o zaplacení částky 600 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2021, č. j. 49 Cm 89/2020-55 ve znění doplňujícího usnesení ze dne 11. 2. 2021 č. j. 49 Cm 89/2020-58

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvního stupně v bodě I. výroku zamítl vůči žalovanému 1) žalobu o zaplacení 600 000 Kč se 6% úrokem z této částky od 16. 9. 2019 do zaplacení, směnečné odměny 6 333 Kč. V bodě II. výroku přiznal ustanovenému opatrovníkovi žalovaného 1) [Anonymizováno] odměnu za zastupování ve výši 21 200 Kč. Usnesením ze dne 11. 2. 2021 č. j. 49 Cm 89/2020-58 doplnil rozsudek o bod III. výroku, jímž žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

2. Podle odůvodnění se žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu žalobce domáhal na žalovaných zaplacení směnečné pohledávky ve výši 600 000 Kč ze směnky, vystavené žalovaným 1) na řad žalobce, na směnečný peníz 1 900 000 Kč, opatřené doložkou bez protestu, avalované žalovaným 2). Na tuto směnku bylo plněno v rozsahu 1 300 000 Kč, ve zbývajícím rozsahu nebyla přes výzvy k úhradě zaplacena.

3. Směnečný platební rozkaz ze dne 29. 9. 2020, č. j. 49 Cm 89/2020-26 vůči žalovanému 2) nabyl právní moci. Vůči žalovanému 1) byl zrušen, neboť se ho nepodařilo žalovanému 1) doručit do vlastních rukou. Usnesením ze dne 11. 11. 2020, č. j. 49cm 89/2020-33 soud ustanovil žalovanému 1) jako osobě neznámého pobytu dle § 29 odst. 3,4 o. s. ř. opatrovníka z řad advokátů, [Anonymizováno].

4. Ustanovený opatrovník uvedl, že mu žalovaný 1) na výzvu k součinnosti sdělil, že závazek činí 320 000 Kč, ale toto tvrzení nedoložil slíbenými výpisy z účtu. Opatrovník v rámci procesní obrany žalovaného 1) namítl neplatnost směnky pro neurčitost místa placení s ohledem na vyznačení dvou různých obcí, a to obce [adresa] a vedle toho obce [adresa]. Údaj PSČ [adresa] označuje provozovnu doručující pošty v [Anonymizováno], do jejíhož územního obvodu náleží obec [adresa], avšak nikoliv obec [adresa]. Navrhl proto zamítnutí žaloby.

5. Na základě provedeného dokazování (prvopisem směnky, předžalobní výzvou k úhradě ze dne 9. 6. 2020 s poštovními podacími lístky, podací stvrzenkou k výzvě opatrovníka k součinnosti z 26. 11. 2020, emailovou korespondencí mezi žalovaným 1) a jeho opatrovníkem) soud zjistil, že spornou směnku vlastní vystavil žalovaný 1) v Praze dne 15. 7. 2019 na řad žalobce, na směnečný peníz 1 900 000 Kč. Je splatná dne 15. 9. 2019. Jako platební místo je na směnce vyznačen údaj [adresa]. Směnka je opatřena avalem žalovaného [právnická osoba] úhradě směnky byl žalovaný 1) žalobcem vyzván dne 9. 6. 2020. Na výzvu opatrovníka k součinnosti žalovaný 1) v emailové korespondenci dne 2. 2. 2020 potvrdil opatrovníkovi svoji adresu a uvedl, že výše dluhu činí pouze 320 000 Kč, aniž toto doložil výpisy z účtu.

6. Právní poměry účastníků soud posoudil dle zák. č. 191/1950 Sb. zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ) a zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen o. s. ř.). Vyšel z ust. čl.I § 75 ZSŠ, podle něhož jednou ze zákonných náležitostí směnky vlastní je údaj místa, kde má být placeno. Platební místo je určeno alespoň s přesností obce nebo města. Platební místo musí být ovšem určité, nejsou přípustné údaje alternativní ani rozporné, které vedou k neplatnosti směnky. S ohledem na zjištění ze směnečné listiny o způsobu vyznačení platebního místa soud shledal důvodnou obranu, uplatněnou opatrovníkem žalovaného 1). Platební místo na směnce je uvedeno jednak v obci [adresa], PSČ [adresa], dále pak v obci [adresa], aniž by bylo specifikováno, že se jedná o [adresa]. Jelikož na směnce jsou uvedeny dvě na sobě nezávislé obce, jde o rozporný údaj vedoucí k neurčitosti místa placení. V důsledku toto je směnka neplatná. Z neplatné směnky pak nemohou žalovanému 1) vzniknout žádné závazky.

