o nařízení předběžného opatření v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, k odvolání účastníka 1) Martina Charváta proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. dubna 2022, č. j. 80 Cm 49/2022 48,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. uložil účastníkovi 1) jakožto jedinému jednateli účastnice 2) povinnost zdržet se nakládání s finančními prostředky z bankovních účtů č. [č. účtu] a č. [č. účtu] vedených u [právnická osoba]., jež by ve svém součtu přesáhly 100 000 Kč v rámci jednoho kalendářního měsíce, a to do konečného rozhodnutí o návrhu ve věci samé. Výrokem II. uložil navrhovateli povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na vydání předběžného opatření ve výši 1 000 Kč.

2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že se navrhovatel návrhem došlým soudu dne 8. března 2022 domáhá vyloučení účastníka 1) z funkce statutárního orgánu podle § 63 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/ s odůvodněním, že účastník 1) porušuje svoji povinnost jednat s péčí řádného hospodáře několika v návrhu popsanými způsoby.

3. Návrhem ze dne 6. dubna 2022 se navrhovatel domáhá nařízení předběžného opatření, jímž by soud zatímně upravil poměry účastníků. Podle navrhovatele účastník 1) neoprávněně vyvádí finanční prostředky z bankovních účtů účastnice 2). Účastník 1) provedl dva převody v souhrnné výši 3 000 000 Kč ve prospěch svého soukromého účtu z titulu vrácení půjčky. Účastnici 2) přitom žádnou půjčku neposkytl; převod provedl v době, kdy se zaplacení svých pohledávek domáhali další její věřitelé (konkrétně [právnická osoba].). Rovněž navrhovatel má vůči účastnici 2) pohledávku z titulu poskytnutých půjček v celkové výši 1 794 789 Kč, jemu však účastník 1) pohledávku neuhradil. Podle navrhovatele tím účastník 1) porušil zásadu rovnosti společníků zakotvenou v § 212 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle navrhovatele je tak zřejmé, že účastník 1) vyvádí z účastnice 2) finanční prostředky ve svůj prospěch, zároveň tak krátí věřitele. Proto hrozí, že ke dni rozhodnutí ve věci samé o diskvalifikaci jmenovaného z funkce jednatele nebude již účastnice 2) disponovat finančními prostředky potřebnými k úhradě jejích závazků vůči navrhovateli a třetím osobám.

4. Soud prvního stupně se s argumentací navrhovatele, prokázanou doloženými listinami, ztotožnil a shledal, že jsou naplněny podmínky pro nařízení předběžného opatření pro potřebu prozatímní úpravy poměrů účastníků ve smyslu § 102 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

5. Výrok II., týkající se povinnosti navrhovatele zaplatit soudní poplatek, soud prvního stupně odůvodnil odkazem na položku 5 Sazebníku soudních poplatků.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník 1) odvolání, navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení v celém rozsahu zrušil.

7. Odvolatel předně namítá, že usnesení soudu prvního stupně není dostatečně odůvodněno. Domnívá se, že pro nařízení předběžného opatření nebyly splněny podmínky, jelikož navrhovatel neprokázal naléhavost situace, jež by vyžadovala prozatímní úpravu poměrů účastníků. Namítá, že navrhovatel označil jako účastnici též společnost [Jméno advokáta D]., v níž je odvolatel jediným společníkem a jednatelem.

8. Odvolatel se dále podrobně vyjadřuje k namítaným finančním transakcím, jakož i k uzavřeným kupním smlouvám, na jejichž základě měla účastnice 2) inkasovat minimálně 25 255 200 Kč za prodej pozemků v k. ú. [adresa]. Odvolatel se rovněž vyjádřil ke kupní smlouvě uzavřené mezi navrhovatelem, [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Svou argumentaci blíže rozvádí.

9. Odvolatel se domnívá, že záměrem navrhovatele není ochrana účastnice 2), nýbrž zájem navrhovatele na jejích finančních prostředcích, které by si navrhovatel jakožto nový jednatel bez vědomí odvolatele mohl vyvést na svůj bankovní účet.

10. Odvolatel poukázal na to, že navrhovatel podal návrh na výmaz odvolatele z funkce jednatele z obchodního rejstříku a zápis navrhovatele jako jednatele účastnice 2). Řízení je vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. Fj 67191/2022/MSPH. Odvolatel má za to, že rozhodnutí valné hromady není platné, jelikož valné hromady nebyl přítomen, zápis neobsahuje listinu přítomných, o svolání valné hromady nebyl informován. Proto dne 11. dubna 2022 podal návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady účastnice 2), jímž mělo dojít k jeho odvolání z funkce jednatele a jmenování navrhovatele novým jednatelem. Řízení je vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 72 Cm 77/2022 a dosud nebylo pravomocně skončeno. Odvolatel rovněž podal dne 4. dubna 2022 trestní oznámení na navrhovatele pro možné spáchání trestného činu podvodu podle § 209 a trestného činu zpronevěry podle § 206 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění a trestných činů dalších. Trestní oznámení bylo státní zástupkyní Městského státního zastupitelství v Praze (založeno pod sp. zn. 4 KZN 95/2022) postoupeno na Policii České republiky, [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Ve věci již byly zahájeny úkony trestního řízení.

