o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, k odvolání P R E T O R I U S s. r. o. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 10. února 2021, č. j. 38 Cm 82/2020-7,
JUDr. Michaela Janoušková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 25. 5. 2021
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a Mgr. Kateřiny Horákové ve věci
společnosti: [právnická osoba]., IČO [IČO] sídlem [adresa], [adresa] zastoupené advokátem [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A] 2
za účasti: [Jméno advokáta B], narozený [rodné přijmení] [Datum narození advokáta B] bytem [Adresa advokáta B]
o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, k odvolání [Jméno advokáta C]. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 10. února 2021, č. j. 38 Cm 82/2020-7,
I. Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se řízení zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
1. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v záhlaví uvedeným usnesením zrušil společnost [právnická osoba] /dále jen „společnost“/ a nařídil její likvidaci (výrok I.), likvidátorem jmenoval [právnická osoba]., sídlem [adresa], provozovna [adresa] (výrok II.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III) a společnosti uložil povinnost zaplatit státu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč s uvedením platebních dispozic (výrok IV.).
2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 171 písm. d), § 172 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), § 198 odst. 1, 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „z. o. k.“, § 9 odst. 1, § 14 odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“) tím, že společnost nemá od 20. května 2020 statutární orgán a nedoložila právní důvod užívání prostor; nedostatky nebyly ani přes výzvu soudu odstraněny. Proto rozhodl o zrušení společnosti s likvidací, a to bez nařízení jednání dle § 89 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/. Likvidátorem společnosti jmenoval osobu zapsanou do seznamu insolvenčních správců dle § 191 odst. 4 o. z. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil odkazem na § 23 z. ř. s., výrok o soudním poplatku odkazem na § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
3. Proti tomuto usnesení podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
4. Argumentuje tím, že „má velký zájem na zachování funkčnosti společnosti“, činí kroky k nápravě vytýkaného stavu. Společnost (již) fakticky sídlí na adrese [adresa], obratem bude provedena změna i v obchodním rejstříku. Dne 25. února 2021 byl rozhodnutím jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady zvolen jednatelem [Anonymizováno], narozený [Anonymizováno], rovněž i tato skutečnost bude obratem zapsána do obchodního rejstříku.
5. Po přezkoumání usnesení soudu prvního stupně i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/) odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání je s ohledem na skutečnosti nastalé v průběhu odvolacího řízení důvodné.
6. Z obsahu spisu se podává, že soud prvního stupně zahájil předmětné řízení z důvodu, že společnost nemá zapsaný statutární orgán a přes výzvu soudu nepředložila právní důvod užívání prostor, v nichž umístila své sídlo, což bylo ostatně důvodem pro vydání odvoláním napadeného rozhodnutí, když společnost nápravu nezjednala ani v průběhu řízení před soudem prvního stupně.
7. V průběhu odvolacího řízení bylo odvolacím soudem zjištěno, že společnost má od 17. března 2021 nejen zapsán statutární orgán (jednatele – [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], bytem [adresa], se dnem vzniku funkce 25. února 2021), zapsána byla i změna sídla společnosti (adresa uvedenou v záhlaví tohoto usnesení).
8. Soud prvního stupně správně dovodil, že za splnění podmínek stanovených v jím uváděných ustanoveních může být důvodem pro zrušení společnosti s likvidací soudem uváděné skutečnosti. Nicméně v průběhu odvolacího řízení společnost tyto nedostatky odstranila, když vytýkané nedostatky napravila.
9. K uvedenému odvolací soud uvádí, že soud může zasahovat do vnitřních poměrů obchodní společnosti jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek. Jedním z takových případů je rozhodnutí o zrušení obchodní společnosti s likvidací. Jedná se o krajní zásah (ultima ratio) do poměrů společnosti, proto je nutné obezřetně posuzovat splnění zákonem stanovených podmínek a dbát na zachování zásady proporcionality.
10. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že za shora popsané situace nepředstavuje rozhodnutí soudu o zrušení společnosti a nařízení její likvidace proporcionální řešení (k výkladu viz za mnohá rozhodnutí např. například nález Ústavního soudu ze dne 29. září 2005, sp. zn. III. ÚS 350/03). Z reakce společnosti je patrné, že společnost si je vědoma tohoto nedostatku a sama činí kroky k jeho nápravě.
11. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu změnil dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že se řízení zastavuje, neboť odpadl důvod pro jeho vedení.
12. O nákladech řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl dle § 23 věty první z. ř. s., pro odvolací řízení ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.; lze jej podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci.