o zrušení společnosti, nařízení její likvidace a jmenování likvidátora, k odvolání obou účastníků proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. března 2023, č. j. 85 Cm 516/2023-4,
JUDr. Michaela Janoušková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 19. 1. 2024
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a Mgr. Kateřiny Horákové ve věci
společnosti: [právnická osoba], IČO [IČO]
sídlem [adresa]
za účasti: [jméno FO], narozený [Anonymizováno]
bytem [adresa]
o zrušení společnosti, nařízení její likvidace a jmenování likvidátora, k odvolání obou účastníků proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. března 2023, č. j. 85 Cm 516/2023-4,
I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I. a III. potvrzuje, ve výroku II. se mění tak, že likvidátorem společnosti se jmenuje [jméno FO], narozený [Anonymizováno], bytem [adresa].
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů za řízení před soudy obou stupňů.
1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl o zrušení obchodní korporace [právnická osoba] (dále též jen „společnost“) a nařízení její likvidace (výrok I.), likvidátorem společnosti jmenoval [právnická osoba]., IČO [IČO], [adresa] (výrok II.), společnosti uložil povinnost zaplatit na účet Městského soudu v Praze soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (výrok III.) a o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok IV.).
2. Soud prvního stupně konstatoval, že je mu z úřední činnost známo, že společnost nezaložila do sbírky listin účetní závěrky za roky 2016 – 2020, jakkoli byla ke splnění této povinnosti vyzvána rejstříkovým soudem dne 22. června 2022. Soud výzvu opakoval usnesením ze dne 21. února 2023, č. j. 85 Cm 516/2023-3.
3. Neuložení účetních závěrek do sbírky listin posoudil soud prvního stupně jako opakované porušení povinnosti, čímž je dán důvod pro zrušení společnosti stanovený zákonem ve smyslu § 172 odst. 1 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), v návaznosti na § 105 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“). „Zakládací povinnost“ společnost nesplnila ani „ve lhůtě dle výzev rejstříkového soudu“, jakkoli byla rejstříkovým soudem upozorněna, že tato lhůta je současně lhůtou k odstranění důvodu pro zrušení společnosti. Výrok o jmenování likvidátora společnosti soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 191 odst. 4 o. z. Výrok o poplatkové povinnosti společnosti soud prvního stupně opřel o § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a o položku 11 bod 1 písm. e) Sazebníku soudních poplatků. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).
4. Proti usnesení soudu prvního stupně podali odvolání společnost a účastník [jméno FO]. Navrhují jeho zrušení a zastavení řízení.
5. Odvolatelé namítají, že souběžně s podaným odvoláním společnost do sbírky listin doplnila účetní závěrky za období let 2016 – 2021, čímž odpadl důvod pro její zrušení. Povinnost zpracovat výroční zprávu společnost nemá. Při jednání odvolacího soudu odvolatelé doznali, že účetní závěrky (za roky 2016 – 2019, pozn. odvolacího soudu) nebyly rejstříkovému soudu zaslány s podpisem jednatele, což bylo odstraněno podáním odeslaným v den konání jednání odvolacího soudu.
6. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 z. ř. s. a dospěl k závěru, že odvolání jsou důvodná jen z části, a to z důvodů jiných než namítaných. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.
7. Odvolací soud provedl dokazování ve sbírce listin založenými listinami označenými jako účetní závěrky za období 2016 – 2019, a to konkrétně rozvahou v plném rozsahu a výkazem zisku a ztráty v plném rozsahu, s daty vzniku 31. prosince 2016, 31. prosince 2017, 31. prosince 2018 a 31. prosince 2019, z nichž má za zjištěné jednak to, že ve sbírce listin není založena příloha žádné z takto označených účetních závěrek, a jednak to, že žádná z těchto rozvah nebo žádný z těchto výkazů zisku a ztráty neobsahuje podpisový záznam statutárního orgánu společnosti. Z obsahu těchto důkazů nebylo ze strany účastníků vzneseno jakýchkoliv připomínek, které by neumožňovaly dovodit takto uvedená zjištění.
8. Podle § 104 z. v. r. předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100 000 Kč.
9. Podle § 105 z. v. r. neplní-li zapsaná osoba povinnosti podle § 104 opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací, ledaže jsou splněny podmínky pro postup podle § 105a; rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.
10. Podle § 106 odst. 1 z. v. r. za neuposlechnutí výzvy podle § 104 se závažnými důsledky pro třetí osoby se považuje zejména nepředložení aktualizovaných listin podle § 66 písm. a) až c) a j).
