o zaplacení 48 120 000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. května 2023, č. j. 72 Cm 227/2021-95,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh, aby na místo žalobce vstoupil do řízení nabyvatel práva společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [Adresa žalobce B] (dále též „společnost Stebbins“ nebo „postupník“).

2. Žalobce se žalobou ze dne 29. června 2021 (doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1, kdy posléze Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. října 2021, č. j. Ncp 656/2021-34, určil, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy, a po právní moci usnesení věc postoupil k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze) domáhá na žalovaných zaplacení částky 48 120 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody.

3. Soud prvního stupně (mimo jiné) vyšel z toho, že:

- žalobce (jako postupitel) dne 29. června 2021 uzavřel se společností Stebbins (jako postupníkem) smlouvu o postoupení pohledávek z titulu náhrady škody uplatňované v daném řízení (dále jen „smlouva o postoupení pohledávek“);

- smlouva o postoupení pohledávek nabyla dle čl. 2. 2. účinnosti dne 29. června 2021, kdy bylo společnosti Stebbins doručeno oznámení žalobce o vítězi výběrového řízení;

- žaloba došla do datové schránky soudu dne 29. června 2021 v 15:38 hodin;

- žalobce navrhl, aby do řízení na jeho místo vstoupila společnost Stebbins (podání ze dne 28. února , soudu prvního stupně doručené dne 1. března 2023);

- společnost Stebbins vyslovila souhlas se svým vstupem do řízení;

- žalovaná 1) se k návrhu nevyjádřila. Žalovaní 2) a 3) nesouhlasili s připuštěním společnosti Stebbins do řízení, neboť nejsou naplněny podmínky pro vstup společnosti Stebbins do řízení, když skutečnost, s níž právní předpisy spojují přechod práva, nastala již před zahájením řízení. Rovněž se domnívají, že se jedná o zjevné zneužití práva a porušování práv a právem chráněných zájmů. Návrh žalobce je proto dle názoru žalovaných 2) a 3) v rozporu s § 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť je motivován snahou o vyhýbání se poplatkové povinnosti za současné eliminace rizika nutnosti nesení nákladů řízení v případě procesního neúspěchu. Společnost Stebbins se dle údajů vyplývajících ze sbírky listin obchodního rejstříku nenachází v dobré finanční situaci. Postoupení pohledávky nelze považovat za standardní zpeněžení pohledávky, jako majetkového aktiva subjektu v úpadku, neboť cílem není zpeněžení majetku dlužníka, ale pouze změna osoby vymáhající pohledávku.

4. Soud prvního stupně s odkazem na § 601 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dospěl k závěru, že smlouva o postoupení pohledávek nabyla účinnosti doručením oznámení žalobce společnosti Stebbins dne 29. června 2021 v 00:00 hod. (k tomu odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2022, č. j. 7 Cmo 202/2022-117). Jelikož skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, nenastala po zahájení řízení, nýbrž před zahájením řízení, nejsou naplněny zákonné podmínky pro vstup nového účastníka do řízení na straně žalobce vyplývající z § 107a o. s. ř., a proto návrh zamítl.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil.

6. Odvolatel má za to, že podmínky pro vstup společnosti Stebbins do řízení byly splněny. K tomu odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, a ze dne 3. října 2016, sp. zn. 21 Cdo 1041/2016. Zdůraznil, že účinnost postoupení pohledávek nastala dle čl. 2.2 smlouvy o postoupení pohledávek doručením oznámení o vítězi výběrového řízení společnosti Stebbins dne 29. června 2021. Odvolatel nejprve podal žalobu, čímž došlo k zahájení řízení, a teprve následně bylo doručeno oznámení o vítězi výběrového řízení společnosti Stebbins. K zahájení řízení tak došlo v okamžiku odeslání žaloby do datové schránky soudu prvního stupně, následně až pak došlo k nabytí účinnosti smlouvy. V odvolání citoval z komentářové literatury Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol.: Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021.

