o nařízení předběžného opatření v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 19. srpna 2016, k odvolání společnosti ARLETA IVF, s. r. o. a účastníka 2) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. listopadu 2020, č. j. 39 Cm 153/2016 - 704, a

1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 12. listopadu 2020, č. j. 39 Cm 153/2016 - 704 /dále jen „usnesení A)“/, nařídil ve výroku I. tohoto usnesení citované předběžné opatření.

2. Dále soud prvního stupně usnesením ze dne 23. listopadu 2020, č. j. 39 Cm 153/2016 - 784 /dále jen „usnesení B)“/, zamítl návrh společnosti [Anonymizováno] /dále jen „společnost“/ ze dne 19. listopadu 2020 na zrušení usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne 12. listopadu 2020, č. j. 39 Cm 153/2016 - 704, [výrok I.], odvolal opatrovníka společnosti [Jméno advokáta B] [výrok II.] a novým hmotněprávním opatrovníkem společnosti jmenoval [Jméno advokáta D], a to na dobu, než bude řádně zvolen nový jednatel společnosti nebo do doby, kdy bude v řízení vedeném u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. 39 Cm 153/2016 pravomocně určeno, že usnesení valné hromady společnosti o odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky ze dne 19. srpna 2016 je neplatné [výrok III.].

3. Usnesení A) soud prvního stupně co do výroku I. odůvodnil s odkazem na § 102 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, především tím, že navrhovatelka osvědčila všechny skutečnosti tvrzené v návrhu na nařízení daného předběžného opatření, přičemž soud prvního stupně má shodně s navrhovatelkou za to, že je zde naléhavá potřeba zatímní úpravy poměrů mezi účastníky, zejména z důvodu zamezení vzniku škody či jiné újmy společnosti, případně jejího rozšiřování. Společnost nemá od 10. ledna 2020 žádného jednatele a po zástupci společnosti [Jméno advokáta C], kterého nepochybně ovládá druhý společník [Anonymizováno], lze spravedlivě požadovat, aby se zdržel právního či jiného jednání za společnost a předal navrhovatelce v návrhu na nařízení předběžného opatření požadované listiny ke kontrole, ke kterým má navrhovatelka nepochybně jako společnice společnosti právo. Výrok II. usnesení pak soud prvního stupně odůvodnil, odkazuje na § 486 odst. 1 a § 165 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/, tím, že ve společnosti existují nepřekonatelné rozpory mezi společníky týkající se běžného chodu společnosti i zastupování společnosti jediným zástupcem ustanoveným [Anonymizováno], z čehož plyne potřeba ustanovit společnosti hmotněprávního opatrovníka. Soud prvního stupně uvedl, že si je vědom skutečnosti, že obecně prostřednictvím procesního institutu předběžného opatření nelze ustanovení hmotněprávního opatrovníka společnosti dosáhnout, a že by o hmotněprávním opatrovníku mělo být rozhodováno v rámci samostatného nalézacího řízení v souladu s § 85 písm. e) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/, avšak má rovněž za to, že bez okamžitého ustanovení opatrovníka v rámci předběžného opatření by došlo k ochromení činnosti společnosti a nepochybně i k reálnému vzniku škody v jejích majetkových poměrech.

4. Proti usnesení A) podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud toto usnesení zrušil.

5. Odvolatelka jednak vytýká soudu prvního stupně vadný procesní postup co do ustanovení hmotněprávního opatrovníka v rámci institutu předběžného opatření, má současně za to, že společnost má osobu, která za ni řádně jedná, tj. jejího ředitele [Anonymizováno]. Jeho jednání v žádném případě neochromuje společnost, ba naopak, a jednak odvolatelka napadá rozsah nařízeného předběžného opatření. Odvolatelka připojuje rozsáhlou argumentaci ke všemu vytýkanému a vyzdvihuje skutečnost, že je to právě navrhovatelka, která svým jednáním společnost dlouhodobě poškozuje.

6. Proti usnesení A) podal odvolání rovněž účastník 2), navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil. Důvody odvolání účastníka 2) se shodují s odvolací argumentací společnosti.

