o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 21. června 2017, k odvolání navrhovatelek a) a b) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. února 2021, č. j. 38 Cm 92/2017 - 348,

1. Krajský soud v Hradci Králové výrokem I. v záhlaví uvedeného usnesení zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]. /dále jen „společnost“/ ze dne 21. června 2017, jejichž znění je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení (soud prvního stupně používá pro označení jednotlivých usnesení valné hromady římské číslice [I.] až [V.], odvolací soud pro přehlednost používá arabské číslice [3.] až [7.], jak odpovídá číslování příslušných usnesení v zápisu z valné hromady). Výrokem II. usnesení soud prvního stupně uložil navrhovatelkám povinnost zaplatit společnosti společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 23 716 Kč.

2. Soud prvního stupně v odůvodnění usnesení uvádí obsáhlá skutková zjištění, nicméně na jejich podstatnou část pak nenavazují žádné jeho právní závěry. Při právním posouzení věci soud prvního stupně čerpá z těchto skutkových zjištění:

- navrhovatelka a) a navrhovatelka b) jsou společnicemi společnosti s podíly 7% a 5%, s vkladem do základního kapitálu společnosti 92 400 Kč a 66 000 Kč. Třetím společníkem společnosti s 88% podílem je [Anonymizováno] s vkladem 1 161 600 Kč, ten je současně jejím jediným jednatelem;

- jednatel společnosti svolal vanou hromadu pozvánkou na 21. června 2017 s pořadem jednání o devíti bodech. K 3. a 4. bodu jednání je na pozvánce obsažen návrh usnesení, k 7. bodu bylo navrženo usnesení, podle něhož zisk ve výši 640 627,90 Kč bude použit na uhrazení ztráty z předchozích let;

- obě navrhovatelky pozvánku na valnou hromadu obdržely, jak výslovně vyplývá z dopisů ze dne 5. a 7. června 2017, které představují reakci navrhovatelek na svolání valné hromady. Nicméně navrhovatelka b), jíž byla pozvánka doručována na adresu [adresa], si zásilku v úložní době, která skončila dne 16. června 2017, na poště nevyzvedla, jak vyplývá z údajů vyznačených poštou na zásilce;

- v odpovědi jednatele společnosti [Anonymizováno] navrhovatelce b) ze dne 19. června 2017 jednatel uvedl, že je připraven následně svolat valnou hromadu, která by schválila účetní závěrku za rok 2016. Námitky jsou nedůvodné a valná hromada proběhne podle programu uvedeného v pozvánce. K prodejům automyček jednatel odkázal na znalecké posudky, poukázal na skutečnosti, z nichž vyplývá informovanost navrhovatelky b) i účast jejího otce při jednání o jejich prodeji, poukázal na závazky společnosti v celkové výši nejméně 17 182 582 Kč, přičemž další má společnost vůči [právnická osoba]., takže návrh na uzavření zápočtu je zcela opodstatněný;

- valná hromada podle zápisu přijala usnesení ve znění, jak je uvedeno shora. Podle zápisu z valné hromady nebyl proti usnesení podán protest;

- návrhu navrhovatelek na vypracování oponentních znaleckých posudků k ceně obou automyček nebylo vyhověno pro nadbytečnost.

3. Následně soud prvního stupně činí tyto právní závěry:

- navrhovatelky jsou legitimované k podání návrhu dle § 191 odst. 1 a 2 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, a návrh byl podán včas;

- valná hromada byla svolána v souladu s § 184 odst. 1, 2 z. o. k., pozvánka byla včas doručována všem společníkům společnosti;

- irelevantní jsou námitky navrhovatelek, že Jiří Foltán porušuje povinnost jednatele, když účetní závěrky zakládá do sbírky listin obchodního rejstříku, aniž by svolal valnou hromadu za účelem jejich schválení, že tím porušuje svoji informační povinnost vyplývající z práva navrhovatelek na informace dle § 155 z. o. k., že složitost navrhovaných bodů programu valné hromady je tak zásadní, že vyžaduje podrobnou přípravu, seznámení se s příslušnými podklady, jak navrhovatelky argumentují v dopisech z 5. a 7. června 2017, přičemž současně navrhují svolání valné hromady na pozdější termín, a pokud by se valná hromada měla konat ve stanoveném termínu, pak s programem, jak navrhují navrhovatelky, zejména aby valná hromada rozhodla o provedení zevrubné kontroly veškerých účetních dokladů společnosti navrženou auditorskou společností [právnická osoba].;

