o dorovnání protiplnění, k odvolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 5. 2023, č. j. 49 Cm 55/2019-573,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením přiznal znalci [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „znalec“), za podaný znalecký posudek č. „1835/2022“ (správně č. 1837/2022 – poznámka odvolacího soudu; dále jen „znalecký posudek“) znalečné v celkové výši 285 894 Kč, a to a) odměnu za 520 hodin práce po 450 Kč ve výši 234 000 Kč, b) náhradu hotových výdajů ve výši 2 754 Kč a c) DPH z částky 234 000 Kč ve výši 49 140 Kč.

2. Jedná se již o druhé rozhodnutí, jímž soud prvního stupně rozhodl o přiznání znalečného. V předmětné věci byl usnesením soudu prvního stupně dne 31. 8. 2021, č. j. 49 Cm 55/2019-172, ustanoven znalec z oboru ekonomika. Dne 2. 8. 2022 si znalec vyúčtoval za podaný znalecký posudek částku 286 104,00 Kč. Soud prvního stupně znalci tuto odměnu přiznal svým usnesením ze dne 9. 8. 2022, č. j. 49 Cm 55/2019-523. To však následně odvolací soud k odvolání žalobců a), b), c) a e) svým usnesením ze dne 1. 3. 2023, č. j. 14 Cmo 16/2023-560, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, neboť rozhodnutí soudu prvního stupně bylo nepřezkoumatelné z důvodu absence odůvodnění. Soud prvního stupně o znalečném (tj. odměně a náhradě hotových výdajů) znovu rozhodl napadeným usnesením.

3. Soud prvního stupně při posuzování odměny odkázal na § 2 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném, ve znění do 31. 12. 2022 (dále jen „vyhláška“). S ohledem na náročnost úkonů a vyžadované odborné znalosti přiznal soud prvního stupně znalci odměnu v horní hranici sazby, tedy 450 Kč za každou z 520 hodin. Vyúčtovaná částka podle něj odpovídá § 2 odst. 1 vyhlášky, náročnosti znaleckého posudku i míře potřebných odborných znalostí. Čas strávený na vypracování znaleckého posudku považoval soud za přiměřený, neboť znalecký posudek čítá 306 stran. Co se týče náhrady hotových výdajů, s odkazem na § 11 odst. 1 vyhlášky přiznal znalci částku 2 754 Kč, jak odpovídalo třem soudu dodaným vyhotovením znaleckého posudku, tj. 918 vytištěným černobílým stranám ve formátu A4 po 3 Kč. Znalci dále přiznal dle § 31 odst. 6 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „zákon o znalcích“), náhradu DPH z částky odměny (234 000 Kč) ve výši 49 140 Kč, neboť znalec požadoval DPH pouze z vyčíslené odměny. Nakonec soud prvního stupně uvedl, že dle § 34 věty druhé zákona o znalcích musel rozhodnout o znalečném ve 30denní lhůtě od doručení vyúčtování, nemohl tedy vyčkat výslechu znalce ani vyjádření účastníků ke znaleckému posudku. Co se týče namítaných vad znaleckého posudku, odkázal na § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podali odvolání všichni žalobci. Shodně navrhují, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Odvolatelé [žalobci b), c) a d)] namítají, že napadené usnesení je stiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Soud prvního stupně podle nich nerespektoval názor odvolacího soudu vyjádřený v usnesení ze dne 1. 3. 2023, č. j. 14 Cmo 16/2023-560, neboť stále neodůvodnil, zda znalcem požadované znalečné odpovídá uloženému znaleckému úkolu, množství práce i odbornosti potřebné k vypracování znaleckého posudku a zda je znalcem požadovaná odměna opodstatněná. Pouhé konstatování, že soud prvního stupně vzal v potaz náročnost jednotlivých úkonů a míru potřebných odborných znalostí a že čas strávený zpracováním znaleckého posudku považuje za přiměřený, nesplňuje požadavky na řádné odůvodnění. Blíže se soud prvního stupně nevyjádřil ani ke konečné částce ve výši 285 894 Kč (pouze konstatoval, že je adekvátní), ani k námitkám odvolatelů týkajících se chybějícího oprávnění znalce k oceňování majetku. Dále odvolatelé namítají, že znalci přiznaná odměna je vzhledem k obsahu znaleckého posudku a době stráveném jeho vypracováním nepřiměřeně vysoká. Za nepřiměřeně dlouhou považují vzhledem k dostupným technologiím dobu „6“ (správně „8“ – poznámka odvolacího soudu) hodin tisku a „8“ (správně „9“ – poznámka odvolacího soudu) hodin kontroly, neboť ta měla proběhnout již před samotným tiskem.

