o přezkoumání přiměřenosti protiplnění a stanovení přiměřené výše protiplnění, o odvolání navrhovatele b) proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. května 2022, č. j. 44 Cm 121/2008-1105,

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že „znaleckému ústavu [Anonymizováno], IČ [IČO], se sídlem [adresa], se za vypracování znaleckého posudku ze dne 31. 8. 2021 č. [Anonymizováno] přiznává znalečné v celkové výši 668 252,32 Kč. Z této částky již byla soudem vyplacena záloha ve výši 250 000 Kč. Zbývající část přiznaného znalečného ve výši 418 252,32 Kč bude vyplacena po právní moci tohoto usnesení.“

2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že usnesením ze dne 24. července 2020, č. j. 44 Cm 121/2008 – 667, ustanovil znalcem z oboru ekonomika znalecký ústav [Anonymizováno] (dále jen „znalecký ústav“), a uložil mu, aby pro účely stanovení výše přiměřeného protiplnění poskytnutého hlavním akcionářem menšinovým akcionářům podle § 183k zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, určil obvyklou (tržní) hodnotu podniku účastnice 1) a určil obvyklou (tržní) hodnotu jejích akcií, to vše ke dni 16. srpna 2008 a dále ke dni 31. března 2008 a vysvětlil případný rozdíl mezi těmito hodnotami, a to ve lhůtě 4 měsíců. Dále znaleckému ústavu uložil povinnost vyjádřit se ke znaleckým posudkům již v řízení předloženým, a to k: a) znaleckému posudku č. 0502/08 vypracovanému [právnická osoba]., b) znaleckému posudku č. [Anonymizováno] vypracovanému [právnická osoba] a c) znaleckému posudku č. [Anonymizováno] vypracovanému [Anonymizováno].

3. Spis byl znaleckému ústavu ke zpracování znaleckého posudku odeslán dne 19. srpna 2020. Dne 10. prosince 2020 požádal znalecký ústav o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku, a to alespoň o 4 měsíce, z důvodu neočekávaně velkého rozsahu oceňovaného majetku. Jedná se o cca 1800 pozemkových parcel (z čehož je 525 parcel vodní plocha – rybník) v 216 katastrálních územích v 7 okresech. Současně v podniku již nejsou k dispozici potřebné podklady v požadované hloubce/úrovni. S ohledem na epidemiologickou situaci je zároveň problematické místní šetření. Současně znalecký ústav požádal o vyplacení zálohy ve výši 250 000 Kč. Usnesením ze dne 15. prosince 2020, č. j. 44 Cm 121/2008-673, soud prvního stupně prodloužil lhůtu k vypracování znaleckého posudku do 30. dubna 2021. Následně znalecký ústav znovu požádal o další prodloužení lhůty do 31. srpna 2021. Soud prvního stupně usnesením ze dne 7. června 2021, č. j. 44 Cm 121/2008-752, jeho žádosti vyhověl a lhůtu k vypracování znaleckého posudku prodloužil do 31. srpna 2021; zároveň rozhodl o vyplacení zálohy na úhradu nákladů spojených s vypracováním znaleckého posudku ve výši 250 000 Kč.

4. Dne 7. září 2021 byl soudu prvního stupně znaleckým ústavem předán vypracovaný znalecký posudek obsahující 163 stran textu a 121 stran příloh, jehož nedílnou součástí je CD s celkem 2 250 stranami tabulek, fotodokumentací a textu. Za vypracování zadaného úkolu znalecký ústav vyúčtoval částku 555 980,51 Kč spolu s 21% DPH ve výši 116 755,91 Kč, celkem 685 393,02 Kč, jež je tvořena položkami uvedenými v odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně.

5. Soud prvního stupně usnesením ze dne 3. listopadu 2021, č. j. 44 Cm 121/2008-1077, přiznal znaleckému ústavu odměnu ve výši 668 585,07 Kč. K odvolání navrhovatelů proti tomuto usnesení Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. dubna 2022, č. j. 8 Cmo 24/2022-1099, napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Soud prvního stupně se znovu zabýval znalečným a jeho výší a dospěl k závěru, že znaleckým ústavem vyúčtovaný čas k jednotlivým činnostem je zcela odpovídající složitosti a odborné náročnosti věci. V daném případě se činnost znaleckého ústavu neobešla bez rozsáhlých místních šetření. Proto soud prvního stupně posoudil vyúčtované hodiny místního ohledání z hlediska časové náročnosti jako plně přiměřené poměrům dané věci. Soud prvního stupně s přihlédnutím k obdobným vyúčtováním znaleckých úkonů dále zhodnotil, že čas strávený znaleckým ústavem při prostudování spisu, dokumentace včetně podrobného se seznámení s předmětnou problematikou je zcela adekvátní.

