o zaplacení 1 454 075 Kč s přísl. a směnečnou odměnou 4 747 Kč, k odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích č. j. 54 Cm 46/2016-215 ze dne 10. 10. 2019

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvního stupně v bodě I. výroku ponechal v platností jím vydaný směnečný platební rozkaz č. j. 54 Cm 46/2016-16 ze dne 15. 6. 2016 a v bodě II. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 170 258,59 Kč.

2. Podle odůvodnění rozsudku se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 1 454 075 Kč s přísl. a směnečnou odměnou 4 747 Kč z titulu směnky, vystavené žalovaným dne 28. 1. 2015 na řad [Anonymizováno], na částku 1 454 075 Kč, splatné dne 30. 6. 2015, indosamentem převedené na žalobce.

3. Soud k návrhu žalobce ve věci vydal směnečný platební rozkaz, proti němuž žalovaný podal včasné námitky. V nich uvedl, že směnka byla vystavena žalovaným jako jednatelem zhotovitele v souvislosti se smlouvou o dílo, uzavřenou mezi společností [právnická osoba] jako zhotovitelem a [Anonymizováno] jako objednatelem. Objednatel dle čl. VI smlouvy zaplatil zálohu ve výši 50% ceny díla, tj. částku 1 454 075 Kč za hrubou stavbu. Směnka na stejnou částku dle dohody měla plnit zajišťovací funkci pro případ, že by hrubá stavba domu nebyla zhotovitelem řádně provedena. Hrubá stavba byla provedena v souladu se smlouvou o dílo, řádně a včas, včetně víceprací v hodnotě asi 1 000 000 Kč. Zanikla tak povinnost žalovaného ze směnky, neboť celá částka byla prostavěna. Řádné dokončení díla dokládá provedení úhrady druhé zálohy ve výši 45% díla, tj. částky 1 308 666,70 Kč dle čl. VI smlouvy panem [Anonymizováno] dne 3. 12. 2015. Postoupení směnky je účelové a je zneužitím již jednou spotřebované směnky ve sporu o dílo.

4. Žalobce ve vyjádření k námitkám poukázal na kauzální povahu námitek. K nim se nemůže vyjádřit, protože o právním vztahu žalovaného a předchozího majitele směnky není informován. Při nabytí směnky indosamentem nejednal vědomě ke škodě žalovaného a žalovaný tak nemůže vůči žalobci uplatnit námitky, které se zakládají na jeho právních vztazích k předchozímu majiteli směnky.

5. Na základě provedeného dokazování (předmětnou směnkou, smlouvou o dílo a dodatkem k této smlouvě, emailovou korespondencí účastníků, výzvou a odstoupením objednatele od smlouvy o dílo, protokolem o žalovaném podaném trestním oznámení, úředním záznamem ze dne 24. 1. 2017, svědeckými výpověďmi svědků [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]) soud zjistil, že dne 28. 1. 2015 uzavřel [Anonymizováno], na jehož řad byla směnka vystavena, se společností [právnická osoba] smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení dřevostavby na klíč za sjednanou cenu 2 528 825 Kč. První záloha dle smlouvy ve výši 1 454 075 Kč, představující 50 % ceny díla, byla splatná do 5 dnů od uzavření smlouvy. Směnku na částku 1 454 075 Kč, se splatností dne 30. 6. 2015 žalovaný vystavil na řad [Anonymizováno] v den uzavření smlouvy o dílo. [Anonymizováno] od smlouvy pro její neplnění zhotovitelem dne 4. 3. 2016 odstoupil. Svědeckými výpověďmi vyslechnutých svědků [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] má soud prvního stupně za prokázáno, že k vystavení směnky došlo v souvislosti s plánovanou dřevostavbou domu, který si chtěli postavit [Anonymizováno] a jeho tehdejší přítelkyně [Anonymizováno]. Mezi [Anonymizováno] a žalovaným bylo dohodnuto vystavení směnky jako záruky řádné realizace stavby na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi panem [Anonymizováno] a společností [právnická osoba] jejímž byl žalovaný jednatelem. To, že směnka měla pozbýt platnosti až po předání domu (tedy dokončení díla), potvrdil ve své výpovědi i svědek [Anonymizováno]. Pro pokračující problémy se stavbou, která nebyla dokončena ani po podpisu dodatku a zaplacení další částky cca půldruhého milionu korun [Anonymizováno] od smlouvy o dílo odstoupil a směnku prodal. Stav stavby byl zdokumentován soudním znalcem ke stavu ukončení smlouvy, stavba byla následně dokončena jiným subjektem. Směnku [Anonymizováno] převedl na žalobce za úplatu 200 000 Kč s tím, že ji žalobce uplatní a o výtěžek se podělí. Za žalobce také zaplatil soudní poplatek z této žaloby.

