o ustanovení opatrovníka právnické osobě, k odvolání Nikoly Žítkové, narozené 11. září 1994, bytem 503 03 Sendražice 113 a Andrey Linhartové, narozené 20. srpna 1993, bytem Haškova 1235, 500 02 Hradec Králové, oběma zastoupeným JUDr. Miroslavem Nyplem, advokátem, sídlem Dukelská třída 15/16, 500 02 Hradec Králové, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. prosince 2021, č. j. 2 Nc 1112/2021 - 16,

1. Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh [Jméno opatrovníka A] a [Anonymizováno] na přerušení řízení [výrok I.] a navrhovatelce ustanovil opatrovníka [Anonymizováno], insolvenčního správce, sídlem [adresa] [výrok II.].

2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že mu byl dne 4. listopadu 2021 doručen návrh společnosti [Jméno navrhovatelky]., aby jí byl ustanoven s ohledem na úmrtí jediného společníka a jednatele [Anonymizováno] dne 18. října 2021 opatrovník. Dědičky po zůstaviteli [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] podáním ze dne 11. listopadu 2021 navrhly přerušení nadepsaného řízení, když podaly u Okresního soudu v [adresa] návrh na jmenování správce dědictví. Tvrdí, že jakmile bude o návrhu na jmenování správce dědictví rozhodnuto, bude ustanovení opatrovníka nadbytečné. V opačném případě hrozí konflikt pravomocí a odpovědností správce dědictví na straně jedné a opatrovníka na straně druhé. Kdyby se soud prvního stupně i tak rozhodl opatrovníka jmenovat, navrhují, aby jím jmenoval [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno] bytem [adresa], ten má důvěru obou dědiček a bohaté zkušenosti s řízením obchodních společností.

3. Soud prvního stupně vyšel z § 486 a § 487 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/, a § 42 a § 195 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, a dospěl k závěru, že návrh je důvodný. Navrhovatelka nemá, kdo by spravoval její záležitosti a působnost správce pozůstalosti je zcela odlišná. Proto ani není dán důvod pro přerušení řízení. V závěru odůvodnění soud prvního stupně opatrovníkovi uložil, aby s odbornou péčí usiloval o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu právnické osoby a plnil povinnosti náležející statutárnímu orgánu.

4. Proti oběma výrokům usnesení soudu prvního stupně podaly odvolání [Jméno opatrovníka A] a [Anonymizováno], navrhujíce jeho zrušení.

5. Odvolatelky argumentují tím, že jsou dědičkami po zůstaviteli [Anonymizováno]. Mezi dědičkami dosud nenastala shoda ohledně výkonu práv spojených s podílem. Jmenování správce dědictví - zde pro správu 100% podílu ve společnosti [Jméno navrhovatelky]. ve smyslu § 42 z. o. k. - nejlépe odpovídá nastalé situaci. Tomuto řešení měl dát soud prvního stupně přednost. Smyslem zmíněné zákonné úpravy je umožnit fungování společnosti do rozhodnutí soudu o dědickém právu. V dalším průběhu odvolacího řízení pak odvolatelky předložily kopii dohody všech dědiček (včetně třetí dědičky [Anonymizováno], narozené [Anonymizováno], bytem [adresa]) o správci dědictví pro předmětný podíl. Předložily rovněž kopii souhlasu již zmíněného [Anonymizováno] se jmenováním do této funkce.

6. [Anonymizováno] ve vyjádření k odvolání poukázal na nepravomocné usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne 13. prosince 2021, č. j. 34 D 1901/2021 - 121, o jmenování správce části pozůstalosti spočívající v řešeném podílu, a to [právnická osoba], advokáta a insolvenčního správce, sídlem [adresa]. Ten byl povinen se ujmout funkce správce následujícího dne po dni doručení usnesení. Ustanovení [Anonymizováno] jako opatrovníka společnosti je za této situace nadbytečné.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/), a dospěl k závěru, že neobstojí z níže uvedených důvodů.

8. Předně je třeba připomenout, že řízení o jmenování opatrovníka právnické osobě patří dle § 85 písm. d) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/, mezi nesporná řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob. Pro řízení se podpůrně použije občanský soudní řád (§ 2 a 3 z. ř. s.). V této souvislosti odvolací soud poznamenává, že mu není zřejmé, proč je věc před soudem prvního stupně vedena v rejstříku Nc a nikoliv Cm.

9. Účastenství v řízení se v daném případě řídí § 6 odst. 1 z. ř. s., podle něhož je účastníkem řízení navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno.

10. Z obsahu spisu se nepodává, že by se soud prvního stupně zabýval tím, kdo za společnost podal předmětný návrh. Jediný jednatel společnosti [Anonymizováno] zemřel, přesto byl dne 4. listopadu 2021 prostřednictvím podatelny soudu prvního stupně podán z tohoto důvodu za společnost předmětný návrh „o ustanovení opatrovníka firmy a to v co nejkratším termínu“ opatřený razítkem společnosti a nečitelným podpisem. Touto otázkou se soud prvního stupně měl se zřetelem na úpravu jednání za právnickou osobu v řízení obsaženou v § 21 a násl. o. s. ř. zabývat a postavit na jisto, že za společnost v řízení jedná osoba k tomu oprávněná.

11. Dále nelze pominout, že soud prvního stupně s odvolatelkami fakticky jednal jako s účastnicemi řízení, byť toto jejich postavení v záhlaví napadeného usnesení neuvádí. Zabýval se jejich vyjádřením k návrhu ze dne 11. listopadu 2021, rozhodl o jejich návrhu na přerušení řízení, doručil jejich právnímu zástupci napadené usnesení, vyzval je k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání atd. Z obsahu spisu ani napadeného usnesení se však nepodává, jakými úvahami se soud prvního stupně se zřetelem na zmíněný § 6 z. ř. s. ve vztahu k odvolatelkám řídil, na základě jakých skutečností dovodil, že jsou účastnicemi daného řízení.

12. Soud prvního stupně pochybil i v tom, že bez dalšího rozhodl ve věci, aniž by k jejímu projednání nařídil jednání. Že by na věc dopadal § 89 z. ř. s., podle něhož neprovádí-li soud dokazování, není ve věcech uvedených v § 85 třeba jednání nařizovat, soud prvního stupně nedovozuje, absenci jednání neodůvodňuje. Přitom činí zjištění z listin založených ve spisu, přinejmenším k postavení odvolatelek v pozůstalostním řízení, k podání návrhu na jmenování správce dědictví.

13. Shora uvedená pochybení soudu prvního stupně představují takové vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a které nebylo možné napravit v odvolacím řízení (§ 219a odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). To se nutně týká též rozhodnutí o návrhu odvolatelek na přerušení řízení. I v této části je rozhodnutí soudu prvního stupně minimálně předčasné. Proto odvolací soud usnesení v plném rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, za současné aplikace § 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř.

14. V dalším řízení soud prvního stupně zjedná nápravu vytknutých procesních pochybení a nedojde-li k ukončení řízení jiným způsobem, věc znovu projedná a o návrhu meritorně rozhodne. V takovém případě dostojí zmíněnému § 89 z. ř. s.

15. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.