o neplatnost vyloučení navrhovatele, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. února 2023, č. j. 74 Cm 199/2019-121

1. Shora označeným usnesením zamítl soud prvního stupně návrh na vyslovení neplatnosti vyloučení navrhovatele z [právnická osoba], IČO [IČO advokáta B], sídlem [adresa] na základě rozhodnutí předsednictva ze dne 11.7.2018, č.j. [Anonymizováno] (výrok I.) a uložil navrhovateli povinnost zaplatit účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 16 456 Kč (výrok II.). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že navrhovatel byl členem účastníka a rovněž [právnická osoba] (dále také jen „ZO [Anonymizováno]“). Napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o jeho vyloučení z účastníka. Důvodem vyloučení mělo být, že jako předseda ZO [Anonymizováno] spolu s dalšími založil a dne 10.3.2018 nechal zapsat spolek [právnická osoba], IČO [IČO], [adresa] (dále také jen „Konfederace“). Žaloba navrhovatele proti tomuto rozhodnutí byla Rozhodčí komisí účastníka zamítnuta. Navrhovatel uvedl, že ZO [Anonymizováno] se od 1.1.2018 stala samostatnou odborovou organizací, když nadále již nebyla podřízenou pobočnou odborovou organizací účastníka. Od tohoto data navrhovatel jako předseda ZO [Anonymizováno] již jako samostatné organizace nemohl založením spolku porušit stanovy účastníka, neboť jednal jako statutární orgán samostatné odborové organizace. Dále uvedl, že v návrhu na jeho vyloučení absentoval důvod jeho vyloučení, bylo rozhodnuto dle stanov neplatných v době spáchání vytýkaného skutku, nebyla mu doručena výzva ke zjednání nápravy dle § 239 odst. 1 o. z., věc nebyla před Rozhodčí komisí projednána způsobilými rozhodci, když tito nejsou zapsáni ve spolkovém rejstříku a navíc byl rozhodce [Anonymizováno] podjatý, nebyl podán písemný návrh na vyloučení navrhovatele.

2. Účastník s návrhem nesouhlasil s tím, že ZO [Anonymizováno] nikdy nepřestala být jeho součástí a navrhovatel jako předseda této základní organizace byl povinen dodržovat Stanovy účastníka. Měl za to, že napadené rozhodnutí i rozhodnutí Rozhodčí komise je v souladu se zákonem a stanovami účastníka.

3. Soud vyšel ze shodných tvrzení účastníků, z nichž zjistil, že navrhovatel by ke dni vydání Rozhodnutí předsednictva členem účastníka, dále že ZO [Anonymizováno] byla do 31. 12. 2017 základní organizací účastníka a konečně, že navrhovatel jako předseda ZO [Anonymizováno] spoluzaložil a následně podal návrh na zápis Konfederace do spolkového rejstříku. Rozhodnutím předsednictva ze dne 11.7.2018, č.j. [Anonymizováno] byl navrhovatel vyloučen pro „závažné porušení členské povinnosti, které způsobilo příslušné odborové organizaci zvlášť závažnou újmu“. Důvodem vyloučení bylo zvlášť závažné porušení stanov, jehož se navrhovatel dopustil tím, že jako předseda ZO [Anonymizováno] dne 9. března 2018, spolu s dalšími předsedy základních organizací založil a dne 10.3.2018 nechal zapsat u Krajského soudu v Plzni pod č.j. [Anonymizováno], aniž by měl souhlas členské schůze základní organizace [Anonymizováno], spolek [právnická osoba]. Rozhodčím nálezem ze dne 18.10.2018 sp. zn. [Anonymizováno] který byl navrhovateli doručen dne 21. 11. 2018, byla zamítnuta jeho žaloba na zrušení Rozhodnutí předsednictva. Soud dále provedl důkaz Stanovami účastníka účinnými v době od 30. 3. 2017 do 11. 5. 2018, z nichž zjistil, že dle čl. 1 odst. 3 má základní organizace povahu pobočného spolku účastníka. Podle čl. 10 odst. 2 písm. d) Stanov je řádný člen povinen kromě jiného zdržet se jednání poškozujícího zájmy účastníka. Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) Stanov řádný člen může být vyloučen z důvodu zvlášť závažného porušení stanov a tomu odpovídajícím následkům. Podle čl. 2 odst. 1 písm. a) Stanov soud předmětem hlavní činnosti účastníka je zejména kromě jiného prosazování a ochrana oprávněných zájmů příslušníků a zaměstnanců v zaměstnaneckých vztazích v rozsahu stanoveném právními předpisy. Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) Stanov účastníka účinných od 12. 5. 2018 může být řádný člen vyloučen z důvodu závažného porušení členské povinnosti, které způsobilo příslušné odborové organizaci zvlášť závažnou újmu, dále dle § 7 odst. 4 návrh na vyloučení může podat člen či odborový orgán, musí být v písemné podobě, podepsaný a musí obsahovat důvody pro vyloučení. Ze Zahájení řízení o zániku členství ze dne 4. 6. 2018 soud zjistil, že tímto přípisem bylo navrhovateli oznámeno zahájení řízení o vyloučení z účastníka. Podle bodu 33 zápisu z 10. sjezdu účastníka konaného 10, - 11. 5. 2018 sjezd uložil předsednictvu účastníka „zaobírat se“ činností předsedů základních organizací, kteří založili Konfederaci a zvážit jejich vyloučení z účastníka. Podle bodu 32 zápisu byl navrhovatel odvolán z Rozhodčí komise a nastoupil za něho náhradník [Anonymizováno]. Usnesením ze dne 18. 9. 2018 byla opravena výroková část Rozhodnutí předsednictva „a to pro závažné porušení členské povinnosti, které způsobilo příslušné odborové organizaci zvlášť závažnou újmu‘‘ na „zvlášť závažného porušení stanov a tomu odpovídajícím následkům.“ Ze zakladatelské listiny Konfederace soud zjistil, že dle § 5 je účelem Konfederace sdružovat odborové organizace působící v bezpečnostních sborech k uplatňování a ochraně společných zájmů při jednání se zaměstnavateli. Podle zápisu z 8. sjezdu účastníka ze dne 30. 3. 2017 byli členy rozhodčí komise zvoleno [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], navrhovatel a jako náhradník [Anonymizováno]. Z dalších provedených důkazů neučinil soud žádná skutková zjištění.

