o zaplacení 24 646 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 18. 2. 2021, č. j. 39 Cm 24/2018-213

1. Soud prvního stupně shora uvedeným usnesením zamítl návrh žalovaného na přiznání osvobození od soudních poplatků.

2. Podle odůvodnění o návrhu žalovaného na přiznání osvobození do soudních poplatků soud rozhodoval v návaznosti na žádost žalovaného na přiznání osvobození od povinnosti zaplatit zálohu na důkaz znaleckým posudkem k určení pravosti podpisu žalovaného na listině. K úhradě zálohy ve výši 11 000 Kč na náklady tohoto důkazu byl žalovaný vyzván usnesením soudu ze dne 25. 11. 2020, č. j. č. j. 39 Cm 24/2018-178.

3. Soud konstatoval, že posouzením předpokladů pro přiznání osvobození od soudních poplatků na straně žalovaného se zabýval opakovaně, a to v usnesení ze dne 14. 11. 2018, č. j. č. j. 39 Cm 24/2018-87, jímž zamítl návrh žalovaného na přiznání osvobození od soudních poplatků a poté v usnesení ze dne 9. 6. 2020, č. j. 39 Cm 24/2018-155, jímž zamítl návrh žalovaného na ustanovení zástupce z řad advokátů.

4. Soud při hodnocení majetkových poměrů žalovaného z hlediska předpokladů moderace poplatkové povinnosti vyšel z údajů o majetku v předloženém majetkovém prohlášení žalovaného ze dne 9. 2. 2021 a v něm uvedené údaje o majetku porovnal s údaji v předchozím majetkovém prohlášení žalovaného ze dne 2. 11. 2018. Zjistil, že nadále sdílí společnou domácnost s manželkou, je držitelem několika živnostenských oprávnění, nevlastní nemovitosti. Vlastním šetřením zjistil, že žalovaný je nadále registrován jako vlastník tří osobních automobilů, jednoho nákladního automobilu a dvou přívěsů, ačkoliv v prohlášení uvedl, že vlastní jen jeden automobil. Výše jeho ročního příjmu za poslední zdaňovací období činila 39 536 Kč a je tak o 2 663 Kč vyšší než příjem vykazovaný v předchozím majetkovém prohlášení. Zvýšila se výše přiznaného invalidního důchodu žalovaného, který je o 1 254 Kč vyšší. Platí vyšší nájemné, které v současnosti činí 9 390 Kč, v roce 2018 činilo 4 050 Kč. Nyní pobírá žalovaný navíc kompenzační bonus od státu ve výši 500 Kč denně. Měl výdaje s provozovnou, uzavřenou na základě vládního nařízení, jejíž provoz byl k 1. 1. 2021 ukončen.

5. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků na straně žalovaného neshledal, neboť jeho majetkové poměry takový postup neodůvodňují. Odkázal na zákonné předpoklady, vymezené v ust. § 138 o. s. ř., za nichž lze účastníku přiznat osvobození od soudních poplatků, na účel této zákonné úpravy a skutečnosti, k nimž při posuzování majetkových poměrů přihlíží. Uzavřel, že zdravotní stav žalovanému zjevně nebránil v provozování živnosti, kdy při rozsahu živnostenských oprávnění, jichž je žalovaný držitelem (hostinská činnost, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, truhlářství a podlahářství, zednictví, pokrývačství a tesařství, silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin) by jistě i za současné situace shledal uplatnění. V podnikání dosahuje zisku, výše jeho životních nákladů je zcela obvyklá, není nemajetný a zaplacení soudního poplatku je v jeho možnostech. Přihlédl přitom také ke skutečnosti, že zálohy na náklady důkazu souvisí s důkazními návrhy žalovaného, kdy s ohledem na již provedené dokazování a znalecké závěry se další důkazní návrhy jeví účelové. Návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků proto zamítl.