11. Podle § 172 odst. 1 o. z. soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže a) vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, b) již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem, c) nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, nebo d) tak stanoví zákon.
12. Podle § 172 odst. 2 o. z. umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.
13. Podle § 18 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v kterémkoliv účinném znění od 1.ledna 2016 dosud (dále jen „z. o. u.“), je účetní závěrka nedílný celek a tvoří jí a) rozvaha (bilance) b) výkaz zisku a ztráty, c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b) zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5.
14. Podle § 18 odst. 6 z. o. u. prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek vysvětlující a doplňující informace, které jsou účetní jednotky povinny uvádět v příloze v účetní závěrce.
15. Podle § 39 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále též jen „vyhláška“), účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede alespoň
a) informace podle § 18 odst. 3 zákona,
b) informace o použitých obecných účetních zásadách a použitých účetních metodách a odchylkách od těchto metod s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky; účetní jednotka uvede podle principu významnosti zejména způsob
1. oceňování majetku a závazků,
2. stanovení úprav hodnot majetku (odpisy a opravné položky),
3. uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na českou měnu,
4. stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků,
c) informace o použitém oceňovacím modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou zejména
1. změny reálné hodnoty, včetně změn v ocenění podílů ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování,
2. pro každý druh derivátů uvede údaje o rozsahu a podstatě, včetně hlavních podmínek a okolností, které mohou ovlivnit výši, časový průběh a určitost budoucích peněžních toků, a tabulku s uvedením změn reálné hodnoty během účetního období na příslušném účtu v účtové skupině 41,
3. uvede důvody a případnou výši opravné položky, pokud nebyly majetek a závazky oceněny reálnou hodnotou nebo ekvivalencí,
d) výši závazkových vztahů (pohledávek a dluhů), které k rozvahovému dni mají dobu splatnosti delší než 5 let,
e) celkovou výši závazkových vztahů (pohledávek a dluhů), které jsou kryty věcnými zárukami s uvedením povahy a formy těchto záruk,
f) výši záloh, závdavků, zápůjček a úvěrů poskytnutých členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a všech dosud splacených, odepsaných nebo prominutých částek a poskytnutá zajištění a ostatní plnění těmto osobám; tyto údaje se uvádějí v souhrnné výši pro každou kategorii osob,
g) výši a povahu jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem,
h) celkovou výši závazkových vztahů (pohledávek a dluhů), podmíněných závazkových vztahů a poskytnutých věcných záruk s uvedením jejich povahy a formy, které nejsou vykázány v rozvaze; penzijní závazky a závazky vůči účetním jednotkám v konsolidačním celku a přidruženým účetním jednotkám se uvádějí zvlášť,
i) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období.
16. Podle § 18 odst. 3 z. o. u. musí být k účetní závěrce připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) až c), podpisový záznam účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) nebo podpisový záznam osob stanovených v § 4a účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. i) až l); připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou podle písmene f).
17. Podle § 33a odst. 4 z. o. u. podpisovým záznamem se rozumí účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo uznávaný elektronický podpis podle zvláštního právního předpisu, anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost. Na obě formy podpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být použity v případech, kdy je vyžadován vlastnoruční podpis. U případů týkajících se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky lze použít jako podpisový záznam vlastnoruční podpis nebo zaručený elektronický podpis anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě.
18. Soudní praxe je ustálena v posouzení, že pokud společnost nesplnila povinnost předložit účetní závěrky [§ 66 písm. c) z. v. r.] za účelem jejich založení do sbírky listin, navzdory neúspěšné výzvě rejstříkového soudu, považuje se takové jednání za jednání se závažnými důsledky pro třetí osoby, pro které je možné společnost nuceně zrušit s likvidací (§ 104 – 106 z. v. r.; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2536/2021, které je dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz).
19. Odvolací soud k tomu v podrobnostech v usnesení ze dne 10. května 2022, sp. zn. 14 Cmo 11/2022, doplnil a vyložil, že zrušení právnické osoby z důvodu uvedeného podle § 105 z. v. r. spadá do skupiny důvodů podle § 172 odst. 1 písm. d) o. z. Zrušení obchodní korporace z důvodu, že neplní povinnosti zakládat do sbírky listin zákonem požadované listiny [účetní závěrky dle § 66 písm. c) z. v. r.] je až krajním opatřením, jemuž musí předcházet postup rejstříkového soudu podle § 104 z. v. r. (tj. doručení výzvy, aby předložila listiny, která mají být založeny do sbírky listin; ke shodnému závěru dospěl Vrchní soud v Praze již v usnesení ze dne 12. srpna 2019, sp. zn. 14 Cmo 165/2019, či v usnesení ze dne 11. března 2020, sp. zn. 14 Cmo 35/2020). Výzva rejstříkového soudu podle § 104 z. v. r. musí být učiněna před zahájením řízení ve věci samé (tj. v rámci rejstříkového řízení), a nikoliv až poté v řízení o zrušení společnosti (tedy jako výzva dle § 172 odst. 2 o. z.).