4. Návrh soud právně posoudil podle ustanovení § 242 o. z. Předně uzavřel, že návrh byl podán v tříměsíční lhůtě v tomto ustanovení uvedené, neboť Rozhodčí nález byl navrhovateli doručen dne 21. 11. 2018 a návrh na určení neplatnosti vyloučení byl podán u soudu dne 20. 2. 2019. Za rozhodnou pro posouzení věci označil skutečnost, zda jednání, které bylo důvodem vyloučení navrhovatele, to spoluzaložení Konfederace, bylo možné kvalifikovat jako jednání, pro něž mohl být dle Stanov platných v době „spáchání“, tj. v době od 9. do 10. 3. 2018 vyloučen z účastníka, tj. za bylo dle čl. 7 odst. 1 písm. a) tehdejších Stanov zvlášť závažným porušením stanov. Poukázal na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.5.2020, sp. zn. 27 Cdo 3522/2018, z nichž vyplývá, že na právním postavení ZO [Anonymizováno] se zákonem č. 460/2016 Sb. po 1. 1. 2018 nic nezměnilo. I nadále tak platilo, že odborové organizace mohou svými stanovami zakládat pobočné odborové organizace jako spolky, přičemž účastník tuto možnost upravenu ve svých Stanovách měl a ZO [Anonymizováno] měla dle čl. 1 odst. 3 Stanov povahu pobočného spolku účastníka. Popsaným jednáním se navrhovatel dopustil porušení čl. 10 odst. 2 písm. d) Stanov platných do 11. 5. 2018, neboť založení nového spolku se stejným účelem jako je činnost účastníka, jehož byl navrhovatel předsedou ZO [Anonymizováno], není jednáním v zájmu účastníka, neboť jde o činnost čistě konkurenční. Soud poukázal na to že, že smyslem existence účastníka je prostřednictvím co největšího počtu členů být co možná nejsilnějším subjektem pro prosazování své činnosti. Jakákoliv snaha o posilování členské základny odborových organizací a spolků se stejnou činností proto nutně vede k umenšování vlivu účastníka. Jednání navrhovatele proto vyhodnotil jako zvlášť závažné porušení Stanov účastníka ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) tehdejších Stanov, neboť bylo fakticky vedeno záměrem vyčlenit ZO [Anonymizováno] z účastníka a začlenit jej do nově vzniklé Konfederace. Z uvedeného důvodu uzavřel, že po materiální stránce není Rozhodnutí předsednictva v rozporu se zákonem nebo stanovami účastníka.

5. K výhradě týkající se absence výzvy k odstranění závadného stavu soud uvedl, že v daném případě nebyla náprava jednání navrhovatele v jeho moci, když o vystoupení musel rozhodnout orgán ZO [Anonymizováno]. Výzvy ve smyslu § 242 odst. 1 o. z. tedy nebylo třeba, neboť k samotné nápravě nebyl navrhovatel oprávněn. Důvodnou soud neshledal ani námitku nesprávného obsazení Rozhodčí komise. Uvedl, že její obsazení zjistil na základě zápisů o volbě jejích členů, přičemž zvolené osoby jednaly ve věci rozhodčího nálezu. Pokud jde o námitku podjatosti člena Rozhodčí komise [Anonymizováno], pak ani z tvrzení navrhovatele nevyplývalo, že by jmenovaný měl vztah k věci, kterou projednával; tvrzeno bylo pouze zveřejnění jeho obecného právního názoru. Soud nepřisvědčil ani výtce navrhovatele týkající se absence návrhu na jeho vyloučení. Poukázal přitom na skutečnost, že řízení zahájilo samo předsednictvo na základě dřívějšího podnětu sjezdu. I pokud by byl tento postup v rozporu s čl. 7 odst. 4 Stanov, pak by takové porušení nemohlo mít závažných právních následků ve smyslu § 260 odst. 1 o. z.

