o vyloučení členů statutárního orgánu z výkonu funkce, k odvolání účastníků 1), 2) a 3) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. ledna 2022, č. j. 80 Cm 44/2016-432,

1. Městský soudu v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. rozhodl, že „účastník číslo 1 [Jméno advokáta A], účastník číslo 2 [Jméno advokáta C], účastník 3 [Jméno advokáta E], účastník 4 [Jméno advokátky A] a účastník 5 [Jméno advokátky C] se vylučují ze všech funkcí statutárních orgánů jakékoli obchodní korporace a nesmí po dobu tří let od právní moci tohoto rozsudku vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace nebo být osobou v obdobném postavení“ (výrok I.) a dále výrokem II. rozhodl, že účastníci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit navrhovateli na účet jeho právního zástupce částku 76.800,- Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení.“

2. Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí konstatoval, že navrhovatelka je věřitelem společnosti [právnická osoba] (dříve [Anonymizováno]) /dále též „úpadce“ nebo „společnost“/ a má vůči němu pohledávky z důvodu neuhrazené ceny služeb poskytnutých navrhovatelkou úpadci na základě rámcové smlouvy o spolupráci ze dne 3. listopadu 2011. Navrhovatelce za služby poskytnuté úpadci podle uvedené smlouvy vznikl nárok na zaplacení celkové částky 1 726 232 Kč; dále má vůči úpadci z této smlouvy nároky na zaplacení smluvních pokut a zákonných úroků z prodlení. Dne 9. března 2016 podala navrhovatelka proti úpadci věřitelský insolvenční návrh, o kterém rozhodl Městský soud v Praze usnesením z 18. května 2016, č. j. MSPH 89 INS 5656/2016-A-23 tak, že zjistil úpadek úpadce a na jeho majetek prohlásil konkurz. Navrhovatelka se tak v postavení věřitelky úpadce domáhala rozhodnutí o vyloučení účastníků 1) až 5) z výkonu funkce členů statutárního orgánu a uložení zákazu po dobu tří let od právní moci tohoto rozhodnutí vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace nebo být osobou v obdobném postavení. Ve vztahu k účastníkům l) a 2) podle § 63 odst. 1 a 2 ve spojení s § 64 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ve znění účinném do 31. prosince 2020/dále jen „ z. o. k.”/, neboť výkon funkce statutárního orgánu společnosti těmito bývalými jednateli vedl k úpadku společnosti, jakož i ve smyslu § 65 z. o. k., když tito bývalí jednatelé společnosti v rozhodném období opakovaně a závažně porušovali péči řádného hospodáře a zároveň jinou péči spojenou podle jiného právního předpisu s výkonem jejich funkcí. Ve vztahu k účastníkům 3), 4) a 5) pak jsou dány důvody pro jejich vyloučení z funkce jednatelů ve smyslu § 65 z. o. k. pro dlouhodobé a systematické porušování péče řádného hospodáře a dalších povinností vztahujících se k výkonu funkce člena statutárního orgánu.

3. Soud prvního stupně shrnul, že mezi účastníky řízení byly nesporné skutečnosti tvrzené navrhovatelkou ohledně časového působení jednotlivých účastníků ve funkci statutárního orgánu společnosti, převody obchodních podílů ve společnosti mezi účastníky, zjištění úpadku společnosti a prohlášení konkurzu na její majetek, jakož i to, že mezi navrhovatelkou a úpadcem byla uzavřena rámcová smlouva o spolupráci.

4. Spornou zůstala jednak otázka aktivní legitimace navrhovatelky (kterou účastníci popírali a tvrdili, že jednak navrhovatelka není věřitelkou úpadce a jednak že nemá důležitý zájem na požadovaném rozhodnutí ve smyslu § 63 odst. 3 z. o. k.). Dále bylo sporné, zda došlo na straně účastníků 1) až 5) k naplnění podmínek pro jejich vyloučení z funkce statutárního orgánu ve smyslu §§ 63 až 65 z. o. k., když účastníci popírali, že by porušili svoji povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.