7. Usnesení B) soud prvního stupně odůvodnil tím, že společnost sice podala návrh na zrušení předběžného opatření, v němž snáší rozsáhlé argumenty proti jeho nařízení i proti osobě [Anonymizováno], nicméně soud prvního stupně má za to, že nemůže usnesení o nařízení předběžného opatření sám zrušit, neboť se nejedná o žádný z případů stanovených § 210a o. s. ř., a ani nebyly naplněny důvody pro zrušení předběžného opatření dle § 77 odst. 2 o. s. ř. O návrhu na zrušení předběžného opatření, které bylo nařízeno usnesením, jenž dosud nenabylo právní moci z důvodu podaného odvolání, musí rozhodnout odvolací soud, a proto soud prvního stupně podaný návrh výrokem I. zamítl. Výroky II. a III. soud prvního stupně odůvodnil s poukazem na v návrhu obsaženou a prokázanou argumentaci společnosti tak, že ustanovený opatrovník nevykonává svou činnost s nezbytnou loajalitou, znalostí a pečlivostí, jedná pouze v zájmu navrhovatelky a není schopen zajistit běžný chod společnosti, naopak ji poškozuje. Proto soud prvního stupně s odkazem na § 436 odst. 1 o. z., ustanovil společnosti nového opatrovníka za řad insolvenčních správců.

8. Proti výrokům II. a III. usnesení B) podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení B) ve výrocích II. a III. zrušil, a aby návrh na zrušení předběžného opatření odmítl.

9. Odvolatelka předně namítá, že soud prvního stupně měl návrh na zrušení předběžného opatření pro předčasnost odmítnout, když usnesení o nařízení předběžného opatření dosud nenabylo právní moci. Současně odvolatelka sděluje, že sice ničeho nenamítá proti osobě nově ustanoveného hmotněprávního opatrovníka, neboť společnost opatrovníka potřebuje, nicméně má za to, že procesně zvolený postup soudu prvního stupně byl nesprávný. Soud měl k činnosti účastníka 1) jakožto opatrovníka společnosti nejprve provést dokazování, aby ten měl možnost se řádně bránit. Z obsahu odvolání je ve smyslu § 41 odst. 2 o. s. ř. zřejmé, že směřuje též proti výroku I. usnesení B), když odvolatelka navrhuje odmítnutí návrhu na zrušení předběžného opatření namísto jeho zamítnutí.

10. Proti výrokům II. a III. usnesení B) podal odvolání rovněž účastník 1), navrhuje, aby odvolací soud usnesení B) ve výrocích II. a III. zrušil.

11. Odvolatel má za to, že při výkonu své funkce vždy postupoval s náležitou péčí, a to i přes agresivní chování [Anonymizováno]. Odvolatel jakožto opatrovník sice vypověděl plnou moc [Anonymizováno], nicméně učinil tak proto, že právní zástupce hájil zájmy nikoli společnosti, ale [Anonymizováno]. Podobně postupuje i [Anonymizováno], který jakožto ředitel společnosti je především dlouholetým přítelem [Anonymizováno] a hájí toliko jeho zájmy. Tvrzení společnosti v návrhu na zrušení předběžného opatření označuje za lživá a nehorázná.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací v plném rozsahu přezkoumal výše zmíněnými odvoláními účastníků řízení napadená usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že žádné z těchto usnesení neobstojí z důvodů níže specifikovaných.

13. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

14. Podle § 102 odst. 3 o. s. ř. ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

15. Podle § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

16. Podle § 76 odst. 2 o. s. ř. předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.

17. Pro nařízení předběžného opatření musí být v souladu s citovaným § 102 odst. 1 o. s. ř. zákona současně splněny dva základní předpoklady - jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen) a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok. V podrobnostech k účelu předběžného opatření a předpokladům pro jeho nařízení odvolací soud odkazuje např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01, dostupného veřejnosti na stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz.

18. Odvolací soud v této souvislosti zdůrazňuje, že institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy mezi účastníky, ale aby zatímně – do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy mezi účastníky vyřešeny pravomocným meritorním rozhodnutím – poměry upravil. Předběžným opatřením není prejudikován konečný výsledek sporu ve věci samé, zajišťuje však, aby konečné rozhodnutí mohlo mít pro účastníka vůbec nějaký reálný význam. Smyslem předběžného opatření je zabránit nevratným či těžko odčinitelným krokům.

19. Předmětem nadepsaného řízení je vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti konané dne 19. srpna 2016 o odvolání Ivy Doležalové z funkce jednatelky pro porušování povinností při výkonu této funkce. Usnesením ze dne 22. července 2020, č. j. 39 Cm 153/2016-570, které z důvodu společností podaného odvolání dosud nenabylo právní moci, soud prvního stupně návrhu vyhověl. Dne 6. listopadu 2020 navrhovatelka podala návrh na nařízení předběžného opatření, o němž soud prvního stupně rozhodl usnesením A), včetně ustanovení hmotněprávního opatrovníka společnosti. Dne 19. listopadu 2020 byl soudu prvního stupně doručen návrh společnosti na zrušení předběžného opatření, v němž společnost rovněž in eventum navrhuje odvolání ustanoveného hmotněprávního opatrovníka společnosti a jmenování opatrovníka nového z řad insolvenčních správců. Soud prvního stupně na základě tohoto návrhu vydal usnesení B).

20. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku dostupného na www.justice.cz se podává, že společnost má dva společníky [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vždy s 50 % podílem ve společnosti. Oba společníci byli rovněž jejími jednateli. [Anonymizováno] byla z funkce odvolána usnesením valné hromady společnosti konané dne 19. srpna 2016 a dne 5. září 2016 jako jednatelka vymazána z obchodního rejstříku. [Anonymizováno] je v obchodním rejstříku nadále zapsán jakožto jednatel společnosti, nicméně odvolacímu soudu je z vlastní úřední činnosti známo, že byl z funkce jednatele odvolán valnou hromadou společnosti dne 10. ledna 2020, a k návrhu Ivy Doležalové Krajský soud v [adresa] usnesením ze dne 30. ledna 2020, č. j. C 22493/RD164/KSHK, Fj 3958/2020/KSHK, nepravomocně rozhodl o výmazu [Anonymizováno] z obchodního rejstříku se dnem zániku funkce 10. ledna 2020.

21. Odvolací soud dospěl k závěru, že zde nejsou splněny podmínky pro nařízení shora uvedeného předběžného opatření, a tím méně pro ustanovení hmotněprávního opatrovníka společnosti v rámci tohoto procesního institutu.

22. Je tomu tak proto, že předmětem nadepsaného řízení je vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti o odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky. Činnost ředitele společnosti [Anonymizováno], který funkci ředitele zastává na základě ve spisu založené pracovní smlouvy ze dne 7. ledna 2020, nikterak nesouvisí s předmětem nadepsaného řízení, ať už je osobní vztah mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jakýkoli. [Anonymizováno] byl k 7. lednu 2020 jako jednatel společnosti oprávněn uzavřít za společnost s [Anonymizováno] pracovní smlouvu na pozici ředitele společnosti. Skutečnosti v návrhu na nařízení předběžného opatření tvrzené a dokládané tedy z hlediska shora citovaného § 102 odst. 1 o. s. ř. relevantním způsobem nesouvisí s předmětem řízení. Jak již bylo zmíněno, předběžné opatření slouží k prozatímní úpravě toliko v řízení řešených sporných vztahů mezi účastníky řízení do doby, než o těchto vztazích bude meritorně pravomocně rozhodnuto. Navržené předběžné opatření představuje nepřípustný exces z tohoto pravidla, a už jen z tohoto důvodu bylo na místě návrh na nařízení předběžného opatření v této části zamítnout.

23. Z toho samého důvodu měl soud prvního stupně zamítnout návrh na nařízení předběžného opatření v části, jíž se navrhovatelka domáhala ustanovení hmotněprávního opatrovníka společnosti. V tomto směru odvolací soud odkazuje na svůj již dříve vyslovený a odůvodněný závěr v usnesení ze dne 4. září 2018, č. j. 14 Cmo 91/2018 - 46, na které přiléhavě odkazuje společnost, že ustanovením hmotněprávního opatrovníka se zásadním způsobem zasahuje do vnitřních poměrů dané právnické osoby, a že stávající právní úprava za tím účelem upravuje samostatné nalézací řízení, jak vyplývá z § 85 písm. e) z. ř. s., v němž soud pravidelně rozhoduje na základě provedeného dokazování. Prostřednictvím procesního institutu předběžného opatření (srov. zejm. § 76 o. s. ř.) nelze ustanovení hmotněprávního opatrovníka společnosti dosáhnout. Od tohoto závěru se odvolací soud nemá ani v poměrech projednávané věci důvod odchýlit. Takovéto rozhodnutí soudu prvního stupně v řízení podle výše citovaného § 102 odst. 1 o. s. ř. představuje rovněž nepřípustný exces. Navíc s ohledem na shora uvedené skutečnosti má společnost v současné době ředitele [Anonymizováno].

24. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně pochybil, když usnesením A) nařídil předběžné opatření výše uvedeného znění, včetně ustanovení hmotněprávního opatrovníka společnosti.

25. Proto odvolací soud změnil usnesení A) soudu prvního stupně (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.

26. A současně odvolací soud ze shora uvedených důvodů potvrdil výrok I. usnesení B) soudu prvního stupně jako (ve výsledku) věcně správný (§ 219 o. s. ř.) a pro přehlednost doplnil dovětek, že předběžné opatření nemělo být vůbec nařízeno; výrok II. usnesení B) změnil tak, že se hmotněprávní opatrovník neodvolává a výrok III. usnesení B) změnil tak, že se nový opatrovník společnosti neustanovuje (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).