6. Z uvedených důvodů soud návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí předsednictva o vyloučení navrhovatele zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť účastník měl v řízení plný úspěch.

7. Navrhovatel podal proti usnesení včasné odvolání, v němž navrhl jeho změnu tak, aby bylo rozhodnuto o neplatnosti jeho vyloučení z [Anonymizováno], případně zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vyjádřil nesouhlas se závěrem soudu prvního stupně, že se měl dopustit jednání, pro nějž jej bylo možné vyloučit z [Anonymizováno] a zdůraznil, že při zakládání Konfederace jednal jako statutární zástupce již samostatné odborové organizace ([právnická osoba]., IČO [IČO], dále též jen „[adresa]“) a nikoli jako řadový člen [Anonymizováno]. Z této pozice nemohl svým jednáním porušit stanovy [Anonymizováno], neboť jimi nebyl vázán. Soudu prvního stupně dále vytkl, že se nijak nevypořádal se zápisem [adresa] ve spolkovém rejstříku s účinností ke dni 1. 1. 2018 a poukázal v této souvislosti na zásadu formální a materiální publicity veřejných rejstříků. Uvedl, že [adresa] bylo možné do 31. 12. 2017 považovat sice za pobočnou odborovou organizaci, avšak s plnou, nikoli odvozenou právní subjektivitou, ale nikdy ne za pobočný spolek, což je posuzované věci významná skutečnost mající vliv na postavení [adresa] od 1. 1. 2018 v důsledku novely občanského zákoníku provedené zákonem č. 460/2016 Sb. Odvolatel dále namítl, že řízení, které vedlo k jeho vyloučení, trpí četnými procesními vadami, které jej činní nezákonné. Závěr soudu prvního stupně, že v daném případě nebylo třeba výzvy ke zjednání nápravy ve smyslu ust. § 242 odst. 1 o. z., když k samotné nápravě nebyl navrhovatel oprávněn, označil za lichý, s tím, že povinnost učinit výzvu je kogentní a nemůže být zrušena ani omezena stanovami. Za zásadní pak označil absenci návrhu na vyloučení a poukázal v této souvislosti na znění čl. 7 odst. 4 věty druhé stanov [Anonymizováno] účinných od 12. 5. 2018. Namítl, že usnesení 10. sjezdu [Anonymizováno] vykazuje v bodu 33, jímž bylo předsednictvu účastníka uloženo „zaobírat se činností předsedů [Anonymizováno], kteří založili Konfederaci [Anonymizováno] a zvážit jejich vyloučení z [Anonymizováno]“, závažné nedostatky, pro které jej nelze považovat za kvalifikovaný návrh na vyloučení člena ze spolku podle § 240 odst. 2 o. z. a čl. 7 odst. 4 věta druhá stanov.

8. Účastník navrhl, aby bylo napadené usnesení potvrzeno. Poukázal na skutečnost, že navzdory judikatorním závěrům Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze i Městského soudu v Praze navrhovatel neochvějně dovozuje samostatnost ZO [adresa], za situace, kdy je však na základě výše uvedené judikatury bez jakýchkoli pochybností zcela zřejmé, že tato je i po 1. 1. 2018 stále vázána stanovami [Anonymizováno], neboť se jedná o jeho organizačně podřízenou jednotku s odvozenou právní osobností od [Anonymizováno]. Účastník považuje za správné a přesvědčivé i vypořádání argumentace navrhovatele stran důvodnosti jeho vyloučení z [Anonymizováno] soudem prvního stupně, s nímž je ve shodě v tom, že jednání navrhovatele představovalo elementární porušení stanov a bylo tak závažného charakteru, že odůvodňovalo uloženou sankci. Postup navrhovatelem byl zneužitím novely občanského zákoníku a zákona o veřejných rejstřících a proto ve smyslu § 8 o. z. nemůže požívat právní ochrany. Účastník odkázal na svá dosavadní vyjádření ve věci a uzavřel, že vyloučení navrhovatele bylo „počinem zcela ospravedlnitelným a proporcionálně nezbytným ve vztahu ke škodlivému jednání navrhovatele popsanému v rozhodnutí předsednictva NOS PČR i v rozhodčím nálezu; pro případ jakýchkoli pochybností pak odkázal na ust. § 260 o. z. a judikaturu Nejvyššího soudu, v níž je akcentována zdrženlivost ve vztahu k nežádoucí ingerenci do spolkové autonomie.

9. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (212 a násl. o. s. ř. za použití § 28 z. ř. s.) a odvolání navrhovatele neshledal důvodné. Vyšel přitom ze zjištění, která učinil z níže uvedených důkazů, zopakovaných v odvolacím řízení.

