o zaplacení směnečného peníze ve výši 5 000 000 Kč s postižními právy, o odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2021, č. j. 53 Cm 50/2020-294,

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalované osvobození od soudních poplatků. Uvedl, že poté, co žalovaná podala odvolání proti rozsudku, byla usnesením ze dne 14. 10. 2020, č. j. 53 Cm 50/2020-284 vyzvána k zaplacení soudního poplatku ve výši 250 834 Kč. Žalovaná požádala o osvobození od soudního poplatku z důvodu nedostatku finančních prostředků. Soud poukázal na předpoklady, za nichž může být osvobození žadateli přiznáno (§ 138 o. s. ř.) s tím, že úspěšnost odvolání nelze předvídat, tedy ani vyloučit. Rozhodným bylo tedy posouzení druhého z předpokladů, tj. zda poměry odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků. K výzvě soudu žalovaná doložila výpisy z účtu vedeného [právnická osoba] (dále jen [Anonymizováno]), výpisy z kreditní karty, výpisy [Anonymizováno] přečerpání účtu, výpisy z penzijního připojištění hrazeného matkou za rok 2019 a výplatní pásku. Soud v obecné rovině poukázal na účel moderace poplatkové povinnosti a na skutečnosti, k nimž je třeba při hodnocení poměrů žadatele přihlédnout, stejně jako na to, že soudní poplatek má povahu daňového příjmu státního rozpočtu. Ohledně délky lhůty k zaplacení soudního poplatku soud uvedl, že jde o lhůtu stanovenou zákonem, přičemž s úhradou soudního poplatku musela žalovaná počítat již v okamžiku, kdy odvolání proti rozsudku podávala. Jedním ze základních předpokladů pro osvobození žadatele od placení soudních poplatků je úplné a pravdivé vylíčení majetkových poměrů, což žalovaná nesplnila, když neuvedla všechny rozhodné skutečnosti, a to zejména z jakého účtu dochází ke splácení její kreditní karty. Splátky kreditní karty dle předložených výpisů probíhají střídavě buď vkladem hotovosti na účet, anebo zasláním potřebného obnosu z jiných čísel účtu. Z toho vyplývá, že žalovaná má i jiné bankovní účty, aniž by však tyto předložila soudu spolu s výpisy z nich. Nadto soud zjistil, že žalovaná je statutárním orgánem a jediným společníkem společnosti [právnická osoba]., a proto nelze předložené výplatní pásky s měsíčním příjmem v hodnotě 7 254 Kč považovat za příliš důvěryhodné. Bez uvedení všech příjmů, výdajů a úplných podkladů si soud nemohl udělat ucelenou představu o majetkové situaci žalované, zejména pokud žalovaná neuvedla své výdaje (nájemné, splátky hypotéky apod.). Žalovanou tudíž nelze považovat za osobu nemajetnou, a proto jí nebylo osvobození od soudních poplatků přiznáno.

2. Žalovaná napadla usnesení včas podaným odvoláním, v němž navrhla jeho zrušení a přiznání osvobození od soudních poplatků. Uvedla, že žádné skutečnosti nezamlčela. Byly doloženy i výpisy ke kreditní kartě (která má své číslo účtu) a k přečerpání účtu (které má rovněž své číslo účtu) Čísla těchto účtů jsou uvedena v záhlaví předložených výpisů. Žalovaná má pouze jeden účet (č. [č. účtu]), z něhož je splácena kreditní karta. Vklady v hotovosti, které se sporadicky objevují, představují finanční výpomoc od rodiny. Soud buď nechtěl žádosti žalované vyhovět, nebo rozhodoval bez znalosti spisu. Jinak si nelze nesprávný závěr soudu o existenci jiných účtů vysvětlit. Není rovněž pravdou, že by žalovaná byla společníkem svého zaměstnavatele, je jeho statutárním orgánem. To vyplývá z obchodního rejstříku. Situace společnosti není taková, aby mohla žalované vyplácet vyšší mzdu. Společnost se zabývá výrobou koloběžek pro osoby se zdravotním hendikepem, což jsou osoby, které v současné pandemické situaci nevycházejí z domovů a nepořizují si koloběžky. Nesprávný je i závěr soudu, že nebylo prokázáno, že by se žalovaná dostala do takové situace z důvodů nezávislých na jejím jednání. Žalovaná již v žádosti uvedla, že do nepříznivé finanční situace se dostala v důsledku jednání žalobkyně, proti kterému se snaží bránit. Obranu uplatnila v námitkovém řízení, což soud zcela pominul. Žalovaná se neocitla v nepříznivé situace vlivem vlastního rozhodnutí nebo jednání třetí osoby, ale v důsledku nekalého a protiprávního jednání žalobkyně. To mělo být zhodnoceno ve prospěch žalované. Po žalované nelze považovat, aby se zaplacením soudního poplatku uvrhla do dluhů. Z předložených dokladů je zřejmé, že žalovaná je v nepříznivé finanční situaci po delší dobu a že žije velmi skromně. Žalovaná je svobodná, bezdětná. Neplatí nájemné, ani hypotéku.

