o jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích, k odvolání společnosti PB - C E N T R U M spol. s. r. o. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. prosince 2021, č. j. 72 Nc 3305/2021-168,

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že „soud jmenuje podle § 89 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, znalce pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami vypracované společností [právnická osoba]., IČO: [IČO Zástupce C], [adresa], [adresa], jakožto osobou ovládanou za období roku 2019 a 2020, znalecký ústav společnost [právnická osoba], IČO: [IČO Zástupce D], sídlem [adresa], aby předložil znalecký posudek ve lhůtě 2 měsíců“ (výrok I.), „společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO Zástupce C], [adresa], [adresa], se podle § 86 odst. 3 zákona o obchodních korporacích ukládá poskytnout znalci veškerou potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, zejména mu bez zbytečného odkladu na své náklady poskytnout všechny potřebné podklady a informace ve formě požadované znalcem při zpracování zprávy o propojených osobách za rok 2019 a 2020” (výrok II.) a o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok III.).

2. Soud v prvního stupně v odůvodnění tohoto usnesení obsáhle rekapituloval průběh řízení, zopakoval závěry usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. srpna 2021, č. j. 14 Cmo 178/2021-93, kterým bylo usnesení soudu prvního stupně ze dne 22. dubna 2021, č. j. 72 Nc 3305/2021-47 (jímž bylo ve věci samé rozhodnuto), zrušeno, a dále detailně popsal obsah podání účastníků, citoval aplikované právní předpisy, a aniž by uvedl jediné skutkové zjištění založené na hodnocení určitého důkazu (vyjma zjištění ohledně dne doručení zpráv o vztazích navrhovatelce), shledal, že navrhovatelka je jako správkyně pozůstalosti kvalifikovaného společníka společnosti [Jméno Zástupce C]. (dále též jen „společnost”) osobou oprávněnou k podání návrhu. Dále dovodil, že návrh byl podán včas a že účastníci shodně potvrzují, že zprávu o vztazích za rok 2019 obdržela navrhovatelka dne 1. října 2020 a zprávu za rok 2020 dne 12. července 2021, jak plyne z doložených doručenek. S odkazem na konkrétně popsaná tvrzení navrhovatelky dospěl k závěru, že navrhovatelka dostatečně vylíčila, jaké skutečnosti odůvodňují její pochybnosti o správnosti a úplnosti zpráv o vztazích. Namítané nedostatky jsou dostatečně závažné, neboť skutečnosti, o nichž je mezi navrhovatelkou a společností spor, představují dle doložených dokladů nemalou majetkovou hodnotu v řádu milionů korun. Závažný zájem navrhovatelky je tak nejen podložený, ale též legitimní, neboť účelem jmenování znalce je odborné přezkoumání zpráv o vztazích, o jejichž správnosti nebo úplnosti jsou důvodné pochyby.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala odvolání společnost; navrhuje, aby bylo usnesení zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Odvolatelka namítá, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, uzavřel-li, že navrhovatelka doložila vážné důvody pro přezkoumání zprávy o vztazích vypracované společností pro roky 2019 a 2020. Ve svých podáních navrhovatelka uvádí buď nepodložené spekulace, nebo zprávám o vztazích vytýká absenci informací, které však nejsou povinnou náležitostí zprávy o vztazích, např. že společnost [Anonymizováno] je společností ovládanou stejnými osobami jako odvolatelka. Tyto námitky pak odvolatelka podrobně odůvodňuje. Dále odvolatelka nesouhlasí s tím, aby byla znalcem jmenována společnost [Jméno Zástupce D]., neboť má za to, že mezi navrhovatelkou a touto společností existují vazby, a navíc má pochybnosti o odborné způsobilosti této společnosti. Soud prvního stupně se takto vznesenou námitkou vůbec nezabýval.

5. Navrhovatelka navrhuje potvrzení usnesení soudu prvního stupně.

6. Uvádí, že předložila dostatečné množství listin a důkazů, ze kterých je zřejmé, z jakých důvodů se oprávněně domnívá, že zprávy o vztazích nejsou předkládány v úplném rozsahu a že údaje v nich nejsou pravdivé. V obsáhlém vyjádření vysvětluje, že společnost není trvale schopna předložit zákonem vyžadovanou povinnou řádnou inventarizaci, že společnost [Anonymizováno] nabyla pohledávky od společnosti [právnická osoba]. a argumentuje důvody pro závěr o propojenosti s manželi [Anonymizováno]. Vyjadřuje se ke mzdám jednatelů (a zároveň společníků) a jejích rodinných příslušníků, provizím ve prospěch propojené společnosti [Anonymizováno]. a k otázce podílu na zisku.

7. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)], a odvolání shledal důvodným. Řízení v dané věci je řízením o jmenování znalce ve smyslu § 85 písm. c) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

8. Podle § 85 odst. 1 zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ve znění účinném do 31. prosince 2020 /dále jen „z. o. k.“/, každý společník osobní společnosti, která je ovládanou osobou, nebo společník nebo společníci podle § 187, 365 nebo § 639 odst. 3 ovládané osoby mohou z vážných důvodů navrhnout soudu, aby pro účely přezkumu zprávy o vztazích jmenoval znalce.

9. Podle § 82 odst. 1 z. o. k. statutární orgán ovládané osoby vypracuje do 3 měsíců od skončení účetního období písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dale jen „zpráva o vztazích“) za uplynulé účetní období.

10. Podle § 82 odst. 2 z. o. k. ve zprávě o vztazích se uvedou a) struktura vztahů mezi osobami podle odstavce 1, b) úloha ovládané osoby v něm, c) způsob a prostředky ovládání, d) přehled jednání učiněných v posledním účetním období, která byla učiněna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle poslední účetní závěrky, e) přehled vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající nebo mezi osobami ovládanými a f) posouzení toho, zda vznikla ovládané osobě újma, a posouzení jejího vyrovnání podle § 71 a 72.

11. Použití § 82 a § 85 z. o. k. je v poměrech dané věci opodstatněno čl. II odst. 8 zákona č. 33/2020 Sb., kterým byl zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), s účinností ke dni 1. ledna 2021 novelizován, protože zpráva o vztazích za účetní období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zpracovává podle zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Rozhodovací soudní praxe je ustálena v posouzení, že i přes nepřesné vyjádření ustanovení § 85 z. o. k. je nutné aktivní legitimaci společníka vázat nikoliv na jeho subjektivní přesvědčení či pocit, že zpráva o vztazích není vypracována řádně, ale na objektivní (navrhujícím společníkem v návrhu tvrzené a dokládané) nedostatky (vady) zprávy o vztazích, jež zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném vypracování. Opačný závěr by odporoval principu proporcionality, neboť pro přezkoumání zprávy o vztazích znalcem, s nímž jsou spojeny nemalé náklady, nemůže postačovat pouhé ničím nepodložené přesvědčení společníka, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně. Z téhož principu se podává, že tyto nedostatky musí být dostatečně závažné (a způsobilé zasáhnout do práv společníků) [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. 27 Cdo 192/2018, odst. 28, nebo ze dne 31. srpna 2021, sp. zn. 27 Cdo 451/2020, odst. 53, jež jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, na www.nsoud.cz. Tyto závěry se prosadí i v poměrech společností s ručením omezeným).

13. Tento požadavek znamená, že soud je povinen zkoumat, zda je návrh vystavěn na objektivních (tj. navrhovatelkou tvrzených a dokládaných) nedostatcích (tj. vadách zprávy o vztazích), či pouze na jejím subjektivním přesvědčení či pocitu, že zpráva o vztazích není vypracována řádně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2021, sp. zn. 27 Cdo 451/2020, odst. 54, mutatis mutandis).

14. Na toto zkoumání soud prvního stupně zcela rezignoval, neboť své rozhodnutí založil jen na akceptaci tvrzení navrhovatelky (která přebral), aniž by posuzoval, zda a jakým způsobem jsou tato tvrzení významná pro konkrétní obsah zpráv o vztazích za účetní období 2019 a 2020 (tak, jak jsou založeny ve spise a jak byly společností vypracovány) z hlediska požadavku zákona na obsah těchto zpráv (§ 82 odst. 2 z. o. k.), a aniž by posuzoval, zda jsou tato tvrzení objektivně doložena (listinnými důkazy). Neboli, přezkoumávané usnesení soud prvního stupně odůvodnil způsobem, který v podstatě vyjadřuje jen subjektivní přesvědčení navrhovatelky, aniž by bylo jakkoliv objektivně podloženo. Nezabýval se pak ani skutečnostmi, jimiž lze odůvodnit, jaká konkrétní osoba (či osoby) jsou ovládající osobou (či osobami) společnosti, což je předpokladem pro zjištění, že společnost byla povinna zprávy o vztazích za účetní období roku 2019 a roku 2020 vypracovat (§ 82 odst. 1 z. o. k.). Kdo je ovládající osobou je vymezeno v § 74 an. z. o. k. Tyto vady zakládají zjevnou nepřezkoumatelnost usnesení soudu prvního stupně [§ 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř.].

