o nahrazení projevu vůle, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2022, č. j. 80 Cm 159/2018-148

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o nahrazení projevu vůle a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení 206 084 Kč.

2. Podle žalobních tvrzení se žalobce se žalovaným v červnu 2016 ústně dohodl na společném podnikání v oblasti sociálních a zdravotních služeb zakládané akciové společnosti [Anonymizováno] (nyní [Anonymizováno]) s tím, že žalobce bude vlastnit 80% a žalovaný 20% akcií společnosti. S ohledem na uzavřené konkurenční doložky, jimiž byli žalobce i žalovaný vázáni, společnost na základě komisionářské smlouvy na účet žalovaného založil v září 2016 advokát [Anonymizováno] a akcie následně převedl na žalovaného. V srpnu 2017 byla ústní dohoda účastníků změněna, pokud jde o poměr vlastnictví akcií (žalobce měl vlastnit 70% a žalovaný 30% akcií). Žalovaný dne 31. 8. 2017 všechny akcie předal žalobci, 70 ks akcií mělo být opatřeno rubopisem ve prospěch žalobce, zbývající akcie byly žalobci předány jako zajištění návratnosti zápůjček poskytnutých žalobcem společnosti za nestandardních podmínek a bez zajištění, akcie žalobce nekontroloval. Na základě zjištění, že se žalovaný nechal neoprávněně zapsat jako jediný akcionář společnosti, provedl fyzickou kontrolu akcií a zjistil, že v rozporu s dohodou není 70 ks akcií opatřeno rubopisem v jeho prospěch. Obsah jím tvrzené ústní smlouvy, která zahrnovala vše s výjimkou podmínek tzv. exitu prokazuje e-mailová komunikace. Neuzavření dohody o podmínkách, za nichž budou muset vzájemně akceptovat zájem druhé strany podíl ve společnosti prodat třetí osobě a k takovému prodeji se připojit (drag along klauzule) na povinnost žalovaného z ústně uzavřené smlouvy vliv nemá. Jde o dvě samostatné, na sobě nezávislé smlouvy. O uzavření smlouvy svědčí následné chování žalovaného (§ 1726 obč. zák.), předání akcií žalobci, jejich společné vystupování v postavení akcionářů a společně přijatá rozhodnutí za společnost. Rozsudkem soudu by měl být nahrazen rubopis na 70 ks předmětných akcií, resp. pokud by to nebylo možné, měla být rozsudkem žalovanému uložena povinnost opatřit akcie rubopisem ve prospěch žalobce, případně měl být rozsudkem nahrazen obsah smlouvy, dospěl-li by soud k závěru, že uzavřená smlouva vymezuje obsah závazku pouze obecně.