- podstatné totiž je, že v dané věci nebyl podán proti usnesení valné hromady protest, jak předepisuje §192 odst. 2 z. o. k.;

- návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podaný bez protestu společníkem, který se valné hromady nezúčastnil bez vážného důvodu, je zjevným zneužitím práva a nepožívá právní ochrany, jak uvádí Vrchní soud v Olomouci v usnesení ze dne 8. března 2019, sp. zn. 5 Cmo 228/2018. V poměrech projednávané věci z podání navrhovatelek nevyplývá, že by jim v účasti na valné hromadě bránily objektivní a vážné důvody, navíc nevyužily možnost se účastnit valné hromady v zastoupení dle § 168 odst. 1 z. o. k. To navrhovatelky diskvalifikovalo z možnosti podat proti usnesení valné hromady kvalifikovaný protest (§ 189 odst. 1 písm. f/ z. o. k.);

- návrh tedy není důvodný.

4. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, a na příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), úspěchem společnosti v řízení. Společnosti náleží náhrada odměny advokáta za 7 úkonů právní služby po 2 500 Kč, náhrada 7 režijních paušálů po 300 Kč a náhrada 21% DPH ve výši 4 116 Kč; celkem 23 716 Kč.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podaly navrhovatelky společné odvolání, navrhujíce, aby odvolací soud usnesení změnil tak, že návrhu vyhoví, případně aby je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Odvolatelky argumentují tím, že [tituly před jménem] byla pozvánka doručena pouze fikcí, nikoliv fyzicky, o konání valné hromady se dozvěděla telefonicky od druhé z odvolatelek. Obě odvolatelky zaslaly společnosti dopisy z 5. a 7. června 2017, v nichž uvedly námitky k programu valné hromady, a že se valné hromady nemohou zúčastnit. Současně zdůraznily nevhodnost termínu konání valné hromady, a to především kvůli komplikovanosti problematiky navržené k projednání, upozornily na problematický obsah navržených usnesení, především znatelně vyšší reálnou tržní cenu obou automyček, než vyplývá ze znaleckých posudků, které si nechala zpracovat společnost, k tomu podrobně argumentují pořizovacími cenami automyček a tržbami z nich za celou dobu jejich provozu v odhadované výši 40 mil. Kč. V dopisech dále poukazovaly na to, že jediný jednatel a většinový společník [Anonymizováno] je jedním ze dvou jednatelů kupující společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], a ke dni konání valné hromady byl 70% společníkem této společnosti, a že navržená usnesení valné hromady zcela zásadním způsobem zasahují do práv jednotlivých společníků, společnost se fakticky zbavuje jediného hodnotného majetku za nepřiměřenou cenu a odvolatelkám nebyly poskytnuty potřebné podklady, aby mohly informovaně spolurozhodovat. O podklady potřebné ke spolurozhodování odvolatelky opakovaně marně žádaly, jak vyplývá z dopisů ze dne 5. a 7. června 2017 a odpovědi společnosti na jeden z nich, doručené odvolatelce b) v den konání valné hromady.

7. Dále odvolatelky argumentují tím, že byly splněny judikaturou dovozované kumulativní podmínky pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018). Porušení společenské smlouvy spočívá v nedodržení kvóra pro usnášeníschopnost valné hromady, musí být přítomni všichni společníci, což splněno nebylo, a zájem společnosti hodný právní ochrany spočívá v předejití uzavření nevýhodných kupních smluv ve střetu zájmů jednatele, a to ke škodě nejen odvolatelek, ale především společnosti.