7. Z uvedených důvodů proto žalobu vůči žalovanému 1) v celém rozsahu zamítl a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Výrok II. rozsudku, jímž ustanovenému opatrovníkovi přiznal odměnu za zastupování ve výši 21 200 Kč, soud odůvodnil pouze tak, že se přiznaná částka zahrnuje odměnu za 4 úkony právní služby po 5 000 Kč spolu s paušálními náhradami hotových výdajů.

8. Ve včas podaném odvolání žalobce navrhl napadený rozsudek v bodě I. a III. výroku změnit tak, že žalovanému 1) bude uložena povinnost společně nerozdílně se žalovaným 2) zaplatit žalobci 600 000 Kč s 6% úrokem od 16. 9. 2019 do zaplacení, směnečnou odměnu 6 333 Kč a náhradu nákladů řízení a v bodě jej změnit tak, že odměna opatrovníka bude snížena na zákonnou výši. Uvedl, že důvody pro ustanovení opatrovníka žalovanému 1) nebyly dány. Z vyjádření opatrovníka a doložené emailové komunikace mezi ním a žalovaným 1) vyplývá, že kontaktní adresa, kterou žalovaný 1) sdělil opatrovníkovi, je shodná adresou, uvedenou žalobcem v žalobě. Žalovaný 1) zjevně nepřebírá jen zásilky od soudu, zásilku od opatrovníka převzal. Opatrovník žalovaného 1) se proto nemohl již jednání, konaného dne 3. 2. 2021 účastnit, neboť důvody pro jeho ustanovení pominuly, resp. vůbec nebyly dány. Soud pochybil, když nechal při jednání opatrovníka za žalovaného 1) jednat.

9. Výrok II. rozsudku, jímž soud rozhodl o odměně opatrovníka je nepřezkoumatelný, neboť není zřejmé, za jaké čtyři úkony právní služby byla opatrovníkovi odměna přiznána. Zjevně musely zahrnovat i sepis podání ze dne 2. 2. 2021 a účast na jednání, což jsou úkony, které opatrovník učinil čtvrt roku poté, co musel vědět, že důvod jeho ustanovení odpadl. To soudu neoznámil a fakticky tak těží z vlastní nepoctivosti. Opatrovníkovi by tedy měla být přiznána odměna jen za jeden úkon právní služby, spočívající v převzetí věci a první poradě s klientem.

10. Nesprávný je dále závěr soudu o neurčitosti platebního místa na směnce. Platební místo, vymezené jako obec [adresa] je určeno dostatečně a není jakkoliv rozporné, nahlíženo měřítkem průměrného člověka. Odkázal na závěry, přijaté Nejvyšším soudem České republiky v rozhodnutí ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3817/2012, podle nichž údaj místa, kde má být placeno, musí být na směnce vyznačen způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, kde má výstavce směnky vlastní povinnost plnit a majitel směnky právo plnění vyžadovat; případná odchylka od „úředně zavedeného“ označení platebního místa (obce), nemající za následek vznik takových pochybností, není významná a není důvodem neplatnosti směnky. Při vyhledávání prostřednictvím internetu a použití obvyklých vyhledavačů se zadáním údaje platebního místa vždy se zobrazí obec [adresa]. Požadavek soudu na označení údaje okresu nemá v ničem oporu.

11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v bodě I. a III. výroku, včetně řízení, které jeho vydání přecházelo (§ 212, 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř.). Předpoklady pro jeho změnu ani potvrzení neshledal splněny z důvodů dále uvedených.

12. Vyšel z obsahu spisu. Z něj zjistil, že směnečný platební rozkaz byl žalovanému 1) doručován na adresu [adresa]. Podle údajů na doručence připojené na obálce písemnosti, byla písemnost dne 9. 10. 2020 doručujícím orgánem, [právnická osoba]., po neúspěšném pokusu o doručení uložena a žalovanému 1) byla jako adresátu v místě zanechána výzva k jejímu vyzvednutí. Písemnost byla následně doručujícím orgánem, [právnická osoba]. vrácena s poznámkou, že zásilka nebyla vyzvednuta do 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí. Směnečný platební rozkaz byl usnesením soudu ze dne 11. 11. 2020 podle ust. § 173 odst. 2 ve spojení s ust. § 175 odst. 1 o. s. ř. zrušen. Soud prvního stupně si následně vyžádal výpis z registru obyvatel. Z něj nebyl pobyt žalovaného 1) zjištěn. Soud prvního stupně, přestože ze žaloby vyplývá, že žalovaný je cizím státním příslušníkem, nezjišťoval dotazem u příslušného odboru ministerstva vnitra (odbor azylové a migrační politiky, Oddělení pobytu cizinců) ani na Ředitelství služby cizinecké policie, zda žalovaný je či byl hlášen k trvalému nebo přechodnému pobytu na území České republiky a případně na jaké adrese. Soud naopak bez dalšího šetření žalovanému 1) usnesením ze dne 11. 11. 2020, tedy usnesením, vydaným téhož dne jako usnesení, jímž byl zrušen směnečný platební rozkaz, ustanovil opatrovníka, advokáta [Anonymizováno]. Ustanovený opatrovník v podání ze dne 2. 2. 2021, jehož obsahem je i procesní obrana za žalovaného 1) proti žalobou uplatněnému nároku, sdělil soudu, že žalovanému 1) zaslal na adresu, uvedenou v žalobě, výzvu k součinnosti, kterou žalovaný 1) převzal a reagoval na ni emailem ze dne 2. 12. 2020. V něm potvrdil svoji adresu dle žaloby.