3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. Tvrzení žalobce popřel. Rozhodnutí založit si obchodní společnost a podnikat v oblasti poskytování domácí zdravotní a sociální péče přijal žalovaný sám. Obchodní společnost [právnická osoba]., nyní [Anonymizováno] (dále jen [Anonymizováno]) pro něj založil advokát [Anonymizováno] na základě komisionářské smlouvy a následně v souladu s ní akcie na žalovaného dne 20. 4. 2017 převedl. Vztahy mezi žalobcem a žalovaným, resp. společností [Anonymizováno] souvisely se žalobcem poskytnutými zápůjčkami, nejednalo se o vztahy akcionářů společnosti [Anonymizováno]. Částku, poskytnutou žalobcem žalovanému na splacení základního kapitálu [Anonymizováno] ve výši 2 000 000 Kč podle emailové komunikace oba účastníci evidovali jako zápůjčku, nikoliv jako vklad žalobce. Tvrzení, že se mělo jednat o jeho vklad do společnosti, na jehož základě se měl stát jejím akcionářem, učinil žalobce až následně. O případném vstupu žalobce jako akcionáře do společnosti [Anonymizováno] sice nárazově od podzimu roku 2016 jednali, na podmínkách a parametrech vstupu se však nedohodli a v létě 2018 žalovaný definitivně odmítl podmínky navrhované žalobcem pro jeho vstup do společnosti. Pokud by žalobce měl vstupovat do [Anonymizováno] jako akcionář, určitě by požadoval uzavření příslušné smlouvy o převodu akcií nebo alespoň smlouvy o smlouvě budoucí o převodu akcií. Podle dohody k předání všech akcií emitovaných[Anonymizováno][Anonymizováno] došlo za účelem zajištění řádného a včasného vrácení poskytnutých zápůjček a vyloučení jejich případného převodu na třetí osobu. Žalobci byl současně zřízen pasivní přístup k bankovním účtům společnosti [Anonymizováno] a společností tvořících s ní koncern, aby měl přehled o finanční situaci společnosti. Nejednalo se o převod vlastnického práva k akciím či zřízení zástavního práva k nim, nýbrž pouze o tzv. „gentlemanské gesto“ a osobní závazek žalovaného za účelem poskytnutí jistoty věřiteli za situace, kdy jiné zajištění společnost poskytnout nemohla. Žalobce ve snaze neoprávněně převzít společnost [Anonymizováno] tuto dohodu dezinterpretuje. Obsah celé emailové komunikace mezi účastníky, jakož i výzvy žalobce z 8. 11. 2018 k předčasnému vrácení poskytnutých zápůjček dokládají, že žádná smlouva uzavřena nebyla a žalobce není a nikdy nebyl akcionářem společnosti [Anonymizováno]. Uzavření smlouvy nelze dle § 1726 obč. zák. dovozovat ani z následného chování účastníků. Ani další tvrzení žalobce, dovozovaná na základě emailové komunikace účastníků, nejsou důvodná.

4. Na základě provedeného dokazování (emailovou komunikací účastníků z období 09/2016-03/2018, svědeckými výpověďmi [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) soud dospěl k závěru, že žalobce neunesl své důkazní břemeno k tvrzení o ústním uzavření smlouvy v srpnu 2017, jejímž předmětem měl být bezúplatný převod 70 ks akcií emitenta [Anonymizováno] žalovaným na žalobce. Uzavření této smlouvy neprokázala ani emailová komunikace mezi účastníky, ani žádná ze svědeckých výpovědí. Svědkyni [Anonymizováno], manažerce v [Anonymizováno] na základě obchodního kontaktu, který měla s oběma účastníky, sice bylo známo, že jednali o tom, že budou společně podnikat v oblasti home care, nevěděla však, zda došlo k uzavření dohody o převodu akcií v souvislosti se vstupem žalobcem do společnosti [Anonymizováno] a nevěděla nic ani o další spolupráci žalobce se žalovaným. Věděla, že žalobce svými nemovitostmi zajistil úvěr, který [Anonymizováno] poskytla společnosti [Anonymizováno]. Banka ohledně vlastnické struktury společnosti vychází z rejstříkových zápisů a žalobce jako vlastníka nikdy neevidovali. Ani svědkyni [Anonymizováno] nebylo nic známo o vzájemných obchodních vztazích žalobce a žalovaného a případném převodu akcií. Oba znala jako spolupracovníky v rámci své činnosti ekonomického poradce se specializací na přeměny podniků. Další v řízení provedené důkazy (přepis zvukového záznamu ze dvou jednání a důkazy týkající se žalovaným podaného trestního oznámení) soud pro nadbytečnost nehodnotil.

5. Dále soud vyšel ze skutečností, které nejsou mezi účastníky sporné a která vzal za svá skutková zjištění. Nesporné je předání všech akcií společnosti [Anonymizováno] žalovaným žalobci a poskytnutí čtyř zápůjček žalobcem společnosti [Anonymizováno].

