o zaplacení 48 120 000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. května 2023, č. j. 72 Cm 227/2021-95,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh, aby na místo žalobce vstoupil do řízení nabyvatel práva společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [Adresa žalobce B] (dále jen „společnost Stebbins“).

2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že dne 1. března 2023 podal žalobce návrh na změnu účastníka řízení na straně žalobce, neboť pohledávku, jež je předmětem daného řízení, postoupil na společnost [Anonymizováno]. Společnost [Anonymizováno] vyslovila se svým vstupem do řízení souhlas. Žalovaná 1) se k návrhu nevyjádřila. Žalovaní 2) a 3) nesouhlasili s připuštěním společnosti [Anonymizováno] do řízení, neboť nejsou naplněny podmínky pro vstupu společnosti [Anonymizováno] do řízení, když skutečnost, s níž právní předpisy spojují přechod práva, nastala již před zahájením řízení. Rovněž se domnívají, že se jedná o zjevné zneužití práva a porušování práv a právem chráněných zájmů. Návrh žalobce je proto dle názoru žalovaných 2) a 3) v rozporu s § 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť je motivován snahou o vyhýbání se poplatkové povinnosti za současné eliminace rizika nutnosti nesení nákladů řízení v případě procesního neúspěchu. Společnost [Anonymizováno] se dle údajů vyplývajících ze sbírky listin obchodního rejstříku nenachází v dobré finanční situaci. Postoupení pohledávky nelze považovat za standardní zpeněžení pohledávky, jako majetkového aktiva subjektu v úpadku, neboť cílem není zpeněžení majetku dlužníka, ale pouze změna osoby vymáhající pohledávku.

3. V čl. 2. 2. smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. června 2021 (dále jen „smlouva o ostoupení pohledávek“) si žalobce a společnost Stebbins dohodli, že smlouva nabývá účinnosti doručením písemného oznámení žalobce společnosti Stebbins o tom, že se stala vítězem výběrového řízení. Oznámení ze dne 29. června 2021 převzala společnost [Anonymizováno] od žalobce dne 29. června 2021. Žaloba byla podána k soudu dne 29. června 2021 v 15:38 hod.

4. Soud prvního stupně s odkazem na § 601 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dospěl k závěru, že smlouva o postoupení pohledávek nabyla účinnosti dne 29. června 2021 v 00:00 hod. K tomu odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2022, č. j. 7 Cmo 202/2022-117. Jelikož skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, nenastala po zahájení řízení, nýbrž před zahájením řízení, nejsou naplněny zákonné podmínky pro vstup nového účastníka do řízení na straně žalobce vyplývající z § 107a o. s. ř., a proto návrh zamítl.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil.

6. Odvolatel má za to, uvedl, že podmínky pro vstup společnosti [Anonymizováno] do řízení byly splněny. K tomu odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, a ze dne 3. října 2016, sp. zn. 21 Cdo 1041/2016. Zdůraznil, že účinnost postoupení pohledávek nastala dle čl. 2.2 smlouvy o postoupení pohledávek doručením oznámení o vítězi výběrového řízení společnosti [Anonymizováno] dne 29. června 2021. Odvolatel nejprve podal žalobu, čímž došlo k zahájení řízení, a teprve následně bylo doručeno oznámení o vítězi výběrového řízení společnosti [Anonymizováno]. K zahájení řízení tak došlo v okamžiku odeslání žaloby do datové schránky soudu prvního stupně, následně až pak došlo k nabytí účinnosti smlouvy. V odvolání citoval z komentářové literatury Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol.: Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021.

7. Odvolatel dále namítal, že na právní jednání, jakožto právní skutečnost závislou na vůli osob, nelze aplikovat úpravu § 601 odst. 1 o. z., která se týká právních událostí, tj. vzniku nebo zániku práva či povinnosti, ke kterým dojde uplynutím času. Bylo nezbytné přihlédnout ke znění § 601 odst. 2 o. z. Bez zániku nároku odvolatele ve vztahu k pohledávkám uplatňovaným v řízení by nebyl možný vznik nároku společnosti [Anonymizováno]. Proto se odvolatel domnívá, že účinnost smlouvy nastala až koncem dne 29. června 2021. Skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, tak nastala až po zahájení řízení.