3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalovaná podala včasné odvolání proti rozsudku ze dne 18. 8. 2020, č. j. 53 Cm 50/2020-269. Usnesením ze dne 14. 10. 2020, č. j. 53 Cm 50/2020-284 soud žalovanou vyzval k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 250 834 Kč; usnesení bylo doručeno žalované, resp. její právní zástupkyni dne 22. 10. 2020. Ve lhůtě stanovené k zaplacení soudního poplatku požádala žalovaná o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 9. 11. 2020, č. j. 53 Cm 50/202-287, které bylo doručeno právní zástupkyni žalované dne 16. 11. 2020, soud žalovanou vyzval k vylíčení jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrů a k jejich doložení (příslušné listiny příkladmo uvedl). V reakci žalovaná uvedla, že penzijní připojištění za rok 2019 za ni uhradila matka. Jejím jediným majetkem je obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba], přičemž o tento zdroj příjmů v důsledku jednání žalobkyně přišla. Své náklady je schopna hradit pouze s pomocí přátel a rodiny. Žalobkyně po žalované neoprávněně požaduje částku 5 000 000 Kč s příslušenstvím, přičemž je to zase žalobkyně, která vzala žalované fakticky možnost se proti žalobě bránit. Bylo to žalobkyně, která svým jednáním způsobila, že žalovaná není schopna soudní poplatek uhradit.

5. Z Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech odvolací soud zjistil, že žalovaná je svobodná, bezdětná, společnou domácnost s nikým nevede. Je finančně závislá na své babičce [Anonymizováno], narozené [Anonymizováno]. Je zaměstnána u společnosti [právnická osoba]. s průměrným měsíčním čistým výdělkem za třetí čtvrtletí 2020 ve výši 21 762 Kč. Se zaměstnavatelem [právnická osoba]. má uzavřenou smlouvu o provedení práce s odměnou 8 000 Kč. V roce 2020 žádné příjmy neměla. Jediným jejím majetkem je obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba], který je zastavěn ve prospěch žalobkyně. Vůči ní má dluh ve výši 96 milionů Kč. Z výpisu z účtu penzijního připojištění vyplývá, že ke dni 31. 12. 2019 činil zůstatek 55 726,27 Kč. Zaměstnavatel [právnická osoba]. potvrdil čistou mzdu žalované za červenec 2020 ve výši 7 254 Kč. Z výpisů z účtu č. [č. účtu] za období května až října 2020 vyplývá, že pro odchozí úhrady je mimo jiné využíváno povolené přečerpání účtu (účet č. [č. účtu]) nebo převod finančních prostředků z účtu zřízeného ke kreditní kartě [Anonymizováno] (účet č. [č. účtu]). Dále pak byla v květnu 2020 na účet vložena v hotovosti částka 16 000 Kč a od [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byly na účet převedeny částky v celkové výši 6 000 Kč s identifikací platby „nájem“. V červnu 2020 šlo o vklad hotovosti ve výši 5 000 Kč a [Anonymizováno] poukázal na účet částku 34 500 Kč. V červenci 2020 byla na účet vložena hotovost ve výši 40 000 Kč. V srpnu 2020 byla na účet vložena v hotovosti částka 2 000 Kč a poukázána částka 1 000 000 Kč za úplatu za postoupení pohledávek. V říjnu 2020 byla na účet [Anonymizováno] poukázána částka 28 000 Kč a v hotovosti vložena částka 55 000 Kč.

6. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatková povinnost spojená se soudním řízením vyplývá pro účastníky ze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Účastníku vzniká ze zákona bez ohledu na jeho aktuální majetkovou situaci. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ustanovení § 11 citovaného zákona, přičemž v posuzovaném případě se o žádný z případů tam uvedených nejedná. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.