6. Při právním posouzení soud vyšel z § 269 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb. a §1726 obč. zák.

7. Soud uzavřel, že emailová komunikace mezi účastníky ze září 2016 až března 2018 tvrzení žalobce o uzavření smlouvy neprokazuje. Shrnutí smlouvy v emailu z 26. 2. 2018 neshledal relevantní, když dle tvrzení žalobce smlouva měla být uzavřena a akcie předány již 31. 8. 2017. Uzavření smlouvy neprokazují ani svědecké výpovědi svědkyň [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Provedeným dokazováním bylo také vyvráceno tvrzení žalobce, že jím poskytnutá částka 2 000 000 Kč byla vkladem do společnosti [Anonymizováno], neboť ji sám v emailové komunikaci označil za zápůjčku. Jako nevěrohodné vyhodnotil soud tvrzení žalobce, že akcie z hlediska vyznačeného rubopisu, které měl převzít jako akcionář společnosti, nekontroloval. K předání dalších 30 ks akcií nebyl důvod. Neexistenci smlouvy nasvědčuje i skutečnost, že advokát [Anonymizováno] by v případě uzavření žalobcem tvrzené smlouvy odpovídající část akcií převedl přímo na žalobce. Zjištěný skutkový stav je naopak v souladu s tvrzením žalovaného o předání všech akcií jako faktického zajištění řádného splacení závazků společnosti ze žalobcem poskytnutých zápůjček. Nejsou dány ani předpoklady pro aplikaci § 1726 obč. zák., neboť z následného chování účastníků, zejména jejich emailové komunikace vyplývá, že jednali o více podstatných náležitostech smlouvy a nedohodli se na nich. Prokázáno nebylo ani tvrzení žalobce, že se účastníci následně chovali jako akcionáři. K účinnosti převodu akcie na jméno je podle § 269 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb. vyžadován rubopis jednoznačně identifikující osobu nabyvatele a dále oznámení změny osoby akcionáře společnosti a předložení akcie.

8. Z uvedených důvodů žalobu zamítl a v řízení úspěšnému žalovanému podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

9. Žalobce ve včas podaném odvolání navrhl napadený rozsudek zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V úvodu podrobně zrekapituloval svá předchozí tvrzení i tvrzení žalovaného. Soudu vytkl zejména nesprávné hodnocení provedených důkazů. Soud nijak nevyhodnotil email žalovaného žalobci ze dne 23. 9. 2016. V emailu žalovaný informuje žalobce o přípravě emisí akcií společnosti [Anonymizováno], domlouvají se na formálním vzhledu akcií dotazuje se žalovaného, zda advokát [Anonymizováno] bude 80% akcií převádět rovnou na žalobce nebo na žalovaného a ten pak na žalobce. Obsah emailu ilustruje dohodu mezi žalobcem a žalovaným o společném podnikání v oblasti zdravotních a sociálních služeb prostřednictvím společnosti [právnická osoba]. Žalobce jako investor a osoba nesoucí podnikatelské riziko měl mít majoritní podíl ve společnosti. Z emailu vyplývá, že již od září 2016 byli žalobce se žalovaným domluveni o převodu akcií na žalobce. Soud tento důkaz nehodnotil, což se promítlo do hodnocení dalších dílčích, soudem učiněných skutkových zjištění. Skutkové závěry soudu jsou v rozporu s obsahem emailu. Dohodu vyplývající z emailu žalovaný žádným důkazem nevyvrátil. Email žalovaného z 3. 8. 2018, podle něhož částku, poskytnutou žalobcem do základního kapitálu, po celou dobu evidoval jako zápůjčku, nijak nevyvrací tvrzení žalobce, že jím poskytnuté finanční prostředky byly investicí pro založení společnosti [Anonymizováno]. Dokládá to příloha tohoto emailu. Pokud by poskytnutou částku žalovaný považoval skutečně za zápůjčku, musel by ji vrátit i s úroky, což se nestalo. Ze skutečnosti, že všechny akcie byly převedeny [Anonymizováno] na žalovaného, vyvodil soud nesprávný závěr, že žalobce se nikdy neměl stát vlastníkem akcií [Anonymizováno]. K důvodům dohody o postupném převodu akcií žalobce v řízení opakovaně uvedl, že žalovaný mohl do společnosti [Anonymizováno] vstoupit dříve s ohledem na kratší platnost jím uzavřené konkurenční doložky. Proto byl dohodnut převod všech akcií advokátem [Anonymizováno] na žalovaného, jenž je měl později v dohodnutém poměru bezúplatně převést na žalobce. Předání akcií mezi účastníky sporné není, sporné jsou důvody převodu. Není zřejmé, na základě jakých důkazů a z nich učiněných skutkových zjištění soud založil svůj závěr, že předání nerubopisovaných akcií mělo sloužit k zajištění pohledávek žalobce za společností [Anonymizováno] a jejími dceřinými společnostmi. Zástavní právo k akciím na jméno vzniká zástavním rubopisem. Pokud akcie tento rubopis neobsahují, nemohou plnit zajišťovací funkci a pro svého držitele jsou bezcenné. Pravděpodobnost vědomého přijetí nerubopisované akcie na jméno jako zajištění rozhodně není vyšší než neprovedení kontroly rubopisu na akciích předávaných novému majiteli. S návrhem žalobce na určení obsahu smlouvy dle § 1785 obč. zák. v eventuálním petitu se soud nevypořádal vůbec a v této části je rozsudek nepřezkoumatelný. V rozhodnutí o nákladech řízení soud vycházel z nesprávné tarifní hodnoty. Ta měla být stanovena podle § 9 odst. 4 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. Od jmenovité hodnoty akcií se odvíjí výše soudního poplatku, nikoliv tarifní hodnota věci a výše odměny za úkon právní služby.

