o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 16. května 2019, k odvolání společnosti AUTO ENGE, a. s. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 29. ledna 2020, č. j. 38 Cm 50/2019 - 191,

1. Krajský soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci v záhlaví uvedeným usnesením vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti [Anonymizováno] /dále též jen „společnost“/ ze dne 16. května 2019, přijatého k 4. bodu pořadu jednání a uvedeného pod bodem 5. zápisu, kterým bylo rozhodnuto o změně usnesení valné hromady ze dne 11. dubna 2019 o zvýšení základního kapitálu společnosti /dále též jen „valná hromada“ a „usnesení valné hromady“/ [výrok I.] a společnosti uložil povinnost zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 21 673,08 Kč [výrok II.].

2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování a s ohledem na nesporná skutková tvrzení účastníků řízení vyšel z těchto skutkových zjištění:

- návrh na zahájení řízení navrhovatelka podala dne 13. června 2019;

- navrhovatelka je akcionářem společnosti zapsaným v seznamu akcionářů s akciemi na jméno a s 33 % podílem na hlasovacích právech;

- většinovým akcionářem společnosti se 77% podílem na hlasovacích právech je společnost [Anonymizováno], IČO [IČO], sídlem [adresa], jehož jediným společníkem a jednatelem je [Anonymizováno], ten je tak ovládající osobou většinového akcionáře i společnosti;

- podle článku 10 odst. 5 stanov společnosti platných od 27. června 2016 se valná hromada svolává tak, že svolavatel nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady uveřejní pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a současně ji zašle akcionářům vlastnícím akcie na jméno na adresu uvedenou v seznamu akcionářů. Podle článku 10 odst. 13 stanov je valná hromada usnášení schopná, jsou-li přítomni akcionáři, kteří mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 30 % základního kapitálu společnosti. Podle článku 10 odst. 14 stanov valná hromada rozhoduje většinou hlasů všech akcionářů, pokud zákon nebo stanovy nepožadují vyšší většinu hlasů k jejich přijetí;

- valná hromada společnosti za účasti obou akcionářů rozhodla dne 11. dubna 2019 o zvýšení základního kapitálu účastnice o částku ve výši 24 850 000 Kč upsáním nových akcií. Toto usnesení obsahovalo početní chyby, navrhovatelka proti němu podala protest a podala návrh na vyslovení jeho neplatnosti, ovšem řízení vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. 38 Cm 47/2019 bylo pro zpětvzetí návrhu zastaveno;

- [Anonymizováno] jako jediným člen představenstva společnosti svolal valnou hromadu společnosti na 16. května 2019;

- podle pozvánky byl pořad jednání valné hromady takový, že prvním bodem je zahájení a kontrola usnášení schopnosti, druhým bodem volba orgánů valné hromady, třetím bodem vyslovení souhlasu s revokací usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu společnosti ze dne 11. dubna 2019, čtvrtým bodem usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu společnosti ze dne 11. dubna 2019 a pátým bodem ukončení valné hromady. Pozvánka obsahuje i návrhy usnesení a jejich zdůvodnění, kdy text usnesení k bodu třetímu pořadu jednání na pozvánce zněl: „Valná hromada vyslovuje souhlas s revokací usnesení valné hromady společnosti o zvýšení základního kapitálu společnosti ze dne 11. 4. 2019“, a text usnesení k bodu čtvrtému pořadu jednání na pozvánce zněl: „Valná hromada rozhoduje o revokaci usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu společnosti ze dne 11. 4. 2019, …“, kdy jako zdůvodnění k bodu třetímu pořadu jednání bylo uvedeno, že usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu ze dne 11. dubna 2019 bylo postiženo matematickou chybou při výpočtu poměru možnosti vydání nových akcií ke stávajícím akciím, a že společnost se rozhodla tuto chybu napravit revokací přijatého usnesení, a jako zdůvodnění k bodu čtvrtému pořadu jednání bylo uvedeno, že zvýšení základního kapitálu je motivováno posílením ekonomické pozice účastnice, čímž dojde ke zvýšení její stability po všech stránkách, a že je potřeba přijetí obsahově stejného usnesení o zvýšení základního kapitálu účastnice, které revokuje usnesení valné hromady ze dne 11. dubna 2019, které bylo postiženo matematickou chybou, a že tak pozvánka obsahovala zákonem a stanovami požadované obsahové náležitosti;