5. Soud prvního stupně vyšel z toho, že

- účastníci 1) a 2) byli členy statutárního orgánu úpadce od prosince roku 2020 (správně roku 2000 – pozn. odvolacího soudu) do 28. ledna 2016;

- insolvenční řízení bylo zahájeno 9. března 2016 (na základě věřitelského insolvenčního návrhu), úpadek zjištěn dne 3. června 2016 a téhož dne byl prohlášen konkurz, v insolvenčním řízení byly zjištěny dluhy úpadce ve výši 4 392 826,79 Kč a žádná relevantní aktiva;

- úpadce byl v úpadku z důvodu platební neschopnosti nejpozději dne 31. srpna 2015 a z důvodu předlužení nejpozději ke dni 1. ledna 2014;

- úpadce od společnosti [právnická osoba]. obdržel zálohu ve výši 2 000 000 Kč, přičemž tato částka nebyla uvedené společnosti vrácena ani poměrně rozdělena mezi věřitele, když byla z větší části vyplacena statutárnímu orgánu úpadce – účastníku 1);

- v období 1. ledna 2014 až 14. října 2015 (v období předlužení úpadce) účastník 1) odčerpal finanční prostředky ve výši 1 755 500 Kč na splátky údajných půjček, přičemž tyto prostředky, pokud by nebyly odčerpány ve prospěch účastníka 1), mohly úpadek úpadce zmírnit a zvýšit možnost uspokojení insolvenčních věřitelů;

- účastníci 1) a 2) převedli své podíly ve společnosti na jediného nabyvatele - společnost [právnická osoba]., jejímž jednatelem byl ke dni 28. ledna 2016 účastník 3);

- účastník 3) působil jako jednatel úpadce pouze pět kalendářních dnů (od 28. ledna do 1. února 2016), kdy rozhodnutím jediného společníka ([právnická osoba].) v působnosti valné hromady společnosti ze dne 1. února 2016 byl z této funkce jednatele účastník 3) odvolán a současně byl jejím novým jednatelem jmenován účastník 4) - osoba s trvalým pobytem na adrese ohlašovny magistrátu statutárního města [Jméno advokátky B], mající ke dni 11. března 2016 na svůj majetek pravomocně nařízenu řadu exekucí;

- dne 4. února 2016 společnost [právnická osoba]. /zastoupená účastníkem 3)/ převedla celý svůj podíl ve společnosti na účastníka 4), který jakožto jediný společník společnosti rozhodnutím v působnosti valné hromady ze dne 22. března 2016 sám sebe odvolal z funkce jednatele a novým jednatelem jmenoval 5), jenž má na svůj majetek nařízeny minimálně dvě exekuce;

6. Soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 63, § 64 odst. 1, 2, § 65 odst. 1 a § 66 odst. 1z. o. k. uzavřel, že byly naplněny zákonné předpoklady pro postup soudu dle uvedených ustanovení; v jednání označeném navrhovatelkou spatřuje jednání, jež je důvodem pro vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce.

7. Převody podílů ve společnosti z účastníků 1) a 2) na účastníka 3), potažmo na účastníky 4) a 5) představují zbavení se odpovědnosti účastníků 1) a 2) za stav společnosti převodem na tzv. bílé koně. K převodu podílů účastníků 1) a 2) na společnost [právnická osoba]. ovládanou účastníkem 3) došlo ve stavu faktického úpadku úpadce po odčerpání zbývajících finančních prostředků z účtu úpadce, v období, kdy následně insolvenční věřitelé (navrhovatelka a společnost [právnická osoba].) vedli s ním spory o zaplacení, a poté, co účastník 1) zahájil podnikání prostřednictvím společnosti [Jméno advokátky D]. (se stejným předmětem podnikání jako měl úpadce). Tomu, že se jednalo ze strany účastníků 1) až 3) o účelový převod (ve snaze zbavit se odpovědnosti za stav společnosti), nasvědčuje i skutečnost, že podíl byl převeden z účastníka 3) včetně odpovídající výměny ve funkci statutárního orgánu po pouhých pěti dnech, z čehož je naprosto zřejmé, že převod na účastníka 3) nebyl míněn vážně a že tento neměl v úmyslu provozovat podnikání v rámci společnosti úpadce. Stejně tak účastníci 4) a 5) jako osoby s mnoha exekucemi a zároveň figurující v pozici statutárních orgánů mnoha dalších nefunkčních společností, o činnost úpadce neprojevili žádný zájem. O uvedeném svědčí i skutečnost, že k převodu podílů ve společnosti na společnost [právnická osoba]. mělo dojít za částku 1 000 000 Kč, která měla být v hotovosti zaplacena před uzavřením smlouvy, přičemž následoval po pěti dnech převod stejného podílu účastníku 4) za částku 100 000 Kč v hotovosti. I z toho je zřejmé, že se nemohlo jednat o jiný než fiktivní převod.

8. Účastníci 1) a 2) neplnili dlouhodobě a opakovaně své povinnosti plynoucí z výkonu funkce jednatele, když opakovaně nezakládali do Sbírky listin obchodního rejstříku účetní závěrky, nepodali dlužnický insolvenční návrh, přestože úpadce byl v úpadku z důvodu předlužení nejpozději ke dni 1. ledna 2014. Tito účastníci sami sebe odvolali z funkce jednatelů a svým jednáním zapříčinili následné obsazení funkce statutárního orgánu tzv. bílými koňmi, když tyto osoby fakticky neměly o výkon funkce jednatele úpadce zájem.

