

(3) Právo podle odstavce 1 lze uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se kvalifikovaný společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo mohl dozvědět způsobem podle § 84 odst. 1; k později uplatněnému právu se nepřihlíží.

14. Rozhodnutí soudu v řízení o jmenování znalce je rozhodnutím ve věci samé. Předpokladem pro rozhodnutí o návrhu na jmenování znalce je závěr soudu o tom, zda navrhovateli svědčí věcná legitimace k podání návrhu a zda byla zachována lhůta uvedená v § 85 odst. 3 z. o. k. Přičemž je třeba zdůraznit, že návrh na jmenování znalce může kvalifikovaný akcionář v zákonem stanovené jednoroční prekluzivní lhůtě podat vždy, domnívá-li se, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně (§ 85 odst. 1 z. o. k.). Navrhovatel musí uvést skutečnosti, pro které nepovažuje zprávu za řádnou, úplnou, pravdivou apod. Je tak věcí každého kvalifikovaného akcionáře, zda návrh dle § 85 z. o. k. podá, přičemž „sankcí“ proti nedůvodným návrhům je možný přenos povinnosti hradit odměnu znalce na samotného navrhovatele. Tvrzení navrhovatele musejí být vystaveny na objektivních nedostatcích zprávy o vztazích, jež zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném zpracování (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. 27 Cdo 192/2018, dostupné na webových stránkách www.nsoud.cz). Roční prekluzivní lhůta, na níž je právo na možný přezkum zprávy o vztazích vázáno, má subjektivní povahu; váže se nejen na okamžik, kdy se akcionář (společník) o zprávě o vztazích dozvěděl, ale kdy se o ní dozvědět mohl postupem dle § 84 odst. 1 z. o. k. Je tedy zřejmé, že se nejedná o běžnou subjektivní lhůtu, neboť se tato váže na objektivní chování společnosti a jejích orgánů, tj. bude-li např. svolána valná hromada společnosti, na jejím programu bude projednání předmětné zprávy, lhůta bude mít pevný bod startu a o jejím uplynutí nebude sporu (viz Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 235 s.).

15. Z obsahu předloženého spisu se podává, že se navrhovatel návrhem došlým soudu dne 23. dubna 2021 domáhá jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích společnosti za rok 2019, kterou k návrhu připojuje. V návrhu se navrhovatel prezentuje jako kvalifikovaný akcionář, popisuje vztahy mezi ovládajícími osobami a společností a vytýká společnosti, že zpráva o vztazích nebyla zpracována řádně. V osmi smlouvách, které navrhovatel jmenovitě vypočítává, a které byly uzavřeny mezi společností a ovládajícími osobami, resp. propojenými osobami, chybějí některé údaje včetně výše plnění. Smluvní ujednání tak nejsou ve zprávě o vztazích dostatečně konkretizována a navrhovatel není schopen dostatečně posoudit, zda v důsledku těchto smluvních vztahů nevznikla společnosti újma. Navrhovatel také vyslovil pochybnosti o důvodnosti uzavření příkazní smlouvy mezi společností a externí firmou [právnická osoba]. k zajišťování mzdové a personální agendy, když má společnost své vlastní ekonomické oddělení. Obává se tak, že smlouva byla uzavřena toliko za účelem přesouvání finančních prostředků na ovládající osobu. Navíc zpráva o vztazích ani v případě této smlouvy neuvádí výši úplaty za poskytnuté služby. Tvrzené navrhovatel dokládá zprávou o vztazích za rok 2019, v níž je uveden přehled vzájemných osmi smluv uzavřených mezi společností a osobami ovládajícími či dalšími ovládanými, přičemž úplata či výše plnění je uváděna jako „cena obvyklá“ či „v obvyklé výši“, s konstatováním, že společnosti neměla vzniknout z uvedených smluv žádná újma. Jedná se o dohodu o úplatě za zajištění zvýhodněných podmínek hovorného poskytovaného mobilním operátorem, příkazní smlouvu týkající se vedení mzdové a personální agendy společnosti a šest smluv o pronájmu nebytových prostor, v nichž společnost vystupuje jako pronajímatel. Navrhovatel má rovněž za to, že zpráva o vztazích nebyla řádně přezkoumána dozorčí radou dle § 83 odst. 1 z. o. k., neboť členové dozorčí rady si museli být při kontrole vědomi absence relevantních informací o uzavřených smlouvách a současně měli přezkoumat, zda nově uzavřená příkazní smlouva je pro společnost ekonomicky výhodná a sdělit důvody, které ji k takovému závěru vedly. Navrhovatel má tak za to, že dozorčí rada zprávu o vztazích řádně materiálně nepřezkoumala, čemuž nasvědčuje i skutečnost, že dozorčí rada předmětnou zprávu přezkoumala v průběhu jednoho jediného dne, den po jejím zpracování ze strany představenstva. Dozorčí rada tedy své povinnosti nedostála, což je závažným důvodem pro přezkoumání zprávy o vztazích soudem jmenovaným znalcem. Jako osobu znalce navrhovatel navrhl účastníka 2) z důvodu jeho odbornosti, zkušenosti a širokého znaleckého oprávnění, přičemž znalecký ústav se svým jmenováním vyslovil souhlas. Účastnice 1) se po vydání napadeného usnesení k návrhu vyjádřila obsahově shodně jako ve svém odvolání, majíc za to, že navrhovatel neprokázal důvodné a vážné pochybnosti o správnosti konstatování uvedeného ve zprávě o vztazích, návrh je šikanózní a účastnice 1) jej navrhuje zamítnout.