- pozvánku společnost zveřejnila na svých internetových stránkách pod stejným odkazem, jako pozvánku na valnou hromadu konanou dne 11. dubna 2019;

- valná hromada přijala usnesení o revokaci usnesení přijatého dne 16. května 2019 a znovu rozhodla předmětným usnesení o zvýšení základního kapitálu o částku ve výši 24 840 300 Kč, jak se podává z notářského zápisu NZ [Anonymizováno], sepsaného téhož dne [Anonymizováno] /dále jen „notářský zápis“/;

- navrhovatelce nebyla pozvánka valnou hromadu ze stran společnosti zaslána ani jinak předána. O valné hromadě se navrhovatelka nedozvěděla a valné hromady se nezúčastnila. Většinový akcionář na valné hromadě prosadil přijetí usnesení, které de facto mění původní usnesení ze dne 11. dubna 2019, které obsahovalo početní chyby;

- dopisem ze dne 21. května 2019 byla navrhovatelce doručena výzva společnosti k uplatnění přednostního práva na upsání nových akcií podle usnesení valné hromady;

- dne 4. června 2019 navrhovatelka i většinový akcionář uzavřeli se společností smlouvu o úpisu akcií;

- zvýšení základního kapitálu na 33 990 300 Kč bylo zapsáno do obchodního rejstříku dne 24. června 2019.

3. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud prvního stupně dospěl k těmto právním závěrům:

- navrhovatelka je podle § 428 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, jako akcionář společnosti aktivně legitimována k podání návrhu, ten podala ve lhůtě stanovené § 259 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/;

- tím, že společnost nezaslala navrhovatelce pozvánku na valnou hromadu na adresu zapsanou v seznamu akcionářů a na svých internetových stránkách zveřejnila pozvánku pod odkazem na valnou hromadu konanou dne 11. dubna 2019 - takže navrhovatelka se o konání valné hromady vůbec nedozvěděla - společnost porušila § 406 odst. 1 z. o. k. a čl. 10 odst. 5 stanov. Navrhovatelka se v důsledku takového postupu nemohla valné hromady zúčastnit a podílet se na řízení společnosti ve smyslu § 398 odst. 1 z. o. k.;

- společnost rovněž porušila § 408 odst. 3 z. o. k., podle něhož záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad jednání valné hromady, lze na jejím jednání projednat nebo rozhodnout jen tehdy, projeví-li s tím souhlas všichni akcionáři. Podle pozvánky na valnou hromadu měla být projednána pouze revokace, tedy zrušení usnesení o zvýšení základního kapitálu společnosti ze dne 11. dubna 2019, ovšem valná hromada fakticky znovu rozhodla o zvýšení základního kapitálu. Rozhodla tedy o záležitosti, která nebyla zařazena na pořad jednání valné hromady, aniž by s tím vyslovili souhlas všichni akcionáři;

- napadené usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu společnosti je dle § 428 odst. 1 z. o. k. neplatné pro rozpor se zákonem a stanovami;

- nevyslovení neplatnosti usnesení valné hromady dle § 260 o. z., nepřipadá do úvahy, neboť došlo k závažnému zásahu do základních akcionářských práv navrhovatelky. Na straně společnosti nebyl shledán žádný zájem hodný právní ochrany pro nevyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Námitka společnosti, že vyslovením neplatnosti usnesení valné hromady by bylo zasaženo do práva společnosti [Anonymizováno] nabytého v dobré víře, není důvodná. Společnost namítala uzavření smlouvy se servisním partnerem ze dne 20. listopadu 2019, ovšem žádný podstatný zásah do práva této třetí osoby vyhověním návrhu nehrozí.

4. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/ a na příslušná ustanovení vyhlášky č.177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), plným úspěchem navrhovatelky v řízení. Navrhovatelce náleží náhrada soudního poplatku za návrh ve výši 2 000 Kč, náhrada odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč a za 2 úkony právní služby po 1 550 Kč, náhrada 5 paušálních náhrad po 300 Kč, náhrada za ztrátu času ve výši 600 Kč, náhrada jízdného ve výši 1 728,99 Kč a náhrada 21 % DPH ve výši 3 408,09 Kč. Celkem jí náleží náhrada nákladů řízení ve výši 21 673,08 Kč.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se návrh zamítá.