9. Pokud jde o účastníka 3), soud prvního stupně uzavřel, že tím, že na jím ovládanou společnost [právnická osoba]. účelově převedl podíl ve společnosti a zároveň se jmenoval jejím jednatelem, když popsaná situace trvala pouze pět dnů a následně došlo z jeho strany k dalšímu účelovému převodu na další osobu bílého koně, účastníka 4), porušoval i on dlouhodobě a systematicky povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a další související povinnosti. O čemž svědčí zejména to, že převod podílů ve společnosti se měl uskutečnit za (údajně před uzavřením smlouvy uhrazenou) částku 1 000 000 Kč v hotovosti (v době, kdy byla společnosti již přes dva roky ve stavu předlužení) a po pěti dnech podíl převedl na účastníka 4) za (údajně před uzavřením smlouvy) zaplacených 100 000 Kč, když účetní stav agendy společnosti mu byl znám.

10. K účastníkům 4) a 5) uzavřel, že se jedná o osoby, na něž byl postupně účelově převeden podíl ve společnosti, stali se jednateli společnosti, když však o výkon této funkce či činnost společnosti neprojevily zájem a ani neměly v úmyslu jej projevovat. Porušili tak jako jednatelé společnosti svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, když ani oni nepodali dlužnický insolvenční návrh a neposkytovali součinnost insolvenčnímu správci.

11. Ve vztahu k účastníkům 1) a 2) jsou tudíž dány důvody pro jejich vyloučení z funkce člena statutárního orgánu podle § 63 odst. 1, 2 ve spojení s § 64 odst. 1 z. o. k., jakož i důvody pro jejich vyloučení z funkce i ve smyslu § 65 z. o. k. U účastníků 3) až 5) soud prvního stupně shledal důvody pro jejich vyloučení z funkce člena statutárního orgánu ve smyslu § 65 z. o. k.

12. Soud prvního stupně proto z uvedených důvodů návrhu jako důvodně podanému vyhověl.

13. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci úspěšnému navrhovateli přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 76 800 Kč.

14. Proti usnesení soudu prvního stupně podali účastníci 1) a 2) společné odvolání. Soud prvního stupně pochybil, pokud nepřihlédl k jim tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, věc nesprávně právně posoudil. Odvolatelé navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že „se žaloba zamítá“, popř. aby je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

15. Odvolatelé z důvodů v odvolání podrobně uvedených, kdy zejména soudu prvního stupně vytýkají, že se nedostatečně vypořádal s jejich námitkami o nedostatku aktivní legitimace navrhovatelky k podání předmětného návrhu, náležitě se nezabýval existencí důležitého zájmu navrhovatelky na požadovaném rozhodnutí a nezaměřil se na otázku, zda se nejedná o zbytečné řízení. Rovněž se nevypořádal s jejich argumentací (a k tomu označenými důkazy), zejména pokud jde o okolnosti vzniku a uplatnění pohledávky vůči úpadci, nezabýval se skutečnostmi podstatnými pro posouzení plnění jejich povinnosti péče řádného hospodáře; jejich jednání hodnotil výlučně pohledem ex post, nikoliv ex ante. Žádným způsobem (natož přezkoumatelným) neodůvodnil naplnění zákonem požadovaného předpokladu pro rozhodnutí o vyloučení z funkce dle § 65 odst. 1 z. o. k. ohledně „závažnosti“ zjištěného porušení povinností, které má opodstatnit takové vyloučení z funkce. Rovněž se vůbec nevypořádal s návrhem odvolatelů nevyloučit účastníka 1) z funkce jednatele ve společnosti [Jméno advokátky D].

16. Usnesení soudu prvního stupně napadl odvoláním rovněž účastník 3) a navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že „se žaloba zamítá“.

17. Účastník 3) má za to, že ve vztahu k jeho osobě nebyl stran navrhovatelky v poměrech projednávané věci osvědčen důležitý zájem, což vede k nedostatku její aktivní legitimace.

18. Nebyly rovněž splněny zákonné předpoklady pro vydání předmětného rozhodnutí, neboť výkon jednatelské funkce účastníka 3) s přihlédnutím ke všem okolnostem případu (jako jednatel společnosti působil po dobu 5 dnů) nevedl k úpadku společnosti, jeho jednání (v době kdy byl jednatelem společnosti) k úpadku společnosti zřejmě nepřispělo, v posledních třech letech opakovaně a závažně neporušoval péči řádného hospodáře. Nebylo tak prokázáno, že by nejednal při výkonu funkce jednatele společnosti s péčí řádného hospodáře.