8. Podle odvolatelek je v zápisu z valné hromady uveden nepravdivý údaj, že proti návrhu nabyly vzneseny žádné připomínky či návrhy na doplnění, když tento program odpovídá pozvánce na valnou hromadu. Je pravdou, že program pozvánce odpovídal, ovšem připomínky a návrhy jasně vyplývají ze zmíněných dopisů odvolatelek. Ty žádaly o změnu programu valné hromady, aby mohly řádně a informovaně rozhodnout, ovšem nedostalo se jim ani adekvátní a včasné reakce. Soud prvního stupně zásadně pochybil, když neprovedl navrhovaný důkaz k prokázání rozhodných skutečností, a to zadáním revizního znaleckého posudku, kterým by byla zjištěna skutečná a reálná hodnota obou předmětných automyček.

9. Společnost navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

10. Společnost ve vyjádření k odvolání poukazuje na to, že stačí, když se pozvánka dostane do sféry dispozice společníka, odkazuje k tomu na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 1429/2006, uveřejněné pod číslem 22/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní. Pozvánka byla navrhovatelce b) doručována již 1. června 2017, tj. 20 dnů před konáním valné hromady. Bylo pouze na ní, aby si pozvánku na poště vyzvedla. Navíc se i tak s obsahem pozvánky seznámila, na její obsah reagovala. Nyní se snaží těžit z vlastního nekonání, přitom společnost splnila vše, co po ní bylo možné spravedlivě požadovat.

11. S námitkami navrhovatelek zaslanými společnosti před konáním valné hromady zákon ani společenská smlouva nespojuje žádné právní účinky. I po jejich zaslání bylo na navrhovatelkách, aby se valné hromady zúčastnily a na ní svá práva hájily, např. vznesením protestu, což samy vědomě neučinily. V účasti na valné hromadě, ať už osobně nebo prostřednictvím zástupce, navrhovatelkám nic nebránilo, takže posuzování, zda je usnesení valné hromady platné či nikoliv, není na místě. Společnost naplnila veškeré společenskou smlouvou a zákonem předepsané náležitosti. Práva společníků jsou koncipována zejména ve vztahu k valné hromadě. Naopak v jednání navrhovatelek je možné spatřovat zneužití práva, když se snaží navodit dojem, jak byly na svých právech poškozeny, přitom svá práva fakticky jen nevyužily, byť k tomu měly potřebný prostor. K obdobné situaci se vyjádřil i Vrchní soud v Olomouci v usnesení uváděném soudem prvního stupně. Přiznáním aktivní legitimace navrhovatelkám by došlo k narovnání jejich jednání, kdy se valné hromady vědomě nezúčastnily a následně brojí proti přijatým usnesením, tím zjevně zneužívají svých práv na úkor společnosti.

12. Podle společnosti odvolatelkám nebylo bráněno v přístupu k informacím, společnost informační povinnost splnila, nicméně důkazní břemeno k tomuto je na jejich straně. Následně ovšem odvolatelky uvádí, že mají k dispozici údaje o tržbách v období od 1. února 2015 do 31. května 2017, pokud tedy měly dostatek informací k podání předmětného návrhu, musely mít i dostatek informací ke kvalifikovanému hlasování na valné hromadě. Navíc cena automyček byla stanovena znaleckým posudkem. Odvolatelky ani netvrdí, jaká cena je podle nich správná a k prokázání podhodnocení automyček nepředložily žádné důkazy.

13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že neobstojí z níže uvedených důvodů.

14. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně doplněných o skutková zjištění učiněná z níže uvedených listin v průběhu odvolacího řízení.

