o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady ze dne 30. dubna 2019, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. ledna 2020, č. j. 49 Cm 81/2019-41,

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh, jímž se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti [Anonymizováno] (dále jen „společnost“) ze dne 30. dubna 2019, jímž bylo ve formě notářského zápisu sepsaného [Anonymizováno], notářem v [Anonymizováno], sp. zn. NZ [Anonymizováno], rozhodnuto o odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti ke dni 30. dubna 2019 a jmenování nové jednatelky [Anonymizováno], narozené [Anonymizováno], bytem [adresa] (výrok I.), navrhovateli uložil povinnost zaplatit společnosti na náhradě nákladů řízení částku 10 200 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci usnesení (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:

- společnost má jediného společníka, jímž je společnost [Anonymizováno] (dále jen „jediný společník“), jemuž byl (dne 26. dubna 2019) ustanoven správce obchodního závodu [Anonymizováno],

- rozhodnutím jediného společníka (jednající jednatelem [Anonymizováno]) při výkonu působnosti valné hromady ze dne 30. dubna 2019 byl navrhovatel odvolán z funkce jednatele společnosti, jednatelkou byla jmenována [Anonymizováno] (jak bylo osvědčeno notářským zápisem [Anonymizováno], notářem v [Anonymizováno], sp. zn. NZ [Anonymizováno]),

- shodného dne došlo k (v pořadí druhému) rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady s totožným obsahem (nikoli však již ve formě notářského zápisu), rozhodnutí obsahuje souhlas správce závodu jediného společníka [Anonymizováno].

3. Na takto ustaveném základě dospěl k závěru, že:

- k odvolání jednatele z funkce není zákonem vyžadována forma veřejné listiny, tj. notářského zápisu /§ 190 odst. 2, ve spojení s § 171, § 172 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „z. o. k.“/, zde byl nad rámec zákona notářský zápis sepsán,

- písemný souhlas správce s úkony povinného dle § 338k odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) nebyl třeba, neboť se jednalo o personální otázku (odvolání a jmenování jednatele), nikoli o úkon, jež by vedl (mohl vést) ke zmenšení majetku exekuovaného subjektu (povinného),

- dodal, že pokud by jeho názor nebyl správný, pak zde existuje v pořadí druhé rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady (jež nemá formu veřejné listiny), s nímž již souhlas správce závodu souhlas udělil; takové rozhodnutí by pak způsobilo odvolání navrhovatele z funkce,

- námitka nedoručení rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady navrhovateli v souladu s čl. IV. stanov, nemá na (ne)platnost vliv.

4. O náhradě nákladů řízení rozhodl odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšné společnosti přiznal na náhradě nákladů řízení částku 10 200 Kč sestávající ze tří úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření, účast při jednání) po 3 100 Kč a tří režijních paušálů po 300 Kč.

5. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil, návrhu vyhověl a přiznal mu náklady řízení.

6. Argumentuje ve prospěch nutnosti aplikace § 338k odst. 2 o. s. ř., se závěrem soudu prvního stupně nesouhlasí. Má za to, že písemný souhlas správce se vztahuje na všechna právní jednání, je jím i napadené rozhodnutí jediného společníka, v daném případě šlo o výkon práva z obchodního podílu v jiném subjektu. Je vyloučeno, aby souhlas byl udělen dodatečně. Až následně, byť se shodným datem, bylo přijato v pořadí druhé rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, šlo však o jinou formu jednání (již nikoli formou notářského zápisu); poukazuje na § 108, § 109 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), má za to, že nebyla řádně splněna povinnost zakotvená v § 72 odst. 1 z. v. r.