6. Odvolatelka namítá, že soud prvního stupně dospěl na základě provedeného dokazování k nesprávným skutkovým závěrům, a že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

7. Odvolatelka argumentuje tím, že pozvánka na valnou hromadu byla v souladu s § 406 odst. 1 z. o. k. a čl. 10 odst. 5 stanov uveřejněna na webových stránkách společnosti a téhož dne odeslána navrhovateli prostřednictvím [Anonymizováno] na adresu uvedenou v seznamu společníků, tj. [Anonymizováno]. Navrhovatelka tak byla na valnou hromadu pozvána řádně, což je osvědčováno notářským zápisem. Zákon nepředepisuje, jakým způsobem je nutné pozvánku odeslat, zda v listinné či elektronické podobě, obyčejnou zásilkou či doporučeně či jiným způsobem. Ani stanovy způsob odeslání neupravují, pak je třeba dovodit, že tuto povinnost společnost splní, bude-li pozvánka zaslána v listinné podobě obyčejnou zásilkou. Povinnost doručení pozvánky předepsána není, platí princip dovozovaný dosavadní judikaturou (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1429/2006, 29 Cdo 590/2009), tedy že společnost musí učinit vše, co po ní lze rozumně požadovat k tomu, aby se akcionáři dozvěděli o konání valné hromady. Jestliže ve stanovách společnosti není obsaženo jiné pravidlo, postačuje ke splnění povinnosti svolavatele, že pozvánka na valnou hromadu je v předepsané lhůtě před konáním valné hromady řádně odeslána. Navrhovatelce bylo řádně doručováno do sféry její dispozice. Pokud navrhovatelka tvrdí opak, je na ní, aby k tomu navrhla důkazy. To soud prvního stupně zcela pominul. Stejně tak soud prvního stupně pochybil tím, že neprovedl výslechy obou účastníků řízení. Jak výslech navrhovatele, tak zejména výslech účastníka byly klíčové pro prokázání skutečností vztahujících se k zaslání pozvánky na valnou hromadu. Neprovedením výslechu účastníka soud způsobil, že se účastník nemohl vyjádřit, zejména prokázat stěžejní splnění své povinnosti vztahující se k řádnému svolání valné hromady, tím došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces. Provedení výslechu účastníka v režimu zákona o zvláštních řízeních soudních považuje odvolatelka za zásadní i s ohledem na skutečnost, že takovýto důkaz nemá pouze subsidiární povahu, jak je tomu v režimu občanského soudního řádu. Takovýmto výslechem by odvolatelka bezpochyby prokázala zaslání pozvánky na valnou hromadu navrhovatelce v souladu se zákonem i stanovami. Svolání valné hromady bylo předmětem zkoumání a prokazování ještě před konáním valné hromady, jak vyplývá z provedeného důkazu notářským zápisem. Ten má povahu veřejné listiny a odvolatelka nijak nevyvrátila domněnku pravdivosti jeho obsahu. Podle notářského zápisu byla pozvánka podle prohlášení společnosti řádně rozeslána všem akcionářům.

8. Dále odvolatelka namítá, že soud prvního stupně si vysvětli pojem „revokace“ pouze jako zrušení. Takový výklad však neobstojí, což vyplývá i z dostupné odborné literatury (Holejšovský, J. Valné hromady společností s ručením omezeným. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, 185 s.). Revokace není zákonem nijak definována, a ani nijak speciálně upravena. V širším kontextu ji lze vymezit jako znovuotevření věci s možností jiného výsledku. V užším smyslu ve vztahu k valné hromadě lze ji lze vymezit jako znovuprojednání a rozhodnutí určité věci, ohledně níž již jednou bylo přijato rozhodnutí valné hromady. Otázkou je, jakým právně formálním způsobem „revokaci“ usnesení valné hromady realizovat. Odborná literatura připouští možnost, aby bodem programu některé z následujících valných hromad byla „revokace“ usnesení valné hromady předchozí. I k takovému bodu je ale třeba přijmout nějaké usnesení, tedy v prvé řadě rozhodnout, zda valná hromada souhlasí s revokací původního usnesení či nikoliv. Souhlasí-li, je otázkou další postup. Zní-li další rozhodnutí valné hromady tak, jak usnesení valné hromady ze dne 16. května 2019, a jak bylo plně obsahem pozvánky na tuto valnou hromadu, tedy, že usnesení původní valné hromady ze dne 11. dubna 2019 se revokuje a nově zní […], pak je takové rozhodnutí za daných podmínek představitelné a obsahově se jedná o změnu původního usnesení. Soud tak opomenul především teleologický výklad, dle kterého je v tomto případě zřejmé, že primárním účelem předmětné valné hromady byla náprava matematické chyby v přechozím usnesení valné hromady ze dne 11. dubna 2019, přičemž této nápravy nemohlo být zcela zjevně dosaženo pouhým zrušením předmětného usnesení.