10. Žalovaný ve vyjádření k podanému odvolání navrhl potvrzení napadeného rozsudku, s jehož skutkovými závěry i právním posouzením se ztotožnil. V řízení provedené důkazy prokazují, že žalovaný se žalobcem o převodu akcií jednali, k žádné dohodě však nedošlo a smlouva o převodu ani žádní jiná smlouva, která by zakládala nároky žalobce na převod akcií, uzavřena nebyla. Z emailové komunikace účastníků vyplývá, že jednali o značném množství parametrů vstupu žalobce do společnosti [Anonymizováno]. Jako zásadní podmínky spolupráce a vstupu žalobce jako akcionáře byly řešeny úpravy poměrů akcií, výstupní klauzule, předkupní práva, rozdělení rozvoje činnosti v rámci společnosti, kapitalizace zápůjček. O nich se účastníci nedohodli. Závěr soudu, že žalobce neunesl důkazní břemeno k prokázání svých tvrzení o uzavření smlouvy o bezúplatném převodu akcií, je zcela správný a vztahuje se k ostatním eventuálním žalobním petitům. Žalobce účelově pokazuje na emailovou komunikaci ze září 2016 a záměrně pomíjí pozdější emailovou komunikaci, z níž vyplývá, že o podmínkách vstupu žalobce do společnosti [Anonymizováno] účastníci dále jednají a žalobce potvrzuje, že akci nevlastní. Žalobcem v odvolání zmíněný projekt přeměny společnosti [Anonymizováno] nemá se žalobcem tvrzenými nároky nic společného.

11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a násl. o. s. ř.).

12. Vyšel ze skutkového stavu, zjištěného soudem prvního stupně na základě jím provedeného dokazování. Zopakoval důkazy emailovou korespondencí účastníků.

