o zaplacení částky 472 347 Kč s přísl., k odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2024, č. j. 53 Cm 135/2021–195

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku o ponechání jím vydaného směnečného platebního rozkazu ze dne 2. 11. 2021, č. j. 53 Cm 135/2021–25 v platnosti a v bodě II. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 64 537,80 Kč.

2. Podle odůvodnění se žalobkyně na žalovaném a společnosti [právnická osoba] domáhala zaplacení směnečné pohledávky ze směnky vlastní, vystavené dne 26. 1. 2007 v [adresa] společností [právnická osoba]. na řad společnosti [právnická osoba], na směnečnou sumu 472 347 Kč, opatřené doložkou „bez protestu“, splatné dne 25. 9. 2018 v [Anonymizováno], avalované žalovaným. Žalobkyně směnku nabyla nedatovaným indosamentem.

3. Soud návrhu žalobkyně vyhověl směnečným platebním rozkazem ze dne 2. 11. 2021, č.j. 53 Cm 135/2021–25, proti němuž podal žalovaný včasné námitky. V nich uvedl, že směnkou zajištěný závazek zanikl splněním. Zanikl tak i závazek ze zajišťovací směnky. Namítl dále, že žaloba postrádá vylíčení skutkových tvrzení a označení důkazů. Není zřejmé, jak se z vyčerpané částky úvěru 130 000 Kč stala vymáhaná jistina ve výši 427 347 Kč. Žalobkyně v žalobě nevylíčila okolnosti a splnění podmínek pro vyplnění směnky dle dohody o vyplňovacím právu směnečném. Podpis na směnce není pravým podpisem žalovaného. Směnka je neplatná, neboť neobsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti, zejména pokud jde o údaj o platebním místě. Ten je příliš obecný a není jasné, kde má být směnka předložena, navíc žalovanému k placení směnka předložena nebyla. Žalobkyně čekala bezdůvodně s podáním žaloby od roku 2018, přiznání příslušenství by bylo proto v rozporu s dobrými mravy. Vznesl také námitku promlčení.

4. Žalobkyně ve vyjádření k námitkám specifikovala jednotlivé dlužné nároky ze smlouvy č. [Anonymizováno], jejichž celková výše byla doplněna do směnky. Pohledávka z této smlouvy se vším příslušenstvím a všemi právy s ní spojenými, včetně zajištění i souvisejících práv, byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni a byla na ni převedena také směnka. Směnka byla vyplněna v souladu s dohodou o vyplnění blankosměnky ze dne 26. 1. 2007. Nárok promlčen není, důkazní břemeno k pravosti podpisu tíží žalovaného.

5. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování (prvopisem směnky, dohodou o vyplnění blankosměnky ze dne 26. 2007, znaleckým posudkem [znalec] ze dne 12. 4. 2022 , doplněným o výslech znalkyně, revizním znaleckým posudkem [znalec] ze dne 5. 8. 2023, čj. [Anonymizováno], předžalobní výzvou, výpisem společnosti [právnická osoba] z obchodního rejstříku) zjistil, že se dne 26. 1. 2007 společnost [právnická osoba]. vystavením směnky zavázala, že dne 25. 9. 2018 zaplatí žalobkyni částku 472 347 Kč. Žalovaný podepsal směnku jako aval. Podle dohody o vyplnění blankosměnky, uzavřené dne 26. 1. 2017 mezi společností [právnická osoba]. a [právnická osoba], byla směnka vystavena společností [právnická osoba]. k zajištění jejích závazků ze smlouvy o kontokorentním úvěru [právnická osoba] č. [Anonymizováno] vůči bance, a to jako blankosměnka bez údaje data splatnosti, platebního místa a směnečného penízu. Dohoda blíže upravovala rozsah a obsah vyplňovacího práva. Žalovaný byl jednatelem společnosti. Podle znaleckého posudku [znalec], znalkyně z oboru písmoznalectví, doplněného o výslech znalkyně, jsou podpisy výstavce a avalisty na směnce velmi pravděpodobně pravými podpisy žalovaného. Znalkyně nenalezla žádné stopy případných technických zásahů, nejde ani o žádnou formu reprodukčního přenosu. Jedná se o nacvičené, graficky zkrácené a zjednodušené podpisy, spíše o parafy, které obsahují málo znaků. Absence narušení plynulosti vedení psacího tahu nasvědčuje spontánnímu provedení. Znalkyně vyloučila variantu technického padělku i možnost vyhotovení podpisu jinou osobou. Mezi spornými a srovnávacími podpisy zjistila pouze shody, zjištěné variační výchylky mezi spornými podpisy navzájem odpovídají variabilitě srovnávacích podpisů. Přijetí kategorického závěru nebylo možné s ohledem na krátkost a jednoduchost podpisů, k vyšší míře stanoveného závěru by nepřispělo ani větší množství srovnávacího materiálu. Znalkyně [znalec] se v revizním posudku ze dne 5. 8. 2023, č.j. [Anonymizováno] ztotožnila se závěry posudku [znalec].