13. Z uvedených zjištění vyplývá, že zákonné předpoklady pro postup soudu prvního stupně podle ust. § 29 odst. 3 o. s. ř. splněny nebyly. Ústavní soud ve svých rozhodnutích opakovaně zdůraznil, že i nepřítomnému účastníkovi, tedy také účastníkovi neznámého pobytu musí být zajištěna ochrana jeho zájmů a základních práv. Důvod pro ustanovení opatrovníka takovému účastníku však musí být pečlivě prokázán a soud je povinen vyčerpat všechny dostupné možnosti ke zjištění jeho místa pobytu. Ustanovení opatrovníka osobě neznámého pobytu je specifickým institutem, obsahově značně odlišným od ostatních případů opatrovnictví, jehož pojmovým znakem je omezení trvání vztahu mezi zástupcem a zastoupeným do doby, než je zjištěn pobyt zastoupeného a než se tento dozví o vedeném řízení. Odpadne-li podmínka neznámého pobytu účastníka, zastoupení zaniká. Funkce opatrovníka nebyla zákonem upravena proto, aby usnadňovala činnost soudu při doručování soudních písemností, ale z toho důvodu, aby byly důsledně hájeny zájmy účastníka, který se nemůže účastnit řízení a vykonávat tak svá práva a povinnosti sám (např. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 25. 9. 2002 sp. zn. I. ÚS 559/2000, ze dne 8. 11. 2006 sp. zn. I. ÚS 264/06). Soud prvního stupně se omezil při zjišťování místa pobytu žalovaného 1) jen na údaje zapsané v CEO (centrální evidence obyvatel), žádná další šetření za tímto účelem neprovedl. V CEO se však podle ust. § 1 zák. č. 133/2000 Sb. vedou jen údaje o cizincích, kteří jsou matkou, otcem, popřípadě jiným zákonným zástupcem, manželem, registrovaným partnerem nebo dítětem občana. Žádná další šetření za účelem zjištění, zda žalovaný 1) jako cizí státní příslušník je nebo v minulosti byl hlášen k pobytu na území České republiky ( a případně kdy takový pobyt skončil) soud neučinil. Ze sdělení ustanoveného opatrovníka soud mohl sice zjistit, že žalovaný 1) se na adrese uvedené v žalobě v době, kdy prostřednictvím emailu komunikoval s ustanoveným zástupcem, zdržoval. Sám žalovaný 1) však tuto adresu soudu jako adresu pro doručování písemností nesdělil a tudíž ani tímto způsobem nelze pobyt žalovaného 1) považovat za zjištěný. Podle opatrovníka je navíc žalovaný 1) nyní v zahraničí, tudíž jeho pobyt nadále není znám. Lze uzavřít, žalovanému 1) byl jako účastníkovi řízení ustanoven opatrovník, ač k tomu nebyly splněny podmínky vymezené § 29 odst. 3 o. s. ř., neboť soud však dosud nevyčerpal všechny dostupné možnosti ke zjištění místa pobytu žalovaného 1). Soud v odůvodnění rozsudku opomněl také uvést, z jakých skutečností dovozuje ve vztahu k žalovanému 1) pravomoc českých soudů. Svým postupem soud odňal žalovanému 1) právo jednat před soudem a zatížil tak řízení vadou, která dle ust. § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tuto vadu současně nelze nijak zhojit v odvolacím řízení.

