o určení vlastnického práva k podílu v obchodní korporaci, k odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. ledna 2022, č. j. 79 Cm 265/2021 – 36,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl že „dle § 92 odst. 1 o. s. ř. se připouští přistoupení obchodní společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa] do řízení na straně žalované“. Připojil poučení, že usnesení neobsahuje odůvodnění, neboť jím nebylo rozhodnuto ve věci samé, povaha věci to připouští a z obsahu spisu je zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto (§ 169 odst. 2 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/)“.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání, navrhujíc jeho změnu tak, že se vstup obchodní společnosti [právnická osoba]. /dále jen „společnost“/do řízení „jakožto vedlejšího účastníka na stranu žalovanou nepřipouští“.

3. Odvolatelka argumentuje objektivní i subjektivní přípustností odvolání. Nyní, když se vstupem společnosti do řízení jakožto „vedlejšího účastníka“ na její straně nesouhlasí, účast společnosti v řízení končí (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2020, sp. zn. 27 Cdo 644/2019). Dále poukazuje na neplatný převod 1% podílu ve společnosti [právnická osoba], IČO [IČO] ze společnosti na [právnická osoba]., IČO [IČO]. Obsáhle popisuje poměry ve společnosti v souvislosti s provozováním [právnická osoba] baru a spory mezi žalobcem a žalovanou o účast ve společnosti a v [právnická osoba] Právní zájem společnosti na výsledku řízení není dán. Návrhem na přistoupení vedlejšího účastníka nelze zhojit pochybení žalobce, který v žalobě neoznačil společnost jako účastníka řízení.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že neobstojí z níže uvedených důvodů.

5. Podle § 92 odst. 1 o. s. ř. na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.

6. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. května 2001, sp. zn. 29 Odo 232/2001, uveřejněném pod číslem 9/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, zformuloval a odůvodnil závěr, podle něhož „Proti usnesení o přistoupení dalšího účastníka do řízení (§ 92 odst. 1 o. s. ř.) je odvolání objektivně přípustné.“ […] „Soud nepřipustí přistoupení dalšího účastníka do řízení (§ 92 odst. 1 o. s. ř.) jestliže ten, kdo má do řízení přistoupit, nemá způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.), jestliže by tím ve vztahu k přistoupivšímu účastníku založil nedostatek své pravomoci (§ 7 o. s. ř.), věcné příslušnosti (§ 9 o. s. ř.) nebo překážku věci zahájené (§ 83 o. s. ř.) či překážku věci rozsouzené (§ 159 odst. 3 o. s. ř.). Takovému návrhu nevyhoví soud ani tehdy, jestliže není zřejmé, čeho se žalobce vůči přistoupivšímu účastníku žalobou domáhá (jde-li o přistoupení do řízení na straně žalovaného), nebo čeho se přistoupivší účastník žalobou domáhá vůči žalovanému (jde-li o přistoupení do řízení na straně žalobce), jakož i v případě, že jde o zjevně procesně neekonomický postup.“ Z toho, že zákon nevyžaduje k postupu podle § 92 dost. 1 o. s. ř. souhlas žalované strany, nelze dovozovat subjektivní nepřípustnost z její strany podaného odvolání. Nejvyšší soud vypočítává celou řadu otázek, které je soud při rozhodování o návrhu podle § 92 odst. 1 o. s. ř. povinen řešit a žalovaná strana může brojit předně vůči tomu, jestli vůbec a s jakým výsledkem se soud s těmito otázkami vypořádal. Odvolání žalované je objektivně i subjektivně přípustné.

7. Podle § 169 odst. 2 o. s. ř. vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a, nemusí obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí.

8. Řádné odůvodnění rozhodnutí je základním atributem spravedlivého procesu, vylučujícího libovůli soudní moci. Při zvažování aplikace § 169 odst. 2 o. s. ř. je třeba vyjít z konkrétních poměrů dané věci a upřednostnit restriktivní výklad tohoto ustanovení před výkladem extenzivním (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 11. února 2004, sp. zn. Pl. ÚS 1/03, dostupný na www.usoud.cz).

9. V poměrech projednávané věci soud prvního stupně aplikoval § 169 odst. 2 větu druhou o. s. ř. na své rozhodnutí o návrhu žalobce ze dne 30. prosince 2021 na přistoupení společnosti do řízení na straně žalované dle § 92 odst. 1 o. s. ř. /dále jen „návrh“/ (soud prvního stupně nerozhodoval o vedlejším účastenství společnosti dle § 93 o. s. ř., v tom se odvolatelka mýlí). Ovšem odvolací soud nesdílí závěr soudu prvního stupně, že by povaha dané věci umožňovala takovýto postup, ani že by z obsahu spisu bylo zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto. Není totiž z ničeho patrné, zda a jak se soud prvního stupně vypořádal se shora uvedenými zásadními otázkami předestřenými Nejvyšším soudem, navíc v situaci, kdy soud prvního stupně nedisponoval souhlasným stanoviskem odvolatelky k návrhu. Nenastal ani jiný z případů uvedených v § 169 odst. 2 o. s. ř., nejedná se o usnesení, kterým se upravuje vedení řízení, ani nejde o rozhodnutí o návrhu, jemuž nikdo neodporoval (to je třeba tradičně vykládat tak, že mu neodporoval nikdo, kdo by mu reálně, pokud by chtěl, odporovat mohl /srov. např. závěry Ústavního soudu v odůvodnění nálezu ze dne 3. září 2009, sp. zn. III. ÚS 346/09).

10. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil pro nepřezkoumatelnost dle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení dle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

11. V dalším řízení soud prvního stupně o návrhu znovu rozhodne a své rozhodnutí řádně odůvodní (§ 169 odst. 1 o. s. ř.).