o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, k odvolání podanému Mgr. Ondřejem Krejčím, narozeným 16. srpna 1977, bytem Bohdanečská 97, Vinoř, 190 17 Praha 9, za sebe i jménem společnosti, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. dubna 2021, č. j. C 150288/RD30/MSPH, Fj 141872/2021/MSPH,

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. „zahájil řízení bez návrhu“. Výrokem II. rozhodl o zápisu změn zapsaných údajů v obchodním rejstříku vedeném soudem prvního stupně v oddílu C, vložce číslo 150288, spočívajících ve výmazu statutárního orgánu společnosti [Anonymizováno] (dále jen „společnost“) [Anonymizováno] se dnem zániku funkce 19. února 2021; se dnem zápisu změny dnem nabytí právní moci. Výrokem III. uložil společnosti povinnost zaplatit státu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.

2. Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí konstatoval, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. února 2021, č. j. MSPH 89 INS 10039/2015-B-58, které nabylo právní moci dne 19. února 2021, bylo rozhodnuto o zrušení konkurzu na majetek dlužníka [Anonymizováno] z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující. S odkazem na § 46 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/ a § 8 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) uzavřel, že [Anonymizováno] zanikla způsobilost být členem voleného orgánu, neboť přestal splňovat předpoklady pro výkon funkce z důvodu existence překážky provozování živnosti. Soud prvního stupně proto podle § 78 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), zahájil předmětné řízení a v obchodním rejstříku provedl výše uvedené změny.

3. Výrok III. soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 2 odst. 1 písm. e) /správně písm. d) – pozn. odvolacího soudu/, § 4 odst. 1 písm. i) /správně písm. j) – pozn. odvolacího soudu/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jakož i bod 3 položky 11 sazebníku soudních poplatků.

4. Proti všem výrokům usnesení soudu prvního stupně podal [Anonymizováno] odvolání, uváděje, že tak činí za společnost jako její jednatel, rovněž pak za sebe, navrhuje zrušení odvoláním napadeného usnesení.

5. Odvolatelé považují rozhodnutí soudu prvního stupně za nepřezkoumatelné. Namítají, že soud prvního stupně před vydáním napadeného usnesení dostatečně pečlivě nezohlednil skutkový stav a vydal předčasné nezákonné rozhodnutí, které poškozuje odvolatele. Soud prvního stupně pochybil i tím, že orgánu, který má právo volit a odvolávat jednatele, nezaslal výzvu k potvrzení jednatele ve funkci. Soudu prvního stupně zejména vytýkají, že s [Anonymizováno] nejednal jako s účastníkem řízení, napadené usnesení mu nebylo doručeno.

6. Odvolatelé mají za to, že na danou věc dopadá úprava zakotvená v § 153 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), upravující postup při ztrátě způsobilosti pro výkon funkce člena voleného orgánu. Notifikační povinnost zakotvená v § 153 odst. 1, 2 o. z., byla splněna; jediný společník společnosti potvrdil [Anonymizováno] ve funkci jednatele.

7. Odvolatelé zdůrazňují, že konkurz nebyl prováděn na fyzickou osobu podnikající, nýbrž na osobu nepodnikající, která neměla ani před zahájením konkurzu ani po jeho skončení žádné živnostenské oprávnění. Odvolatelé proto považují výklad ustanovení § 8 živnostenského zákona (které citují), učiněný soudem prvního stupně, za mylný. Živnostenský zákon se na fyzické osoby nepodnikající nevztahuje, předmětné ustanovení tak na tyto osoby nedopadá.

8. Odvolatelé rovněž namítají, že není zřejmé, jaké řízení soud prvního stupně s odkazem na § 78 odst. 1 z. v. r. zahájil. Mají za to, že se v daném případě nejedná o to, že má být dosaženo shody mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem, jelikož zápis skutečnosti není v žádném případě v rozporu se skutečným stavem zápisu v obchodním rejstříku se skutečným stavem.

9. V případě, že by odvolací soud odvoláním napadené usnesení nezrušil, odvolatelé navrhli přerušení předmětného řízení dle § 109 odst. 1 písm. b), písm. c), § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) do pravomocného rozhodnutí o žádosti [Anonymizováno] o prominutí překážek provozování živnosti podle § 8 odst. 2 živnostenského zákona.

10. Odvolatelé svou argumentaci podrobně rozvádějí.

11. Předně odvolací soud podotýká, že rozhodnutí soudu prvního stupně netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti. Z jeho odůvodnění lze seznat, jaká skutková zjištění soud prvního stupně vzal v potaz, jakými úvahami se řídil a z jaké právní úpravy vyšel (ke kritériím přezkoumatelnosti rozhodnutí srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

12. Odvolací soud se nejprve posuzoval, zda je odvolání proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně přípustné.

13. Podle § 78 odst. 1 z. v. r. se řízení zahajuje na návrh. Má-li být dosažena shoda mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu.

14. Podle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí Okresního soudu nebo rozhodnutí Krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

15. Podle § 218 písm. c) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.

16. Nadepsané řízení je řízením o statusových věcech právnických osob /§ 2 písm. e), § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)/; rejstříkové řízení je řízení svojí povahou nesporné. Podle § 13 odst. 3 z. ř. s. proti usnesení o zahájení řízení bez návrhu není odvolání přípustné.

17. Vzhledem k výše uvedenému není proti výroku I. napadeného usnesení odvolání přípustné (§ 201 o. s. ř.), a proto odvolací soud za použití § 218 písm. c) o. s. ř. a § 1 odst. 2, 3 z. ř. s. odvolání proti výroku I. napadeného rozhodnutí odmítl.

