o zaplacení směnečného peníze ve výši 479 743 Kč s postižními právy, o odvolání žalovaného č. 2 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2020, č. j. 48 Cm 54/2015-572,
Mgr. Kateřina Černá · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 2. 5. 2022
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Černé a soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a JUDr. Evy Hodanové ve věci
žalobce:
[Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce]
zastoupen advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky]
proti
žalovaným:
1) [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované], zemřelá 8. 11. 2019 naposledy bytem [adresa]
2) [Anonymizováno], narozený [Anonymizováno] Bytem [adresa] zastoupen advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta]
o zaplacení směnečného peníze ve výši 479 743 Kč s postižními právy, o odvolání žalovaného č. 2 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2020, č. j. 48 Cm 54/2015-572,
Odvolání se odmítá.
1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení proti žalované č. 1 (bod I. výroku) a ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou č. 1 žádnému z nich nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku). Uvedl, že žalovaná č. 1 v průběhu řízení zemřela a dědické řízení bylo zastaveno pro nedostatek majetku. Řízení proto bylo podle § 107 odst. 5 o. s. ř. zastaveno, o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř.
2. Žalovaný č. 2 napadl usnesení včasným odvoláním a navrhl „zrušení usnesení“. Uvedl, že namísto žalované č. 1 nastupují do řízení dědicové ze zákona. Soud prvního stupně se při zastavení řízení nezabýval okolnostmi dědického řízení po zemřelé [Jméno žalované] a faktickým stavem jejího majetku. Žalovanému č. 2 jsou poměry zemřelé známy, nedlouho před svou smrtí obdržela 10 milionů Kč, které nemohla utratit. Žalovaná č. 1 se mohla dopustit spolupachatelství trestného činu poškozování věřitele, podvodu, nejen ke škodě žalovaného č. 1, ale i ke škodě věřitelů. Žalovaný č. 2 se nadto dozvěděl, že probíhá dodatečné projednání dědictví, do něhož přihlásil svou pohledávku. Soud prvního stupně by měl upozornit žalobce, aby rovněž svou pohledávku přihlásil.
3. Odvolací soud konstatuje, že podle platné právní úpravy jsou k podání odvolání subjektivně legitimováni především účastníci řízení, jimž nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno, případně jim byla tímto rozhodnutím způsobena určitá újma na jejich právech (§ 201 o. s. ř.). Právo podat odvolání je vázáno na to, že napadené rozhodnutí určitým způsobem negativně zasáhlo do práv či oprávněných zájmů odvolatele. V poměrech posuzované věci je však nutno konstatovat, že rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení vůči žalované č. 1, nemohlo mít na sféru práv žalovaného č. 2 naprosto žádný dopad. Napadeným usnesením rozhodováno o právech a povinnostech žalovaného č. 2 nebylo (jeho práv a oprávněných zájmů se výroky usnesení nijak nedotýkají); rozhodnutí se týká výhradně žalobce a žalované č. 1.
4. Odvolací soud z tohoto důvodu odvolání žalovaného č. 2 podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl, neboť bylo podáno osobou k tomu neoprávněnou.
5. Výhrady žalovaného č. 2 týkající se dědického řízení po zůstavitelce [Jméno žalované] jsou na odvolacím soudem přijatý závěr zcela bez vlivu. Důvod k nim přihlížet by byl dán tehdy, byly-li by uplatněny osobou k odvolání oprávněnou.
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.