8. Žalovaní se k podanému odvolání nevyjádřili.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

10. Podle § 107a odst. 1 o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107.

11. Podle § 107a odst. 2 o. s. ř. soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.

12. Podle § 601 odst. 1 o. z., nabývá-li se právo nebo vzniká-li povinnost v určitý den, nabude se nebo vznikne počátkem toho dne; zaniká-li právo nebo povinnost v určitý den, zanikne koncem tohoto dne. To neplatí, vylučuje-li to povaha právního případu.

13. Podle § 601 odst. 2 o. z., podmiňuje-li zánik určitého práva vznik jiného práva ve vzájemné souvislosti, nastává oboje v týž okamžik. Není-li ujednáno nebo stanoveno něco jiného, nastane takový právní účinek koncem dne.

14. Z elektronické databáze insolvenčního rejstříku odvolací soud zjistil, že Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 9. ledna 2019, č. j. MSPH 77 INS 19181/2018-A-19, zjistil úpadek dlužnice [Jméno žalobce B]. IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „dlužnice“). Usnesením ze dne 4. dubna 2019, č. j. MSPH 77 INS 19181/2018-B-23, prohlásil na majetek dlužnice konkurs. Usnesením ze dne 3. června 2021, č. j. MSPH 77 INS 19181/2018-B-57, insolvenční soud udělil souhlas s prodejem předmětných pohledávek mimo dražbu.

15. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žaloba, jíž se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši 48 120 000 Kč, byla podána dne 29. června 2021; do datové schránky soudu prvního stupně byla doručena v 15:38:57 hod. Dne 1. března 2023 žalobce podal návrh na vstup nabyvatele práva do řízení na straně žalobce podle § 107a o. s. ř., neboť dne 29. června 2021 došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek k postoupení pohledávek, které jsou předmětem daného řízení, z žalobce jakožto postupitele na společnost [Anonymizováno] jakožto postupníka. Účinnost smlouvy o postoupení pohledávek nastala podle čl. 2.2 smlouvy o postoupení pohledávek doručením oznámení o vítězi výběrového řízení dne 29. června 2021. Žalobce k návrhu připojil smlouvu o postoupení pohledávek a oznámení o vítězi výběrového řízení ze dne 29. června 2021, jehož součástí je potvrzení o doručení oznámení společnosti Stebbins ze dne 29. června 2021. Společnost [Anonymizováno] jakožto nabyvatelka pohledávek se svým vstupem do řízení souhlasila. Pohledávky byly postoupeny v rozsahu, ve kterém insolvenční soud usnesením ze dne 3. června 2021, č. j. MSPH 77 INS 19181/2018-B-57, udělil souhlas se zpeněžením majetkové podstaty prodejem mimo dražbu.

16. Odvolací soud se neztotožňuje se závěry, které byly učiněny Vrchním soudem v Praze v usnesení ze dne 25. listopadu 2022, č. j. 7 Cmo 202/2022-117, z nichž soud prvního stupně při svém rozhodování o podaném návrhu vyšel, když v dané věci aplikoval § 601 odst. 1 o. z. Odvolací soud má na rozdíl od soudu prvního stupně za to, že bylo třeba postupovat podle odst. 2 citovaného ustanovení. Z § 601 odst. 2 o. z. vyplývá, že pokud je zánik práva předpokladem vzniku jiného práva, dochází ke vzniku a zániku práva ve stejný okamžik a zásadně koncem dne. K rozhodné skutečnosti v poměrech projednávané věci tudíž došlo až po zahájení řízení. Ke shodnému závěru dospěl rovněž senát 19 Cmo Vrchního soudu v Praze v obdobné věci, k němuž se senát 14 Cmo rozhodující v předmětném odvolacím řízení přiklání. V usnesení ze dne 28. června 2023, č. j. 19 Cmo 58/2022-135, odvolací soud konstatoval, že „se neztotožňuje s vývody a závěry, jak byly odvolacím soudem učiněny v odůvodnění rozhodnutí č. j. 7 Cmo 202/2022-117 ze dne 25. listopadu 2022 v souvislosti s aplikací ustanovení § 601 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Kdyby např. bylo oznámení vítězi výběrového řízení doručeno dopoledne nebo kdykoli během dne, aplikací ustanovení § 601 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. by bylo nutno dospět k závěru, že společnost by byla vlastníkem pohledávky ještě dříve, než jí bylo oznámení doručeno, tedy dříve, než se stala smlouva o postoupení pohledávek účinnou. Dokud společnosti oznámení nebylo doručeno, nebylo jisté, že jí vůbec doručeno bude. Tedy se např. vůbec nemusela stát majitelem pohledávky. Věcně a logicky nepřichází v úvahu, že by společnost [Anonymizováno] mohla být majitelem pohledávky 29. 6. 2021 v 00 hodin.“ Za použití § 601 odst. 2 o. z. lze tudíž uzavřít, že právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení ve smyslu § 107a o. s. ř. (zde k postoupení pohledávky), o něž v řízení jde, v poměrech projednávané věci nastala po zahájení nadepsaného řízení. Tato rozhodná právní skutečnost byla řádně doložena a nabyvatel práva se svým vstupem do řízení na místo žalobce souhlasil.