10. Z úplného výpisu ze spolkového rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl [Anonymizováno], vložka [Anonymizováno], bylo zjištěno, že [Anonymizováno] vznikl dne 19. 7.1990, do spolkového rejstříku byl zapsán dne 1. 1. 2014, je odborovou organizací (odborovým svazem) sdružujícím [Anonymizováno], jako své pobočné organizace, a vykonávající odborové a další činnosti podle stanov a platných právních předpisů. Podle tohoto zápisu jsou základní odborové organizace organizačně podřízenými jednotkami s odvozenou právní osobností od zakládající odborové organizace - [právnická osoba], IČ: [IČO advokáta B].

11. Z úplného výpisu ze spolkového rejstříku, vedeného Krajským soudem v Plzni, oddíl [Anonymizováno], vložka [Anonymizováno], bylo zjištěno, že ZO [adresa] (od 9. 11. 2018 [právnická osoba].) byla zapsána do rejstříku dne 1. 1. 2014 s datem vzniku 15. 9. 2020 jako odborová organizace (do 1. 1. 2018 pobočná odborová organizace), jejímž účelem je prosazování, ochrana a rozvoj oprávněných zájmů, sociálních jistot a práv příslušníků bezpečnostních sborů a zaměstnanců, - zlepšování podmínek pro výkon služby a pracovních podmínek příslušníků a zaměstnanců, - zajišťování zpráv, informací pro své členy a zajištění projednávání záležitostí, které se týkají výkonu služby členů. Ze zápisu vyplývá, že zakladatelem ZO [Anonymizováno] byl [Anonymizováno], IČ: [IČO]. Podle údaje vyznačeného v rejstříku dne 12. 1. 2022 je uvedená odborová organizace „zcela samostatnou odborovou organizací, která není organizačně podřízenou jednotkou a nemá odvozenou právní osobnost od odborové organizace - [právnická osoba], IČO: [IČO advokáta B]“.

12. Podle stanov NOS [právnická osoba] č. 1/2018, které nabyly účinnosti dnem 12. 5. 2018 (dále též jen „stanovy 2018“), [Anonymizováno] je odborovou organizací ve smyslu ustanovení čl. 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, Úmluvy mezinárodní organizace práce č. 87/1948 a v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (čl. 1 odst. 1). Základní organizace [Anonymizováno] jsou nedílné a neoddělitelné organizační jednotky [Anonymizováno]. V souladu s Úmluvou a podle stanov vytvářejí základní organizace prostřednictvím svých orgánů a ze svých členů orgány [Anonymizováno] (čl. 1 odst. 3). Základní organizace je právnickou osobou s vlastním identifikačním číslem a v právních vztazích jedná vlastním jménem. Právní osobnost základní organizace se odvozuje od právní osobnosti [Anonymizováno] a základní organizace má charakter pobočného spolku (čl. 12 odst. 1). Název základní organizace musí obsahovat slovní spojení „[právnická osoba]“ a označení obce, případně bližší vymezení místa, kde základní organizace působí (čl. 12 odst. 2). Řádný člen a veterán je povinen a) dodržovat vnitřní předpisy, závazná usnesení odborových orgánů a závazné pokyny statutárního orgánu, b) využívat svých členských práv v souladu s jejich účelem a zdržet se jejich zneužívání, c) řádně vykonávat funkci v odborovém orgánu, d) chovat se čestně a v souladu s dobrými mravy, zachovávat vnitřní řád odborové organizace a zdržet se jednání poškozujícího její zájmy nebo dobrou pověst, aj. (čl. 10 odst. 2). Řádný člen a veterán může být vyloučen z důvodu a) závažného porušení členské povinnosti, které způsobilo příslušné odborové organizaci zvlášť závažnou újmu, b) závažného porušení členské povinnosti, nezjedná-li nápravu v přiměřené lhůtě stanovené příslušným výkonným orgánem nebo nelze-li takové porušení povinnosti odčinit, c) opakovaného závažného porušení členské povinnosti přes výzvy, ve kterých byl na vyloučení upozorněn, d) pravomocného odsouzení pro trestný čin spáchaný úmyslně (čl. 7 odst. 1). O vyloučení člena rozhoduje předsednictvo. Členská schůze může vyloučit člena základní organizace, směřuje-li důvod k vyloučení proti chráněnému zájmu základní organizace a nejde-li o člena voleného orgánu [Anonymizováno] (čl. 7 odst. 2). Řízení o vyloučení vede předsednictvo nebo výbor základní organizace, rozhoduje-li o vyloučení členská schůze. Ten, kdo vede řízení o vyloučení, dá vylučovanému členovi příležitost k uplatnění jeho práv, zejména vyjádřit se ke všem důvodům vyloučení a doložit vše, co je mu ku prospěchu (čl. 7 odst. 3). Návrh na vyloučení může podat člen či odborový orgán, s výjimkou rozhodčí komise [Anonymizováno]. Návrh musí být v písemné formě, podepsaný a musí obsahovat důvody pro vyloučení (čl. 7 odst. 4). Návrh na vyloučení se podává orgánu, který vede řízení o vyloučení (čl. 7 odst. 5). Vyloučený člen může do 15 dnů od doručení rozhodnutí o vyloučení proti němu podat žalobu k rozhodčí komisi (čl. 7 odst. 8).