6. Soud dále uvedl, že z ostatních provedených důkazů, zejména listin a znaleckých posudků, nevycházel, neboť z nich neučinil zjištění relevantní pro rozhodnutí věci.

7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně uzavřel, že dle čl. I § 17 zák. č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ) žalovanému přísluší kauzální námitky z jeho vztahu k původnímu majiteli směnky. Převod směnky na žalobce s cílem znemožnit žalovanému uplatnění námitek z právních vztahů k předchozímu majiteli směnky má soud za prokázán zejména svědeckou výpovědí remitenta, podle níž směnku převedl na žalobce za účelem soudního vymáhání, kdy za žalobce uhradil soudní poplatek 0a dohodl se o rozdělení výtěžku. Ze strany žalobce se jednalo se o vědomé nabytí směnky ke škodě žalovaného. Námitky o zániku zajišťovací funkce směnky však žalovaný přes soudem poskytnuté poučení dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázal. Smlouva o dílo ani dodatek k této smlouvě žádné ujednání o směnce neobsahuje. Naopak výpověďmi svědků [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] má soud za prokázáno, že směnka měla být vrácena až po dokončení celé stavby, realizované společností [právnická osoba], jejímž byl žalovaný jednatelem. Není sporné, že společnost stavbu nikdy nedokončila.

8. Z uvedených důvodů soud ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti a náhradu nákladů řízení soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal v řízení úspěšnému žalobci.

9. Ve včas podaném odvolání žalovaný navrhl, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. S odkazem na odvolací důvody, vymezené v ust. § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o. s. ř. dovodil, že soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně posoudil po právní stránce. Kauzálními námitkami se nezabýval dostatečně. Závěr soudu stojí na tom, že směnka měla zajištovat celou stavbu domu. Na jedné straně klade k tíži žalovaného, že ze smlouvy ani dodatku ohledně směnky nic nevyplývá, na druhé straně nepovažuje za sporné, že se sjednalo směnku zajišťovací. Sporné je pouze to, co měla směnka zajištovat. Závěr soudu, že nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že směnka měla zajištovat platbu první zálohy ceny za dílo od objednatele stavby pana [Anonymizováno] a že záloha měla pokrývat hrubou stavbu domu, je nesprávný. Sjednaná cena celého díla činila 2 528 825 Kč, 2 908 149 s DPH. Po panu [Anonymizováno] požadoval úhradu poloviny této ceny předem, a protože pan [Anonymizováno] požadoval záruku, že tato částka bude skutečně použita na stavbu, nabídl mu žalovaný vystavení směnky. Směnka zajištovala právě první zálohu. Hrubá stavba byla postavena a směnka byla takto spotřebována. Přesto ji pan [Anonymizováno] následně indosoval na žalobce a došlo tak k oddělení směnky od její kauzy. Nepopírá, že mezi ním a panem [Anonymizováno] v druhé fázi stavby došlo ke sporům, pan [Anonymizováno] od smlouvy odstoupil a stavbu nedokončil žalovaný. Závěr soudu, že směnka nemohla být uplatněna, pokud nebyla dokončena celá stavba, je zkratkovitý a nepodložený, popírá zajišťovací funkci směnky. Žalovaný by fakticky plnil dvakrát, provedením díla a ze směnky. Tvrzení, učiněné remitentem směnky ve svědecké výpovědi o tom, že směnka měla zajištovat realizaci celé stavby, nemůže obstát. Z výpovědi svědka [Anonymizováno] dle žalovaného vyplývá zcela opačný závěr, než který učinil soud. Tento svědek vypověděl, že takto měl být zajištěn finanční obnos, na počátku předaný žalovanému, jednalo o zajištění první zálohy za cenu o dílo. To ve svých výpovědích potvrdili svědci [Anonymizováno] a [Anonymizováno], podle nichž směnka se podepisovala proto, že požadavek žalovaného uhradit polovinu celé ceny za dílo předem považovali za neobvyklý a souhlasili s nabídkou zajištění směnkou. Potvrdili tak prvotní účel směnky, přestože následně vypověděli, že směnka měla být vrácena po dokončení stavby celého domu. Záloha přitom plně odpovídá směnečné sumě. Pokud by směnka měla pokrývat celou cenu za dílo, měla by směnečná suma odpovídat ceně celého díla. Připustil-li svědek [Anonymizováno] v souvislosti s řešením druhé zálohy pro případ požadavku žalovaného na vrácení směnky možnost vrácení směnky a vystavení směnky nové, musel si být vědom toho, že směnka zajištovala pouze první platbu zálohy a hrubou stavbu, nikoliv další provádění díla. Při hodnocení svědecké výpovědi svědka [Anonymizováno] je nutno zohlednit jeho zájem na výsledku sporu, jeho vztah se žalobcem a jejich ujednání ohledně směnky a jejího vymáhání, včetně úhrady soudního poplatku ze žaloby. Soud pominul ustanovení čl. VI smlouvy o dílo, podle něhož k úhradě zálohy ve výši 45% ceny díla na vnitřní stěny a kompletní dokončení stavby mělo dojít na základě faktury zhotovitele, vystavené do 5 dnů od předání hrubé stavby. Realizovaná úhrada druhé zálohy potvrzuje řádné dokončení hrubé stavby. V závěru pak odkazuje na důkazy, týkající se skutečně prostavěné částky. Zdůraznil, že i v případě, že by soud vycházel nikoliv z odhadu [Anonymizováno], ale ze žalobcem předloženého znaleckého posudku, s nímž ovšem nesouhlasí, částka, kterou směnka reálně zajištovala, by představovala rozdíl mezi prostavěnou a uhrazenou částkou, což činí pouze 1 176 005,70 Kč. Směnečný platební rozkaz by tedy nemohl být ponechán v platnosti v celém rozsahu.

10. Žalobce ve vyjádření k podanému odvolání navrhl napadený rozsudek potvrdit. Soud prvního stupně řádně zjistil skutkový stav věci, provedl všechny navržené důkazy a dospěl ke správným právním závěrům. Žalovaný uplatnil výhradně kauzální námitky. K nim by soud mohl přihlížet jen za předpokladu prokázání vědomého jednání žalobce ke škodě žalovaného při nabývání směnky, které však prokázáno nebylo.

11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.).

12. Vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně na základě jím provedeného dokazování.

13. Opakovaně vyslechl svědka [Anonymizováno]. Opakované provedení tohoto důkazu svědeckou výpovědí shledal odvolací soud nezbytným za účelem přezkoumání správnosti závěru soudu prvního stupně o přípustnosti námitek žalovaného, majících původ v jeho vztazích k původnímu majiteli směnky (kauzální námitky).

14. Ze svědecké výpovědi [Anonymizováno] zjistil, že sporná směnka zajištovala finance svědka při stavbě domu, rozdělené na dvě části. Žalovaným byla dokončena pouze první část. Poté, co svědek na základě dodatku ke smlouvě uvolnil peníze i na druhou část, žalovaný s ním přestal komunikovat. Do nedokončené dřevostavby zatékalo, na opravu střechy nutně potřeboval alespoň 150 000 Kč. Proto se obrátil na žalobce jako svého dobrého kamaráda a domluvil se s ním, že na něj za 200 000 Kč převede směnku a také za něj zaplatí soudní poplatek ze žaloby. Se žalobcem se bavil o stavbě, ne o směnce. Má za to, že v té době žalobce ani žalovaného neznal. Jinou dohodu se žalobcem neměl. Nevybavil si, kdy k převodu směnky došlo ani to, že by někdy před nějakými orgány či subjekty mluvil o dohodě se žalobcem, že se podělí o výtěžek ze směnky. Do doby převodu ze strany žalovaného žádné námitky vůči směnce nebyly uplatněny.

15. Přípustnost kauzálních námitek, na nichž se výhradně obrana žalovaného zakládala, je nutno posuzovat v intencích čl. I. § 17 zák. č.191/1950 Sb. (dále jen ZSŠ). Z tohoto ustanovení vyplývá, že směnečný dlužník může kauzální námitky, mající původ v jeho vlastních vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, uplatnit vůči novému majiteli směnky jen v případě, že majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu směnečného dlužníka, tedy se znalostí možných kauzálních námitek dlužníka vůči původnímu majiteli, jejichž uplatnění vůči novému majiteli směnky by právě převod směnky vyloučil. Takové nepoctivé nabytí směnky novým majitelem musí být v řízení prokázáno.