14. Odvolací soud se dále neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o neplatnosti směnečné listiny pro neurčitost platebního místa na směnce, vymezujícího dvě obce, a to [adresa]. Jednou z nezbytných obsahových náležitostí vlastní směnky je dle čl. I §75 ZSŠ údaj místa, kde má být placeno. V tomto místě se výstavce směnky zavazuje směnku zaplatit a její majitel má právo jen v tomto platebním místě na dlužníkovi placení směnky požadovat. Platební místo je místem, kde má být směnka při splatnosti k placení dlužníku předložena a pro neplacení případně také protestována. Údaje, vymezující platební místo, nesmí být rozporné. Platební místo nemůže být vymezeno ani alternativně, neboť to by vylučovalo možnost jednoznačně a bez jakýchkoli pochybností určit, kde, resp. v jakém místě má výstavce směnky vlastní povinnost plnit a majitel takové směnky právo plnění vyžadovat (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2006, sp. zn. 29 Odo 1645/2005 a ze dne 28. února 2013, sp. zn. 29 Cdo 3817/2012). K naplnění požadavku určitosti údaje platebního místa postačí, je-li platební místo na směnce vyznačeno alespoň s přesností obce nebo města, a to bez zřetele k tomu, zda případně existuje více takových obcí nebo měst shodného názvu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3964/2007, 20. 1. 2011 sp. zn. 29 Cdo 3922/2008 a ze dne 20. 1. 2011 sp. zn. 29 Cdo 3106/2009). Sporná směnka obsahuje výslovný údaj platebního místa, vymezený jako [adresa]. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že směnka s takto vymezeným platebním místem je neplatná, neboť obsahuje dva různé údaje platebního místa, resp. dvě různé obce. Z takto zapsaného údaje jednoznačně plyne, že platební místo směnky je v obci [adresa], v nemovitosti s domovním číslem [Anonymizováno]. Tomu odpovídá standardní zápis adresy s uvedením obce a domovního čísla. Další, čárkou oddělené údaje, pak jen blíže identifikují údaj platebního místa, a to uvedením poštovního směrovacího čísla a příslušného okresu. Poštovní směrovací číslo je číselným označením územního obvodu adresní pošty a pro každý územní obvod existuje jen jedno. Používá se v poštovním styku jako součást adresy pro identifikaci místa doručení. Nelze tedy přisvědčit soudu prvního stupně, že směnka obsahuje rozporné údaje platebního místa, které by neumožňovaly určit, ve kterém konkrétním místě má být na směnku placeno. Pro úplnost pak odvolací soud dodává, že dle údajů dostupných z webových stránek [právnická osoba]. v [adresa] platí poštovní směrovací číslo [adresa] v obci [adresa] pro části [adresa], [adresa], v obci [adresa] pro část [adresa] a v obci [adresa] pro část [adresa]. Neobstojí tedy ani tvrzení ustanoveného opatrovníka žalovaného 1), že uvedené poštovní směrovací číslo označuje jen provozovnu doručující pošty v Náměšti na Hané, do jejíhož územního obvodu náleží obec [adresa].

15. Pokud jde o odvolání žalobce proti bodu II. výroku rozsudku, jímž soud rozhodl o výši odměny ustanoveného opatrovníka, náležející mu za výkon jeho funkce, shledal je odvolací soud subjektivně přípustné. Tímto rozhodnutím sice nebylo o právech a povinnostech žalobce přímo rozhodováno, do sféry jeho práv a právem chráněných zájmů však toto rozhodnutí má dopad, neboť povinnost k náhradě takto vzniklých nákladů státu by mohla být uložena žalobci v případě jeho neúspěchu v řízení. Odměna, přiznaná a vyplacená soudem opatrovníkovi představuje náklady vzniklé státu, o nichž je soud povinen v konečném rozhodnutí ve věci rozhodnout (§ 148 o. s. ř. ). Výrok II. rozsudku je ovšem pro nedostatek důvodů zcela nepřezkoumatelný, neboť soud nespecifikoval jednotlivé úkony právní služby, za něž je odměna opatrovníkovi přiznána a neuvedl, z jakých ustanovení vyhl. č. 177/1996 Sb. soud při určení výše odměny za jeden úkon právní služby vycházel.

16. O nákladech státu ovšem soud v této věci opomněl v rozsudku rozhodnout. Nicméně s ohledem na zrušení rozsudku odvolací soud nevracel věc soudu prvního stupně k vydání dalšího doplňujícího usnesení dle ust. § 166 o. s. ř., jímž by bylo o nákladech státu rozhodnuto. Nákladové výroky jsou totiž výroky závislými a v případě zrušení rozsudku o všech nákladech soud v novém rozhodnutí ve věci rozhodne znovu.

17. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 219 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a věc podle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil k dalšímu řízení. V něm soud prvního stupně provede potřebná šetření za účelem zjištění místa pobytu žalovaného 1). V návaznosti na to, zda bude zjištěn pobyt žalovaného, nařídí ve věci jednání, k němuž předvolá již žalovaného 1), nikoliv jemu v ustanoveného opatrovníka, a při němž žalovaného 1) poučí dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o jeho důkazní povinnosti k prokázání tvrzení, že výše závazku (platební povinnosti) ze směnky činí již jen 320 000 Kč. V případě, že by se místo pobytu žalovaného 1) ani přes využití všech možností nepodařilo zjistit, k jednání předvolá ustanoveného opatrovníka a v intencích shora uvedených závěrů ve věci opětovně rozhodne.

18. V novém rozhodnutí ve věci rozhodne také o nákladech tohoto odvolacího řízení.