19. Odvolatel poukázal rovněž na to, že soud prvního stupně své rozhodnutí opírá rovněž o to, že odvolatel nezakládá účetní závěrky do Sbírky listin v dalších společnostech. V tomto případě se však nejedná o závažné porušení povinností, jde o porušení povinností jednoduše zhojitelné a nemá vliv na běžnou činnost a odpovědnost společnosti za své závazky. Kromě tohoto porušení povinností (nezakládání listin do Sbírky listin) však nebylo konkrétně prokázáno, že by docházelo k závažnému a opakovanému porušování jakýchkoliv jiných povinností ze strany odvolatele. Přičemž nelze pominout, že případné rozhodnutí o vyloučení z funkce člena statutárního orgánu musí být sankcí přiměřenou za takové porušení.

20. Navrhovatelka a zbývající účastnici se k podaným odvoláním nevyjádřili.

21. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nemůže z níže uvedených důvodů obstát.

22. Předně odvolací soud připomíná, že nadepsané řízení je řízením ve statusové věci právnické osoby dle § 2 písm. e) ve spojení s § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních ve znění účinném do 29. září 2017 (dále jen „z. ř. s.“), /nyní dle § 3 odst. 2 písm. b) a § 85 písm. b)/, které lze zahájit i bez návrhu. Účastníky řízení jsou dle § 6 z. ř. s. navrhovatel a ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno, tj. i všechny obchodní korporace, v nichž osoba, jež má být z výkonu funkce statutárního orgánu vyloučena, vykonává odpovídající funkci. Podle § 66 odst. 1 z. o. k. totiž právní mocí rozhodnutí o diskvalifikaci přestává být osoba, jíž se rozhodnutí týká, členem statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. září 2016, sp. zn. 14 Cmo 360/2015, uveřejněné pod číslem 1/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. února 2018, sp. zn. 29 Cdo 2227/2016, uveřejněné pod číslem 53/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Pro úplnost zbývá dodat, že otázka náhrady nákladů řízení upravených v tomto zákoně je řešena v § 23 a 24 z. ř. s.; ustanovení § 142 o. s. ř., aplikované soudem prvního stupně tak na danou věc nedopadá.

23. V poměrech projednávané věci jsou proto účastníky řízení navrhovatelka a ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno, tj. nejen osoby, které mají být z výkonu funkce statutárního orgánu vyloučeny, ale též všechny obchodní korporace, v nichž osoba, o jejímž vyloučení z výkonu funkce má být rozhodováno, vykonává odpovídající funkci.

24. Odvolací soud z elektronické databáze obchodního rejstříku (přístupného na www.justice.cz) zjistil, že účastník 3) je rovněž členem statutárního orgánu společnosti [právnická osoba]. (je členem představenstva od 31. ledna 2005), dále pak je jediným jednatelem společnosti [právnická osoba]. (se dnem vzniku funkce 11. června 2019) a jedním z jednatelů společnosti [právnická osoba] (se dnem vzniku funkce 21. září 2012). V poměrech projednávané věci jsou tedy uvedené společnosti rovněž účastníky řízení (a měly jimi být již v řízení před soudem prvního stupně, který napadené usnesení vydal dne 17. ledna 2022).

25. Jinak řečeno, předmětné řízení směřuje k vyloučení dotčené osoby z výkonu funkce člena statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích, v nichž tuto funkci vykonává. A v dané věci je zřejmé, že soud prvního stupně od samotného počátku řízení nejednal se s výše uvedenými společnostmi [právnická osoba]. a [právnická osoba] jako s účastníky řízení, rovněž opomenul jednat i se společností [právnická osoba]., v níž účastník 3) působí jako člen statutárního orgánu /u posledně jmenované společnosti účastníku 3) vznikla funkce jednatele v průběhu řízení před soudem prvního stupně/. Soud prvního stupně tak zatížil řízení zmatečnostní vadou dle § 229 odst. 3 věty první o. s. ř. K této vadě řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a která nemohla být za odvolacího řízení odstraněna, byl odvolací soud povinen přihlédnout dle § 212a odst. 5 věty první o. s. ř.

26. Odvolacímu soudu proto za dané procesní situace nezbylo, než napadené usnesení soudu prvního stupně zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení / § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř./.

27. Soud prvního stupně v dalším řízení postupem podle § 7 odst. 1 z. ř. s. přibere uvedené společnosti do řízení jako účastníky řízení, zašle jim podaný návrh a poskytne prostor k zaujetí stanoviska v dané věci. Následně soud prvního stupně nařídí jednání, k němuž předvolá všechny účastníky, a po provedeném dokazování znovu ve věci rozhodne.

28. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.