13. Podle stanov [Anonymizováno], které nabyly účinnosti dnem 30. 3. 2017 (dále též jen „stanovy 2017“), [Anonymizováno] je odborovou organizací ve smyslu ustanovení čl. 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, Úmluvy mezinárodní organizace práce č. 87/1948 a v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (čl. 1 odst. 1). [Anonymizováno] má povahu hlavního spolku s nejvyšším orgánem sjezdem, statutárním orgánem předsedou [Anonymizováno] a výkonným orgánem předsednictvem. Základní organizace má povahu pobočného spolku [Anonymizováno] s nejvyšším orgánem členskou schůzí, statutárním orgánem předsedou základní organizace a výkonným orgánem výborem základní organizace (čl. 1 odst. 3). Základní organizace je právnickou osobou s vlastním identifikačním číslem a v právních vztazích jedná vlastním jménem. Právní osobnost základní organizace se odvozuje od právní osobnosti [Anonymizováno] (čl. 12 odst. 1). Název základní organizace musí obsahovat slovní spojení „[Anonymizováno]“ a označení obce, případně bližší vymezení místa, kde základní organizace působí (čl. 12 odst. 2). Řádný člen a veterán je povinen a) dodržovat stanovy, vnitřní předpisy, usnesení orgánů [Anonymizováno] nebo základní organizace a závazné pokyny uložené statutárním orgánem, b) účastnit se členské schůze; samotná neúčast není závažným porušením stanov, c) řádně vykonávat funkci v odborovém orgánu, d) chovat se čestně a v souladu s dobrými mravy a zdržet se jednání poškozujícího zájmy nebo pověst [Anonymizováno], aj. (čl. 10 odst. 2). Řádný člen a veterán může být vyloučen z důvodu a) zvlášť závažného porušení stanov a tomu odpovídajícím následkům, b) pravomocného odsouzení pro trestný čin spáchaný úmyslně, c) že závažným způsobem porušil povinnosti při výkonu funkce v orgánech základní organizace nebo orgánech [Anonymizováno], d) neuhrazení dluhu na členských příspěvcích po uplynutí tří měsíců od dodatečné výzvy k zaplacení, byl-li na tento následek ve výzvě upozorněn (čl. 7 odst. 1). O vyloučení člena rozhoduje a) výbor základní organizace, jedná-li se o člena základní organizace, b) předsednictvo, jedná-li se o přímého člena, c) sjezd, jedná-li se o člena orgánu [Anonymizováno], s výjimkou vyloučení delegáta ze sjezdu (čl. 7 odst. 2). Ten, kdo o vyloučení rozhoduje, zajistí jeho řádný průběh, zejména oznámí členovi přijetí návrhu na jeho vyloučení s poučením o právu vyjádřit se ke všem důvodům vyloučení (čl. 7 odst. 3). Vyloučený člen může do 30 dnů od doručení rozhodnutí o vyloučení podat v této věci žalobu k rozhodčí komisi [Anonymizováno] (čl. 7 odst. 4).

14. Z listiny označené jako Zahájení řízení o zániku členství v [právnická osoba] vyloučením ze dne 4. 6. 2018 bylo zjištěno, že navrhovateli bylo oznámeno, že na základě podnětu uvedeného v bodu 33 usnesení 10. sjezdu [Anonymizováno] s ním předsednictvo [Anonymizováno] podle čl. 7 stanov 2018 zahajuje řízení o vyloučení z odborového svazu. Důvodem pro zahájení tohoto řízení je zvlášť závažné porušení stanov, jehož se navrhovatel dopustil tím, že jako předseda ZO [adresa] dne 9. 3. 2018 spolu s dalšími předsedy základních organizací založil a dne 10. 3. 2018 nechal zapsat u Krajského soudu v Plzni, aniž měl souhlas členské schůze základní organizace [právnická osoba]. Listina dále obsahuje odkaz na čl. 12 odst. 1 stanov platných v době založení Konfederace, povinnost člena [Anonymizováno] dodržovat vnitřní předpisy včetně stanov, které určovaly, že podmínkou vzniku a existence další základní organizace je přijetí stanov [Anonymizováno]. Přijetí jiných stanov je tudíž zjevnou snahou o vyvedení členské základny základní organizace z [Anonymizováno]. Z jednání s ředitelem [Anonymizováno] dne 27. 3. 2018 vyplynulo, že cílem založení Konfederace byla také snaha o nahrazení [Anonymizováno] při projednávání věcí uvedených v zákoně o služebním poměru se služebními funkcionáři krajského ředitelství v souladu s uzavřenou kolektivní dohodou a smlouvou. Zároveň se navrhovatel podílel na výzvách adresovaných dalším základním organizacím, aby se od [Anonymizováno] odtrhly a osamostatnily se. Jednání navrhovatele poškodilo zájmy [Anonymizováno] zcela zásadním způsobem, a to jak narušením jednoty svazu a ohrožením plnění jeho úkolů, tak i navenek, narušením důvěry odborového svazu ze strany sociálních partnerů. Závažnost tohoto jednání zvýrazňuje skutečnost, že navrhovatel tak činil jako funkcionář [Anonymizováno]. Navrhovatel byl dále poučen o svém právu se k věci vyjádřit, navrhovat důkazy a hájit se. Listina je podepsána za předsednictvo [Anonymizováno] [Anonymizováno], předsedou.