6. Žalovaný napadl usnesení včas podaným odvoláním. Je přesvědčen, že předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků splňuje. Srovnání příjmů podle daňových přiznání za předchozí roky považuje s ohledem na současný stav nepřípadné. Provozovna byla v minulém roce otevřena jen po dobu čtyř měsíců, v letošním roce nikoliv. S manželkou jsou zcela bez příjmu, žijí pouze z kompenzačních bonusů, které jsou navíc vypláceny se zpožděním. Výdaje za provozovny a osobní náklady převyšují příjmy vyplácené státem ve formě bonusů. Veškeré platby za provozovnu, nájem media, osobní náklady a výdaje řádně doložil, ale soud k nim nepřihlédl. Zcela nesprávně uvedl, že byla ukončena nájemní smlouva na nebytové prostory, ač ukončena byla jen nájemní smlouva na venkovní terasu. Ukončen bude i nájem bytu, což nemůže žalovaný ovlivnit. Za azylový dům by platil 5 000 měsíčně, za ubytovnu 12 000 Kč měsíčně. Pokud je v registru vozidel evidován jako vlastník automobilů [Anonymizováno] rok výroky [Anonymizováno], [Anonymizováno] rok výroky [Anonymizováno] a [Anonymizováno] rok výroky [Anonymizováno], jedná se o nepoužívaná vozidla, nepojízdné vraky s nulovou hodnotou. Jediným funkčním vozidlem je [Anonymizováno] rok výroky [Anonymizováno], který je jeho jediným majetkem a jehož prodejem ani prodejem vozíků potřebnou částku na úhradu zálohy na náklady důkazu nezíská.

7. V závěru odvolání uvádí důvody, pro které žádá o revizní posudek, když nesouhlasí se znaleckým posudkem [Anonymizováno] a dovolává se znaleckého posudku, který v řízení sám předložil.

8. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ust. § 212 a 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

9. Předpoklady, za nichž lze účastníku přiznat osvobození od soudních poplatků, upravuje ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníku zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Účelem citované právní úpravy je eliminovat situaci, kdy by v důsledku majetkových poměrů byl účastník vyloučen z realizace svého Ústavou a zákony garantovaného práva na přístup k soudu. Poplatková povinnost účastníku vzniká ze zákona, zcela nezávisle na jeho majetkové situaci a musí ji splnit, i když finanční prostředky nemá.

10. V projednávané věci byly majetkové poměry žalovaného z hlediska, zda naplňují předpoklady moderace poplatkové povinnosti, opakovaně posuzovány. Soudní judikatura, zejména judikatura Ústavního soudu přijala závěr, že o opakované žádosti účastníka o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 10. 2004, č. j. III. ÚS 404/04, sp. zn. I. ÚS 1439/09). V této věci je nezbytné posoudit, zda na straně žalovaného jsou dány zákonné předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků v souvislosti s jeho žádostí o osvobození od placení zálohy na náklady jím navrženého důkazu. Z ust. § 141 o. s. ř. vyplývá, že povinnost složit zálohu na náklady důkazu nelze účastníku uložit jen v případě, že je osvobozen od soudních poplatků.

11. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně vyšel z údajů, poskytnutých žalovaným o jeho majetkových poměrech. Nad zjištění soudu prvního stupně o tom, že nadále sdílí společnou domácnost s manželkou, nevlastní nemovitosti, je registrován jako vlastník několika vozidel a přívěsných vozíků (v prohlášení však uvedl pouze jedno vozidlo), provozuje provozovnu, jeho příjem za poslední zdaňovací období se mírně zvýšil, stejně jako přiznaný invalidní důchod, dále zjistil, že vykazuje dluh z úvěru u [Anonymizováno], a.s. ve výši 28 622 Kč, který splácí měsíční splátkou 2 100 Kč (dříve uvedl výši dluhu 80 000 Kč a kromě ní uváděl v dřívějším majetkovém prohlášení další dluh ve výši 80 000 Kč u [právnická osoba]. a splátku částku 3 955 Kč měsíčně) a má dluh z exekucí ve výši 48 000 Kč, na který splácí 3000 měsíčně. Jeho výdaje na zdravotní pojištění činí 400 Kč měsíčně, zvýšily se výdaje za nájem bytu a media na 9 390 Kč. Nájemné za provozovnu platí ve výši 20 817 Kč (v předchozím prohlášení je nevykazoval). V prohlášení dále žalovaný uvedl, že vzhledem k vládním nařízením je s manželkou zcela bez příjmu s výjimkou pobíraných kompenzačních bonusů. K prohlášení dále přiložil rukou psaný rozpis nákladů spojených s provozovnou. V něm uvedl, že po zrušení nájemného za terasu platí za restauraci 10 000 Kč, za elektřinu 3000 Kč, za plyn 3 000 Kč, za vodu 1 360 Kč, za popelnice 200 Kč, za mobily Wi-Fi 1 939 Kč, za televizi 518 Kč, za zdravotní pojištění za žalovaného a jeho manželku po 400 Kč. Celkem se jedná o částku 20 817 Kč. Tuto částku ovšem v prohlášení uvádí jako nájemné. Doložil dvě čestná prohlášení pronajímatele –[Anonymizováno] a [Anonymizováno] z 5. 2. 2021 a z 2. 11. 2020, potvrzující existenci nájemní smlouvy společnosti [právnická osoba]. s [Anonymizováno] ohledně provozovny [adresa]. První prohlášení je opatřeno zcela nečitelným podpisem blíže neidentifikované osoby, druhé obsahuje ověřený podpis [Anonymizováno]. Dále doložil faktury za elektřinu za období 24. 11. 2018-22. 11. 2019 a za plyn za období 21. 2. 2019 -19. 2. 2020. U faktury za plyn je zřejmá výše zálohy 3000 Kč s tím, že vznikl přeplatek 7 088,33 Kč. Z vyúčtování [Anonymizováno] za období od 13. 12. -12. 1. 2021 odvolací soud zjistil, že celkem byla účtována částka 1 939 Kč za období 13. 12. -12. 1. 2021. Za služby [Anonymizováno] byla žalovanému fakturou z 23. 1. 2021 č. [Anonymizováno] účtována zálohově částka 518 Kč za období 1. 2. 2021 -28. 2. 2021 Zda a jak bylo účtováno za předchozí období zůstalo nedoloženo. Z rukou psaného listu s označením osobní náklady společné s manželkou (bez podpisu) vyplývá, že náklady v celkové výši 35 507 Kč mají sestávat z nákladů provozovny ve výši 20 817 Kč a osobních nákladů ve výši 14 490 Kč, tj. nájemného 7 130 Kč za byt, 1 810 Kč za elektřinu, 450 Kč za vodu, splátky úvěru ([Anonymizováno].) ve výši 2 100 Kč a splátky exekuce ve výši 3 000 Kč. Podle doložené dohody došlo k 31. 12. 2020 k ukončení nájemní smlouvy (na část pozemku), uzavřené mezi [adresa] a [Anonymizováno]. K tvrzením o pobíraném kompenzačním bonusu doložil žalovaný pouze žádost za období od 25. 12. 2020 do 23. 1. 2021, s přílohami. Dále doložil oznámení o výši důchodu od ledna 2020 pro žalovaného částkou 7 509 Kč a jeho manželku částkou 5 834 Kč.