7. Podáním ze dne 31. března 2020 odvolatel doplnil, že se návrhem podaným u Krajského soudu v Plzni (řízení je vedeno pod sp. zn. 44 Cm 46/2019, není dosud pravomocně skončeno) domáhá vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti [právnická osoba], jímž byl do funkce jednatele dne 29. dubna 2019 jmenován [Anonymizováno]; rozvádí důvody neplatnosti přijatého rozhodnutí. Navrhuje přerušení řízení do pravomocného skončení uvedeného řízení. Zmiňuje probíhající řízení o určení neplatnosti valné hromady, na které byl převeden podíl navrhovatele v této společnosti a o určení společníka. Upřesňuje petit tak, že se domáhá vyslovení neplatnosti rozhodnutí - na listině s obyčejnými podpisy ze dne 30. dubna 2019 s písemným souhlasem správce závodu [Anonymizováno]; a to z důvodu, že rozhodnutí učinil neplatně jmenovaný jednatel, jenž nebyl v obchodním rejstříku k tomuto datu zapsán.

8. Společnost s podaným odvoláním nesouhlasila, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

9. Předně zdůrazňuje, že se jedná o rozhodnutí jediné. Jediný společník společnosti se totiž dne 30. dubna 2019 dostavil do sídla (advokáta) [Anonymizováno], po projednání a schválení rozhodnutí jediného společníka rozhodnutí oba podepsali, až poté se dostavili k notáři [Anonymizováno] za účelem provedení přímého zápisu rozhodnutí do obchodního rejstříku. Vzhledem k tomu, že podkladem pro provedení přímého zápisu do obchodního rejstříku je jen notářský zápis (jak jim bylo notářem sděleno), byl vyhotoven notářský zápis sp. zn. NZ [Anonymizováno], ze dne 30. dubna 2019 obsahující pouze nezbytné údaje pro zápis změn do obchodního rejstříku. Je tak zřejmé, že se jedná pouze o jedno rozhodnutí jediného společníka uvnitř dceřiné společnosti; takové rozhodnutí je platné. V odvolání nově předkládané důvody (údajné) neplatnosti rozhodnutí jediného společníka, nemohou být dle jejího názoru odvolacím soudem s ohledem na § 191 z. o. k. projednány. V předmětném řízení se navíc nelze (jak to odvolatel činí) dovolávat neplatnosti rozhodnutí v dceřiné společnosti odkazem na (údajnou) neplatnost jmenování jednatele ([Anonymizováno]) v mateřské společnosti (odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. ledna 1999, sp. zn. 1 Odon 101/97).

10. Společnost dále rozebírá smysl a účel § 338k odst. 1 o. s. ř., má za to, že správce závodu nezasahuje do statusových záležitostí společnosti, je toliko povolán k ochraně a zajištění majetku. Navíc vzhledem k tomu, že rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady ze dne 30. dubna 2019 s podpisem [Anonymizováno] a [Anonymizováno] bylo založeno do sbírky listin dne 29. července 2019, ve lhůtě 3 měsíců navrhovatel návrh nepodal, jeho právo domáhat se vyslovení neplatnosti zaniklo, uvedené rozhodnutí je tak platné, neboť tuto listinu navrhovatel předmětem přezkumu neučinil.

11. Zmiňuje všechna řízení, jež navrhovatel se společností vede. Navrhovatel, jenž je stíhán za zpronevěru částky 12,5 mil. Kč, se odmítá smířit s tím, že o vnitřních statusových poměrech společnosti rozhoduje jediný společník.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, aniž by k projednání odvolání nařizoval jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili (§ 214 odst. 3 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožňuje.

14. Aktivní legitimace navrhovatele a včasné podání návrhu (jak navrhovatelem podán dne 29. července 2019) jsou v projednávané věci nesporné.

15. Klíčovou otázkou v dané věci je, zda byla učiněna dvě samostatná rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, či zda se jedná o rozhodnutí jediné, s čímž úzce souvisí rovněž odvoláním nastolená otázka souhlasu správce závodu.

