o určení, že k hlasům účastníka při hlasování na valné hromadě konané dne 22. února 2021 se nepřihlíží, a že valná hromada společnosti dne 22. února 2021 přijala usnesení o zvýšení základního kapitálu, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. října 2022, č. j. 80 Cm 78/2021-56,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na určení, že se nepřihlíží k hlasům účastníka [Anonymizováno] pro případ hlasování na valné hromadě společnosti [Jméno navrhovatelky]. (dále jen „společnost“), konané dne 22. února 2021, které je zaznamenáno v bodě II notářského zápisu N 72/2021, NZ 51/2021 sepsaného dne 22. února 2021 JUDr. [Anonymizováno], notářkou se sídlem v [Anonymizováno] (výrok I.), zamítl návrh na určení, že valná hromada společnosti přijala dne 22. února 2021 usnesení o zvýšení základního kapitálu (výrok II.), a navrhovatelce uložil povinnost zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku 8 228 Kč (výrok III.).

2. Soud prvního stupně, aniž by v dané věci nařídil jednání, neboť neprováděl dokazování, vyšel ze shodných tvrzení účastníků, že:

- stanovy společnosti stanoví, že o zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná hromada dvoutřetinovou (2/3) většinou hlasů přítomných akcionářů a zároveň alespoň 60% většinou hlasů všech akcionářů společnosti;

- dne 22. února 2021 se konala valná hromada společnosti, které se zúčastnili akcionáři mající všech 100 % hlasů. Pro přijetí usnesení o zvýšení základního kapitálu hlasovali akcionáři mající 50,08 % hlasů, účastník mající 49,92 % hlasů hlasoval proti jeho přijetí.

3. Soud prvního stupně nejprve konstatoval, že návrh byl podán včas v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě /§ 212 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)/. Zabýval se pak otázkou, zda je navrhovatelka aktivně legitimována k podání předmětného návrhu. Požadované určení, že se k hlasům účastníka při hlasování na valné hromadě společnosti nepřihlíží, nemůže ani po přepočítání hlasů mít za následek přijetí usnesení o zvýšení základního kapitálu navrhovatelky, a to z důvodu požadavku souhlasu 60% většiny hlasů všech akcionářů obsažený ve stanovách navrhovatelky (čl. VI odst. 1). Tedy ani vyhovující rozhodnutí soudu nemůže v tomto případě změnit výsledek hlasování. Soud prvního stupně uzavřel, že navrhovatelce aktivní věcná legitimace k podání předmětného návrhu nesvědčí, a proto podaný návrh zamítl, aniž se zabýval otázkou, zda došlo ke zneužití hlasovacího práva k újmě celku.

4. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Odvolatelka nepovažuje za správný závěr soudu prvního stupně, že navrhovatelka nemá právní zájem na požadovaném určení, neboť takové rozhodnutí nemá vliv při zjišťování velikosti většiny potřebné k přijetí rozhodnutí a že ani vyhovující rozhodnutí soudu nemůže změnit výsledek hlasování o zvýšení základního kapitálu společnosti. Odvolatelka odkazuje na komentářovou literaturu k § 212 o. z., § 169 a § 428 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, kterou cituje, jakož i např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2014, sp. zn. 29 Cdo 3472/2013, či usnesení Vrchního soudu v Olomouci (správně v Praze) ze dne 1. června 2022, sp. zn. 14 Cmo 365/2021, zabývající se danou problematikou. Z těchto plyne, že k hlasům, které jsou dle § 212 odst. 1 o. z. sistovány, se nepřihlíží nejen pro potřeby zjištění výsledku hlasování (poměru odevzdaných hlasů pro a proti), ale ani při zjištění velikosti většiny hlasující pro přijetí rozhodnutí a při posouzení schopnosti valné hromady se usnášet. A to bez ohledu na to, zda je požadovaná většina počítána z hlasů přítomných nebo hlasů všech akcionářů, či zda požadovaná většina vyplývá ze zákona nebo ze stanov společnosti.

7. Dále uvádí, že ačkoliv měl soud prvního stupně za to, že navrhovatelka neprokázala právní zájem na požadovaném určení, návrh zamítl, aniž by jí poskytl poučení dle § 118a o. s. ř. Soud prvního stupně proto kromě nesprávného právního hodnocení a pochybení při zjišťování skutkového stavu, zatížil řízení jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

8. Účastník se k podanému odvolání nevyjádřil.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání /§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)/, a shledal odvolání důvodným. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

10. Podle § 212 odst. 2 o. z. zneužije-li člen soukromé korporace hlasovací právo k újmě celku, rozhodne soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, že k hlasu tohoto člena nelze pro určitý případ přihlížet. Toto právo zaniká, pokud není podán do tří měsíců ode dne, kdy k zneužití hlasu došlo.