9. Podle přesvědčení odvolatelky by i tak byl naplněn důvod pro nevyslovení neplatnosti usnesení valné hromady dle § 260 odst. 2 o. z. Zvýšení základního kapitálu bylo nezbytným krokem pro rozvoj dalšího podnikání a činnosti společnosti, o čemž byla navrhovatelka několikrát podrobně informována. K tomu odvolatelka navrhovala důkaz servisní smlouvou s [Anonymizováno] ze dne 20. listopadu 2019, kterou však soud prvního stupně pro nadbytečnost neprovedl, přičemž na základě ní již dochází k plnění. Vyslovením neplatnosti usnesení valné hromady by došlo k podstatnému zásahu do práva zmíněné společnosti nabytého v dobré víře. Podle § 7 o. z. platí vyvratitelná domněnka dobré víry v soukromém právu a navrhovatelka dobrou víru společnosti [Anonymizováno] žádným způsobem nerozporovala. Navrhovatelka netvrdí subjektivně žádnou újmu, kterou jí usnesení přijaté valnou hromadou způsobilo. Ostatně jí jako akcionáři společnosti ani žádná újma nevznikla, když dne 4. června 2019 upsala adekvátní podíl nových akcií. Jejich emisní kurz však dosud neuhradila, takže jí ani nevznikla žádná majetková újma.

10. Navrhovatelka ve vyjádření k odvolání navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

11. Hlavní důvod neplatnosti usnesení valné hromady navrhovatelka spatřuje v tom, že valná hromada nebyla svolána řádně. Společnost neoznačila žádný důkaz o svolání valné hromady předepsaným způsobem. Takovým důkazem by s ohledem na tvrzení o odeslání pozvánky [Anonymizováno] bylo nepochybně podací razítko pošty. Druhý důvod, týkající se revokace usnesení valné hromady, nechť posoudí odvolací soud sám. Zástupce navrhovatelky rovněž poukazuje i na další důvody pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady prezentované v řízení. Důvodnost této další argumentace se následně potvrdila procesem vytěsnění. K tomu směřovaly kroky většinového akcionáře, který takto zneužil většiny. Co se týče obchodní smlouvy s [Anonymizováno], není prokázáno, že by došlo k porušení práv této společnosti. Důvod je zástupný, výhrady [Anonymizováno] doloženy nebyly.

12. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu a s níže uvedenou výjimkou je správné též jeho právní posouzení věci. Rozhodnutí soud prvního stupně podrobně odůvodnil, a na toto odůvodnění odvolací soud pro stručnost odkazuje stran soudem prvního stupně řešené otázky aktivní legitimace navrhovatelky k podání návrhu, jejího zápisu do seznamu akcionářů, včasnosti návrhu, zákonem a stanovami předepsaných požadavků na zveřejnění pozvánky na internetových stránkách společnosti a na její odeslání akcionářům, splnění zmíněné povinnosti zveřejnění pozvánky i nesplnění zákonem stanovených předpokladů pro nevyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (k této možnosti viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, dostupné na www.nsoud.cz).

14. Odvolací soud se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně o důvodu neplatnosti usnesení valné hromady spočívajícím v porušení § 408 odst. 3 z. o. k. Odvolací soud zopakoval důkaz pozvánkou na valnou hromadu a z jejího obsahu je patrné, že na programu valné hromady bylo nejen zrušení usnesení o zvýšení základního kapitálu ze dne 11. dubna 2019, ale též nové rozhodnutí o této otázce, které je v pozvánce v plném znění. Revokace ve vztahu k rozhodnutí orgánu obchodní korporace sice automaticky neznamená vedle zrušení též znovuprojednání a rozhodnutí o tom, co již bylo dříve projednáno a rozhodnuto (viz např. revokace rozhodnutí o vyloučení člena družstva dle § 622 z. o. k., jak ji uvozuje komentářová literatura /Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, 1141 s./), ale současně tuto možnost a priori nevylučuje, z čehož vychází např. shora uvedená odborná literatura, na níž odvolatelka odkazuje, podle níž jde o znovuprojednání a rozhodnutí o tom, co již bylo projednáno a rozhodnuto. A v poměrech projednávané věci z obsahu pozvánky na valnou hromadu jasně vyplývá, že původní rozhodnutí valné hromady mělo být nejen zrušeno, ale i nahrazeno novým (opraveným) usnesením.