16. Z provedeného dokazování se podává, že dne 30. dubna 2019 bylo jediným společníkem společnosti učiněno (toliko) jedno rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, a to rozhodnutí, jímž byl navrhovatel odvolán z funkce jednatele společnosti a do funkce byl jmenován nový jednatel. Přijetí takového rozhodnutí nebylo třeba osvědčit veřejnou listinou, tedy formou notářského zápisu (§ 172 odst. 1 z. o. k.), postačil prostý zápis. Není pochyb, že jediný společník svým rozhodnutí projevil vůli přijmout předmětné (jediné) rozhodnutí o odvolání navrhovatele z funkce jednatele a jmenovat jednatele nového, byť o něm byly sepsány dvě listiny (jedna formou notářského zápisu, druhá formou prostého zápisu). Je tak zřejmé, že se jedná o jediné rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, s nímž správce závodu souhlas písemně vyjádřil (jak se podává z listiny označené jako „Rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady“ ze dne 30. dubna 2019).

17. Nad rámec řečeného odvolací soud dodává, že souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že k přijetí takového rozhodnutí nebylo třeba, jak se odvolatel mylně domnívá, písemného souhlasu správce závodu.

18. Z § 338h odst. 1 o. s. ř. plyne, že soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (prodejem podniku) povinnému (mimo jiné) zakáže, aby po doručení usnesení věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, převedl na jiného, zatížil je nebo s nimi jinak nakládal bez souhlasu správce (písmeno d/).

19. Podle § 338k odst. 2 o. s. ř. souhlas správce s úkony povinného musí být udělen písemně; u písemných úkonů musí být obsažen na téže listině. Právní úkony povinného, které učinil bez souhlasu správce, jsou neplatné.

20. Tzv. generální inhibitorium (omezení povinného v nakládání se svým majetkem) slouží (v mezích zahájeného exekučního řízení) k ochraně oprávněného a přihlášených věřitelů, a uplatní se tedy jen při prosazování této ochrany (je-li porušením zákazu zmařen účel exekuce na úkor osob zákazem chráněných) /viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2013, sp. zn. 29 Cdo 249/2011, veřejnosti dostupný na www.nsoud.cz/. Uvedené závěry se přitom nepochybně plně prosadí v poměrech dané věci.

21. Neobstojí ani námitka odvolatele, že předmětné rozhodnutí učinil uvedeného dne za jediného společníka (valnou hromadou jediného společníka) neplatně jmenovaný jednatel ([Anonymizováno]). Je tomu tak proto, že jde-li o skutečnost vyplývající z usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, je nutné vycházet zásadně z toho, že platnost rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným lze přezkoumávat (neurčuje-li zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti (této) usnesení valné hromady (§ 191 a násl. z. o. k.); v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (§ 192 odst. 1 z. o. k.). Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné, jak přiléhavě argumentuje společnost (srov. za mnohá např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 21. března 2018, sp. zn. 27 Cdo 3347/2017). V poměrech projednávané věci výhrady navrhovatele vůči valné hromadě jediného společníka (navrhovatel nebyl na valnou hromadu řádně pozván, nemohl se jí tak účastnit) by v řízení podle § 191 a násl. z. o. k. mohly být podle okolností případu nanejvýš důvodem pro vyslovení neplatnosti daných usnesení valné hromady. Jen v řízení podle § 191 a násl. z. o. k. by byl relevantní prostor pro řešení (mimo jiné) této otázky. Nicotnost takového rozhodnutí se z dokazování provedeného před soudem prvního stupně (bez dalšího) nepodává.

22. Z uvedených důvodů neshledal odvolací soud prostor pro přerušení řízení do skončení navrhovatelem uváděného řízení, ani pro rozhodnutí o změně/rozšíření návrhu, jak odvolatelem navrhováno.

23. Odvolací soud tedy odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil, včetně závislého výroku o náhradě nákladů řízení.

24. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšné společnosti tak náleží částka 8 228 Kč sestávající z odměny za právní zastoupení dle § 9 odst. 4 písm. c), § 11 odst. 1 písm. d), g) a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání ze dne 2. března 2020 a vyjádření k doplnění odvolání ze dne 8. prosince 2020) po částce 3 100 Kč, dva režijní paušály po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu a náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 428 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.