7. Odvolatel dále namítal, že na právní jednání, jakožto právní skutečnost závislou na vůli osob, nelze aplikovat úpravu § 601 odst. 1 o. z., která se týká právních událostí, tj. vzniku nebo zániku práva či povinnosti, ke kterým dojde uplynutím času. Bylo nezbytné přihlédnout ke znění § 601 odst. 2 o. z. Bez zániku nároku odvolatele ve vztahu k pohledávkám uplatňovaným v řízení by nebyl možný vznik nároku společnosti Stebbins. Proto se odvolatel domnívá, že účinnost smlouvy nastala až koncem dne 29. června 2021. Skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, tak nastala až po zahájení řízení.

8. Žalovaní se k podanému odvolání nevyjádřili.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 23. srpna 2023, č. j. 14 Cmo 142/2023-105, odvoláním napadené usnesení změnil tak, že na místo dosavadního žalobce do řízení vstupuje nabyvatelka práva – společnost Stebbins.

10. Odvolací soud uzavřel, že v poměrech projednávané věci byly předpoklady pro vyhovění návrhu podle § 107a o. s. ř. splněny. Neztotožnil se závěry uvedenými v odůvodnění rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2022, č. j. 7 Cmo 202/2022-117, z nichž soud prvního stupně vyšel, a uzavřel, že je třeba postupovat podle § 601 odst. 2 o. z., a tudíž k rozhodné skutečnosti došlo až po zahájení řízení.

11. Námitce žalované 2) a žalovaného 3), že žalobce pohledávky postoupil na někoho, kdo v případě neúspěchu nebude schopen platit náhradu nákladů řízení, v čemž žalovaní spatřovali zneužití procesních předpisů, odvolací soud nepřisvědčil, když z obsahu spisu se žádné skutečnosti naznačující možnost zneužití postoupení pohledávek za účelem zajištění případné nedobytnosti pohledávky na náhradu nákladů řízení nepodávají. Prostá obava k zamítnutí návrhu nepostačuje a závěr o možném zneužití návrhu podle § 107a odst. 1 o. s. ř. nemůže být jen hypotetický. Rovněž dovodil, že nelze učinit v poměrech projednávané věci závěr o tom, že insolvenční správce zneužil procesní předpisy, jestliže v insolvenčním řízení dlužnice v souladu s podstatou své funkce činí kroky ke zpeněžení majetku zapsaného do v soupisu majetkové podstaty dlužnice, následně postoupí pohledávky na třetí osobu a v souvislosti s tím učiní návrh na postup dle § 107a o. s. ř. Postup žalobce jako insolvenčního správce v insolvenčním řízení při zpeněžování majetkové podstaty je věc insolvenčního řízení a nemůže být přezkoumáván ve sporu o zaplacení peněžité částky. K námitce žalované 2) a žalovaného 3), že se společnost Stebbins jako nabyvatelka pohledávky chtěla vyhnout poplatkové povinnosti, odvolací soud dodal, že nejde o argument ve prospěch nevyhovění návrhu na vstup do řízení. Soudní poplatek je věcí poplatníka poplatku a státu, nikoli protistrany.

12. K dovolání žalované 2) a žalovaného 3) Nejvyšší soud usnesením ze dne 31. července 2024, č. j. 27 Cdo 239/2024-139 (dále též „zrušovací usnesení“), zrušil shora uvedené usnesení odvolacího soudu a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

