o zaplacení 140 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, k odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. dubna 2023, č. j. 13 Cm 167/2022-28

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 2 040 Kč.

1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 140 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. od 1. 8. 2021 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 7 328 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce se domáhal zaplacení uvedené částky s odůvodněním, že dne 31. 7. 2014 upsal 14 dluhopisů [Anonymizováno] emitovaných žalovanou č. [Anonymizováno] až [Anonymizováno], splatných dne 31. 7. 2021, každý o nominální hodnotě 10 000 Kč, které byly nahrazeny hromadným dluhopisem [Anonymizováno] o celkové nominální hodnotě 140 000 Kč. Žalovaná jmenovitou hodnotu dluhopisů přes výzvy žalobce nesplatila a je tak od 1. 8. 2021 v prodlení. Uplatnil proto současně i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně ode dne následujícího po splatnosti nominální hodnoty dluhopisů a úrokového výnosu, stanovené podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobě vyhověl platebním rozkazem, proti němuž žalovaná podala včasný odpor. Navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že není zřejmé, zda žalobce předložil originál dluhopisu, z něhož svá práva uplatňuje. Podle odůvodnění rozsudku bylo první jednání ve věci nařízeno na den 4. 4. 2023 ve 13:00 hod. a žalovaná byla v předvolání řádně poučena o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Předvolání bylo žalované doručeno dne 28. 2. 2023. Žalovaná se k jednání nedostavila a svoji neúčast neomluvila. Žalobce, který byl jednáním přítomen, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Jak dále uvedl soud prvního stupně, v den jednání bylo v 15:49 hod. do datové schránky soudu doručeno podání žalované s omluvou k jednání; o odročení jednání žalovaná nežádala. Soud proto projednal věc podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti.

2. Žalobou uplatněný nárok soud právně posoudil podle ust. § 8, § 16 písm. a) a § 19 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Vyšel ze skutkových tvrzení žalobce obsažených v žalobě, podle nichž je majitelem 14 dluhopisů emitovaných žalovanou o celkové nominální hodnotě 140 000 Kč, splatných k dni 31. 7. 2021. Protože žalovaná dosud uvedenou hodnotu dluhopisů neuhradila, je povinna žalobci zaplatit podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, i úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti dluhopisů a požadovaného úrokového výnosu, tedy od 1. 8. 2021. Soud uzavřel, že ze skutkových tvrzení žalobce vyplývá odůvodněnost nároku a tedy jsou splněny všechny podmínky stanovené § 153b odst. 1 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro zmeškání. K námitce žalované uvedl, že originál dluhopisu č. [Anonymizováno] žalobce soudu předložil dne 18. 1. 2023, tedy ještě před vydáním platebního rozkazu. Žalobě proto vyhověl a úspěšnému žalobci přiznal podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. i náhradu nákladů řízení ve výši 7 328 Kč.

3. Žalovaná podala proti rozsudku včasné odvolání, v němž navrhla jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že vydání rozsudku pro zmeškání podle ust. § 153b o. s. ř. je možné pouze v případě, že žalovaný bez omluvy zmeškal první jednání ve věci a poukázala na skutečnost, že v daném případě soudu zasílala omluvu z nařízeného soudního jednání a podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání tedy nebyly splněny.

4. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku.

5. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně podle ust. § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné. Věc byla podle ust. § 211 a § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána v nepřítomnosti žalované, která se z jednání před odvolacím soudem omluvila „ze zdravotních důvodů“ a dále uvedla, že souhlasí s rozhodnutím „bez nařízení věci“. S ohledem na to, že tak učinila poté, co podáním ze dne 18. 7. 2023 vyjádřila svůj výslovný nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, je zcela zřejmé, že popsaný procesní postup žalované představuje záměrnou procení obstrukci, sledující především bezdůvodné prodlužování řízení a zvyšování nákladů s tím spojených.

6. Jak vyplývá z ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle čtvrtého odstavce tohoto ustanovení, zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání.

7. Účelem institutu rozsudku pro zmeškání je umožnit rozhodnutí sporu nebo jiné právní věci v neprospěch žalovaného, který svou nečinností (tím, že se nedostaví k prvnímu jednání v věci, ačkoliv mu bylo řádně doručeno předvolání nejméně deset dnů předem a ačkoliv byl o následcích nedostavení se poučen) by mohl nebo dokonce chtěl bránit rychlé a účinné ochraně práv; ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř. pro takový případ stanoví fikci, že „se pokládají tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu za nesporná“.

8. V poměrech posuzované věci byla žalované dne 30. 1. 2023 doručena do vlastních rukou žaloba, předvolání k jednání jí bylo doručeno do vlastních rukou dne 28. 2. 2023, tedy více než 10 dnů přede dnem konání jednání a žalovaná byla řádně poučena, že bude rozhodnuto v její neprospěch rozsudkem pro zmeškání, jestliže jednání, k němuž byla předvolána, zmešká bez důvodné a včasné omluvy. Přesto se žalovaná k tomuto jednání, které bylo prvním jednáním o věci, nedostavila, přičemž její omluvu, která byla soudu doručena až po vyhlášení napadeného rozsudku (dne 4. 4. 2023 v 15:49 hod.) nelze považovat ani za včasnou, ani za důvodnou (žádný důvod neúčasti v ní ostatně ani není vyjádřen). Žalobce k prvnímu jednání ve věci dostavil a navrhl vydání rozsudku pro zmeškání, přičemž skutková tvrzení obsažená v žalobě představují dostatečný podklad pro závěr, že žaloba je důvodná. Za dané situace, kdy se veškerá dosavadní procesní aktivita žalované omezila na ryze formální vyjádření k věci, spočívající ve vyslovení pochybnosti ohledně předložení cenného papíru, o jehož zaplacení v řízení jde, nelze postupu soudu prvního stupně, který ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání podle ust. § 153b odst. 1 o. s. ř., vytknout nesprávnost.

9. Z důvodů, které jsou shora vyloženy, odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.

10. Výrokem II. tohoto rozsudku byla žalobci, který měl v odvolacím řízení plný úspěch, dle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši 2 040 Kč za cestu z [adresa] a zpět, tj. celkem 278 km osobním vozem [Anonymizováno] RZ [SPZ] při průměrné spotřebě paliva ve výši 5,8 l/100 km, ceně ve výši 36,90 Kč/l dle předloženého pokladního dokladu a sazbě základní náhrady ve výši 5,20 Kč/km dle vyhlášky č. 191/2023 Sb.