16. Soud prvního stupně svůj závěr, že žalovanému tyto námitky přísluší, založil právě na zjištěních ze svědecké výpovědi předchozího majitele směnky [Anonymizováno] o tom, směnku přenechal žalobci za částku 200 000 Kč, kterou nutně potřeboval, s dohodou, že se podělí o to, co žalobce ze směnky vysoudí, přičemž za žalobce zaplatil soudní poplatek. Z opakované svědecké výpovědi téhož svědka neučinil odvolací soud odlišná zjištění. S ohledem na časový odstup několika let mezi oběma svědeckými výpověďmi lze připustit, že některé podrobnosti si již svědek vybavit nemusel. Tím není jeho věrohodnost nijak snížena. Jeho výpověď byla spontánní, přesvědčivá, byla podána v logických souvislostech a v podstatných bodech se shodovala s jeho výpovědí v řízení před soudem prvního stupně.

17. Dle názoru odvolacího soudu však svědecká výpověď svědka [Anonymizováno] nepoctivé nabytí směnky žalobcem ke škodě žalovaného neprokazuje. Tímto důkazem je pouze prokázána existence dohody mezi [Anonymizováno] jako indosantem a žalobcem jako indosatářem o úplatném převodu směnky za částku nižší než je směnečný peníz a úhradě soudního poplatku ze směnečné žaloby remitentem. O tom, že by [Anonymizováno] žalobci cokoliv sdělil o okolnostech a důvodech vystavení směnky (kauze), natož o výhradách žalovaného vůči směnce, z tohoto důkazu nic neplyne. Naopak svědek [Anonymizováno] vypověděl, že se bavili o stavbě, což zcela logicky koresponduje tomu, že svědek nutně potřeboval převodem směnky získat finanční prostředky k opravě střechy rozestavěné dřevostavby. Ostatně převody (odkup) směnek za částky nižší než je na směnkách vyznačený údaj směnečného peníze, plně zapadá do standardního obchodování se směnkami, při nichž jejich majitelé upřednostňují okamžitou výplatu finančních prostředků za převod bez nutnosti časově náročnějšího soudního vymáhání směnky, spojeného navíc se vznikem dalších nákladů. Dohoda mezi svědkem a žalobcem o úhradě soudního poplatku ze žaloby se pak jeví logická s ohledem na jejich přátelské vztahy a naléhavou potřebu svědka zajistit financování opravy střechy.

18. Odvolací soud proto uzavírá, že přes poskytnuté poučení podle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. nebylo v řízení provedenými důkazy prokázáno nepoctivé nabytí směnky žalobcem ke škodě žalovaného. V intencích čl. I §17 ZSŠ tedy žalovanému kauzální námitky, mající původ v jeho vztazích k původnímu majiteli směnky ve vztahu k žalobci nepřísluší.

19. S ohledem na takto přijatý závěr tedy nelze ani přezkoumávat soudem prvního stupně přijaté závěry při posouzení kauzálních námitek.

20. Předmětná směnka je platnou směnkou vlastní, obsahující všechny zákonné náležitosti. Z této směnky vzniklo žalobci jako majiteli směnky vůči žalovanému jako jejímu výstavci dle čl. I. § 28, 48 odst. 1, § 77 odst. 1, § 78 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ) právo na její zaplacení v rozsahu žalobou uplatněných postihových práv.

21. Ze shora uvedených důvodů proto odvolací soud napadený rozsudek podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil, byť s odlišným právním názorem na otázku přípustnosti kauzálních námitek.

22. Podle ust. § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. odvolací soud v odvolacím řízení plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu odměny za tři úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na dvou jednáních u odvolacího soudu) ve výši po 14 140 Kč dle ust. § 7 a 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. s třemi paušálními náhradami hotových výdajů ve výši po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 cit. vyhl., cestovného ve výši 810 (2x 405 jízdné za cestu k odvolacímu soudu a zpět), náhrady za promeškaný čas v rozsahu 12 půlhodin po 100 Kč dle ust. §14 cit. vyhl a náhrady DPH, celkem 54 849,30 Kč.