7. Pokud jde o úspěšnost odvolání, nelze ji předjímat. Je možné, že žalovaná v odvolacím řízení uspěje, vyloučen však není ani výsledek opačný. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze tedy považovat tento předpoklad za splněný.

8. Stejný závěr však již nelze přijmout ohledně druhé z výše uváděných podmínek poplatkové moderace, vymezených ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v celé řadě jeho rozhodnutí (viz usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud ČR opakovaně zdůraznil povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto podmínku žalovaná v posuzované věci splnila neúplně. Předně z předložených dokladů nelze dovodit, že by jediným příjmem žalované byl příjem ze zaměstnání. Z výpisů z účtu žalované je zřejmé, že jsou na něj nepravidelně poukazovány různě vysoké částky ze strany třetích osob (nejde o babičku, na níž by měla být žalovaná finančně závislá, ani o matku), případně vkládány nemalé částky v hotovosti. Přestože nejde o vklady pravidelné, jejich výše rozhodně není zanedbatelná, jak bylo uvedeno shora. V některých měsících jde až o desetitisíce korun. Dne 31. 8. 2020, tedy v době, kdy již byl žalované odvoláním napadený rozsudek doručen a kdy výdaj odpovídající soudnímu poplatku za odvolání byl více než očekávatelný, byla na účet žalované převedena částka 1 000 000 Kč za úplatu za postoupení pohledávky, která by na úhradu soudního poplatku za odvolání více než postačovala. Nicméně částka byla ještě téhož dne z účtu žalované poukázána na dva účty vedené [právnická osoba]. Vysvětlení, na co byla uvedená částka použita, chybí. I kdyby žalovaná takto hradila jiné své pohledávky, o jejichž výši nic nesdělila, z ničeho nevyplývá, že by jejich úhrada měla přednost před úhradou soudního poplatku za odvolání. Z výpisů z účtu žalované lze také dovodit, že příjmy a výdaje jsou korigovány tak, aby se příjmy a výdaje v podstatě vyrovnaly. Nevěrohodným se pak jeví odvolacímu soudu ve shodě se soudem prvního stupně i údaj o výši čisté mzdy potvrzené zaměstnavatelem. Ta totiž nedosahuje ani výše minimální mzdy, která v roce 2020 činila 14 600 Kč měsíčně, což odpovídá zhruba čisté měsíční mzdě 12 000 Kč. Tvrzení žalované, že společnost vyšší mzdu vyplácet nemůže, je irelevantní, neboť minimální mzda je nejnižší právně přípustnou mzdou. To, že by žalovaná byla zaměstnána na zkrácený pracovní úvazek, se neobjevilo ani v rovině tvrzení. Skutečnost, že soud prvního stupně při posuzování splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků nevzal v úvahu námitkovou obranu žalované, nelze považovat za pochybení, neboť námitková obrana byla předmětem námitkového řízení, nikoliv řízení o žádosti o osvobození od soudních poplatků. Pokud soud prvního stupně argumentoval, že se žalovaná nedostala do nepříznivé finanční situace z důvodů nezávislých na jejím jednání, měl tím na mysli trestnou činnost třetích osob, živelnou pohromu apod. Touto argumentací není míněna situace, kdy je vůči žalované uplatněna pohledávka ze směnky, za jejíž zaplacení se zaručila.

9. Žalované lze přisvědčit, že z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že žalovaná není společníkem společnosti [právnická osoba]., ale její jednatelkou. O této skutečnosti se však v Prohlášení nezmínila, stejně tak o výši odměny vyplácené za výkon funkce jednatelky, případně o tom, že tuto funkci vykonává bezplatně. Omezila se pouze na tvrzení, že je v této společnosti zaměstnána. Zde odvolací soud připomíná, že není povinností soudů si cokoliv o poměrech žadatelů o osvobození od soudních poplatků zjišťovat, a to ani z registrů veřejně dostupných. Naopak je na žadateli, aby své poměry vylíčil úplně a pravdivě a tyto doložil prostředky, jejichž výběr je zcela na jejich uvážení.

10. Na základě shora uvedeného odvolací soud předpoklady pro změnu napadeného usnesení a přiznání osvobození od soudních poplatků žalované, byť částečné, neshledal, když ani v odvolacím řízení nelze považovat zjištění o poměrech žalované za úplná a věrohodná. Nebylo tedy možné přijmout závěr, že zaplacení soudního poplatku za odvolání není v jejích možnostech. Proto odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.