6. Právní poměry účastníků soud posoudil podle zák. č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ).

7. Předloženou směnku vyhodnotil soud jako platnou směnku, obsahující všechny náležitosti uvedené v čl. I § 75 ZSŠ, z níž žalobkyni jako majiteli směnky podle § čl. I § 48 ZSŠ vzniklo právo na její zaplacení v rozsahu směnečné sumy, zákonného směnečného úroku a směnečné odměny.

8. Námitku zániku směnkou zajištěného závazku splněním a zániku závazku ze směnky vyhodnotil soud prvního stupně jako nedůvodnou, protože žalovaný přes poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3. o. s. ř. nedoplnil svá tvrzení o tom, kdy byl směnkou zajištěný závazek splněn, tj. kdo, v jakém rozsahu a jakým způsobem jej splnil. Splnění závazku tvrdil pouze v obecné rovině. K takovému tvrzení soud dokazování neprovedl, protože dokazováním nelze nahrazovat skutková tvrzení. Nedůvodná je rovněž námitka, že žalobní tvrzení nebyla dostatečná. Žalobkyně v žalobě směnku nezaměnitelným způsobem popsala a uvedla, jaké nároky z ní uplatňuje. Tvrzení, týkající se závazku, který směnka zajišťuje, nebyla povinna v žalobě uvádět. Aktivní legitimaci žalobkyně prokazuje indosament ve prospěch žalobkyně na rubu směnky. Pravost podpisu žalovaného na směnce byla prokázána závěry obou znaleckých posudků, v nichž bylo vysvětleno, proč nelze přijmout kategorické, ale pouze pravděpodobností závěry. Směnka splňuje všechny zákonem předepsané náležitosti, dostatečně určitý je údaj platebního místa „[adresa]“. Námitka nepředložení směnky k placení je nedůvodná, protože majitel směnky se může jejího zaplacení domáhat u soudu i v případě nepředložení směnky přímému dlužníkovi. Vůči avalistovi má účinky prezentace směnky doručení směnečné žaloby. Neobstojí ani námitka, že pro rozpor s dobrými mravy nelze žalobkyni přiznat příslušenství s ohledem na podání žaloby až v roce 2021. Je na majiteli směnky, kdy práva z ní u soudu uplatní. Nárůstu příslušenství mohl zabránit sám žalovaný včasnou úhradou dluhu. Nárok promlčen není, právo na zaplacení směnky bylo u soudu uplatněno v tříleté promlčecí lhůtě dle čl. I § 70 odst.1 ZSŠ.

9. Z uvedených důvodů proto soud prvního stupně ponechal vydaný směnečný platební rozkaz v platnosti a o nákladech námitkového řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

10. Žalovaný podal proti rozsudku včasné odvolání, v němž se domáhá změny rozsudku, případně jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, neboť soud mu v důsledku procesních pochybení při dokazování neumožnil prokázat jeho námitkové tvrzení o zániku směnkou zajištěného závazku splněním. Učinil sice dotaz na banku, výpisy však do spisu založeny nebyly. Sám žalovaný neměl možnost je získat a konkretizovat, kdy byl závazek splněn. Nemohl je získat ani od společnosti dlužníka, který je v likvidaci a byl v řízení zcela nečinný. Soud pochybil, když v rámci posouzení aktivní legitimace žalobkyně vycházel pouze ze směnky a nezkoumal její kauzu. Smlouva o postoupení pohledávky, uzavřená mezi [Anonymizováno] (dříve [právnická osoba] a žalobkyní, do spisu nebyla doložena a nebylo ani doloženo oznámení postoupení pohledávky postupitelem dlužníku. Žaloba je tak předčasná. Pravost podpisu žalovaného na směnce nebyla v řízení dostatečně prokázána. Důkazní břemeno k pravosti podpisu nese žalobkyně. V projednávané věci je neunesla, protože oba znalecké posudky vychází ze závěru o pravosti podpisu pouze v rovině pravděpodobnosti.