13. Z emailové korespondence mezi účastníky zjistil, že email z 23. 9. 2016 řeší otázku výběru papíru pro emisi akcií, součástí je dotaz žalovaného, zda [Anonymizováno] (míněno [Anonymizováno]) bude 80% akcií převádět na žalobce nebo vše na žalovaného a ten následně na žalobce. Z emailů mezi p. [Anonymizováno] z 11. 9. 2017 a p. [Anonymizováno] ze dne 11. 10. 2017 se žalovaným zjistil, že se týkají předchozích a plánovaných jednání, souvisejících s [Anonymizováno] i dalšími společnostmi, v nichž je [Anonymizováno] společníkem a obchodními záměry a strategiemi ve vztahu k nim. Z emailů ze dne 15. 9. 2017 zjistil, že v nich žalobce se žalovaným řešili věci týkající se asap, smluv od [Anonymizováno] a stanoviska [Anonymizováno] a otázku kanceláří. V emailu z 19. 10. 2017 informuje žalovaný žalobce, že si nechal od advokáta zpracovat rozbor k akvizicím a celkové podpoře a mohou to probrat. Z emailu žalovaného panu [Anonymizováno], jehož kopie byla zasílána žalobci, a dalším osobám, zjistil odvolací soud, že jeho obsahem je informace, týkající se nákupu [Anonymizováno] a smluv připravených k podpisu pro [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a financování stavu ve zkratkách uvedených společností, řešili otázky týkající se emailu žalovaného ze dne 17. 10. 2017. Žalovaný informuje žalobce o jednáních v okrese Třebíč, Karlovy Vary, Ostrava a Plzeň, žalobce v odpovědi sděluje, že v [Anonymizováno] má pouze účet [Anonymizováno] a [Anonymizováno] žádá o všechny ostatní. Dále je řešena otázka přístupu k účtům, kde žalobce potvrzuje žalovanému, že v [Anonymizováno] vidí vše kromě Pardubic. Z emailové korespondence z 29. 8. 2017 zjistil, že je řešena otázka opce na 10% a jejích podmínek, žalobce se dotazuje žalovaného, kdy mohou dořešit a zakotvit své věci, dále se žalovaný dotazuje žalobce, zda lze provést převod [Anonymizováno] a [Anonymizováno] pod [Anonymizováno], aby mohl jednat s dodavateli. V emailu z 26. 2. 2018 žalovaný informuje žalobce, že poslední dohoda byla 70/30 teď 60/40 při dosažení obratu 100 milionů, což bude cca 8-10/2018 s tím, že tam to zůstalo bez jasných pravidel. Žalobce v reakci uvedl, že aby mohl připravit doklad ohledně spolupráce a podmínek, nenašel v emailech žádná data o dohodách, a co si pamatuje, bylo 70/30 a dalších 10% opce vázaná na výsledky- obraty, akvizice.

14. V emailech z 9. 3. 2018 žalobce rekapituluje obsah schůzky z předchozího dne a přijaté závěry a navrhované postupy a plánovaná jednání. Ohledně základu pro vytvoření smluvního ujednání mezi společníky [Anonymizováno] navrhuje svolání valné hromady, rubopisování akcií v poměru 70/30, postoupení dalších 10 % akcií na žalovaného, který by tak držel 40% akcií po dosažení účetního obratu ve výši 100 milionů korun s mimořádnou účetní uzávěrkou toto dokládající. K 10 % se bude vztahovat klauzule – opce na vrácení, pokud skupina nedosáhne obratu 200 mil. korun do konce roku 2019 nebo pokud by se společnost musela prodat před dovršením tohoto obratu v důsledku situace na trhu. Dále navrhuje, aby 10% akcií bylo postoupeno na žalovaného pokud [Anonymizováno] by dosáhla obratu 500 mil korun, prokázaného mimořádnou účetní závěrkou, nebo, pokud bude společnost prodána, před dovršením tohoto obratu a navrhuje postup pro stanovení kupní ceny pro tento případ. V emailech žalobce uvedl, že jej zaráží změna přístupu žalovaného k aktivaci účtů, kdy převedl a zaplatil společnosti, v nichž měl žalovaný 100 % práva a žalobci tak vlastně nic nepatří a má za to, že před dalšími nákupy bude nutné mezi nimi vše vyřešit. Žalovaný informuje žalobce, že s aktivním přístupem k účtům se musí dohodnout na celkové koncepci a spolupráci v rámci odladění smlouvy [Anonymizováno] na úrovni [Anonymizováno] s tím, že pokud by měl být i po podpisu smlouvy a převodu akcií statutárem všude, nesl by veškerou odpovědnost a navrhuje, že by oba měli být statutáři, měli by činit společná rozhodnutí a rozdělit si mechanismy schvalování určitých věcí i na úrovni jednatelů, statutárních ředitelů. Právní forma SC by měla být změněna na ústav, jehož statutárním orgánem by byla společnost s ručením omezeným., v níž by oba byli jednateli. V emailu žalobce navrhuje obsah SHA, řešení otázky zastupitelnosti, otázka exitu některého z nich do doby dosažení limitů

