o jmenování jednatele, k odvolání navrhovatelů a/ a b/ proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. března 2021, č. j. 81 Cm 11/2021-12,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na jmenování jednatele společnosti [Anonymizováno] /dále jen „společnost“/ (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:

- společnost má dva společníky, jimiž jsou navrhovatel a [Anonymizováno], každý s podílem 50% na základním kapitálu společnosti,

- navrhovatel je v obchodním rejstříku zapsán jako jediný (samostatně jednající) jednatel společnosti,

- druhý jednatel ([Anonymizováno]) byl z obchodního rejstříku vymazán (z důvodu zániku funkce) dne 5. ledna 2021, k uvedenému dni byl totiž valnou hromadou odvolán z funkce, usnesení o svém odvolání z funkce napadl [Anonymizováno] návrhem na vyslovení jeho neplatnosti, řízení je vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 7/2021, řízení není dosud skončeno,

- dle článku 8 společenské smlouvy má společnost dva jednatele s tím, že každý jedná samostatně, k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti se vyžaduje souhlas všech jednatelů.

3. Na takto ustaveném základě dospěl k následujícím závěrům:

- společník společnosti má na jmenování chybějícího jednatele právní zájem,

- vzhledem k rozložení sil ve společnosti má právo vybrat druhého (chybějícího) jednatele druhý společník, nikoli navrhovatel (jenž je jednatelem),

- sice společnost má mít dle společenské smlouvy dva jednatele, v obchodním rejstříku je však zapsán jako jednatel navrhovatel, společnost má jednatele (byť toliko jediného), jenž má právo samostatného jednání, fungování společnosti tedy není znemožněno,

- návrh na jmenování jednatele tak považoval za nedůvodný, o jeho zamítnutí rozhodl bez nařízení jednání s odkazem na § 89 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

4. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 23 z. ř. s. s tím, že předmětné řízení bylo možno zahájit i bez návrhu.

5. Proti tomuto usnesení podali navrhovatel a/ i společnost odvolání, navrhujíce, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrhu vyhoví a jejím jednatelem jmenuje [Anonymizováno] na dobu, než bude řádně zvolen druhý jednatel.

6. Rozhodnutí soudu prvního stupně považují za nepřezkoumatelné, nesplňující zákonem vyžadované náležitosti. Soud prvního stupně při odůvodňování svého rozhodnutí postupoval nedbale, což se podává již jen z posuzování primárních otázek řízení. V rozporu s judikaturními závěry vyjádřenými např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2018, sp. zn. 27 Cdo 1875/2018, totiž soud prvního stupně nejenže dospěl k závěru, že řízení je možno zahájit i bez návrhu, nesprávně vymezil rovněž okruh účastníků řízení. Zdůraznili, že v daném případě návrh podal jak navrhovatel a/, tak i společnost samotná, tu však soud prvního stupně za navrhovatele /v rozporu s § 198 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „z. o. k.“/nepovažoval, naopak není zřejmé, proč byl k vyjádření vyzýván druhý společník společnosti, naopak jako s účastníkem řízení soud prvního stupně (v rozporu s již citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu) nejednal s [Anonymizováno], jež byl navrhovateli navržen na osobu jednatele.

7. Mají za to, že v daném případě byly naplněny podmínky § 198 odst. 3 z. o. k. pro vyhovění předmětnému návrhu, neboť současný (jediný) jednatel společnosti nemůže přijímat rozhodnutí týkající se obchodního vedení, k němuž je třeba dle článku 8 odst. 5 společenské smlouvy souhlasu obou jednatelů. Uzavřel-li soud prvního stupně, že právo jmenovat (druhého) jednatele svědčí (druhému) společníku [Anonymizováno], pak taková argumentace nemá oporu nejen v zákonné úpravě, ani ve společenské smlouvě (odkazuje na článek 7 odst. 3).

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal podle § 212 a násl. o. s. ř. k odvolání rozhodnutí soudu prvního stupně a neshledal podmínky pro jeho potvrzení (§ 219 o. s. ř.) ani změnu (§ 220 odst. 1 o. s. ř.).

9. Z obsahu spisu se podává, že společnost a [Anonymizováno] (oba coby navrhovatelé) se shodně domáhají, aby byl společnosti do doby, než bude řádně zvolen druhý jednatel, jmenován jednatel (Radomír Bláha, jehož označili za účastníka řízení) dle § 198 odst. 1, 3 z. o. k.

