o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, k odvolání společnosti MAN Roudnice nad Labem, s. r. o., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. září 2023, č. j. 72 Cm 843/2017-68,
Mgr. Ing. David Bokr · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 20. 6. 2024
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Davida Bokra a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a JUDr. Michaely Janouškové ve věci
navrhovatele:
[adresa]
za účasti:
1. [Jméno navrhovatele A]., IČO [IČO navrhovatele A] sídlem [Adresa navrhovatele B] 2. [Jméno navrhovatele B], narozený [Datum narození navrhovatele B] bytem [Adresa navrhovatele B] 3. [Jméno navrhovatele C], narozený [Datum narození navrhovatele C] bytem [Adresa navrhovatele C]
o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, k odvolání společnosti [Jméno navrhovatele A]., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. září 2023, č. j. 72 Cm 843/2017-68,
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením návrh na zrušení společnosti [Jméno navrhovatele A]., IČO [IČO navrhovatele A] (dále též jen „společnost“), nařízení její likvidace a jmenování likvidátora zamítl (výrok I.), o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok II.).
2. Soud prvního stupně z rejstříkového spisu společnosti zjistil, že společnost zakládá účetní závěrky do sbírky listin. Na výzvu ze dne 24. listopadu 2021, č. j. 72 Cm 843/2017-39, společnost i její společníci vyslovili souhlas s návrhem ve věci samé v plném rozsahu a potvrdili, že společnost není schopna vykonávat svou činnost, a to v období od roku 2013 do současnosti. Společnost zároveň doložila daňová přiznání za roky 2018-2021, účetní závěrky i zápisy z valných hromad. Jelikož je společnost schopna vykonávat činnost a plnit tak svůj účel, má statutární orgán a je aktivní, včetně vystupování jako účastníka řízení, podává daňová přiznání i zakládá účetní závěrky do sbírky listin, nejsou dány důvody pro její zrušení. Sama skutečnost, že společnost nepodřídila svůj režim nové právní úpravě, není směrodatná, neboť společnost k tomu nebyla vyzvána rejstříkovým soudem, jak předvídá § 777 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, nebo § 105 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“).
3. Proti usnesení podala společnost odvolání. Navrhuje své zrušení, nařízena své likvidace a jmenování jednatele [jméno FO] likvidátorem.
4. Společnost namítá, že není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel, protože dlouhodobě nevykazuje žádnou obchodní a podnikatelskou činnost, a do budoucna ji i vzhledem ke stáří obou společníků vykazovat nebude.
5. Navrhovatel se k odvolání vyjádřil tak, že rovněž navrhuje zrušení společnosti a nařízení její likvidace.
6. Uvádí, že společnost splňuje podmínku § 93 písm. a) z. o. k., protože v současné době již nemá žádné platné živnostenské oprávnění. Poslední živnostenské oprávnění, předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského oprávnění, zaniklo ke dni 28. února 2024.
7. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), aniž by byl vzhledem k tomu, že dané řízení je možno zahájit i bez návrhu, vázán mezemi, ve kterých se odvolatelka domáhá přezkoumání rozhodnutí (§ 28 odst. 2 z. ř. s.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.
8. Podle § 93 z. o. k. soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, nebo na návrh státního zastupitelství, pokud na tom shledá závažný veřejný zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci také, jestliže a) pozbyla všechna podnikatelská oprávnění; to neplatí, byla-li založena i za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným účelem než podnikání, b) není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel.
9. Podle § 172 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže a) vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, b) již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem, c) nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, nebo d) tak stanoví zákon.
10. Podle § 105 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), neplní-li zapsaná osoba povinnosti podle § 104 opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací, ledaže jsou splněny podmínky pro postup podle § 105a; rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.
11. Podle § 106 odst. 1 z. v. r. za neuposlechnutí výzvy podle § 104 se závažnými důsledky pro třetí osoby se považuje zejména nepředložení aktualizovaných listin podle § 66 písm. a) až c) a j).
12. Navrhovatel podal u soudu prvního stupně dne 22. září 2017 návrh na zrušení společnosti jednak z důvodu, že společnost nevykazuje žádné příjmy ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, a nevykonává a není schopna vykonávat svou činnost po dobu více než jednoho roku, s tím, že tyto skutečnosti naplňují zrušovací důvod uvedený v § 93 písm. b) z. o. k.
13. Aniž by byl soud vázán právní kvalifikací účastníka řízení, tato tvrzení představují skutkové okolnosti (vymezují skutek), které lze vpravdě zahrnout pod důvod zrušení dle § 93 písm. b) z. o. k. Účelem § 93 písm. b) z. o. k. je dosáhnout zániku (výhradně) těch obchodních korporací, které zcela pozbyly důvod své existence, jelikož nejsou schopny vykonávat svoji činnost. Soudní praxe je ustálena v posouzení, že na to, zda je obchodní korporace schopna vykonávat svoji činnost a plnit svůj účel, je třeba usuzovat vždy s ohledem na konkrétní okolnosti dané věci. Jestliže se obchodní korporace aktivně hájí v řízení o jejím zrušení, naznačuje, že je schopna i vykonávat svoji činnost. A naopak, nebude-li se tohoto řízení obchodní korporace aktivně účastnit, bude ve většině případů možné uzavřít, že jsou naplněny předpoklady pro její zrušení a nařízení její likvidace. Neschopnost vykonávat svoji činnost nelze zaměňovat s nečinností či s neschopností vykonávat svoji činnost řádně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2019, sp. zn. 27 Cdo 4030/2017, dostupné např. na www.nsoud.cz). Neboli, pokud korporace činnost vykonávat může, ale nechce, není to důvod pro její zrušení (shodně Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, komentář k § 93, marg. č. 4).