13. Nejvyšší soud předně uzavřel, že dovolání není v dané věci přípustné pro řešení otázky, zda k postoupení pohledávek došlo před či po zahájení řízení. Odvolací soud však pro úplnost již na tomto místě dodává, že otázka týkající okamžiku účinnosti smlouvy o postoupení pohledávek – aplikace § 601 odst. 1 a odst. 2 o. z. byla dovolacím soudem vyřešena v řízení vedeném pod sp. zn. 27 Cdo 1120/2023, jehož účastníky jsou žalobce i všichni žalovaní. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 28. srpna 2024, sp. zn. 27 Cdo 1120/2023, uzavřel, že: „Ustanovení § 601 o. z. se zásadně uplatní na určení času nabytí (vzniku) či pozbytí (zániku) práva nebo povinnosti bez ohledu na to, na základě jaké právní skutečnosti tato práva nebo povinnosti vznikají či zanikají. Je-li zánik jednoho subjektivního práva předpokladem vzniku druhého (tedy nejde-li o pouhou časovou souslednost), je třeba při posuzování rozhodného okamžiku aplikovat pravidlo § 601 odst. 2 o. z. Účinností smlouvy o postoupení pohledávky pozbývá postupitel postoupenou pohledávku (přestává být jejím věřitelem) a nabývá ji (jejím věřitelem se stává) postupník; nabytí pohledávky postupníkem je tak „podmíněno“ pozbytím této pohledávky postupitelem ve smyslu ustanovení § 601 odst. 2 o. z.“ (jde o obsahově totožné smlouvy o postoupení pohledávek, byť se týkají odlišné výše postupované pohledávky). Závěry dovolacího soudu správnosti závěru odvolacího soudu k této otázce vyřešené v předchozím rozhodnutí odvolacího soudu přisvědčují; odvolací soud proto na výše uvedené závěry dovolacího soudu zcela odkazuje.

14. Pokud jde o řešení otázky tvrzeného zneužití procesní úpravy (na základě přípustného dovolání), odvolacímu soudu vytkl, že se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu přijaté k § 107a o. s. ř. (kterou cituje, jakož i závěry z ní vyplývající). Nejvyšší soud uzavřel, že odvolací soud otázkou, zda lze považovat návrh žalobce na procesní nástupnictví za účelové zneužití procesní úpravy ve smyslu § 2 o. s. ř., zabýval nedostatečně. Odvolací soud pominul podstatná kritéria vymezená výše uvedenou judikaturou k nastolené otázce, jež je třeba při posuzování návrhu podle § 107a o. s. ř. zohlednit. Zejména nepřihlédl k časové souvislosti mezi datem uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, podáním žaloby a návrhu na procesní nástupnictví; nijak nereagoval na námitku žalovaného 3) uvedenou ve vyjádření k návrhu na procesní nástupnictví (č. l. 96) o bezúplatnosti postoupení, čímž žalovaný 3) patrně mířil na nezřetelný důvod postoupení pohledávek a na zřejmý nedostatek typického ekonomického motivu postoupení (samostatné ujednání o ceně za postoupení nebylo společně se smlouvou o postoupení pohledávek soudu předloženo); a zcela bez posouzení odvolacím soudem pak zůstaly i okolnosti týkající se majetkových poměrů společnosti jako postupníka, ačkoliv byly dovolateli rovněž namítány. Právní posouzení věci odvolacím soudem za dané situace (nezabýval-li se všemi relevantními skutečnostmi, jež vyplývají z obsahu spisu) je proto neúplné, a tudíž nesprávné.

15. Odvolací soud proto znovu přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, a to pouze v rozsahu řešení otázky tvrzeného zneužití procesní úpravy, a dospěl k shodnému závěru, že odvolání je důvodné.

16. Podle § 107a odst. 1 o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107.

17. Podle § 107a odst. 2 o. s. ř. soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.

18. Podle § 2 o. s. ř. v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno.

19. Odvolací soud pro přehlednost rekapituluje:

- Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. ledna 2019, č. j. MSPH 77 INS 19181/2018-A-19, zjistil úpadek dlužnice [Jméno žalobce B]. IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále též „dlužnice“). Usnesením ze dne 4. dubna 2019, č. j. MSPH 77 INS 19181/2018-B-23, prohlásil na majetek dlužnice konkurs. Usnesením ze dne 3. června 2021, č. j. MSPH 77 INS 19181/2018-B-57, insolvenční soud udělil souhlas s prodejem předmětných pohledávek mimo dražbu;

- žaloba, jíž se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši 48 120 000 Kč z titulu náhrady škody dle § 71 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/), byla podána dne 29. června 2021; do datové schránky soudu prvního stupně byla doručena v 15:38:57 hod.;

- dne 1. března 2023 žalobce podal návrh na vstup nabyvatele práva do řízení na straně žalobce podle § 107a o. s. ř., neboť dne 29. června 2021 došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek k postoupení pohledávek, které jsou předmětem daného řízení, z žalobce jakožto postupitele na společnost Stebbins jakožto postupníka. Žalobce k návrhu připojil smlouvu o postoupení pohledávek a oznámení o vítězi výběrového řízení ze dne 29. června 2021, jehož součástí je potvrzení o doručení oznámení společnosti Stebbins ze dne 29. června 2021;

- společnost Stebbins jakožto nabyvatelka pohledávek se svým vstupem do řízení souhlasila. Pohledávky byly postoupeny v rozsahu, ve kterém insolvenční soud usnesením ze dne 3. června 2021, č. j. MSPH 77 INS 19181/2018-B-57, udělil souhlas se zpeněžením majetkové podstaty prodejem mimo dražbu;

- předmětem smlouvy o postoupení pohledávek jsou tam specifikované pohledávky 1, 2 a 3 z titulu náhrady škody vzniklé dlužnici u každé z pohledávek až do výše 28 120 000 Kč u každého . Článek 1.3 odkazuje na stranami uzavřenou Rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 29. června 2021 (dále jen „rámcová smlouva“), která se mj. uplatní na práva a povinnosti stran, včetně ujednání úplaty za postoupení pohledávek a způsobu její úhrady;

- dle článku 3.3 rámcové smlouvy došlo k postoupení pohledávek úplatně za částku ve výši úplaty a případného doplatku, specifikované v článcích 3.4 a 3.5 rámcové smlouvy. Část úplaty ve výši 40 000 Kč byla uhrazena postupiteli – dlužnici na účet majetkové podstaty před podpisem smlouvy, část úplaty ve výši 0,025-0,5 % ze žalované částky bude uhrazena ze strany postupníka, tj. společnosti Stebbins na účet majetkové podstaty postupitele do 3 dnů od doručení oznámení postupníkovi dle článku 3.2.1 rámcové smlouvy, přičemž finální výše této části úplaty bude stanovena jednostranně postupníkem v uvedeném rozmezí na základě výsledku analýzy dostupné dokumentace k pohledávkám zpřístupněné v rámci výběrového řízení. V případě, že postupník neurčí výši této části úplaty, dohodly se strany, že je sjednána ve výši 0,025 % ze žalované částky. Článek 3.5 obsahuje závazek k úhradě případného doplatku za tam specifikovaných podmínek a stanoveného vzorce pro jeho výpočet.

20. Z elektronické databáze obchodního rejstříku (přístupného na www.justice.cz) a z listin založených ve sbírce listin společnosti Stebbins odvolací soud zjistil, že uvedená společnost vznikla dne 24. června 2015, její základní kapitál činí 2 000 000 Kč, emitovala 20 ks akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč, jejím jediným akcionářem je [jméno FO]; předmětem činnosti je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Z účetních závěrek založených ve sbírce listin za roky 2015 až 2023 odvolací soud zjistil, že společnost vykazovala převážně záporný výsledek hospodaření.

21. Vycházeje z výše uvedených skutečností pak odvolací soud setrvává na tom, že v poměrech projednávané věci byly splněny předpoklady pro vyhovění návrhu dle § 107a odst. 2 o. s. ř., námitky odvolatelů z níže uvedených důvodů nepovažuje za opodstatněné.