15. Ovšem se závěrem soudu prvního stupně, že v řízení nebylo prokázáno, že by společnost zaslala navrhovatelce pozvánku na valnou hromadu na adresu zapsanou v seznamu akcionářů, se odvolací soud ztotožňuje. Notářský zápis je zápisem o rozhodnutí orgánu právnické osoby dle § 80a zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Podle § 80a odst. 2 notářského řádu je notář povinen notářským zápisem o rozhodnutí orgánu právnické osoby osvědčit existenci právních jednání a formalit, ke kterým je právnická osoba, popřípadě její orgán povinen a při kterých byl notář přítomen, včetně […]. Závěr odvolatelky, že tím je notářským zápisem jakožto veřejnou listinou založena vyvratitelná právní domněnka pravdivosti i prohlášení svolavatele valné hromady o tom, že pozvánku odeslal navrhovatelce, není správný. Notář při odesílání pozvánky přítomen nebyl, tuto samotnou skutečnost neosvědčuje, osvědčuje jen to, že svolavatel valné hromady takové prohlášení učinil. Na společnosti v řízení bylo, aby s ohledem na zpochybnění pravdivosti tohoto prohlášení prokázala odeslání pozvánky na valnou hromadu předepsaným způsobem. K tomu byla společnost soudem prvního stupně vyzvána při ústním jednání dne 29. ledna 2020. Odvolatelka však bezprostředně poté výslovně uvedla, že žádné jiné důkazy k této skutečnosti nemá. A k dotazu předsedy senátu při jednání před odvolacím soudem odvolatelka uvedla, že pozvánka nebyla odeslána běžným způsobem se zápisem do podacího poštovního archu, neboť ten den šlo o jedinou zásilku, takže došlo k jejímu vložení do obálky, opatření poštovní známkou a vhození do poštovní schránky. To realizovala některá ze sekretářek, přičemž konkrétní jméno není schopná uvést. Takže shora zmíněný závěr soudu prvního stupně je naprosto správný. A provedení odvolatelkou navržených účastnických výslechů by na tom nic nezměnilo. Účastnickým výslechem nelze nahrazovat nedostatek tvrzení a důkazních návrhů. Navíc z předloženého spisu nevyplývá, že by odvolatelka účastnické výslechy navrhla již dříve, jak nyní argumentuje.

16. Skutečnost, že navrhovatelka dne 4. června 2019 upsala adekvátní podíl nových akcií, představuje přinejmenším pragmatický krok, kterým navrhovatelka předešla upsání i těchto akcií většinovým akcionářem a zmenšení jejího akciového podílu pro případ, že by usnesení valné hromady před soudem ve výsledku obstálo jako platné. Tato skutečnost tak není z hlediska aplikovaných ustanovení § 406 odst. 1 z. o. k., čl. 10 odst. 5 stanov ani § 260 o. z. relevantní.

17. S ohledem na shora uvedené skutečnosti lze přisvědčit soudu prvního stupně, že společnost porušila § 406 odst. 1 z. o. k. a čl. 10 odst. 5 stanov. Navrhovatelka důvodně očekávala, že tam uvedeným způsobem bude o případné valné hromadě vyrozuměna, ovšem v řízení nebylo prokázáno, že by se tak stalo. Její obraně, že se v důsledku nemohla valné hromady zúčastnit a podílet se na řízení společnosti ve smyslu § 398 odst. 1 z. o. k., lze přisvědčit, jak správně uzavřel soud prvního stupně.

18. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.) včetně závislého výroku o nákladech řízení.

19. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšné navrhovatelce přiznal vůči společnosti právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v rozsahu mimosmluvní odměny advokáta, za jeden úkon právní služby spočívající v účasti u jednání odvolacího soudu ve výši 3 100 Kč dle § 11 odst. 1 písm. g), § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bodu 5 (advokátního tarifu), režijního paušálu ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady 21% DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 714 Kč. Celkem činí náhrada nákladů řízení 4 114 Kč.