15. stanovených v SHA, pravidelné měsíční finance apod. a poukazuje na nezbytné s tím spojené změny. Z ostatní emailové korespondence žádná další pro věc relevantní zjištění odvolací soud neučinil.

16. Podle emailové komunikace ze dne 11. 3. 2018 žalobce navrhl žalovanému osobní schůzku za účelem narovnání současného stavu vlastnictví, jednatelství a nakládání s majetkem, protože fakticky nic nevlastní a ve společnosti má investice- půjčky a zajištění úvěru a účty společnosti vykazují nulový zůstatek a majetek společnost je minimální majetek. Žalovaný reagoval sdělením, že jde o protinávrh a že řešení SHA (shereholders agreement) mohou najít právníci. Dále řešili nezbytnost jednání.

17. Na základě skutkového stavu, zjištěného soudem prvního stupně z jím provedeného dokazování, doplněného o zjištění učiněná odvolacím soudem z opakovaného dokazování, odvolací soud shodně se soudem prvního stupně nemá tvrzení žalobce o uzavření ústní smlouvy o bezúplatném převodu 70% akcie [Anonymizováno] za prokázané. Emailová korespondence účastníků prokazuje pouze to, že žalobce o možnosti vstupu do společnosti [Anonymizováno] se žalovaným dlouhodobě jednal, včetně návrhu na poměr vlastnictví akcií. To, že podle původního návrhu měl žalobce nabýt 80 % akcií a žalovaný 20 %, dokládá obsah emailu žalovaného z 23. 9. 2016, následně dále jednali o tom, že žalobce měl nabýt 70 % akcií a žalovaný 30 % akcií. Tvrzení žalobce, že ústní dohoda byla uzavřena již před fyzickým předáním všech emitovaných akcií dne 31. 8. 2017, však zcela vyvrací obsah jeho emailů z 26. 2. 2019 a z 9. 3. 2018. Z emailu z 26. 2. 2018 vyplývá, že dohoda o poměru vlastnictví akcií měla být měněna v návaznosti na obrat dosažený společností [Anonymizováno], podle emailu z 9. 3. 2018 je jedním ze žalobcem navrhovaných kroků rubopisování akcií. Jestliže měl žalobce dne 31. 8. 2017 převzít 70% akcií opatřených rubopisem v jeho prospěch jako jejich majitele, z povahy věci neexistoval důvod, aby žalobce navrhoval jejich převod, resp. vyznačení rubopisu na akciích ještě v březnu 2018. Zjištění, že žalobce byl informován o jednáních vedených [Anonymizováno] a dalších společností, které MBI ovládla či hodlala ovládnout, a měl přístup k účtům, plně koresponduje tvrzenému záměru žalobce stát se majoritním akcionářem, který by tak byl o stavu společnosti a realizované obchodní strategii informován. Navíc měl za společností [Anonymizováno] pohledávky ze zápůjček této společnosti poskytnutých. Poskytnuté zápůjčky a zajištění úvěru poskytnutého společnosti [Anonymizováno] není přitom sporné. Žalobce neprokázal, že finanční prostředky, které žalovanému poskytl před založením společnosti [Anonymizováno] byly jeho vkladem do základního kapitálu a žádný z emailů neprokazuje navazující tvrzení žalobce, že zamýšlený převod akcií měl být bezúplatný. Jde přitom o pro věc samu zcela stěžejní zjištění. Tvrzení žalobce o uzavření dohody o bezúplatném převodu akcií v tvrzeném poměru v ústní formě neprokazují ani další v řízení provedené důkazy svědeckými výpověďmi svědkyň [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Svědkyni [Anonymizováno] bylo pouze známo pouze to, že žalobce se žalovaným o společném podnikání v oblasti home care jednali, nikoliv s jakým výsledkem. Svědkyně [Anonymizováno] o vzájemných obchodních vztazích žalobce a žalovaného a případném převodu akcií nevěděla ničeho.

18. Další důkazy k prokázání shora uvedeného tvrzení žalobce nenavrhl ani poté, co byl odvolacím soudem dle § 118 a odst. 3 o. s. ř. poučen o své povinnosti označit další důkazy k prokázání uvedeného tvrzení, které dosud provedenými důkazy prokázáno nebylo. Žalobce naopak sdělil, že své důkazní návrhy již zcela vyčerpal.

19. Právní úprava smluvního převodu akcií se řídí ustanoveními § 2079 a násl. obč. zák., resp. 2055 obč. zák. v případě bezúplatného převodu, dále ustanoveními § 1102 a násl. obč. zák. upravujícími převod vlastnického práva k cennému papíru. Zvláštní úpravu obsahuje ustanovení § 269 a násl. zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen ZOK). Listinná akcie na jméno se podle § 1103 odst. 2 obč. zák. převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jejího předání. Převod vlastnického práva k listinné akcii je tak vázán na uzavření smlouvy, zakládající právní titul převodu, rubopis a předání (tradice). Následně musí být také společnosti oznámena změna v osobě akcionáře společnosti. Akcie na jméno lze převádět rovněž na základě jiných smluv, ať již pojmenovaných či nepojmenovaných, jejichž obsahem bude závazek převést vlastnického právo k dotčeným akciím na jméno. Zákon o obchodních korporacích v § 269 odst. 1 stanoví, že akcie na jméno se převádí rubopisem, v němž se uvede jednoznačná identifikace nabyvatele. Pro smlouvu o převodu není zákonem předepsána písemná forma, mohla by tedy být uzavřena i ústně. V projednávané věci žalobce neunesl důkazní břemeno ke svým tvrzením o uzavření smlouvy o převodu akcií v ústní formě. Žaloba, jíž se žalobce domáhal nahrazení rubopisu na předmětných 70 akciích rozhodnutím soudu nemohla být úspěšná nejen z důvodu neprokázání existence smlouvy o převodu, ale také proto, že rubopis nelze nahradit soudním rozhodnutím. Z obecné definice cenného papíru v § 514 obč. zák., mezi něž náleží také akcie, vyplývá, že práva vtělená do příslušné listiny lze vykonat nebo převádět jen prostřednictvím stejné listiny (rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 8. 2018, sp. zn. 5 Cmo 235/2018). Vyhovět nemohl soud ani petitu, podle něhož se žalobce domáhal, aby žalovanému byla rozsudkem soudu uložena povinnost vyznačit na akciích rubopis ve prospěch žalobce. Taková povinnost by mohla být žalovanému uložena jen za předpokladu prokázání existence uzavřené ústní smlouvy o převodu, což se nestalo. Pokud jde o zbývající petity, nelze žalobci přisvědčit, že jejich zamítnutí v žalobě není soudem vůbec odůvodněno a rozsudek je v této části nepřezkoumatelný. Soud alespoň stručně vyložil, proč neshledal důvod pro použití ustanovení § 1726 obč. zák., jehož se žalobce dovolával v souvislosti se žalobními petity, podle nichž by rozhodnutím soud byl nahrazen projev vůle účastníků, resp. určen obsah smlouvy mezi nimi. Z citovaného ustanovení § 1726 obč. zák. vyplývá, že považují-li strany smlouvu za uzavřenou, ač si ve skutečnosti neujednaly náležitost, již měly ve smlouvě ujednat, hledí se na projev jejich vůle jako na uzavřenou smlouvu, lze-li, zvláště s přihlédnutím k jejich následnému chování, rozumně předpokládat, že by smlouvu uzavřely i bez ujednání této náležitosti. Dala-li však některá ze stran již při uzavírání smlouvy najevo, že dosažení shody o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy, má se za to, že smlouva uzavřena nebyla; tehdy ujednání o ostatních náležitostech strany nezavazuje, ani byl-li o nich vyhotoven zápis. Je zřejmé, že účelem této právní úpravy a povinnosti soudu na právní jednání je třeba hledět spíše jako na platné než jako na neplatné (§ 574 obč. zák.), respektovat projevenou vůli stran a stanovit, že se smlouva považuje za uzavřenou, lze-li rozumně předpokládat, že by ji strany uzavřely i bez dohody o některé náležitosti, zejména, pokud svým chováním daly najevo, že smlouvu považují za uzavřenou. V projednávané věci, s ohledem na zcela kontradiktorní stanoviska účastníků k otázce uzavření smlouvy, nelze vůbec dovozovat, že by tvrzenou ústní smlouvu považovali za uzavřenou. Dohoda alespoň o základních náležitostech smlouvy o převodu akcií nebyla v řízení provedenými důkazy prokázána. Soudu prvního stupně lze přisvědčit, že nebylo ani prokázáno, že by se účastníci následně chovali jako akcionáři společnosti, zejména že vůči třetím osobám takto jednali za společnost. Naopak z emailové komunikace vyplývá, že jednání vůči třetím osobám vedl žalovaný a žalobce o nich následně informoval, ať již sám nebo zajištěním zasílání kopií jeho emailů s třetími osobami. Ani dle §1726 obč. zák. tak nelze uzavření smlouvy dovozovat a rozhodnutí soudu o zamítnutí žaloby v celém rozsahu, tedy v rozsahu petitů opírajících se o citované ustanovení § 1726 obč. zák., je věcně správné. Neobstojí ani tvrzení žalobce, že účelem předání zbývajících akcií mělo být zajištění návratnosti jím společnosti MBI poskytnutých zápůjček, pokud akcie nebyly opatřeny zástavním rubopisem. Jen v takovém případě by mohly sloužit jako zajištění a poskytovat žalobci možnost náhradního upokojení jeho pohledávek za společností emitenta akcií v případě, že by společnost své splatné závazky ze zápůjček řádně nesplnila.