20. Z obsahu rejstříkového spisu společnosti je zřejmé, že společnost byla ke splnění povinnosti dle § 104 z. v. r., spočívající v založení účetních závěrek za období 2016 – 2020 (dále též jen „předmětné období“), vyzvána usnesením rejstříkového soudu ze dne 22. června 2022, č. j. C 120892/RD51/MSPH, Fj 243138/2022/MSPH, s tím, že usnesení bylo společnosti doručeno dne 2. července 2022.
21. Z obsahu spisu ve věci samé se podává, že společnost byla následně usnesením soudu prvního stupně ze dne 21. února 2023, č. j. 85 Cm 516/2023-3, opět vyzvána k založení účetních závěrek do sbírky listin za předmětné období, za poučení o následcích nesplnění této povinnosti dle § 172 odst. 2 o. z. Usnesení bylo doručeno společnosti dne 9. března 2023. A konečně, při jednání odvolacího soudu konaného dne 31. října 2023 byla společnost upozorněna (též) na to, že ve sbírce listin založené účetní závěrky neobsahují přílohu (která je jejich nedílnou součástí) a dále podpis (podpisový záznam) s tím, že pokud tento nedostatek nebude odstraněn (včetně zaslání příloh účetních závěrek dle § 18 odst. 3 z. o. u.) ani ve lhůtě tří týdnů ode dne tohoto jednání, k čemuž byla společnost současně i vyzvána, bude odvolacím soudem rozhodnuto u zrušení společnosti.
22. Úprava povinnosti zveřejňování účetních závěrek a důsledků jejího nedodržení je provedením čl. 30 až 33 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013, o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, které ukládají členským státům Evropské unie, aby zajistily zveřejnění „řádně schválené roční účetní závěrky a zprávy vedení podniku“ a stanoví konkrétní pravidla zveřejňování. Podle bodu (4) odůvodnění směrnice „roční účetní závěrky mají různé cíle „a nejenže poskytují informace pro investory na kapitálových trzích, ale také podávají přehled o dříve provedených transakcích a zlepšují správu a řízení podniků“. Podle bodu (55) odůvodnění je cílem směrnice „usnadnit přeshraniční investice a zlepšit srovnatelnost účetních závěrek a zpráv v rámci Unie a posílit důvěru veřejnosti v ně prostřednictvím zvýšeného a konsistentního uvádění konkrétních údajů (…)“.
23. Důvodová zpráva k návrhu zákona o veřejných rejstřících (sněmovní tisk číslo 986, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 6. volební období 2010–2013, s. 68; dále jen „důvodová zpráva“) k tomu uvádí: „Předpokládá se proto, že veřejný rejstřík a sbírka listin, které mají sloužit jako základní informační zdroj pro veřejnost, věřitele, společníky a zapsané osoby, mají být aktualizované. Proto se v případě porušení povinnosti sdělení rozhodných skutečností nebo předložení listin zakládá možnost uložit pořádkovou pokutu až do výše 100.000 Kč. Ultimativní sankcí je možnost zrušení zapsané osoby, nicméně na tuto možnost musí být tato osoba zvlášť upozorněna a musí jí být poskytnuta lhůta pro nápravu.“
24. Z důvodové zprávy tedy plyne, že sankce obsažená v ustanovení § 105 z. v. r. (možnost zrušení zapsané osoby s likvidací) je jedním z právních nástrojů, které mají zajistit naplnění požadavku transparentnosti zapsaných osob. Tato sankce se však může uplatnit až po vyčerpání mírnějších prostředků nápravy (výzvy soudu ke splnění zákonných povinností obsahující upozornění na možnost zahájení řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací, či uložení pořádkové pokuty), a poté, kdy byla zapsané osobě poskytnuta přiměřená lhůta k odstranění nedostatků. Zrušení zapsané osoby s likvidací tak představuje prostředek ultima ratio (srov. též § 105 větu za středníkem z. v. r. či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2018, sp. zn. 27 Cdo 1135/2017, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 36/2019).