6. Odvolatelé [žalobci e) a f)] namítají, že procesní postup soudu prvního stupně nebyl správný. Poukazují na skutečnost, že znalec byl ustanoven znalcem i v řízení vedeném soudem prvního stupně pod sp. zn. 49 Cm 102/2020, přičemž znalec žádostí ze dne 16. 3. 2022 požádal soud prvního stupně o zbavení závazku vypracovat znalecký posudek, neboť neměl dostatek pracovníků a nebyl si jist, zda je i po novele zákona o znalcích oprávněn oceňovat majetek. Dále odvolatelé namítají, že znalec (jakožto znalecká kancelář) zřejmě nedisponuje dvěma znalci oprávněnými k oceňování majetku. Ze znaleckého posudku se přesto podává, že znalec v rámci znaleckého úkolu oceňoval movitý i nemovitý majetek. Soud prvního stupně se nedostatkem oprávnění znalce vůbec nezabýval (v této souvislosti pouze odkázal na § 132 o. s. ř.), jeho rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné, stejně jako znalcovo vyúčtování, které neobsahuje všechny náležitosti stanovené vyhláškou. Soud prvního stupně navíc nezdůvodnil použití (maximální) hodinové sazby ve výši 450 Kč. Dle odvolatelů měl zohlednit náročnost jednotlivých činností a v případě zpracování fotodokumentace, přípravy k tisku, tisku samotného a kontroly použít sazbu v dolní hranici sazby. Namítají, že tisk 918 černobílých stran netrvá 8 hodin.

7. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil. Uvedla, že odvolací soud již dříve rozhodl v obdobné věci (usnesením ze dne 3. 4. 2023, č. j. 14 Cmo 5/2023-248), a to tak, že usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolání má být motivováno jen tím, že odvolatelé nejsou spokojeni se závěry znaleckého posudku. Napadené usnesení je podle ní řádně odůvodněno. Dle jejích zkušeností odpovídá odměna v této věci odměně přiznávané v obdobných případech (obtížnějších znaleckých úkonů s potřebou ocenit větší podnik s množstvím majetku). Znalecký posudek považuje za velmi kvalitní, zodpovídající všechny otázky. Znalec je podle ní k oceňování majetku oprávněn, neboť obor ekonomika v sobě toto oprávnění zahrnuje. Kompetentnost znalců k posouzení zadaných otázek v případě, že jsou znalci zapsáni v seznamu znalců, není věcí soudu, ale Ministerstva spravedlnosti, které o zápisu do seznamu znalců rozhoduje.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Z obsahu spisu plyne, že soud prvního stupně řízení zastavil, a to v rozsahu zpětvzetí návrhu učiněném žalobkyní a) [jméno FO] (srov. usnesení ze dne 11. 9. 2020, č. j. 49 Cm 55/2019-80). Odvolací soud proto ve svém rozhodnutí označil zbývající žalobce písm. b) až f).

10. Předně je třeba k odvolacím námitkám uvést, že rozhodnutí soudu prvního stupně netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, z jakých zjištění soud prvního stupně vycházel, jakými úvahami se při posuzování výše odměny a vymezeného rozsahu hodin práce znalce řídil a z jaké právní úpravy vyšel. Ke kritériím přezkoumatelnosti rozhodnutí odvolací soud odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní. Odůvodnění napadeného rozhodnutí vyhovuje požadavkům kladeným na rozhodnutí soudu. Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí popsal, čeho se znalec domáhal a jak soud o uplatněném nároku rozhodl. Usnesení soudu prvního stupně je tedy přezkoumatelné.

11. Podle § 139 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), byl-li podán znalecký posudek, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné) a zvláštní předpisy stanoví, komu se znalečné vyplácí.