12. Jakkoliv lze při porovnání přechozího a opakovaného návrhu dovodit tvrzenou změnu majetkových poměrů, je zřejmé, že žalovaný soudu neposkytl úplné údaje o svých majetkových poměrech, či dokonce uvedl údaje nepravdivé. Již soud prvního stupně důvodně poukázal na rozpor mezi žalovaným uvedeným údajem o jediném vozidle a zjištěními ze zápisů v registru vozidel. V této souvislosti je zcela bez významu tvrzení žalovaného, že vozidla, která jsou na něj jako vlastníka registrována, jsou vraky bez hodnoty. Pokud by tomu tak bylo, bylo by logické očekávat jejich likvidaci a výmaz z evidence. Údaj o výši příjmů 39 536 Kč za poslední zdaňovací období žalovaný nedoložil daňovým přiznáním ani nijak jinak. Jím tvrzená výše příjmů je v rovině pouhých tvrzení, stejně jako převážná část údajů o nákladech, ať již osobních či souvisejících s podnikáním. Za jaké období a v jaké výši pobíral kompenzační bonus není vůbec doloženo. Doložena je jen žádost o jeho poskytnutí, ovšem až za období od 25. 12. 2020 do 23. 1. 2021. Pokud žalovaný pobíral tento kompenzační bonus i v předchozí době roku 2020, jak se nepřímo podává z přehledu jím uváděných příjmů a výdajů na samostatné listině, je zde zjevný nesoulad s tvrzenými příjmy za poslední zdaňovací období. Majetkové prohlášení je datováno 5. 2. 2021 a tudíž posledním zdaňovacím obdobím byl rok 2020. Vykazovaná výše příjmů 39 596 zjevně pomíjí případné kompenzační bonusy, které u žalovaného i jeho manželky činí 15 000 Kč měsíčně. Faktura za elektřinu č. [Anonymizováno] od [Anonymizováno] prodej se týká provozovny a fakturačního období 11/2018 -11/2019. Nemá žádnou vypovídací hodnotu o platbách za elektřinu v roce 2020. Faktura za plyn se týká období 2/2019 až 2/2020, lze z ní dovodit výši zálohy v roce 2020 částkou 3 000 Kč. Jak bylo naloženo se vzniklým přeplatkem 7 088,33 Kč dle faktury za plyn, žalovaný neuvedl. Není doloženo, že zálohy ve výši 3 000 Kč od března 2020 byly také placeny. Vyúčtování služeb [Anonymizováno]- fakturou č. [Anonymizováno] se týká jen období od 13. 12. 2020 do 12. 1. 2021. Faktura byla vystavena na [Anonymizováno], není tedy zřejmé, zda se týká provozovny či jde o osobní vyúčtování a nemá žádnou vypovídací hodnotu o platbách za služby [Anonymizováno] za rok 2020. Tvrzené společné náklady, nájem bytu, elektřina a voda zůstaly zcela nedoloženy jakýmikoliv listinami. Prokázaná je jen aktuální výše důchodu jak žalovaného ( 7 509 Kč), tak jeho manželky ( 5 834 Kč), neboť je doložena rozhodnutím [Anonymizováno]. Doložena není ani tvrzená výše nájemného za provozovnu 10 000 Kč.

13. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků na straně žalovaného nehledal. Ust. § 138 o. s. ř. váže možnost moderace kumulativně na naplnění dvou podmínek. První z nich je, že se ze strany účastníka nesmí jednat o bezúspěšné či svévolné uplatňování práva. Druhou jsou natolik nepříznivé osobní, majetkové a výdělkové poměry účastníka, že vylučují na straně účastníka možnost úhrady vyměřeného soudního poplatku.

14. Své majetkové poměry žalovaný řádně nedoložil. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů v případě rozhodování soudu o návrhu účastníka na moderaci poplatkové povinnosti byla opakovaně zdůrazněna v soudní judikatuře Nejvyššího soudu, i Ústavního soudu (srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2016 ve věci sp. zn. I. ÚS 311/16, Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 9. 2013 ve věci sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ze dne 17. 7. 2017 ve věci sp. zn. 29 Cdo 1301/2013). Neúplné údaje o majetku účastníka zcela eliminují možnost jejich objektivního posouzení soudem.

15. Za situace, kdy jedna z podmínek moderace zjevně splněna není, není nezbytné zabývat se posouzením, zda je splněna druhá podmínka moderace.

16. Odvolací soud z důvodu shora vyložených napadené usnesení podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.