10. Svůj návrh odůvodnili tím, že společnost má nyní (poté co byl dne 5. ledna 2021 valnou hromadou z funkce odvolán druhý jednatel [právnická osoba]) pouze jednoho jednatele, k rozhodování o obchodním vedení je však (dle článku 8 odst. 5 společenské smlouvy) nutný souhlas všech (dvou) jednatelů. Za takového stavu nemůže druhý (zbyvší) jednatel přijímat rozhodnutí spadající do oblasti obchodního vedení. Ke zvolení druhého jednatele – přes snahu navrhovatele a/ – pro neshody mezi společníky nedošlo; na valné hromadě jím svolané na den 19. února 2021 ke konsenzu mezi společníky k uvedené otázce nedošlo.

11. Podle § 198 z. o. k. v případě smrti jednatele, odstoupení nebo odvolání z funkce anebo jiného ukončení jeho funkce, anebo v případě zániku právnické osoby, která je jednatelem, bez právního nástupce, zvolí valná hromada do 1 měsíce nového jednatele (odstavec 1). Nebude-li jednatel zvolen podle odstavce 1, jmenuje jednatele soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen nový jednatel, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci (odstavec 3).

12. K namítaným procesním aspektům předmětného řízení je na místě uvést, že řízení o jmenování jednatele společnosti s ručením omezeným podle § 198 odst. 3 z. o. k. je řízením ve statusové věci právnické osoby ve smyslu § 2 písm. e) z. ř. s. [viz § 3 odst. 2 písm. a), resp. § 85 písm. a) z. ř. s.], jež lze zahájit pouze na návrh (§ 13 odst. 1 věta první z. ř. s., § 198 odst. 2 z. o. k.); okruh účastníků se určí podle § 6 odst. 1 z. ř. s., společnost, jejíhož jednatele má jmenovat soud v řízení vedeném podle § 198 odst. 3 z. o. k., je osobou, o jejíchž právech nebo povinnostech se v takovém řízení jedná (ve smyslu § 6 odst. 1 z. ř. s.), a je tak (vždy) účastníkem řízení, společník bez dalšího (jen proto, že je společníkem) účastníkem řízení o jmenování jednatele společnosti s ručením omezeným není, společník se řízení může účastnit v pozici (dalšího) navrhovatele (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2018, sp. zn. 27 Cdo 1875/2018, uveřejněné pod číslem 94/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). [Anonymizováno] (společník společnosti), jenž návrh nepodal, tak účastníkem řízení není. Účastníkem řízení je i osoba, která má být jmenována jednatelem (srov. např. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 523), ta však až ode dne rozhodnutí soudu o jeho jmenování (viz usnesení Vrchního soudu v Praze z 20. července 2020, č. j. 14 Cmo 165/2020-15).

13. Jak se podává z dikce § 198 odst. 3 z. o. k. předmětné řízení může být zahájeno pouze na návrh osoby, která na tom má právní zájem. Bylo tedy povinností soudu prvního stupně primárně zabývat se nastolenou otázkou ve světle níže rozvedených judikaturních závěrů.

14. Při posuzování návrhů na jmenování jednatelů dle citovaného § 198 odst. 3 z. o. k. je předně na místě vyjít z judikaturních závěrů Nejvyššího soudu zformulovaných a odůvodněných v usnesení ze dne 20. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněném pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní (dále jen „R 59/2017“).

15. V R 59/2017 Nejvyšší soud řeší otázku předpokladů pro jmenování hmotněprávního opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z. Podle publikované právní věty „Soud může společnosti s ručením omezeným jmenovat opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z., nemá-li společnost žádného jednatele či zanikla-li funkce některému z více jednatelů a zbývající jednatelé nejsou z důvodu zániku funkce některého z nich schopni plnit své funkce, valná hromada nezvolila ve lhůtě podle § 198 odst. 1 z. o. k. nového jednatele a současně nebyl podán návrh na jmenování chybějícího jednatele soudem, popř. takovému návrhu nebylo vyhověno.“ Ve vztahu k posledně zmíněné možnosti jmenování jednatele společnosti soudem dle § 198 odst. 3 z. o. k. Nejvyšší soud uvádí, že „jmenování chybějícího jednatele soudem je totiž (jakožto zásah veřejné moci do vnitřních poměrů obchodní společnosti) krajním řešením (ultima ratio), k němuž je na místě přikročit pouze tehdy, nemůže-li se s nastalou situací vypořádat společnost sama (srov. obdobně důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. listopadu 2015, sp. zn. 29 Cdo 4235/2013).“

16. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. listopadu 2015, sp. zn. 29 Cdo 4235/2013, uveřejněném pod číslem 10/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní (dále jen „R 10/2017“) v poměrech úpravy akciové společnosti v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /dále jen „obch . zák.“/, dovodil, že „není pochyb o tom, že akcionář (jakožto společník akciové společnosti, jemuž náleží práva vtělená do akcie – srov. zejména § 155 odst. 1 obch. zák.) má zájem na řádném fungování společnosti. Současně platí, že předpokladem řádného fungování společnosti je i schopnost představenstva a dozorčí rady plnit své funkce (srov. zejména § 191 a 197 a 198 obch. zák.). Jinak řečeno, akcionář má beze sporu zájem na tom, aby oba obligatorně zřizované volené orgány společnosti byly obsazeny v souladu se zákonem a stanovami. Nicméně z uvedeného nelze bez dalšího dovozovat právní zájem akcionáře na jmenování chybějících členů představenstva či dozorčí rady soudem podle § 194 odst. 2 a § 200 odst. 3 obch. zák. Postup podle citovaných ustanovení je krajním řešením (ultima ratio), k němuž je na místě přikročit až tehdy, nemůže-li jmenovat chybějící členy v rozumné době příslušný orgán společnosti. S odvolacím soudem lze proto souhlasit i v závěru, podle něhož zpravidla nebude potřebný právní zájem na jmenování chybějících členů dozorčí rady svědčit akcionáři, který může s využitím postupu podle § 181 obch. zák. dosáhnout jejich jmenování usnesením valné hromady (k postupu podle § 181 obch. zák. v situaci, kdy společnost nemá představenstvo, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. února 2011, sp. zn. 29 Cdo 4946/2009, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 12, ročník 2011, pod číslem 174). To platí i tehdy, není-li valná hromada – jako je tomu v projednávané věci – schopna přijímat rozhodnutí jen proto, že mezi třemi akcionáři společnosti [navrhovateli b), c) a d), disponujícími dohromady 50 % všech hlasů spojených s akciemi emitovanými společností] na straně jedné a zbývající akcionářkou [navrhovatelkou a), disponující zbývajícími 50 % všech hlasů spojených s akciemi emitovanými společností] na straně druhé existují závažné rozpory, pro které nejsou s to se shodnout ani na osobách členů volených orgánů. Institut jmenování chybějících členů dozorčí rady neslouží k řešení sporů mezi akcionáři; jsou-li mezi akcionáři společnosti natolik nepřekonatelné rozpory, že jim brání v přijetí rozhodnutí valné hromady o jmenování členů dozorčí rady (a v důsledku toho není obsazen orgán, který podle stanov jmenuje členy představenstva), je na místě postupovat podle § 68 odst. 6 písm. a) nebo c) obch. zák. Zbývá dodat, že akcionáři, jenž nemá právo požádat o svolání valné hromady podle § 181 obch. zák., bude naopak zpravidla právní zájem na jmenování chybějících členů dozorčí rady podle § 194 odst. 2 a § 200 odst. 3 obch. zák. svědčit. Obdobně tomu může být (podle okolností případu) i tehdy, půjde-li o akcionáře, který se na „patové“ situaci ve společnosti (neschopnosti valné hromady přijímat rozhodnutí pro existující rozpory mezi některými akcionáři) nepodílí a současně nedisponuje počtem hlasů potřebným k přijetí usnesení valné hromady o volbě členů dozorčí rady.“

17. Nejvyšší soud v R 59/2017 nabádá k obdobnému použití shora citovaných závěrů z R 10/2017 v poměrech společnosti s ručením omezeným a právní úpravy obsažené v § 198 odst. 3 z. o. k. Právní úprava v § 194 odst. 2 větě druhé obch. zák. shodně s nyní aplikovanou úpravou v § 198 odst. 3 z. o. k. podmiňuje aktivní věcnou legitimaci právním zájmem navrhovatele.

18. Těmito nastolenými otázkami, a ani tím, zda aktivní legitimace k podání návrhu svědčí společnosti samotné, se však soud prvního stupně nezabýval, v tomto směru je rozhodnutí soudu prvního stupně nepřezkoumatelné.

19. Proto odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvoláním napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, za současné aplikace § 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř.

20. V dalším řízení se soud prvního stupně bude zabývat naplněním výše rozvedených předpokladů stanovených ve shora citované právní úpravě, primárně však otázkou aktivní věcné legitimace navrhovatelů ve světle nastíněných judikaturních závěrů.

21. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.