12. Podle § 30 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, má znalec za podání posudku právo na znalečné, sestávající z odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě. Podle § 31 téhož zákona se odměna za výkon znalecké činnosti určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkolu. Podrobnosti ohledně výše a způsobu snížení odměny, rozsahu jejího snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsobu jejího vyúčtování stanovuje vyhláška č. 504/2020 Sb., o znalečném. Dle § 2 uvedené vyhlášky znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 300 až 450 Kč.

13. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 300 až 450 Kč.

14. Podle § 4 odst. 1 vyhlášky při určování výše časové odměny v rámci rozmezí sazby se posuzuje odborná náročnost vyžadovaná k vykonání znalecké činnosti. Podle odst. 2 při posuzování odborné náročnosti vyžadované k vykonání znalecké činnosti se hodnotí zejména

a) povaha a rozsah znalecké činnosti,

b) stupeň odborné kvalifikace potřebné k vykonání znalecké činnosti a

c) zda znalecká činnost spočívala v přezkoumání znaleckého posudku jiného znalce.

15. Podle § 10 odst. 1 vyhlášky znalci náleží vedle odměny též náhrada

a) hotových výdajů, které účelně vynaložil k provedení úkonu,

b) za ztrátu času včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem,

c) hotových výdajů konzultanta spojených s přibráním konzultanta znalcem a

d) za ztrátu času konzultanta včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem.

16. Odvolací soud se zabýval otázkou stěžejní pro stanovení výše odměny znalečného, zda byl znalecký posudek vypracován kvalitně, a zda tedy znalci přísluší odměna v nárokované výši.

17. Znalci nárok na odměnu vzniká, pakliže podá včas soudem vyžádaný posudek, splní zadaný úkol a odpoví na všechny soudem položené otázky. A je na soudu, aby zhodnotil a posoudil, zda znalcem požadovaná odměna za podání znaleckého posudku je opodstatněná. Jinak řečeno, je povinností soudu, aby posoudil oprávněnost výše znalcem požadovaného znalečného (všech položek, ze kterých se skládá) a aby výši znalečného stanovil.

18. Z obsahu spisu se podává, že usnesením ze dne 31. 8. 2021, č. j. 49 Cm 55/2019-172, soud prvního stupně ustanovil znalce z oboru ekonomika, a uložil mu, aby pro účely stanovení výše přiměřeného protiplnění poskytnutého hlavním akcionářem menšinovým akcionářům podle § 376 a § 390 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) určit hodnotu podniku (závodu) společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], a určit hodnotu jejích akcií, to vše ke dni 30. 11. 2018 a dále ke dni 7. 4. 2019 a vysvětlit případný rozdíl mezi hodnotami k uvedeným datům s tím, že znalec ocenění provede více metodami, mezi nimi i metodou výnosovou DCF a metodou majetkovou substanční hodnoty a metodou majetkovou likvidační hodnoty; pokud znalec dospěje k závěru o nutnosti použít tzv. specifické rizikové přirážky, tak jejich použití řádně odůvodní, a zároveň uvede rovněž i výsledky ocenění bez použití specifických rizikových přirážek; znalec objasní ekonomickou podstatu vztahů mezi [právnická osoba]. a propojenými osobami [právnická osoba]. a [právnická osoba]. (ev. i dalšími propojenými osobami, zjištěnými znalcem), a vliv těchto vztahů na výsledky hospodaření [právnická osoba]., a to ve lhůtě 60 dnů od doručení spisu. Dále uložil znalci povinnost vyjádřit se ke znaleckým posudkům již v řízení předloženým, a to ke: znaleckému posudku č. 687-112/2018 a č. 787-69/2019, vypracovaným znaleckým ústavem [právnická osoba] s tím, že znalec zejména objasní, v čem se jeho postup v posudku shoduje a v čem odlišuje od uvedených posudků, a jaký toto mělo vliv na výsledky ocenění v posudku znalce. Vyjádří se k tomu, zda byly tyto znalecké posudky zpracovány metodicky chybně takovým způsobem, že to může mít vliv na zjištěnou výši protiplnění, a to v tom smyslu, že výše protiplnění zjištěná posudkem je nižší, než by byla výše protiplnění při zpracování znaleckého posudku správnou metodikou. Nakonec se vyjádří i k (ne)oprávněnosti námitek žalobců ze dne 6. 2. 2019 vůči znaleckému posudku č. 687-112/2018 a k vyjádření znaleckého ústavu [právnická osoba], ze dne 16. 12. 2020.