14. Společnost v řízení vystupuje aktivně, reaguje na výzvy soudu a dokonce podala odvolání, z čehož je namístě dovodit, že jí zrušit z důvodu dle § 93 písm. b) z. o. k. nelze. Tvrdí-li, že byla a bude nečinná, pak takové jednání nepředstavuje neschopnost výkonu své činnosti. Soud prvního stupně tudíž věc posoudil z tohoto hlediska správně. S ohledem na povinnost zjistit všechny rozhodné skutečnosti důležité pro rozhodnutí (§ 20 odst. 1 z. ř. s.) není významné, že účastníci shodně zrušení společnosti navrhují.
15. Dále navrhovatel jako (další) důvod zrušení v návrhu ve věci samé uvedl, že ve sbírce listin nejsou založeny všechny listiny, společnost nepostupovala dle § 777 odst. 2 z. o. k. a nepřizpůsobila listiny současné právní úpravě a nedoručila je do sbírky listin, ač tak byla povinna učinit do 30. června 2014. Tato tvrzení navrhovatele, pokud jde o nezaložení účetních závěrek do sbírky listin, představují samostatné skutkové okolnosti (skutek), které odpovídají důvodu zrušení dle § 172 odst. 1 písm. d) o. z. ve spojení s § 105 a § 106 odst. 1 z. v. r. Pro usnesení ve věci samé je však rozhodující stav ke dni jeho vydání (§ 154 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 a § 168 o. s. ř.), a k tomuto dni společnost do sbírky listin účetní závěrky za období let 2014 – 2022 založila [pokud jde o účetní závěrku za rok 2023, dosud neuplynula lhůta k jejímu projednání na valné hromadě, neboť povinností společníků společnosti je projednat řádnou účetní závěrku nejpozději do 6 měsíců od posledního účetního období (§ 181 odst. 2 z. o. k.), kterým je ve společnosti kalendářní rok (jak je zřejmé např. z ve sbírce listin založené účetní závěrky za rok 2022), a tedy neuplynula ani lhůta pro její založení do sbírky listin; § 121 o. s. ř.]. Jelikož tedy společnost tuto povinnost splnila, její zrušení z tohoto důvodu v úvahu nepřichází. Pro úplnost odvolací soud dodává, že pokud společnost nebyla vyzvána rejstříkovým soudem k přizpůsobení listin úpravě z. o. k. podle § 777 odst. 2 z. o. k., nepřichází její zrušení ani z tohoto důvodu v úvahu (jak zcela případně soud prvního stupně dovodil).
16. Navrhovatel až v odvolání tvrdí, že společnost pozbyla všechna podnikatelská oprávnění (poslední živnostenské oprávnění, předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského oprávnění zanikl ke dni 28. února 2024), což odpovídá skutkovým okolnostem zakládajícím důvod zrušení dle § 93 písm. a) z. o. k.
17. Soudní řízení se vede vždy o skutku, který je vymezen jednáním a následkem, přičemž následkem se rozumí následek rozhodný z hlediska příslušné hmotněprávní normy s tím, že vymezené jednání musí být pro tento následek (dle této normy) kauzální (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 27. března 2018, sp. zn. III. ÚS 2551/16, dostupný např. na www.usoud.cz, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2011, sp. zn. 20 Cdo 463/99, uveřejněné pod číslem 60/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). O zrušení společnosti z důvodu pozbytí všech podnikatelských oprávnění by však v poměrech posuzovaného řízení mohlo být rozhodováno jen tehdy, pokud by byla připuštěna tomu odpovídající změna návrhu, protože jde o odlišný skutek od těch, vymezených v návrhu ve věci samé (§ 95 odst. 1 o. s. ř.; srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. listopadu 2022, sp. zn. 14 Cmo 102/2022, nebo ze dne 25. dubna 2023, sp. zn. 14 Cmo 38/2023, dostupná např. v právní aplikaci www.beck-online.cz). Takový návrh však navrhovatel neučinil, neučinila jej ani odvolatelka. Občanský soudní řád přitom stanoví, že v odvolacím řízení nelze uplatnit nový nárok (§ 216 odst. 2 o. s. ř.).
18. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správné, aniž by bylo potřeba řízení jakkoliv doplňovat (tvrzeními, důkazy) a aniž by usnesení veřejně vyhlašoval (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2016, sp. zn. 29 Cdo 1136/2015).
19. Odvolací soud dodává, že společníkům společnosti nic nebrání v rozhodnutí o dobrovolném zrušení společnosti s likvidací.
20. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 23 věty první z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.