25. K otázce povinně zveřejňovaných listin ve sbírce listin se vyjádřil i Ústavní soud, podle něhož tato zákonná úprava sleduje legitimní cíl, když důvodem pro založení účetních závěrek do sbírky listin je, že se jedná o dokumenty, z nichž lze zjistit stav hospodaření zapsaných subjektů, což jsou mnohdy zásadní informace pro investory, resp. obchodní partnery, jakož i pro jiné soutěžitele (účastníky hospodářské soutěže) či spotřebitele (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 22. dubna 2015, sp. zn. II. ÚS 2984/14, které je dostupné na webových stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz).
26. Je proto na místě uzavřít, že právní zájem na zrušení zapsané osoby s likvidací – a to jak z důvodu opakovaného neplnění povinností podle § 104 z. v. r., tak z důvodu neplnění povinností majícího závažné důsledky pro třetí osoby podle § 105 z. v. r. – je zásadně dán již tím, že zápisy v rejstříku a sbírka listin o takové osobě neodpovídají požadavku aktuálnosti a úplnosti a neplní svou informační funkci vůči třetím osobám (srov. již citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2536/2021).
27. Aby šlo o řádnou účetní závěrku společnosti, musí obsahovat též přílohu [§ 18 odst. 1 písm. c) z. o. u., jejíž náležitosti jsou na podkladě § 18 odst. 6 z. o. u. upraveny pro účetní závěrky za období od 2018 dosud v § 39 odst. 1 vyhlášky (požadavky pro účetní závěrky sestavené pro období 2016 – 2017 byly v podstatě totožné, s výhradou odlišného znění § 39 odst. 1 písm. i) vyhlášky)] a musí obsahovat podpisový záznam statutárního orgánu společnosti – jednatele [jméno FO] (§ 18 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 2 písm. a) a § 33a odst. 3 z. o. u.).
28. Odvolací soud pro odstranění případných pochybností dne 21. listopadu 2023 vyžádal od rejstříkového soudu sdělení, zda v době od 15. října 2023 dosud došlo ze strany společnosti k zaslání účetních závěrek společnosti za období 2016 – 2020 nebo jakýchkoliv jejích částí (zejména části příloha), a zda byly podepsány statutárním orgánem společnosti nebo jinou osobou a dále vyžádal rejstříkový spis. Rejstříkový soud zaslal (v podobě scanů listin ze sbírky listin společnosti) rozvahy v plném rozsahu a dále výkazy zisku a ztráty v plném rozsahu k datům 31. prosince 2016, 31. prosince 2017, 31. prosince 2018, 31. prosince 2019 a 31. prosince 2020, digitálně podepsané vždy [jméno FO], která však statutárním orgánem společnosti nebyla a není, resp. nic takového tvrzeno nebylo a ani jinak nevyšlo najevo (jednatelem společnosti je dle zápisu v obchodním rejstříku společnosti od 10. listopadu 2008 dosud [jméno FO]).
29. Stěžejní pro posouzení věci je tak to, že žádná z listin, označených jako účetní závěrky za období 2016 – 2020 a založených ve sbírce listin společnosti (§ 121 o. s. ř.), přílohu a ani řádný podpisový záznam (k datu vydání tohoto usnesení) neobsahuje.
30. Tak je tomu i po poslední výzvě společnosti ze dne 12. prosince 2023, č. j. 14 Cmo 138/2023-26, kterou odvolací soud naposledy vyzval společnost, aby ve lhůtě nejpozději 15 dnů od doručení tohoto usnesení řádně (v zákonem požadované formě) předložila rejstříkovému soudu k založení do sbírky listin řádné přílohy (součástí účetních závěrek společnosti) za období 2016 - 2020 [§ 18 odst. 1 písm. c), odst. 6 z. o. u. ve spojení s § 39 odst. 1 vyhlášky], které budou podepsány jednatelem společnosti (§ 18 odst. 3, § 33a odst. 4 z. o. u.), a dále, aby takto předložila i rozvahu a výkaz zisku a ztráty (součásti účetních závěrek společnosti) za období 2016 - 2020, které budou podepsány jednatelem společnosti, a to za poučení, že pokud společnost takto ukládanou povinnost nesplní, přistoupí odvolací soud k jejímu zrušení s likvidací. Usnesení bylo společnosti doručeno dne 22. prosince 2023, avšak ke splnění požadované povinnosti ve stanovené lhůtě nedošlo. Městský soud v Praze totiž [k žádosti odvolacího soudu, aby sdělil, zda v době od 5. prosince 2023 – dosud došlo ze strany společnosti k zaslání příloh (jako součásti účetních závěrek společnosti) za období 2016 - 2020 /§ 18 odst. 1 písm. c), odst. 6 z. o. u. ve spojení s § 39 odst. 1 vyhlášky/, podepsaných jednatelem společnosti (§ 18 odst. 3, § 33a odst. 4 z. o. u.), a dále rozvahy a výkazu zisku a ztráty (jako součásti účetních závěrek společnosti) za období 2016 - 2020, podepsaných jednatelem společnosti, a pokud ano, aby takto dodané listiny odvolacímu soudu zaslal], odvolacímu soudu dne 17. ledna 2024 doručil pouze rozvahy v plném rozsahu a výkazy zisku a ztráty za roky 2016 - 2020, avšak nepodepsané jednatelem společnosti a bez příloh.