16. Soudu prvního stupně lze přisvědčit v tom, že navrhovatel osvědčil předloženým seznamem akcionářů společnosti k datu 8. ledna 2021, že s podílem o velikosti 6,55 % na základním kapitálu společnosti je ve smyslu § 365 z. o. k. kvalifikovaným akcionářem společnosti, jakožto ovládané osoby.

17. Stejně tak je třeba přitakat závěru soudu prvního stupně o podání návrhu v zákonem stanovené roční prekluzivní lhůtě dle výše citovaného § 85 odst. 3 z. o. k., a to vzhledem k době založení výroční zprávy za rok 2019, jejíž součástí je i zpráva o vztazích za rok 2019, do sbírky listin obchodního rejstříku dne 2. září 2020, jak vyplývá ze sbírky listin obchodního rejstříku dostupného na www.justice.cz, a podání návrhu dne 23. dubna 2021.

18. Z výše reprodukovaného obsahu návrhu a listin k němu přiložených odvolací soud shodně se soudem prvního stupně učinil závěr, že navrhovatel postavil svá tvrzení na objektivních nedostatcích zprávy o vztazích za rok 2019, které zcela konkrétně popisuje a odkazuje v tomto směru na konkrétní listiny. Tyto nedostatky spočívají v nedostatečném popisu smluvních vztahů, především co do výše plnění poskytnutých v daném účetním období mezi propojenými osobami (absentují však i údaje o výměře pronajatých prostor, platební podmínky či sankční ujednání). Byť je u zmiňovaných smluv vždy uvedeno, že je „cena obvyklá“ či „v obvyklé výši“ s konstatováním, že ovládané osobě nevznikla žádná újma, lze v daném případě přisvědčit navrhovateli, že tyto ve zprávě uváděné údaje nejsou dostatečně konkrétní a neumožňují tak posouzení, zda z nich ovládané osobě škoda skutečně nevznikla. Závažným důvodem k přezkumu zprávy o vztazích soudem jmenovaným znalcem by tak neměla být toliko absence některých údajů týkajících se uzavřených smluv ve zprávě o vztazích, jak se mylně domnívá účastnice 1), nýbrž skutečnost, zda např. výše plnění, která měla být poskytována na základě těchto smluv, a která ve zprávě o vztazích absentuje, mohla společnosti způsobit újmu, jak správně konstatoval soud prvního stupně. Byť se dozorčí rada k zprávě o vztazích za rok 2019 vyjádřila tak, že k jejímu obsahu nemá výhrad, lze alespoň v hrubých obrysech souhlasit s navrhovatelem v tom, že si absence relevantních informací o uzavřených smlouvách mezi propojenými osobami musela přinejmenším povšimnout, a přesto konstatovala správnost zprávy o vztazích. Lze tak přisvědčit navrhovatelovým pochybnostem o tom, zda dozorčí rada zprávu o vztazích řádně přezkoumala, což zakládá další důvodnou pochybnost o jejím řádném zpracování a následné kontrole, a odůvodňuje tak přezkum zprávy o vztazích ustanoveným znalcem dle § 85 z. o. k. Pouze nezávislý znalec je schopen objektivně posoudit, zda zpráva o vztazích byla zpracována řádně a zda obsahuje všechny skutečnosti, které měly být jejím obsahem. K argumentaci obchodním tajemstvím je třeba poukázat na to, že k poskytnutí odpovídající ochrany nestačí pouhé tvrzení společnosti o této překážce, ale bylo by třeba doložit, že právě ve zprávě o vztazích absentující údaje skutečně splňují veškeré definiční znaky obchodního tajemství tak, jak jsou vymezeny v § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Tak se ovšem nestalo. K tomu odvolací soud pro stručnost odkazuje na výklad v komentářové literatuře, např. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, 1782 - 1789.