11. Soud prvního stupně postavil své rozhodnutí na tom, že společnost neprokázala právní zájem na požadovaném určení, neboť ani případné vyhovující rozhodnutí soudu by nemohlo změnit výsledek hlasování o zvýšení základního kapitálu společnost, a z tohoto důvodu není aktivně legitimována k podání předmětného návrhu dle § 212 odst. 2 o. z.

12. Zneužití hlasovacího práva bylo zapovězeno již předchozí úpravou zakotvenou v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění do 31. prosince 2013 (§ 56a odst. 1). V současné době zákaz zneužití hlasovacího práva upravuje § 212 o. z. Pokud akcionář (společník) zneužije svého hlasovacího práva, nechová se vůči společnosti čestně a jedná tak v rozporu se zákonem (§ 8, § 212 odst. 1 věta první o. z.). Hlasovací právo může být zneužito nejen k prosazení určitého opatření (přijetí rozhodnutí), nýbrž i v opačném gardu, tj. k tomu, že akcionář zabrání přijetí určitého usnesení (jako je tomu v daném případě), a to ať již hlasuje proti jeho přijetí nebo se takového hlasování zdrží.

13. Domůže-li se osoba, jež na tom prokáže právní zájem, rozhodnutí soudu, že se k hlasům zneužívajícího společníka nepřihlédne, musí společnost znovu posoudit, jaké bylo při přijímání dotčeného usnesení kvorum (kolik akcionářů a s kolika hlasy se jednání valné hromady účastnilo), zda byla valná hromada usnášeníschopná (§ 412 z. o. k.) a kolik hlasů bylo odevzdáno pro dotčené usnesení. Důsledkem rozhodnutí soudu podle § 212 odst. 2 o. z. tedy je, že se k hlasům zneužívajícího akcionáře nepřihlédne ani pro posouzení schopnosti valné hromady se usnášet, ani při počítání většiny potřebné k přijetí rozhodnutí, a to bez ohledu na to, zda se většina počítá z hlasů účastnících se akcionářů či z hlasů všech akcionářů (srov. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, Komentář k § 428, s. 890-911, marg. č. 45). Jinak řečeno „nepřihlížení k hlasům znamená, že se tyto hlasy neberou v úvahu jak při určení báze, z níž se kvorum počítá (tedy celkového počtu hlasů ve společnosti), tak při posouzení, zda se valné hromady účastní společníci s počtem hlasů určeným § 169 odst. 1, popřípadě společenskou smlouvou, vypočteným z takto upravené báze.“(srov. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, Komentář k § 169, s. 407-411, marg. č. 5, když tyto závěry se uplatní i v poměrech akciové společnosti). Uvedené závěry Vrchní soud v Praze promítl např. do svého usnesení dne 1. června 2022, sp. zn. 14 Cmo 365/2021.

14. Pokud tak soud prvního stupně návrh zamítl s odůvodněním, že společnost nemá na požadovaném určení právní zájem (není k jeho podání aktivně legitimována) s argumentem, že případné vyhovující rozhodnutí soudu by nemohlo změnit výsledek hlasování o zvýšení základního kapitálu, když takové rozhodnutí nemá vliv při zjišťování velikosti většiny potřebné k přijetí rozhodnutí s odkazem na stanovy společnosti (čl. VI odst. 1), není jeho rozhodnutí správné.

15. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

16. V poměrech projednávané věci je zřejmé, že společnost je osobou oprávněnou k podání předmětného návrhu. V dalším řízení soud prvního stupně návrh posoudí věcně ve smyslu § 212 odst. 2 o. z. z hlediska, zda navrhovatelkou tvrzené hlasování účastníka představuje zneužití hlasovacího práva k újmě celku. A dospěje-li k závěru, že se k hlasům zneužívajícího akcionáře nepřihlíží, je důsledkem takového rozhodnutí, že se k hlasům zneužívajícího akcionáře nepřihlédne ani při posouzení schopnosti valné hromady se usnášet, ani při počítání většiny potřebné k přijetí rozhodnutí, jak bylo výše popsáno. Soud prvního stupně pak zároveň v intencích výše uvedeného rozhodne o návrhu na určení přijetí řešeného usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu.

17. Soud prvního stupně rovněž nepomine rozhodnout o návrhu účastníka na přerušení řízení, který je obsažen v jeho vyjádření ze dne 14. ledna 2022 k návrhu na zahájení předmětného řízení (článek IV., body 50. a 51., č. l. 51 p. v. spisu).

18. Tímto právním názorem je soud prvního stupně vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).

19. Pro úplnost bez vlivu na výsledek odvolacího řízení, odvolací soud dodává, že teprve poté, co bude v nadepsaném řízení postaveno na jisto přijetí řešeného usnesení valné hromady, lze se případně domáhat vyslovení jeho neplatnosti. V řízení podle § 428 z. o. k. by pak byl dán prostor pro věcný přezkum takového rozhodnutí (k obdobnému závěru, avšak v poměrech společnosti s ručením omezeným, dospěl odvolací soud v usnesení ze dne 17. října 2022, sp. zn. 14 Cmo 68/2022; tento lze aplikovat i na akciové společnosti).