19. Spis byl znalci ke zpracování znaleckého posudku zaspán dne 25. 11. 2021. Na žádost soudu prvního stupně o sdělení, kdy lze podání znaleckého posudku očekávat, znalec uvedl, že znalecký posudek vypracuje a předá soudu do konce července 2022. Dne 2. 8. 2022 byl soudu prvního stupně doručen znalecký posudek ze dne 19. 7. 2022 ve 4 stejnopisech obsahující 306 listů (70 stran textu a 13 příloh). Znalec se vyjádřil ke všem skutečnostem, jak byly soudem prvního stupně specifikovány. Současně se vyjádřil ke znaleckým posudkům v řízení již předloženým, a to ke znaleckým posudkům č. 687-112/2018 a č. 787-69/2019, vypracovaným znaleckým ústavem [právnická osoba]

20. Za vypracování zadaného úkolu znalec vyúčtoval částku 236 964 Kč spolu s 21 % DPH ve výši 49 140 Kč, celkem 286 104 Kč, jež je tvořena položkami ve vyúčtování uvedenými. Soud prvního stupně usnesením ze dne 9. 8. 2022, č. j. 49 Cm 55/2019-523, přiznal znalci odměnu ve výši 286 104 Kč. Jak bylo výše uvedeno, bylo citované rozhodnutí k odvolání žalobců a), b), c) a e) usnesením odvolacího soudu ze dne 1. 3. 2023, č. j. 14 Cmo 16/2023-560, zrušeno a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení. Soud prvního stupně se tak znovu zabýval znalečným a následně vydal odvoláním napadené usnesení.

21. Je nepochybné, že v daném případě předmětná znalecká činnost vyžadovala vysoce odbornou znalost dané problematiky, jíž předcházela dlouhá příprava. Odvolací soud je toho mínění, že se zřetelem na náročnost a míru odborných znalostí vynaložených znalcem při zpracování znaleckého posudku, v jehož rámci musel znalec také přezkoumávat další znalecké posudky, je základní hodinová sazba ve specifikované výši podle druhu vynaložené práce odpovídající. Rovněž doba věnovaná přípravě znaleckého posudku a jeho zpracování se odvolacímu soudu jeví adekvátní s ohledem na charakter zadání a náročnosti znaleckého úkolu, která odpovídá právě složitosti, charakteru a specifičnosti předmětného řízení. Délka hodinové spotřeby práce u znaleckých úkonů, které znalec pro vypracování znaleckého posudku učinil a ve vyúčtování znalečného uvedl, je proto přiměřená. Důvod pro snížení hodinové sazby odvolací soud neshledal. Nutno konstatovat, že znalecký posudek byl vypracován řádně zapsaným a k podání předmětného posudku řádně jmenovaným znalcem, jenž je od 8. 4. 1999 evidován v seznamu znalců kvalifikovaných pro znaleckou činnost v oboru ekonomika.

22. Na základě výše uvedeného odvolací soud shrnuje, že znalec splnil soudem prvního stupně zadaný úkol a odpověděl na všechny položené otázky. Vyúčtování znalečného je přehledné, přezkoumatelné, specifikuje dostatečně znalcem provedené úkony. Usnesení soudu prvního stupně má oporu ve shora citovaných ustanoveních vyhlášky. Přiznané znalečné (tj. odměna a náhrada hotových výdajů) odpovídá uloženému znalci, množství práce i odbornosti potřebné k vypracování znaleckého posudku, a nikterak nevybočuje z rozhodovací praxe soudů v obdobných případech. Řešení námitek zpochybňujících věcnou správnost znaleckého posudku překračuje rámec přezkumu odvoláním napadeného usnesení o přiznání znalečného. Důkaz znaleckým posudkem, jeho přesvědčivost co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání a logické odůvodnění jeho závěru bude soud prvního stupně hodnotit jako každý jiný důkaz až po provedeném dokazování podle § 132 o. s. ř. v rozhodnutí ve věci samé v kontextu s výsledky ostatních důkazů; nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, ze dne 2. 7. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3450/2007, či ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1561/2010).

23. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

24. O nákladech odvolacího řízení soud prvního stupně rozhodne v konečném rozhodnutí ve věci samé (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).