15. Ve vztahu k usnesením valné hromady ad [3] až [6] vychází odvolací soud z § 90 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/, podle něhož v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby rozhodne soud o tom, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde, hledí-li se na něj, jako by nebylo přijato, i bez návrhu. V takovém případě je otázka podání protestu právně irelevantní. Typickým případem, na nějž dopadá § 90 odst. 1 z. ř. s., je situace, kdy daný orgán právnické osoby rozhodne mimo svoji působnost. Tak tomu je v poměrech projednávané věci v případě usnesení valné hromady ad [3] až [6]. Jde o rozhodování o dispozici s majetkem společnosti patřící do působnosti jednatele v rámci obchodního vedení společnosti dle § 195 z. o. k. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. dubna 2012, sp. zn. 29 Cdo 3223/2010, či usnesení téhož soudu ze dne 28. května 2015, sp. zn. 29 Cdo 5330/2014). Rozhodování o dané majetkové dispozici nelze podřadit pod žádný z bodů vymezujících působnost valné hromady ve společenské smlouvě ve znění účinném od 2. února 2016, jak vyplynulo z dokazování provedeného před odvolacím soudem, ani pod úpravu působnosti valné hromady v § 190 odst. 2 z. o. k. ve znění účinném ke dni konání valné hromady, tj. k 21. červnu 2017. Konečně, společnost k dotazu odvolacího soudu při ústním jednání uvedla pouze to, že návrhy těchto usnesení byly zařazeny na pořad jednání valné hromady s ohledem na dlouhodobou spolupráci společníků společnosti, a že takto závažné rozhodnutí by mělo být schváleno valnou hromadou a mělo by být umožněno všem společníkům se k němu vyjádřit. K tomu společnost zcela obecně dodala, že důvodem bylo dodržení zákonných povinností a povinností vyplývajících ze společenské smlouvy. Toto stanovisko společnosti na právě uvedeném závěru odvolacího soudu nic nemění.

16. Pro úplnost odvolací soud dodává, že v řízení nevyšlo najevo, že by k prodeji určený nemovitý majetek s příslušnými technologiemi představoval část závodu ve smyslu § 190 odst. 2 písm. i) z. o. k., přičemž relevantní je znění zákona účinné do 31. prosince 2020. Částí závodu se v těchto souvislostech rozumí samostatná organizační složka závodu, nikoliv jen jakákoliv materiálně významná složka závodu (v podrobnostech viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2019, sp. zn. 27 Cdo 2645/2018, uveřejněný pod číslem 8/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V řízení rovněž nevyšlo najevo, že by valná hromada přijímala řešená usnesení ad [3] až [6] v rámci procedury řešení konfliktu zájmů ve smyslu § 55 z. o. k. Absentuje předchozí informace jednatele o konfliktu zájmů, ani nebylo rozhodováno o zákazu uzavření smlouvy pro konflikt zájmů, jak požaduje zmíněné ustanovení.

17. Ve vztahu k usnesení valné hromady ad [7] je nepochybně působnost valné hromady dána, jak vyplývá z § 190 odst. 2 písm. g) z. o. k. a úpravy v téže části společenské smlouvy pod bodem f). Přezkum tohoto usnesení valné hromady je v poměrech projednávané věci veden v režimu § 191 a násl. z. o. k.

18. Stran legitimace navrhovatelek k podání návrhu dle § 191 odst. 1 a 2 z. o. k. a včasného podání návrhu dle § 259 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/, odvolací soud pro stručnost odkazuje na závěry soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožňuje. Stejně tak odvolací soud odkazuje na příhodnou argumentaci soudu prvního stupně k řádnému svolání valné hromady a doručování pozvánky navrhovatelce b).

19. Podle § 192 odst. 2 z. o. k. (opět) ve znění účinném do 31. prosince 2020 neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit.

20. Odvolací soud má za to, že obsahově shodné dopisy odvolatelek ze dne 5. a 7. června 2017, které byly provedeny k důkazu při jednání odvolacího soudu, lze podle obsahu posoudit jako protesty ve smyslu právě citovaného ustanovení zákona. Odvolatelky v dopisech uvádí zcela konkrétní výhrady proti konání valné hromady i jejímu programu. Ve vztahu k návrhu usnesení ad [7] pak namítají v rámci bodu 1), že ani jedna z účetních závěrek za roky 2013 až 2016 nebyla schválena valnou hromadou, ta za tím účelem nebyla vůbec svolána. Navrhují projednání účetních závěrek a jejich schválení, neboť o tom, jak bude naloženo se ziskem, lze rozhodnout na základě účetní závěrky, kterou má projednat valná hromada. Stran obsahových náležitostí protestu odvolací soud v podrobnostech odkazuje na výklad podaný např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. 27 Cdo 2363/2019.

