o zápis změn do obchodního rejstříku, k odvolání společnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2023, č. j. C 145578/RD31/MSPH, Fj 149742/2023/MSPH,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl o zápisu změny zapsaných údajů v obchodním rejstříku vedeném soudem prvního stupně v oddílu C, vložce číslo 145578, spočívající ve výmazu jednatele společnosti [Jméno navrhovatelky]. (dále jen „společnost“) [Anonymizováno] se dnem zániku funkce 15. března 2023 a v zápisu nového jednatele společnosti [Anonymizováno] se dnem vzniku funkce 15. března 2023 (výrok I.) a zamítl návrh došlý soudu dne 14. dubna 2023, Fj 149742/2023 „v části zápisu dne zániku členství ve statutárním orgánu u bývalého jednatele vymazávaného z obchodního rejstříku a v části zápisu dne vzniku členství ve statutárním orgánu u jednatele zapisovaného do obchodního rejstříku“ (výrok II.).

2. Soud prvního stupně v odůvodnění usnesení uvedl, že společnost se návrhem došlým dne 14. dubna 2023 domáhala zápisu změn v obchodním rejstříku, spočívající mimo jiné v zápisu dne zániku členství ve statutárním orgánu u vymazávaného jednatele, jakož v zápisu dne vzniku členství ve statutárním orgánu u jednatele nově zapisovaného. S odkazem na § 25 odst. 1 písm. g) a § 90 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), § 44 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, vycházeje ze společenské smlouvy společnosti, dle níž má společnost má pouze jednoho jednatele, uzavřel, že nejedná-li se o kolektivní orgán, zapisuje se u každého jednatele toliko den vzniku/zániku jeho funkce. A proto návrh v části týkající se požadovaného zápisu dne zániku členství ve statutárním orgánu u vymazávaného jednatele a zápisu dne vzniku členství ve statutárním orgánu u jednatele nově zapisovaného zamítl.

3. Proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně (jak se podává z obsahu odvolání - § 41 odst. 2 o. s. ř.) podala společnost, jednající Dmitry Sazonovem, odvolání, v němž navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil.

4. Odvolatelka uvádí, že je jí známo, že jediný společník společnosti pan [Anonymizováno] před několika lety (dne 8. února 2013) zemřel, a proto nemohl dne 15. března 2023 dosavadního jednatele společnosti odvolat ani jmenovat jednatele nového. Dědické řízení nebylo dosud ukončeno. Je přesvědčena, že odvolání jednatele [Anonymizováno] a jmenování nového jednatele společnosti, ať už jej učinil kdokoli, je nulitní, neplatné a neúčinné. Potvrzení o úmrtí č. [Anonymizováno] ze dne 1. června 2023 [Anonymizováno] (dále jen „potvrzení o úmrtí“) v originále, opatřené apostilní doložkou, včetně jeho překladu bylo v odvolacím řízení odvolatelkou předloženo.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se nejprve zabýval otázkou, zda je přípustné posoudit odvolání jako podané odvolatelkou (společností), bylo-li podáno prostřednictvím jejího vymazávaného jednatele, jehož funkce měla zaniknout jeho odvoláním z funkce na základě rozhodnutí přijatého jediným společníkem společnosti v působnosti valné hromady dne 15. března 2023, tedy zda jsou splněny podmínky odvolacího řízení. Jelikož právě otázka právního postavení jednatele představuje důvod podaného odvolání, odvolací soud tuto otázku posoudil kladně (srov. např. mutatis mutandis, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 3152/2021, ze dne 29. ledna 20220, sp. zn. 27 Cdo 3315/2018 nebo dne 20. července 2023, sp. zn. 27 Cdo 1020/2022).

6. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 120 z. v. r. přezkoumal a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Podle § 19 z. v. r. návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem.

8. Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.

9. Podle § 12 odst. 1 z. o. k. působnost nejvyššího orgánu vykonává v jednočlenné společnosti její společník.

10. Podle § 45 odst. 1 z. o. k. v jakých případech se hledí na rozhodnutí orgánu obchodní korporace, jako by nebylo přijato, se posoudí podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího spolky; to neplatí pro rozhodnutí, které se příčí dobrým mravům.

11. Podle § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.

12. Odvolací soud z předloženého rejstříkového spisu pro přehlednost rekapituluje stěžejní skutečnosti (pro posouzení dané věci podstatné):

- jako jediný společník společnosti je zapsán Georgy Inauri;

- návrhem ze dne 13. dubna 2023, došlým rejstříkovému soudu dne 14. dubna 2023 se společnost domáhala jednak výmazu dosavadního jednatele společnosti [Anonymizováno] a jednak zápisu nového jednatele [Anonymizováno];

- k návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku byly rejstříkovému soudu předloženy listiny dokládající údaje o zapisovaných skutečnostech, a to rozhodnutí jediného společníka [Anonymizováno] při výkonu působnosti valné hromady ze dne 15. března 2023 o odvolání [Anonymizováno] z funkce jednatele a jmenování nového jednatele [Anonymizováno], jenž se svým zápisem do obchodního rejstříku souhlasil, jeho čestné prohlášení s úředně ověřeným podpisem o splnění předpokladů pro výkon funkce jednatele ve smyslu § 152 odst. 2, § 153 o. z., § 46, § 63 až § 65 z. o. k. a § 6 a § 8 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, jakož i výpis z evidence rejstříku trestů;

- z potvrzení o úmrtí vyplývá, že [Anonymizováno] (dle jiných dokladů [Anonymizováno]) [Anonymizováno] zemřel dne 5. února 2013. Zápis o úmrtí pod č. [Anonymizováno] byl pořízen dne 8. února 2013 v Matričním oddělení [Anonymizováno] (předloženo až v průběhu odvolacího řízení).

13. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že:

- procesní úprava řízení ve věcech obchodního rejstříku je ovládaná tzv. registračním principem. Rejstříkový soud je tak zásadně oprávněn přezkoumat formální předpoklady návrhu a pouze dílčím způsobem také předpoklady hmotněprávní (a to zpravidla jen tehdy, jestliže zapisované skutečnosti nemají podklad v notářském zápisu);

- rejstříkový soud – až na výjimky stanovené zákonem – podaný návrh věcně nezkoumá, ale přezkoumává pouze splnění předepsaných formálních náležitostí;

- řečené však neznamená, že soudu přísluší toliko ověřit, zda k návrhu byly připojeny požadované listiny; jak se podává z výslovného znění § 90 odst. 1 z. v. r., rejstříkový soud ověřuje, zda údaje, které mají být podle návrhu zapsány, z těchto listin vyplývají. Nestačí proto pouhé zjištění, že listiny byly připojeny, ale je nutné také zkoumat jejich obsah;

- v důsledku registračního principu však rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne. Dotčeným osobám, chtějí-li dosáhnout zápisu do obchodního rejstříku, pak zpravidla nezbývá než vyřešit sporné skutečnosti rozhodnutím soudu v příslušném občanskoprávním řízení, jež se následně může stát podkladem pro zápis do veřejného rejstříku. Nicméně ne vždy platí, že existence sporu mezi dotčenými osobami (např. mezi společníky společnosti, mezi společností a jejími společníky či členy jejích orgánů apod.) o tom, zda z připojených listin vyplývají skutečnosti, které mají být zapsány do obchodního rejstříku, bez dalšího vede k zamítnutí návrhu na zápis těchto skutečností;

- jde-li o skutečnost vyplývající z usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, je nutné vycházet zásadně z toho, že platnost rozhodnutí valné hromady kapitálové společnosti lze přezkoumávat (neurčuje-li zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (§ 191 a násl., § 428 a násl. z. o. k.); v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (§ 192 odst. 1, § 429 odst. 2 z. o. k.). Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je toto usnesení platné;

- rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení tudíž nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady kapitálové společnosti, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady (rozhodnutím jediného společníka/akcionáře v působnosti valné hromady) do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin;

- jinak řečeno, vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191, resp. § 428 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti;

- naopak, bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato (srovnej zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 o. z.), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.

14. Srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017, ze dne 18. února 2019, sp. zn. 27 Cdo 4439/2018, a v nich citovaná rozhodnutí.

15. V poměrech projednávané věci nelze rejstříkovému soudu v době vydání usnesení o změnách vytknout, vydal-li odvoláním napadené usnesení a výrokem I. podanému návrhu vyhověl. V této souvislosti je třeba připomenout, že rejstříkový soud ve smyslu § 90 z. v. r. pouze zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy. Rejstříkový soud, až na výjimky stanovené zákonem, podaný návrh věcně nezkoumá, ale přezkoumává pouze splnění předepsaných formálních náležitostí. Společnost k zápisu navržené změny doložila předepsaným způsobem; předložila listiny, dokládající údaje o zapisovaných skutečnostech a v době, kdy soud prvního stupně o podaném návrhu na zápis změn rozhodoval, nebylo důvodu pochybovat o pravosti předložených listin. Až v průběhu odvolacího řízení bylo zjištěno, že jediný společník společnosti [Anonymizováno] dne 5. února 2013 zemřel. A právě z potvrzení o jeho úmrtí lze usuzovat na to, že nastala fikce neexistence rozhodnutí dle § 245 o. z. Jinak řečeno, k návrhu připojené listiny nemohly být z výše uvedených důvodů listinami sloužícími jako podklad pro zápis navrhovaných změn do obchodního rejstříku.

16. Na základě výše uvedených skutečností nelze než uzavřít, že v poměrech projednávané věci bylo za dané situace přijetí rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady dne 15. března 2023 o odvolání dosavadního jednatele a jmenování jednatele nového (k návrhu předložené) přinejmenším zpochybněno. Jde o skutečnost předvídanou shora citovaným § 45 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 245 o. z., kdy právě i rejstříkovému soudu (potažmo soudu odvolacímu) přísluší (z úřední povinnosti) posoudit, zda nejde o některý z případů fikce neexistence takového rozhodnutí, tak jako tomu jer v daném případě.

17. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu (ve výroku I.) podle § 220 odst. 1, písm. b) o. s. ř. změnil a návrh za zápis změn zamítl.

18. Společnost je jediným účastníkem řízení, a proto z povahy věci nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů odvolacího řízení.