11. Žalobkyně se ve vyjádření k odvolání ztotožnila s rozsudkem soudu prvního stupně a navrhla jeho potvrzení s tím, že jí bude přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.

12. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, (§ 212 a násl. o. s. ř. Odvolání shledal zcela nedůvodné.

13. Soud prvního stupně v námitkovém řízení v souladu s § 175 odst. 4 o. s. ř. projednal všechny žalovaným včas uplatněné odůvodněné námitky. K těmto námitkám také provedl řádné dokazování. Rozsah dokazování a zjištění z něj soudem učiněná byla dostatečným skutkovým podkladem pro následné právní posouzení věci. Důkazy také vyhodnotil v souladu se zásadami pro hodnocení důkazů, upravenými v § 132 o. s. ř. Nepochybil, když neprováděl dokazování výpisy z účtu společnosti úvěrového dlužníka za dobu několika let, navržené žalovaným k prokázání tvrzení o splnění směnkou zajištěného závazku. Podle obsahu spisu byl žalovaný, jehož v námitkovém řízení tíží břemeno tvrzení a rovněž jej tíží břemeno důkazní ohledně prokázání kauzálních námitek, soudem při jednání dne 31. 5. 2023 podle § 118a odst.1 a 3 o. s. ř. poučen o své povinnosti doplnit námitkové tvrzení o zániku směnkou zajištěného závazku splněním o tvrzení, kdo, v jakém rozsahu a jakým způsobem jej splnil, a byl poučen o důsledcích nesplnění této povinnosti v soudem stanovené lhůtě. Žalovaný v podání ze dne 15. 6. 2023 v návaznosti na soudem uloženou povinnost uvedl, že zajištěná pohledávka zanikla splněním, aniž jakkoliv toto své tvrzení dále doplnil a rozvedl. Pouze navrhl provést důkaz bankovními výpisy společnosti [právnická osoba]. za období od uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru [Anonymizováno] dne 26. 1. 2007 do 25. 9. 2018 s tím, že těmito listinami nedisponuje a nechť si je soud vyžádá u banky, u níž měla společnost veden příslušný účet.

14. Směnečné řízení je jedním ze sporných řízení, ovládaných zásadou projednací, upravenou zejména v § 101 o. s. ř. Toto ustanovení ukládá účastníkům řízení povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti. Vymezení toho, které skutkové okolnosti jsou pro právní posouzení věci významné, se vždy odvíjí od povahy žalobou uplatněného nároku, resp. od obsahu právní normy, která bude soudem aplikována. Námitkové směnečné řízení je kromě zásady projednací ovládáno také zásadou koncentrační, vyjádřenou v § 175 odst.4 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení soud v námitkovém řízení projedná jen ta skutková tvrzení, jimiž se směnečný dlužník brání povinnosti uložené mu směnečným platebním rozkazem, která byla uplatněna v zákonné námitkové lhůtě a jsou řádně odůvodněná a k později uplatněným tvrzením nepřihlíží. Žalovaný směnečný dlužník je tak povinen již v námitkách uvést vše, co proti směnečnému platebnímu rozkazu namítá (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2011, sp. zn. 29 Cdo 2031/2011, ze dne 26. 11. 2008, sp. zn. 29 Cdo 2988/2007), se zřetelem k zásadě koncentrace řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu nemůže po uplynutí lhůty k podání námitek uplatňovat takovou obranu, která nebyla již součástí včasných námitek. Nic mu však nebrání v tom, aby i v této fázi řízení uváděl nové skutečnosti, jež mohou mít význam pro posouzení důvodnosti obrany již uplatněné. V případě tzv. kauzálních námitek, majících původ v mimosměnečných, se směnkou souvisejících vztazích účastníků musí žalovaný v námitkách alespoň stručně vylíčit obsah tzv. směnečné smlouvy, jež byla bezprostředním důvodem vzniku směnky, popř. závazku konkrétního směnečného dlužníka a dále vymezit skutečnost, v jejímž důsledku by měl být zproštěn povinnosti směnku zaplatit. V projednávané věci bylo základem námitkové obrany žalovaného tvrzení, že pohledávka směnkou zajištěná zanikla splněním, aniž by však bylo tvrzena doba a způsob splnění závazku. tato tvrzení žalovaný ani přes řádně poskytnuté poučení nedoplnil. Nedostatek tvrzení o těchto relevantních skutečnostech nemůže být nahrazován zjištěními učiněnými z provedených důkazů. Účastník, jehož tíží břemeno tvrzení, se se povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti nemůže zbavit návrhy na provedení důkazů.