11. Odvolatel zdůraznil, že již nemá dispoziční oprávnění k bankovním účtům účastnice 2). Návrh na vydání předběžného opatření nebyl důvodný, jelikož v současné chvíli [právnická osoba]. do doby vydání a doložení pravomocného rozhodnutí v rejstříkovém řízení o výmazu a zápisu nového jednatele účastnice 2) vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. Fj 67191/2022/MSPH, neumožní výběry finančních prostředků na bankovních účtech společnosti.

12. Předně odvolací soud konstatuje, že odvolání odvolatele proti výroku II. napadeného usnesení je nepřípustné.

13. Podle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

14. Podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.

15. Ve smyslu § 201 o. s. ř. svědčí subjektivní právo k podání odvolání tomu účastníkovi, jemuž byla napadeným rozhodnutím způsobena újma; v případě předběžného opatření tomu, jemuž byla soudem uložena nějaká povinnost (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne8. prosince 2015, sp. zn. 29 Cdo 3041/2015, či usnesení ze dne 20. prosince 2001, sp. zn. 26 Cdo 1760/2001, veřejnosti přístupná na www.nsoud.cz.).

16. Odvolateli byla povinnost uložena pouze výrokem I.; výrokem II. byla uložena povinnost navrhovateli. V situaci, kdy výrokem II. byla uložena navrhovateli povinnost k úhradě soudního poplatku za jím podaný návrh na nařízení předběžného opatření, nelze dospět k závěru, že tímto rozhodnutím byla odvolateli způsobena újma na jeho právech, jež by zrušením či změnou napadeného rozhodnutí mohla být odstraněna. Subjektivní právo k podání odvolání proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně tak odvolateli nenáleží.

17. Odvolací soud proto odvolání směřující proti výroku II. napadeného usnesení podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl.

18. Následně Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku I. a dospěl k závěru, že odvolání je, byť nelze odvolací argumentaci zcela přisvědčit, opodstatněné, a to z níže uvedených důvodů.

19. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

20. Podle § 102 odst. 3 o. s. ř. ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

21. Podle § 75c odst. 1 o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

22. Podle § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

23. Podle § 76 odst. 2 o. s. ř. předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.

24. Pro nařízení předběžného opatření musí být v souladu s citovaným § 75c odst. 1 o. s. ř. zákona současně splněny dva základní předpoklady - jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen) a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok. V podrobnostech k účelu předběžného opatření a předpokladům pro jeho nařízení odvolací soud odkazuje např. na odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. IV. ÚS 189/01, dostupného veřejnosti na stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz. Procesní odpovědnost v tomto směru má navrhovatel předběžného opatření (§ 102 odst. 3 o. s. ř. ve vazbě na § 75 odst. 3 o. s. ř. a § 75c odst. 3 a 4 o. s. ř.).

25. Nejprve odvolací soud uvádí, že námitka odvolatele o nedostatečném odůvodnění usnesení soudu prvního stupně neobstojí. Byť byl soud prvního stupně ve svém odůvodnění stručný, je v dané věci zřejmé, že soud prvního stupně vyšel z tvrzení navrhovatele uvedených v návrhu na nařízení předběžného opatření, jež považoval za dostačující, a proto podanému návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl.

26. K námitce odvolatele týkající se nesprávného označení společnosti [Jméno advokáta D]., v níž je odvolatel jediným společníkem a jednatelem, jako jednoho z účastníků řízení, je na místě uvést, že řízení o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce je řízením výslovně uvedeným v § 3 odst. 2 písm. b) a § 85 písm. b) z. ř. s. Účastníky řízení jsou podle § 6 odst. 1 z. ř. s. navrhovatel (bylo-li řízení zahájeno návrhem) a ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Účastníkem řízení je tudíž nepochybně osoba, která má být rozhodnutím soudu vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace a dále – s ohledem na důsledek předvídaný ustanovením § 64 odst. 1 z. o. k. i všechny obchodní korporace, v nichž dotyčná osoba vykonává (podle informací dostupných soudu, zejména podle zápisu v obchodním rejstříku) funkci člena statutárního orgánu (k účastenství těchto obchodních korporací srov. i úpravu obsaženou v § 64 odst. 2 z. o. k., srov. dále též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. února 2018, sp. zn. 29 Cdo 2227/2016, uveřejněné pod číslem 53/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní.