15. Rozhodnutím předsednictva [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] ze dne 11. 7. 2018 byl navrhovatel vyloučen z [Anonymizováno] podle čl. 7 odst. 1 písm. a) vnitřního předpisu č. 1/2018 – Stanovy [právnická osoba] a na základě podnětu uvedeného v bodu 33 usnesení 10. sjezdu [Anonymizováno] pro závažné porušení členské povinnosti, které způsobilo příslušné odborové organizaci zvlášť závažnou újmu. Rozhodnutí obsahuje podrobné odůvodnění, které dále rozvádí argumentaci, uvedenou v oznámení ze dne 4. 6. 2018, a to zejména s přihlédnutím k právnímu postavení základních organizací [Anonymizováno]. Opravným usnesením č. j. [Anonymizováno] ze dne 18. 9. 2018 byla provedena oprava výrokové části rozhodnutí tak, že slova „podle čl. 7 odst. 1 písm. a)“ byla nahrazena slovy „na základě čl. 7 odst. 2 a násl.“ a nesprávné znění „pro závažné porušení členské povinnosti, které způsobilo příslušné odborové organizace zvlášť závažnou újmu“ bylo nahrazeno správným zněním „zvlášť závažného porušení stanov a tomu odpovídajícím následkům.“ Z odůvodnění opravného usnesení plyne, že porušení povinnosti navrhovatele bylo posuzováno podle stanov platných v době porušení povinnosti, jak vyplývá z textu odůvodnění rozhodnutí.

16. Z usnesení z mimořádné členské schůze ZO [Anonymizováno], konané dne 25. 9. 2018, bylo zjištěno, že členská schůze schválila stanovy ZO [adresa] a změnu jejího názvu, dále zvolila navrhovatele předsedou organizace a schválila vstup ZO [adresa] do Konfederace.

17. Z rozhodčího nálezu sp. zn. [Anonymizováno] vydaného dne 18. 10. 2018 Rozhodčí komisí [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žaloba navrhovatele ve věci zrušení Rozhodnutí předsednictva [Anonymizováno] ze dne 11. 7. 2018, č. j. [Anonymizováno] byla zamítnuta (výrok I.) a dále bylo rozhodnuto, že žalobce je platně vyloučen z [Anonymizováno], neboť rozhodčí komise má za prokázané, že se dopustil jednání, pro které mohl být vyloučen, a tvrzená pochybení, pokud je rozhodčí komise shledala, nemohou převážit protiprávní jednání, pro které byl žalobce vyloučen (výrok II.).

18. Podle ust. § 239 odst. 1 o. z. neurčí-li stanovy něco jiného, může spolek vyloučit člena, který závažně porušil povinnost vyplývající z členství a v přiměřené lhůtě nápravu nezjednal ani po výzvě spolku. Výzva se nevyžaduje, nelze-li porušení povinnosti odčinit nebo způsobilo-li spolku zvlášť závažnou újmu.

19. Podle ust. § 240 odst. 1 o. z., neurčí-li stanovy jiný orgán, rozhoduje o vyloučení člena statutární orgán. Podle druhého odstavce tohoto ustanovení, neurčí-li stanovy jinak, může návrh na vyloučení podat v písemné formě kterýkoli člen; v návrhu se uvedou okolnosti osvědčující důvod pro vyloučení. Člen, proti kterému návrh směřuje, musí mít příležitost se s návrhem na vyloučení seznámit, žádat o jeho vysvětlení a uvést i doložit vše, co mu je k prospěchu.

20. Podle ust. § 241 odst. 1 o. z., člen může do patnácti dnů od doručení rozhodnutí v písemné formě navrhnout, aby rozhodnutí o jeho vyloučení přezkoumala rozhodčí komise, ledaže stanovy určí jiný orgán. Podle ust. § 241 odst. 2 o. z., příslušný orgán zruší rozhodnutí o vyloučení člena, odporuje-li vyloučení zákonu nebo stanovám; rozhodnutí o vyloučení člena může zrušit i v jiných odůvodněných případech.

21. Podle ust. § 242 o. z., vyloučený člen může do tří měsíců od doručení konečného rozhodnutí spolku o svém vyloučení navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vyloučení; jinak toto právo zaniká. Nebylo-li mu rozhodnutí doručeno, může člen návrh podat do tří měsíců ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy byl po vydání rozhodnutí zánik jeho členství vyloučením zapsán do seznamu členů; jinak toto právo zaniká.