19. Výtce odvolatelky týkající se osoby jmenovaného znalce k přezkumu zprávy o vztazích za rok 2019 odvolací soud nepřisvědčil. Jde o znalecký ústav zapsaný do seznamu znalců pro obor ekonomika se specializací (mimo jiné) na přezkoumávání vztahů mezi propojenými osobami a ve smyslu § 11 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, v řízení nevyšel najevo takový jeho poměr k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, který by zakládal pochybnost o jeho nepodjatosti (k důvodům vyloučení znalce v řízení dle § 85 z. o. k. viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2018, sp. zn. 27 Cdo 701/2018). Skutečnost, že tento znalecký ústav přezkoumával zprávu o vztazích za rok 2018 a i v tomto případě byl navržen navrhovatelem, k vyloučení znaleckého ústavu ze splnění požadovaného znaleckého úkolu nepostačuje. To, že daný znalecký ústav přezkoumával dřívější zprávu o vztazích, s sebou může naopak přinést rychlejší orientaci v relevantních poměrech odvolatelky a propojených osob. Navíc k osobě daného znaleckého ústavu se odvolací soud vyjadřoval již při řešení přezkumu zprávy o vztazích společnosti za rok 2018, a to v usnesení ze dne 16. září 2020, č. j. 7 Cmo 28/2020 - 38, a odvolací soud nemá důvod ke změně svého stanoviska.

20. Soud prvního stupně tedy rozhodl správně, když podanému návrhu vyhověl. Odvolací soud znovu připomíná, že obranou proti případnému nedůvodnému, šikanóznímu návrhu je postup podle § 87 odst. 2 z. o. k. Byla-li zpráva o vztazích vypracována řádně, může soud na návrh ovládané osoby rozhodnout o tom, že odměnu znalci za zpracování znaleckého posudku zaplatí navrhovatel, podal-li zjevně zneužívající návrh na jmenování znalce.

21. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. jako věcně správné potvrdil (§ 219 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/).

22. Závislý výrok II. o náhradě nákladů řízení odvolací soud změnil dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že navrhovateli vůči účastnici 1) přiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a ve vztahu mezi navrhovatelem a znaleckým ústavem nepřiznal navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení. Soud prvního stupně totiž mylně vyšel z pravidla nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků zakotveného v § 23 větě první z. ř. s. Toto pravidlo se však uplatní jen u těch typů řízení, která lze zahájit i bez návrhu. Tak tomu v daném případě není, jde totiž o čistě návrhové řízení, jak výslovně vyplývá z § 85 z. o. k. Proto měl soud prvního stupně při rozhodování o nákladech řízení vyjít z obecné úpravy v § 137 a násl. o. s. ř. Navrhovatel s návrhem zcela uspěl a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. mu náleží vůči ostatním účastníkům náhrada nákladů řízení v plné výši. Konkrétně jde o náhradu zaplaceného soudního poplatku za návrh ve výši 2 000 Kč a náhradu nákladů za právní zastoupení ve výši 6 800 Kč, které sestávají z odměny za dva úkony právní služby podle § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bodu 5 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č.177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé) a dvou režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, vše tedy v celkové výši 8 800 Kč. Povinnost k náhradě nákladů je na místě v daném případě uložit jen účastnici 1). Znalecký ústav se v souladu s § 86 odst. 1 větou druhou z. o. k. účastnil řízení před soudem prvního stupně, ale vůči argumentaci ostatních účastníků k meritu věci se žádným způsobem nevymezoval, jen vyčkával na výsledek řízení. Ve vztahu k němu je tudíž na místě navrhovateli nepřiznat právo na náhradu nákladů řízení za použití § 150 o. s. ř. K uvedené změně je třeba dodat, že zásada zákazu reformationis in peius se v projednávané věci neuplatní - odvolací soud je oprávněn změnit výrok o náhradě nákladů řízení i v neprospěch účastníka řízení, který byl jediným odvolatelem (viz shodně např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. srpna 2004, sp. zn. III. ÚS 230/04, ze dne 29. listopadu 2007, sp. zn. III. ÚS 596/07).

23. Odvolatelka s odvoláním neuspěla, takže je dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. povinna nahradit ostatním účastníkům náklady odvolacího řízení. Navrhovateli v odvolacím řízení vznikly náklady v rozsahu odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání) podle § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bodu 5 a § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu ve výši 3 100 Kč a jednoho režijního paušálu dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Účastníkovi 2) v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proto odvolací soud odvolatelce uložil povinnost zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů odvolacího řízení celkem 3 400 Kč a současně rozhodl o tom, že ostatní účastníci nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.