27. V poměrech projednávané věci odvolací soud závěr soudu prvního stupně o tom, že jsou splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření dle návrhu navrhovatele, nesdílí.

28. Z obsahu spisu a předložených listin se podává, že předmětný návrh na vyloučení účastníka 1) z funkce statutárního orgánu byl podán dne 8. března 2022; návrh na nařízení předběžného opatření ve shora uvedeném rozsahu navrhovatel podal dne 6. dubna 2022. Již dne 1. února 2022 valná hromada účastnice 2) rozhodla o odvolání účastníka 1) z pozice jednatele; současně byl novým jednatelem jmenován navrhovatel. Rejstříkový soud usnesením ze dne 4. března 2022, č. j. C 276771/RD39/MSPH, Fj 67191/2022/MSPH, k návrhu navrhovatele rozhodl o zápisu změn zapsaných údajů v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddílu C, vložce číslo 276771, spočívajícího ve výmazu statutárního orgánu účastnice 2) – odvolatele jakožto jednatele a v zápisu navrhovatele jednatelem účastnice 2), se dnem vzniku funkce 1. února 2022. Tato skutečnost se doposud nepromítla v obchodním rejstříku. Z obsahu spisu dále vyplývá, že [právnická osoba]. na požadavek navrhovatele jakožto nově zvoleného jednatele společnosti umožnila změnu osob s dispozičním oprávněním k peněžním prostředkům na účtech společnosti. Následně, s ohledem na narušení dobré víry v zápis z valné hromady ze dne 1. února 2022, rozhodla, že neumožní výběry peněžních prostředků z účtů společnosti do doby, než jí bude předloženo rozhodnutí rejstříkového soudu s doložkou právní moci.

29. Nutno zdůraznit, že pro rozhodnutí valné hromady o odvolání či jmenování člena statutárního orgánu platí obecný princip, podle něhož neodloží-li valná hromada výslovně účinnost svého rozhodnutí, nabývá její rozhodnutí účinků zásadně dnem, kdy bylo přijato. Pro vznik (zánik) funkce statutárního orgánu není vyžadován zápis (výmaz) statutárního orgánu (jeho člena) do (z) obchodního rejstříku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. února 2016, sp. zn. 29 Cdo 94/2016, dostupné na www.nsoud.cz). Jinak řečeno, zápis (výmaz) statutárního orgánu má pouze deklaratorní povahu. Rozhodovací praxe soudů je ustálená na tom, že jde-li o skutečnost vyplývající z usnesení valné hromady, je nutné vycházet zásadně z toho, že platnost rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným lze přezkoumávat (neurčuje-li zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (§ 191 a násl. z. o. k.); v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (§ 192 odst. 1 z. o. k.). Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné (za mnohá rozhodnutí srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Případné vady způsobující, že se na rozhodnutí valné hromady hledí, jako by nebylo přijato (§ 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 o. z.), se z předložených listin nepodávají.

30. Z výše uvedeného plyne, že v době, kdy navrhovatel podal návrh na nařízení předmětného předběžného opatření, byl účastník 1) z funkce jednatele účastnice 2) valnou hromadou dne 1. února 2022 odvolán; došlo (byť k nepravomocnému) výmazu jeho osoby jakožto jednatele účastnice 2) z obchodního rejstříku a k omezení dispozičního oprávnění účastníka 1) k bankovním účtům účastnice 2). Přičemž tyto skutečnosti existovaly již v okamžiku rozhodování soudu prvního stupně, byť před ním nebyly tvrzeny. Navrhovateli však existence těchto skutečností známa byla. Dlužno dodat, že je zcela zřejmé, že mezi navrhovatelem a odvolatelem jakožto jedinými společníky účastnice 2) panují zásadní neshody. Spory, které je ovládají, však případné nařízení předběžného opatření nevyřeší, institut předběžného opatření k tomuto účelu neslouží.

31. Odvolací soud tak na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že není namístě předběžné opatření v požadovaném rozsahu (výrok I. usnesení soudu prvního stupně) nařídit; podmínky pro jeho nařízení splněny nebyly. Proto ze shora vyložených důvodů bylo usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změněno tak, že odvolací soud návrh na nařízení předmětného předběžného opatření zamítl.

32. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v souvislosti s rozhodnutím ve věci samé (§ 211, § 145 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.).

33. Odvolací soud připomíná, že soud prvního stupně nepomine rozhodnout o vrácení složené jistoty podle § 75b odst. 4 o. s. ř.