22. Odvolací soud se předně ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že návrh na vyslovení neplatnosti vyloučení navrhovatele z [Anonymizováno] byl podán osobou k tomu oprávněnou, a to v tříměsíční lhůtě od doručení konečného rozhodnutí o vyloučení (rozhodčího nálezu sp. zn. [Anonymizováno] ze dne 18. 10. 2018) ve smyslu ust. § 241 odst. 1 a § 242 o. z. Mezi účastníky bylo nesporné, že navrhovatel se dne 9. 3. 2018 spolupodílel na založení a následném zápisu do spolkového rejstříku Konfederace [Anonymizováno] Názoru účastníka, že tímto jednáním došlo k zvlášť závažnému porušení stanov a tomu odpovídajícím následkům ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) stanov 2017, navrhovatel oponoval tvrzením, že jako člen [Anonymizováno] nebyl od 1. 1. 2018 stanovami odborového svazu vázán, neboť od tohoto data je ZO [adresa] zcela samostatnou odborovou organizací, která se řídí vlastními stanovami, nikoli organizačně podřízenou pobočnou odborovou organizací. Soud prvního stupně proto správně uzavřel, že pro posouzení dané věci je podstatné, zda změna § 3025 o. z. provedená zákonem č. 460/2016 Sb. a s ní související zásah státu do podoby zápisu pobočných organizací odborových organizací ve spolkovém rejstříku může mít vliv na vztah zakládající odborové organizace a její pobočné organizace založený stanovami. Přiléhavě rovněž odkázal na důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 27 Cdo 3522/2018, v němž dovolací soud formuloval a odůvodnil závěr, že úmyslem zákonodárce nebylo (novelou provedenou zákonem č. 460/2016 Sb.) zasahovat odborovým organizacím do jejich organizační struktury uvedené ve stanovách, zejména pak proti jejich vůli (a znění stanov) vytvářet z jejich organizačních jednotek s odvozenou právní subjektivitou samostatné právnické osoby. Naopak, cílem novely bylo (v souladu s mezinárodními smlouvami a v rozhodnutí citovanou judikaturou Nejvyššího soudu) plně respektovat autonomii odborových organizací (tj. úpravu jejich poměrů ve stanovách) a nevnucovat jim přiměřenou aplikaci právní úpravy pobočného spolku. I nadále tudíž platí, že odborové organizace v České republice mohou mít různě složitou organizační strukturu. Mohou se členit na jednotlivé organizační jednotky (základní organizace, sdružení základních organizací, krajská sdružení, oblastní či krajské organizační jednotky, seskupení členů apod.), případně pobočné organizace, které pak představují „těžiště“ činnosti (působení) odborové organizace nacházející se přímo u zaměstnavatele. Tyto organizační jednotky odborových organizací (resp. pobočné organizace) však nemají vlastní stanovy a jejich oprávnění působit u zaměstnavatele a jednat je třeba dovozovat ze stanov jejich „mateřských“ organizací. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud uzavřel, že i poté, co nabyl účinnosti zákon č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, mohou odborové organizace svými stanovami zakládat pobočné odborové organizace, jejichž subjektivita je odvozena od subjektivity zakládající odborové organizace obdobně, jako je tomu v případě pobočných spolků, přičemž v takovém případě je zakládající odborová organizace – určují-li tak i její stanovy – oprávněna podat návrh na změnu zápisu do veřejného rejstříku ve věcech pobočné odborové organizace.

23. Rovněž Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 25. 8. 2018, sp. zn. 14 Cmo 178/2018 uzavřel, že zmíněnou změnu právní úpravy nelze vykládat tak, že napříště bez dalšího vylučuje existenci pobočného vztahu odborových organizací, ale tak, že i v tomto je zcela na daných odborových organizacích, jak si vzájemné vztahy upraví, případně jak si upraví vztah ke svým organizačním jednotkám, aniž by do té doby v textu zákona použitý pojem „pobočná odborová organizace“ sváděl k automatické přiměřené aplikaci ustanovení o pobočném spolku; proto je v každém jednotlivém případě třeba zohlednit danou interní úpravu.

24. V poměrech posuzované věci není pochyb o tom, že ZO [adresa] měla ke dni 9. 3. 2018, kdy došlo k založení Konfederace, povahu pobočného spolku [Anonymizováno], jehož právní osobnost se odvozovala od právní osobnosti NOS PČR jako jeho zakladatele (čl. 1 odst. 3, čl. 12 odst. 1 stanov 2017). Obdobně tomu bylo ostatně i v době od 12. 5. 2018, tedy po nabytí účinnosti stanov 2018, které definovaly základní organizace jako nedílné a neoddělitelné organizační jednotky NOS PČR, jejichž právní osobnost se odvozuje od právní osobnosti NOS PČR, s tím, že základní organizace má charakter pobočného spolku (čl. 1 odst. 3, čl. 12 odst. 1). Tento právní status základních organizací byl navenek vyjádřen jejich názvem, který musel obsahovat slovní spojení „[právnická osoba]“ (čl. 12 odst. 2 stanov). Pro všechny členy [Anonymizováno] včetně navrhovatele tak platila povinnost dodržovat stanovy a další vnitřní předpisy [Anonymizováno], jakož i povinnost chovat se čestně a v souladu s dobrými mravy a zdržet se jednání poškozujícího zájmy nebo pověst [Anonymizováno] (čl. 10 odst. 2 písm. a) a d) stanov 2017). Argumentace navrhovatele, že při založení Konfederace již nebyl stanovami [Anonymizováno] vázán, tak nemůže obstát.