18. Následně se odvolací soud zabýval tím, zda odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou. [Anonymizováno] podal odvolání sám za svou osobu jako jednatel, jehož funkce ze zákona zanikla, jakož i za společnost.

19. Podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.

20. Odvolatel [Anonymizováno] není účastníkem předmětného rejstříkového řízení. Odvolací soud zdůrazňuje, že dle § 84 z. v. r. je účastníkem řízení osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna dle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba. Zapsanou osobou je samotná společnost, nikoliv společník či vymazávaný jednatel, jehož funkce ze zákona zanikla. [Anonymizováno] tak není účastníkem předmětného rejstříkového řízení, a proto mu právo podat odvolání nepřísluší.

21. Vzhledem k uvedenému odvolací soud proto podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolání podané [Anonymizováno] odmítl.

22. Dále se odvolací soud zabýval odvoláním společnosti, které za ni podal [Anonymizováno] jako její jednatel. Odvolací soud proto nejprve posuzoval, zda [Anonymizováno] je oprávněn v řízení za společnost jednat a podat za ni odvolání (§ 21 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že tomu tak není.

23. Z označení odvolání, jeho formulace a obsahu je zřejmé, že odvolání [Anonymizováno] podává i za společnost z pozice jednatele. Z obsahu rejstříkového spisu, zejména pak usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. února 2021, č. j. MSPH 89 INS 10039/2015-B-58, které nabylo právní moci dne 19. února 2021, se podává, že mj. bylo tímto usnesením rozhodnuto o zrušení konkurzu na majetek dlužníka [Anonymizováno] z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující. Tudíž [Anonymizováno] nebyl k podání odvolání za společnost dne 9. května 2021 oprávněn, jak se mylně domnívá, neboť od 19. února 2021 není jejím statutárním orgánem, a to z níže uvedených důvodů.

24. Podle § 8 odst. 2 věta druhá živnostenského zákona živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů.

25. Podle § 46 odst. 1 z. o. k. členem orgánu obchodní korporace nemůže být ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, a ani ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti.

26. Podle § 155 odst. 1 o. z. byl-li členem voleného orgánu povolán ten, kdo k tomu není podle zákona způsobilý, hledí se na jeho povolání do funkce, jako by se nestalo. Ztratí-li člen voleného orgánu po svém povolání do funkce zákonnou způsobilost být členem voleného orgánu, jeho funkce zaniká; zánik funkce právnické osobě oznámí bez zbytečného odkladu.

27. Je třeba zdůraznit, že každá osoba zastupující společnost musí být svéprávná (§ 152 odst. 2 o. z.). K tomu je však nezbytné dodat, že ustanovení § 152 odst. 2 o. z., obsahuje pouze základní podmínku pro výkon funkce člena voleného orgánu. Zákon o obchodních korporacích v § 46 stanoví nad rámec uvedené základní podmínky svéprávnosti další podmínky, které musí člen voleného orgánu obchodní korporace splňovat, aby mohl vykonávat svou funkci. Jednou z těchto podmínek je i bezúhonnost ve smyslu živnostenského zákona, jakož i absence překážky provozování živnosti. Ustanovení občanského zákoníku jsou v tomto případě obecnými ustanoveními ve vztahu k ustanovením zákona o obchodních korporacích (jde o vylučující vztah zákona zvláštního a obecného). Úprava zakotvená v § 153 o. z. se tak pro obchodní korporace v případě, že úpadek dotčené osoby je řešen konkursem nepoužije, neboť v tomto rozsahu její použití vylučuje právě ustanovení § 46 odst. 2 z. o. k., které je ustanovením speciálním (srov. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 137 a násl.). Pro věc je proto nerozhodné, zda [Anonymizováno], jehož úpadek byl osvědčen, tuto skutečnost oznámil tomu, kdo jej do funkce povolal, ať již dle §153 odst. 1 nebo 2 o. z.

28. Soud prvního stupně proto nepochybil, pakliže předmětné řízení zahájil a [Anonymizováno] z obchodního rejstříku jako jednatele společnosti vymazal, neboť u [Anonymizováno] nastala právní mocí shora citovaného usnesení skutečnost, která je překážkou provozování živnosti dle § 8 odst. 1, 2 živnostenského zákona. Přestal tudíž splňovat podmínky pro výkon funkce ve smyslu § 46 odst. 1 z. o. k. a jeho oprávnění společnost zastupovat tak dle § 155 odst. 1 o. z. zaniklo. Zbývá jen dodat, že v daném rejstříkovém řízení soud nerozhoduje o zániku funkce jednatele, jelikož tato skutečnost nastala ze zákona dne 19. února 2021. Tento zápis má deklaratorní povahu, žádnou skutečnost tak nezakládá, a takové řízení lze proto zahájit i bez návrhu dle § 78 odst. 1 věta druhá z. v. r.

29. Vzhledem k výše uvedenému tudíž [Anonymizováno] nebyl v době podání odvolání proti usnesení soudu prvního stupně statutárním orgánem společnosti a nebyl osobou oprávněnou za společnost dle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jednat, a tedy ani podat za společnost odvolání (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. ledna 1998, sp. zn. 1 Odon 60/97, uveřejněné pod číslem 64/98 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

30. Za této procesní situace odvolací soud odvolací řízení o odvolání podaném za společnost [Anonymizováno] zastavil (§ 211 ve spojení s § 104 odst. 2 ve spojení s § 211 o. s. ř.), aniž by se blíže zabýval odvolacími námitkami.

31. Odvolací soud proto neshledal důvody pro přerušení odvolacího řízení podle § 109 odst. 1 písm. b), písm. c) o. s. ř.; rozhodnutí o přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. vylučuje ustanovení § 85 z. v. r.

32. O nákladech řízení odvolací soud rozhodl podle § 23 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 120 z. v. r.