31. Právní zájem na zrušení společnosti podle § 105 z. v. r. je naplněn tím, že sbírka listin má ve vztahu ke společnosti nedostatečnou vypovídací hodnotu a neplní svoji informační funkci vůči třetím osobám (např. spotřebitelům, zákazníkům a obchodním partnerům), protože ve sbírce listin založené listiny (označené jako účetní závěrky) za období 2016 - 2020 jsou zjevně neúplné [neobsahují přílohu jako integrální součást účetní závěrky dle § 18 odst. 1 písm. c) z. o. u., která obsahuje, jak je zřejmé z § 39 odst. 1 vyhlášky, z hlediska této funkce zásadní informace] a neobsahují podpisový záznam jednatele dle § 18 odst. 3 z. o. k. ve spojení s § 1 odst. 2 písm. a) z. o. u., takže žádnou z účetních závěrek za období 2016 – 2020 vůbec nelze považovat za sestavenou [§ 18 odst. 3 písm. f) z. o. u.].
32. Současně je zřejmé, že společnosti byl poskytnut více než dostatečný časový prostor (od data 2. července 2022 dosud) pro to, aby požadované účetní závěrky za předmětné období do sbírky listin založila, k čemuž byla soudem opakovaně vyzvána, a nadto byla odvolacím soudem vyrozuměna dne 6. října 2023 o tom, že povinnost nebyla řádně splněna, a dále byla poučena při jednání odvolacího soudu výše popsaným způsobem.
33. Důvod pro zrušení společnosti je proto podle § 172 odst. 1 písm. d) o. z. naplněn, neboť byly splněny všechny podmínky pro takový postup (řádná výzva rejstříkového soudu podle § 104 z. v. r., následná výzva soudu podle § 172 odst. 2 o. z., aniž by společnost požadované účetní závěrky řádně založila). Soud prvního stupně tudíž věc posoudil správně.
34. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně v tomto rozsahu podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správné, aniž by usnesení veřejně vyhlašoval (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2016, sp. zn. 29 Cdo 1136/2015). Správný je též výrok o povinnosti zaplatit soudní poplatek, který byl proto potvrzen rovněž (výrok I).
35. Správný však není výrok o jmenování likvidátora.
36. Z úpravy § 191 o. z. jednoznačně plyne pořadí možností, které soud zvažuje při jmenování likvidátora zrušované společnosti. Primárně je třeba posoudit, zda byl podán konkrétní návrh na jmenování likvidátora. Nebyl-li podán či nelze-li mu vyhovět, pak nastupuje v pořadí druhá možnost, a to jmenování likvidátorem člena statutárního orgánu. Teprve nelze-li ani tímto způsobem likvidátora jmenovat, může soud přistoupit ke krajnímu způsobu jmenování likvidátora, a to z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců.
37. [jméno FO], který je současně i jednatelem, je v řízení procesně aktivní a jen z toho, že jsou dány důvody pro zrušení společnosti, není adekvátní dovozovat, že nebude funkci likvidátora řádně vykonávat. Návrh na jmenování jakékoliv osoby likvidátorem společnosti podán nebyl. Proto bylo usnesení soudu prvního stupně v této části změněno podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že likvidátorem společnosti je jmenován účastník (výrok I.).
38. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo z důvodu jeho změny (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. listopadu 2018, sp. zn. 14 Cmo 256/2018) rozhodnuto podle § 23 věty prvé z. ř. s. (výrok II.).
Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř.; dovolání se podává do dvou měsíců od doručení usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.