25. K námitce, že se soud prvního stupně nijak nevypořádal s tím, že od 1. 1. 2018 je ZO [adresa] ve spolkovém rejstříku zapsaná jako samostatná odborová organizace, odvolací soud uvádí, že právní úprava vztahující se k zápisům odborových organizací a organizací zaměstnavatelů obsažená v zákoně č. 304/2013 Sb. reflektuje zvláštní režim těchto organizací plynoucí z čl. 27 Listiny základních práv a svobod a z mezinárodních smluv, které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat. Rejstříkový soud proto existenci odborových organizací pouze bere na vědomí a eviduje. Zákon nedává soudu možnost jejich zápis odmítnout nebo zamítnout ani provádět jakýkoli přezkum. Tvrzení navrhovatele, že od 1. 1. 2018 je ZO [adresa] ve spolkovém rejstříku zapsaná jako samostatná odborová organizace, mimo to neodpovídá skutečnosti – podle úplného výpisu ze spolkového rejstříku byl tento zápis proveden až dne 12. 1. 2022, a tedy i z tohoto hlediska je pro posouzení právních poměrů základní organizace a svazu v roce 2018 irelevantní.

26. Soud prvního stupně se správně vypořádal i s námitkou navrhovatele, že mu nebyla doručena výzva ke zjednání nápravy ve smyslu ust. § 239 o. z. a čl. 7 odst. 1 písm. b) stanov 2018. V daném případě nebylo porušení povinnosti, pro něž byl navrhovatel vyloučen z [Anonymizováno], tj. spoluzaložení Konfederace, reparovatelné jeho jednáním a současně mělo za následek vznik zvlášť závažné újmy na straně [Anonymizováno], spočívající v narušení její jednoty a důvěryhodnosti vůči sociálním partnerům. Byly tak splněny současně obě podmínky, pro něž není zaslání výzvy k nápravě zákonem a stanovami vyžadováno.

27. Ohledně výhrady týkající se absence návrhu na vyloučení navrhovatele z [Anonymizováno] vyžadovaného ust. § 240 odst. 2 o. z. a čl. 7 odst. 4 stanov 2018 je nutno odkázat na závěry usnesení 10. sjezdu [Anonymizováno], jímž bylo uloženo předsednictvu [Anonymizováno] zaobírat se činností předsedů základních organizací [Anonymizováno], kteří založili Konfederaci, a zvážit jejich vyloučení z [Anonymizováno]. Předmětné usnesení přijal sjezd dne 11. 5. 2018, tj. za účinnosti stanov 2017, které nedávaly předsednictvu oprávnění vést řízení o vyloučení člena základní organizace (čl. 7 odst. 2 písm. a) stanov 2017). Toto oprávnění vzniklo předsednictvu až na základě stanov 2018 s účinností ode dne 12. 5. 2018 (čl. 7 odst. 2 stanov 2018) a tedy až od tohoto data mohly být předsednictvu podávány návrhy na vyloučení členů základních organizací. K podání takového návrhu byl podle čl. 7 odst. 4 stanov 2018 oprávněn každý člen či odborový orgán, s výjimkou rozhodčí komise [Anonymizováno], tedy i jeho předsednictvo. V posuzované věci předsednictvo [Anonymizováno] po zvážení všech okolností dané věci rozhodlo o zahájení řízení o zániku členství navrhovatele v [Anonymizováno] a písemně jej o tom vyrozumělo. Listina označená jako Zahájení řízení o zániku členství v [Anonymizováno] ze dne 4. 6. 2018 obsahuje náležitosti vyžadované čl. 7 odst. 4 stanov 2018, tedy uvedení důvodů vyloučení a podpis předsedy předsednictva [Anonymizováno]. Navrhovateli jím byla současně poskytnuta možnost se k věci vyjádřit, navrhovat důkazy a hájit se. Uvedené oznámení tak podle názoru odvolacího soudu vedle vyrozumění o zahájení řízení plní též funkci návrhu na vyloučení, neboť jeho obsah nevyvolává žádné pochybnosti o tom, jaké konkrétní jednání a z jakých důvodů je navrhovateli vytýkáno. Námitku absence tohoto návrhu proto odvolací soud vyhodnotil shodně se soudem prvního stupně jako nedůvodnou.

28. Správným shledal odvolací soud konečně i závěr soudu prvního stupně o neopodstatněnosti námitky podjatosti rozhodce [Anonymizováno] a námitky nezpůsobilosti členů rozhodčí komise a odkazuje v tomto směru na odůvodnění napadeného usnesení.

29. Z důvodů, které jsou shora uvedeny, bylo napadené usnesení soudu prvního stupně podle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrzeno.

30. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224, § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z. ř. s. Účastníkovi, který měl v odvolacím řízení plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů tohoto řízení ve výši 8 228 Kč, odpovídající odměně za zastoupení za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání) po 3 100 Kč podle § 7 a § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dvěma paušálním náhradám po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhradě daně z přidané hodnoty ve výši 1 428 Kč podle § 14a téhož předpisu.