22. Formální soudní přezkum je omezen na to, zda nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují přechod nebo převod práv a povinností, zda označená právní skutečnost je v konkrétním případě způsobilá mít za následek přechod nebo převod práv a povinností, o které v řízení jde, a že nastala (došlo k ní) po zahájení řízení. Soud naopak neřeší otázky, zda existuje právo, jež mělo být převedeno, respektive zda náleží původnímu věřiteli (žalobci) a skutečně podle platné postupní smlouvy přešlo na nového věřitele; tyto otázky řeší až při meritorním rozhodnutí, neboť v opačném případě, tedy při zkoumání těchto otázek ve fázi rozhodování podle § 107a o. s. ř. by došlo k předjímání výsledku ve věci samé. Platností smlouvy o postoupení pohledávky při zkoumání procesního nástupnictví se soud nezabývá, neboť se jedná o posouzení věci samé, k němuž se soud může vyslovit jen v rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2003, sp. zn. 21 Cdo 306/2003, publikované pod č. 31/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ve výjimečných případech může soud založit důvod k zamítnutí žalobcova návrhu podle § 107a o. s. ř. (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení § 2 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. října 2019, sp. zn. 32 Cdo 2851/2019).

23. Námitka odvolatelů, že k postoupení pohledávky došlo bezúplatně, neobstojí. Z předložených listin se jednoznačně podává, že smlouva o postoupení pohledávky úplatná byla, což bylo doloženo již v řízení před soudem prvního stupně (listiny byly předloženy spolu s návrhem na postup dle § 107a o. s. ř. – č. l. 85). Nezřetelný důvod postoupení pohledávek a zřejmý dostatek ekonomického motivu postoupení tak není dán.

24. Odvolací soud rovněž setrvává na tom, že nelze učinit závěr, že insolvenční správce zneužil procesní předpisy, pakliže v insolvenčním řízení insolvenční správce v souladu s podstatou své funkce činí (učinil) kroky ke zpeněžení majetku zapsaného v soupisu majetkové podstaty dlužnice (no ta bene s výslovným souhlasem insolvenčního soudu, jak bylo výše uvedeno), následně postoupí pohledávky třetímu subjektu a v souvislosti s tím učiní návrh na postup podle § 107a o. s. ř. Postup insolvenčního správce v insolvenčním řízení při zpeněžování majetkové podstaty nemůže být předmětem přezkumu ve sporu o zaplacení peněžitého plnění, a to ani za situace, kdy je insolvenční správce v řízení v postavení žalobce; postup insolvenčního správce v insolvenčním řízení je věcí samotného insolvenčního řízení.

25. K námitce žalovaných 2) a 3), že žalobce pohledávky postoupil na někoho, kdo v případě neúspěchu nebude schopen platit náklady řízení (v tom spatřují zneužití procesních předpisů žalobcem jakožto insolvenčním správcem při podání návrhu podle § 107a o. s. ř.), odvolací soud opakuje, že prostá obava, že případná pohledávka na náhradu nákladů řízení se v budoucnu stane nedobytnou, nepostačuje k zamítnutí návrhu podle § 107a odst. 1 o. s. ř. Závěr o možném zneužití návrhu podle § 107a odst. 1 o. s. ř. za účelem, aby se strana žalující vyhnula případně uložené povinnosti k náhradě nákladů řízení, nemůže být jen hypotetický (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 46/2012).

26. Z obsahu spisu ani listin založených ve sbírce listin týkajících se společnosti [Anonymizováno] se žádné konkrétní skutečnosti naznačující možnost zneužití postoupení pohledávek za účelem zajištění případné nedobytnosti pohledávky na náhradu nákladů řízení, tj. zjevné zneužití institutu procesního nástupnictví, nepodávají. Postupník je aktivním ekonomickým subjektem, přičemž skutečnost, že společnost [Anonymizováno] vykazuje negativní hospodářský výsledek sama o sobě (bez dalšího) nesvědčí ve prospěch závěru, že se jedná o společnost nemajetnou, která není (nebude) schopna dostát případným finančním závazkům. V poměrech projednávané věci tak nelze mít důvodné pochybnosti o ekonomické činnosti, majetku a hospodaření společnosti Stebbins. Nadto žalovaní žádná bližší konkrétní tvrzení o negativní majetkové situaci společnosti [Anonymizováno] (ani žádné listiny), prokazující tvrzenou její negativní majetkovou situaci a neschopnost dostát finančním závazkům, nedoložili. Nelze tudíž bez dalšího v poměrech projednávané věci uzavřít, že nový žalobce (postupník) by nebyl schopen splnit svou případnou povinnost k náhradě nákladů řízení ve prospěch žalovaných.