15. Je-li rozhodnutí soudu prvního stupně nepřezkoumatelné, protože soud nerespektoval zásady uvedené v § 157 odst. 2 (ve spojení s § 167 o. s. ř.) a § 132 o. s. ř., tedy jestliže z jeho odůvodnění nevyplývá, které skutečnosti má soud za zjištěné a které nikoli, o které důkazy opírá svá skutková zjištění, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů, potom takové rozhodnutí musí odvolací soud zrušit podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení, jinak by řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2017, sp. zn. 21 Cdo 1472/2017, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2000, sp. zn. 20 Cdo 1045/99). U přezkoumávaného usnesení soud prvního stupně, jak shora uvedeno, nehodnotil (s výjimkou doručenek ke zprávám o vztazích) důkazy vůbec.

16. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

17. V dalším řízení se soud prvního stupně zaměří na posouzení tvrzení navrhovatelky o nedostatcích zpráv o vztazích ve vztahu k jejich konkrétnímu obsahu za účelem zjištění, zda tvrzené a dokládané nedostatky (vady) těchto zpráv zakládají důvodné pochybnosti o jejich řádném vypracování a zda jde o nedostatky dostatečně závažné, což je předpokladem její aktivní věcné legitimace (§ 85 odst. 1 z. o. k.). V této souvislosti přihlédne i k tvrzením uplatněným odvolatelkou v rámci odvolání a navrhovatelkou v jejím vyjádření k němu. Probíhající řízení je totiž jedním z řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob ve smyslu § 85 a násl. z. ř. s., v němž platí, že nové skutečnosti a důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, mohou být uváděny i v odvolacím řízení (§ 28 odst. 1 z. ř. s.), a proto je třeba takto uplatněná tvrzení a důkazy zohlednit.

18. Odvolací soud připomíná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2021, sp. zn. 27 Cdo 451/2020, odst. 42), že zpráva o vztazích mezi propojenými osobami je jedním z prostředků ochrany společníků a zprostředkovaně i věřitelů obchodní korporace, která je ovládanou osobou. Údaje uvedené ve zprávě umožňují společníkům, jakož i dalším osobám (zejména věřitelům obchodní korporace), zjistit, zda obchodní korporace neutrpěla v důsledku ovládání újmu a zda případná újma byla včas uhrazena. Aby tato ochrana byla účinná, musí mít společníci ovládané osoby možnost ověřit, zda je zpráva zpracovaná obchodní korporací úplná a pravdivá. Proto zákon umožňuje přezkum obsahu zprávy nezávislým znalcem. Informace z posudku znalce pak mohou společníkům sloužit jako základ pro uplatnění některých nároků, které jim jako společníkům obchodní korporace přísluší (srov. při výkladu právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 obdobně usnesení Nejvyššího soudu dne 15. dubna 2008, sp. zn. 29 Odo 1522/2006, ze dne 28. března 2013, sp. zn. 29 Cdo 799/2012, či ze dne 17. prosince 2014, sp. zn. 29 Cdo 3701/2012). Lze tedy říct, že právo navrhnout přezkum zprávy o vztazích je zejména nástrojem ochrany (menšinových) společníků, jehož smyslem je především kompenzace jejich informačního deficitu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2021, sp. zn. 27 Cdo 2515/2020, odst. 33). I z tohoto hlediska je proto třeba přistupovat k posouzení toho, zda obsah příslušné zprávy o vztazích tyto informace v tomto rozsahu podává.

19. Pokud jde o námitky proti jmenování společnosti [Jméno Zástupce D]. znalcem, ty pro svojí obecnost důvod pro jmenování znalce jiného neopodstatňují.

20. Tímto právním názorem je soud prvního stupně vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).