15. Soudu prvního stupně nelze vytýkat, že neprovedl žalovaným navržené dokazování výpisy z účtu úvěrového dlužníka za období 11 let. Takovým důkazem nemohl být nahrazen nedostatek tvrzení žalovaného, který jinak včasné námitkové tvrzení o zániku směnkou zajištěného závazku splněním nedoplnil ani přes soudem poskytnuté podrobné poučení (§118a odst.1 o. s. ř.). Dokazování lze vždy vést jen ke zcela konkrétním skutkovým tvrzením. Není důvod provádět dokazování, z něhož má teprve vzejít zjištění, umožňující účastníkovi, aby teprve na jeho základě splnil svoji povinnost tvrzení.

16. Soud zcela správně aktivní legitimace žalobkyně posuzoval pouze na základě směnky, která jako listinný cenný papír představuje závazek skripturní povahy, v listině inkorporovaný. Obsahem listiny a doložkami na ní vyznačenými je definován jak směnečný závazek, tak i osoby ze směnky zavázané a oprávněné. S ohledem na to je povinnost žalobních tvrzení v případě žalob o zaplacení směnky na straně žalobce omezena na vylíčení obsahu směnečné listiny, jejíž prvopis musí být soudu předložen. O důvodech vystavení směnky (kauze) a právních vztazích, souvisejících s vystavením směnky, o tom, zda byla vystavena jako blankosměnka a jaký byl rozsah a obsah vyplňovacího práva není žalobce povinen nic tvrdit. Aktivní legitimace žalobkyně se odvíjí výhradně od platné směnky, kterou nabyla indosamentem od remitenta a jejíž prvopis soudu předložila. Přisvědčit lze soudu prvního stupně také v tom, že závěry znalkyně i revizní znalkyně ve znaleckých posudcích, jejichž předmětem zkoumání byla pravost podpisu žalovaného na předmětné směnce, umožňovaly soudu přijetí závěru, že žalobkyně své důkazní břemeno stran pravosti podpisu unesla. Zejména znalkyně [znalec] vysvětlila důvody (zjednodušený podpis s omezeným počtem specifických znaků-markant), pro které nelze přijmout kategorický závěr, ale pouze závěr v nejvyšší úrovni kladné roviny pravděpodobnosti, tj. závěr, že se velmi pravděpodobně jedná o pravý podpis žalovaného. Ostatně, jak je odvolacímu známo z jeho vlastní rozhodovací praxe, kategorické znalecké závěry o pravosti podpisů jsou spíše výjimečné a vyskytují se v případech, kdy zkoumaný podpis obsahuje dostatečný počet markant a další specifika, která přijetí kategorického závěru znalci umožní. V projednávané věci závěry přijaté soudem ustanovenou znalkyní přezkoumala i revizní znalkyně a shledala je správné.

17. S vyhodnocením ostatních námitek žalovaného soudem prvního stupně se odvolací soud zcela ztotožnil a pro stručnost na jím přijaté závěry odkazuje.

18. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř.

19. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst.1 a 142 odst.1 o. s. ř. V odvolacím řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu odměny za dva úkony právní služby dle § 7 a 11 advokátního tarifu ve výši po 10 220 Kč, dvou paušálních náhrad hotových výdajů ve výši po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a náhrady DPH, celkem 25 458,40 Kč.