27. Ani námitka, že společnost Stebbins jakožto nabyvatelka pohledávky se chtěla tímto postupem vyhnout poplatkové povinnosti neobstojí. Nejde totiž bez dalšího o argument směřující k nevyhovění návrhu na vstup nabyvatele práv do řízení. Soudní poplatek je věcí poplatníka tohoto poplatku a státu; k tomu dlužno dodat, že soudní poplatek lze vyměřit i dodatečně. Sama skutečnost, že původní žalobce byl osvobozen ze zákona od placení soudního poplatku se na jeho nástupce bez dalšího nevztahuje.

28. Pokud jde o časovou souvislost mezi datem uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, podáním žaloby a návrhu na procesní nástupnictví dle § 107a o. s. ř., má odvolací soud v poměrech projednávané věci za to, že byť od podání žaloby a uzavření smlouvy o postoupení pohledávky (29. červen 2021) do doby podání návrhu na postup dle § 107a o. s. ř. (1. březen 2023) uplynulo 20 měsíců, nelze uzavřít, že tato skutečnost nasvědčuje zneužití úpravy procesního nástupnictví při singulární sukcesi. Od doby podání žaloby do doby podání návrhu podle § 107a o. s. ř., jak se podává z obsahu předloženého spisu, nedošlo k žádným podstatným úkonům jak ze strany účastníků, tak ze strany soudu – (i) žaloba byla původně podána u Obvodního soudu pro Prahu 1; (ii) věc byla předložena Vrchnímu soudu v Praze jako soudu nadřízenému k posouzení otázky věcné příslušnosti, usnesením ze dne 11. října 2021, č. j. Ncp 656/2021-34, bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou příslušné krajské soudy s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze; (iii) na základě výzvy soudu prvního stupně se žalovaní vyjádřili k podané žalobě - žalovaný 1) podáním ze dne 31. ledna 2022, žalovaný 2) podáním ze dne 3. února 2022 a žalovaný 3) podáním ze dne 10. února 2022, s nímž spojil zároveň návrh na přerušení předmětného řízení (o tomto návrhu nebylo dosud soudem prvního stupně rozhodnuto); (iv) soud prvního stupně vyžadoval listinné podklady a na 3. března 2023 bylo nařízeno ústní jednání; (v) podáním ze dne 28.. února 2023, soudu došlým 1. března 2023, byl podán návrh dle § 107a o. s. ř., z uvedeného důvodu bylo nařízené jednání zrušeno; (vi) žalovaní 2) a 3) k uvedenému návrhu zaujali negativní stanovisko; (vii) soud prvního stupně vydal odvoláním napadené usnesení. Dle odvolacího soudu jednání a postup žalobce v poměrech projednávané věci nelze považovat za zneužití procesní úpravy nástupnictví při singulární sukcesi podle § 107a o. s. ř., uvedené skutečnosti nenasvědčují tomu, že by cílem návrhu žalobce na vydání rozhodnutí dle § 107a o. s. ř. bylo např. prodlužování sporu, maření řádného postupu v řízení apod.

29. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené skutečnosti opětovně shledal, že v poměrech projednávané věci byly předpoklady pro vyhovění návrhu podle § 107a odst. 2 o. s. ř. splněny, když za shora popsané situace nelze dovodit, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle § 107a o. s. ř. je zneužití procesní úpravy. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že návrhu, aby na místo žalobce vstoupila do řízení nabyvatelka práva společnost Stebbins, vyhověl.