21. Protest se pravidelně podává na valné hromadě, jak nepřímo vyplývá z dikce citovaného ustanovení § 192 odst. 2 z. o. k., jež počítá se zaznamenáním protestu do zápisu z valné hromady. Nicméně s ohledem na smysl a účel protestu, především pak jeho preventivní funkci (umožňuje, aby valná hromada reagovala na výhrady akcionáře a napravila /je-li to možné/ vady, pro které by soud mohl následně vyslovit neplatnost usnesení valné hromady přijatých na zasedání valné hromady), nelze bez dalšího vyloučit podání protestu společníkem již v době po svolání valné hromady, ještě před jejím konáním. Z rozhodovací praxe soudů lze k akceptaci protestu podaného takto předem poukázat např. na v komentářové literatuře zmiňované usnesení Krajského soudu v [adresa] - pobočky v [adresa] ze dne 24. dubna 2019, sp. zn. 55 Cm 208/2018, či z rozhodovací praxe odvolacího soudu na usnesení ze dne 17. prosince 2021, sp. zn. 7 Cmo 365/2020.

22. V poměrech projednávané věci ve vztahu k navrženému usnesení valné hromady ad [7] bylo již z pozvánky evidentní, že na pořad valné hromady není zařazen návrh usnesení o schválení účetní závěrky za rok 2016. Takže už v době svolání valné hromady bylo zřejmé, že bez projednání této účetní závěrky nemůže usnesení o naložení se ziskem společnosti obstát. V tom je třeba odvolatelkám přisvědčit. Nic na tom nemění vyjádření odhodlání společnosti v odpovědi ze dne 19. června 2017 zařadit schvalování účetní závěrky za rok 2016 na pořad další valné hromady. Schvalování odpovídající účetní závěrky a rozhodování o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a úhrady ztrát na sebe navazují, jak vyplývá z logiky věci, a tak s tím počítá též § 190 odst. 2 písm. g) z. o. k. Schválená účetní závěrka za rok 2016 měla představovat nezbytný podklad pro řešené rozhodování valné hromady o rozdělení zisku. A právě v absenci takovéhoto bodu programu valné hromady a z toho vyplývajícího nedostatku bližších informací o finanční situaci společnosti, odvolací soud spatřuje důvod pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ad [7]. Jde o porušení základního práva společníků podílet se na kontrole a řízení společnosti. K tomu je nutné dodat, že takovéto porušení zákona mělo závažné právní následky, znemožnilo odvolatelkám se na valnou hromadu připravit a na valné hromadě se znalostí věci hlasovat. Současně z řešeného usnesení valné hromady nenabyla práva žádná třetí osoba. Tím je vyloučena aplikace § 260 o. z., tedy možnost nevyslovení neplatnosti daného usnesení valné hromady.

23. Proto odvolací soud stran usnesení valné hromady ad [7] změnil v odpovídajícím rozsahu usnesení soudu prvního stupně tak, že návrhu vyhověl (§ 220 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.).

24. O nákladech řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl podle úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř. a přiznal jejich náhradu navrhovatelkám.

25. Náklady řízení před soudy obou stupňů na straně navrhovatelek se skládají ze zaplacených soudních poplatků v celkové výši 8 000 Kč, mimosmluvní odměny advokáta za 6 úkonů právní služby u každé z navrhovatelek po 2 480 Kč dle § 11 odst. 1 písm. b), d), g), k), § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bodu 5, § 12 odst. 4 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, účast při ústních jednáních 4. června 2020, 7. ledna 2021, 11. února 2021, podání odvolání, účast u jednání před odvolacím soudem 1. března 2022), 6 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrady za použití vozidla dle § 13 odst. 1 advokátního tarifu celkem 4 740,20 Kč, náhrady 21% DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 7 623,05 Kč. Celkem činí náhrada nákladů řízení 51 923,24 Kč.