20. Odvolání žalobce neshledal důvodné ani, pokud jde rozhodnutí o nákladech řízení. Žalobci nelze přisvědčit, že tarifní hodnotu, od níž se odvíjí výše odměny za úkon právní služby, měl soud stanovit podle § 9 odst. 4 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. Podle písm. c) odstavce 4 tohoto ustanovení se za tarifní hodnotu považuje částka 50 000 Kč ve věcech rozhodovaných v řízení v otázkách svěřenských fondů, obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, a dále ve věcech rozhodovaných v insolvenčním nebo obdobném řízení. Je zjevné, že toto ustanovení advokátního tarifu pro určení tarifní hodnoty věci použitelné není. Nejsou dány ani předpoklady pro použití § 9 odst. 3 písm. b) cit. vyhl., podle něhož se za tarifní hodnotu věci považuje částka 35 000 Kč v případě žalob na projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku právního jednání, jehož předmět je penězi neocenitelný, protože nominální cena je vždy vyjádřena přímo na akcii. Jestliže účelem podané žaloby o nahrazení projevu vůle bylo nahrazení rubopisu na akciích ve prospěch žalobce, ve svém důsledku šlo o převod vlastnického práva k akciím a soudu tedy nelze vytýkat, že při určení tarifní hodnoty vycházel z nominále akcií. Odvolací soud proto rovněž výrok o náhradě nákladů řízení jako věcně správný potvrdil.

21. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení úspěšnému žalovanému přiznal právo na jejich náhradu v rozsahu odměny za 2 úkony právní služby ve výši 13 900 Kč dle § 7 a 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. (vyjádření k odvolání a účast na jednání) a 2 paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 cit. vyhl. a náhrady za 21% DPH, celkem 34 364 Kč.