7. Účtovaná hodinová sazba ze strany znalce za zpracování znaleckého posudku za úkony provedené v roce 2020 se pohybovala v rozpětí 350 až 450 Kč. V časové odměně za některé úkony překročila výši stanovenou § 16 odst. 1 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících (dále jen „vyhláška č. 37/1967 Sb.“). Soud prvního stupně proto přiznal za tyto úkony odměnu ve výši 350 Kč za úkon. Účtovaná hodinová sazba za úkony provedené v roce 2021 byla podle soudu prvního stupně zcela v souladu s § 2 vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném (dále jen „vyhláška č. 504/2020 Sb.“). Vyúčtovaná hodinová sazba znaleckých úkonů je zcela odpovídající náročnosti, rozsahu zadaného úkolu i míře odborných znalostí. V ostatních položkách, vyjma opravy chyby v části cestovních náhrad za rok 2021, soud prvního stupně vyúčtování znaleckým ústavem zcela akceptoval.

8. Soud prvního stupně uzavřel, že znalecký ústav splnil zadaný úkol, vypracovaný posudek obsahuje veškeré náležitosti a jeho rozsah odpovídá specifičnosti zadaného úkolu. Proto soud prvního stupně přiznal znaleckému ústavu odměnu v celkové výši 552 274,65 Kč, která s připočtením 21 % DPH ve výši 115 977,67 Kč činí 668 252,32 Kč.

9. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel b) odvolání, navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

10. Namítá, že rozhodnutí soudu prvního stupně je nepřezkoumatelné. Domnívá se, že čas na prohlídku 205 rybníků nebyl účelně vynaložený, jelikož prohlídky rybníků nebyly pro zpracování posudku potřebné. Proto by za tyto prohlídky neměla být znaleckému ústavu přiznána žádná odměna. Odvolatel uvedl, že žádný z předchozích znalců neshledal provedení prohlídek rybníků za potřebné pro ocenění. Z posudku ani jeho příloh nevyplývá, že by prohlídky rybníků měly nějaký reálný výstup kromě pořízení fotografií. Svou argumentaci odvolatel blíže rozvádí, odkazuje přitom na své předchozí námitky k vyúčtování znalečného.

11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

12. Rozhodnutí soudu prvního stupně totiž netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, z jakých zjištění soud prvního stupně vycházel, jakými úvahami se při posuzování výše odměny a vymezeného rozsahu hodin práce znaleckého ústavu řídil a z jaké právní úpravy vyšel. Ke kritériím přezkoumatelnosti rozhodnutí odvolací soud odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní. Odůvodnění napadeného rozhodnutí vyhovuje požadavkům kladeným na rozhodnutí soudu. Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí popsal, čeho se znalecký ústav domáhal a jak soud o uplatněném nároku rozhodl. Usnesení soudu prvního stupně je tedy přezkoumatelné.

13. Podle § 139 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), byl-li podán znalecký posudek nebo proveden tlumočnický úkon, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné a tlumočné). Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné a tlumočné vyplácí.

14. Tímto zvláštním předpisem byla do 31. prosince 2020 výše uvedená vyhláška č. 37/1967 Sb., od 1. ledna 2021 je jím pak vyhláška č. 504/2020 Sb.

15. Podle § 15a odst. 1 vyhlášky č. 37/1967 Sb. ústavům a jiným pracovištím vykonávajícím znaleckou činnost podle § 21 zákona (dále jen "znalecké ústavy") náleží za výkon této činnosti odměna a náhrada nákladů (dále jen "znalečné") podle této vyhlášky. Podle odst. 2 odměna příslušející znaleckému ústavu se stanoví podle sazeb odměn za znalecké posudky (§ 16), pokud je znalecký posudek podáván v řízení před soudem, jiným státním orgánem nebo orgánem vykonávajícím na základě zákona veřejnou správu, a znalecký ústav byl k podání znaleckého posudku ustanoven orgánem, který řízení vede.

16. Dle § 16 vyhlášky č. 37/1967 Sb. činí odměna za znalecký posudek podle jeho náročnosti a podle míry odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu hodinu práce 100 až 350 Kč.

17. Podle § 30 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, má znalec za podání posudku právo na znalečné, sestávající z odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě. Podle § 31 téhož zákona se odměna za výkon znalecké činnosti určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkolu. Podrobnosti ohledně výše a způsobu snížení odměny, rozsahu jejího snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsobu jejího vyúčtování stanovuje vyhláška.

18. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb. znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 300 až 450 Kč.

19. Podle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb. při určování výše časové odměny v rámci rozmezí sazby se posuzuje odborná náročnost vyžadovaná k vykonání znalecké činnosti. Podle odst. 2 při posuzování odborné náročnosti vyžadované k vykonání znalecké činnosti se hodnotí zejména

a) povaha a rozsah znalecké činnosti,

b) stupeň odborné kvalifikace potřebné k vykonání znalecké činnosti a

c) zda znalecká činnost spočívala v přezkoumání znaleckého posudku jiného znalce.

20. Podle § 10 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb. znalci náleží vedle odměny též náhrada

a) hotových výdajů, které účelně vynaložil k provedení úkonu,

b) za ztrátu času včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem,

c) hotových výdajů konzultanta spojených s přibráním konzultanta znalcem a

d) za ztrátu času konzultanta včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem.

21. Odvolací soud se zabýval otázkou stěžejní pro stanovení výše odměny znalečného, a to zda byl znalecký posudek vypracován kvalitně, zda tedy znaleckému ústavu přísluší odměna v nárokované výši.

22. Z předloženého spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně ohledně předmětu řízení, ustanovení znalce pro dané řízení, včetně specifikace zadaného znaleckého úkolu, jakož i opakované prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku.

23. Z obsahu spisu odvolací soud ověřil, že dne 7. září 2021 znalecký ústav předal soudu vypracovaný znalecký posudek v pěti výtiscích obsahující 163 stran textu a 121 stran příloh, jehož součástí je CD s celkem 2 250 stranami tabulek, fotodokumentací a textu. Znalecký ústav se vyjádřil ke všem skutečnostem, jak byly soudem prvního stupně specifikovány. Současně se vyjádřil ke znaleckým posudkům v řízení již předloženým, a to ke znaleckému posudku č. 0502/08 vypracovanému [právnická osoba]., znaleckému posudku č. 21-420/2016 vypracovanému [právnická osoba] a ke znaleckému posudku č. 752-15/16 vypracovanému [Anonymizováno]. V daném případě se jednalo o velký rozsah majetku oceňovaného podniku, o cca 1800 pozemkových parcel, z nichž je 525 parcel vodní plocha – rybník v 216 katastrálních území v 7 okresech. Je nepochybné, že v daném případě předmětná znalecká činnost vyžadovala vysoce odbornou znalost dané problematiky, jíž předcházela dlouhá příprava. Jelikož jsou vodní plochy zásadní majetkovou položkou jmění účastnice 1), odvolací soud neshledal nepotřebnost místního šetření. Odvolací soud je toho mínění, že se zřetelem na náročnost a míru odborných znalostí vynaložených znaleckým ústavem při zpracování znaleckého posudku, v jehož rámci musel znalecký ústav také přezkoumávat další znalecké posudky, je základní hodinová sazba ve specifikované výši podle druhu vynaložené práce přinejmenším odpovídající. Rovněž doba věnovaná přípravě znaleckého posudku a jeho zpracování se odvolacímu soudu jeví adekvátní s ohledem na charakter zadání a náročnosti znaleckého úkolu, která odpovídá právě složitosti, charakteru a specifičnosti předmětného řízení. Nutno konstatovat, že u odborně a časově náročných znaleckých posudků zajišťuje zpracování znaleckých posudků v rámci znaleckého ústavu více osob. Délka hodinové spotřeby práce u znaleckých úkonů, které znalecký ústav pro vypracování znaleckého posudku učinil a ve vyúčtování znalečného uvedl, je proto přiměřená. Důvod pro snížení hodinové sazby odvolací soud neshledal.

24. Na základě výše uvedeného odvolací soud shrnuje, že znalecký ústav splnil soudem prvního stupně zadaný úkol a odpověděl na všechny položené otázky. Vyúčtování znalečného je přehledné, přezkoumatelné, specifikuje dostatečně znaleckým ústavem provedené úkony. Usnesení soudu prvního stupně má oporu ve shora citovaných ustanoveních obou vyhlášek. Přiznané znalečné (tj. odměna a náhrada hotových výdajů) odpovídá uloženému znaleckému úkolu, množství práce i odbornosti potřebné k vypracování znaleckého posudku, a nikterak nevybočuje z rozhodovací praxe soudů v obdobných případech. Řešení námitek zpochybňujících věcnou správnost znaleckého posudku překračuje rámec přezkumu odvoláním napadeného usnesení o přiznání znalečného.

25. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

26. O nákladech odvolacího řízení soud prvního stupně rozhodne v konečném rozhodnutí ve věci samé (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).