17. K námitce žalovaných 2) a 3), že žalobce pohledávky postoupil na někoho, kdo v případě neúspěchu nebude schopen platit náklady řízení (v tom spatřují zneužití procesních předpisů žalobcem jakožto insolvenčním správcem při podání návrhu podle § 107a o. s. ř.), odvolací soud konstatuje, že z obsahu spisu se žádné skutečnosti naznačující možnost zneužití postoupení pohledávek za účelem zajištění případné nedobytnosti pohledávky na náhradu nákladů řízení, tj. zjevné zneužití institutu procesního nástupnictví, nepodávají. Prostá obava, že případná pohledávka na náhradu nákladů řízení se v budoucnu stane nedobytnou, nepostačuje k zamítnutí návrhu podle § 107a odst. 1 o. s. ř. Závěr o možném zneužití návrhu podle § 107a odst. 1 o. s. ř. za účelem, aby se strana žalující vyhnula případně uložené povinnosti k náhradě nákladů řízení, nemůže být jen hypotetický (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 46/2012).

18. Jakkoli tedy nelze obecně vyloučit, že soud může ve výjimečných případech shledat důvod k zamítnutí žalobcova návrhu podle § 107a o. s. ř. (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení § 2 o. s. ř., takový postup však přichází v úvahu pouze v případech zcela zjevného zneužití institutu procesního nástupnictví (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. října 2014, sp. zn. 29 Cdo 3887/2013). Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi dovodil, že zneužití úpravy procesního nástupnictví při singulární sukcesi podle § 107a o. s. ř. může podle okolností nasvědčovat například předchozí postup dané strany v průběhu řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. května 2012, sp. zn. 32 Cdo 981/2012), délka a složitost soudního sporu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2014 sp. zn. 22 Cdo 3607/2013) nebo postoupení pohledávky na uměle vytvořený subjekt (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. červan 2013, sp. zn. 25 Cdo 993/2013).

19. V poměrech projednávané věci nelze učinit závěr, že insolvenční správce zneužil procesní předpisy, jestliže v insolvenčním řízení dlužnice v souladu s podstatou své funkce činí kroky ke zpeněžení majetku zapsaného v soupisu majetkové podstaty dlužnice, následně postoupí pohledávky na třetí subjekt a v souvislosti s tím pak učiní návrh soudu na postup podle § 107a o. s. ř. Postup insolvenčního správce v insolvenčním řízení při zpeněžování majetkové podstaty je věc insolvenčního řízení a nemůže být přezkoumávána ve sporu o zaplacení peněžité sumy, ani za situace, že insolvenční správce je žalobcem ve sporu (srov. též usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2023, č. j. 19 Cmo 58/2022-135). K námitce žalovaných 2) a 3), že se společnost Stebbins jakožto nabyvatelka pohledávky chtěla vyhnout poplatkové povinnosti, nutno dodat, že nejde o argument v prospěch nevyhovění návrhu na vstup do řízení. Soudní poplatek je věcí poplatníka poplatku a státu, nikoli protistrany. V poměrech projednávané věci je námitka aplikace § 2 o. s. ř. tudíž nedůvodná.

20. S ohledem na výše uvedené odvolací soud uzavírá, že v poměrech projednávané věci byly předpoklady pro vyhovění návrhu podle § 107a odst. 2 o. s. ř. splněny. A proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že návrhu, aby na místo žalobce vstoupila do řízení nabyvatelka práva společnost [Anonymizováno], vyhověl.