Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 12 Cmo 65/2021-157 ECLI:CZ:VSPH:2021:12.Cmo.65.2021.1 Usnesení

o zaplacení směnečného peníze ve výši 224 180 EUR s postižními právy, o odvolání žalovaných č. 1 a č. 2 proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 2. 2021, č. j. 40 Cm 30/2020-133,

Mgr. Kateřina Černá · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 7. 4. 2021

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Černé a soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a JUDr. Evy Hodanové ve věci

žalobce: [právnická osoba], IČO: [IČO]

[adresa]

zastoupen advokátem [Jméno advokáta]

sídlem [Adresa advokáta]

proti

žalovaným: 1) [Jméno žalované A]., IČO: [IČO žalované A]

sídlem [Adresa žalované A]

2) [Jméno žalované B], narozený dne [Datum narození žalované B]

bytem [Adresa žalované B]

oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky]

sídlem [Adresa advokátky]

o zaplacení směnečného peníze ve výši 224 180 EUR s postižními právy, o odvolání žalovaných č. 1 a č. 2 proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 2. 2021, č. j. 40 Cm 30/2020-133,


Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalovanému č. 1 a č. 2 osvobození od soudních poplatků. Uvedl, že oba žalovaní podali proti rozsudku odvolání. Usnesením ze dne 26. 11. 2020, č. j. 40 Cm 30/2020-117 vyzval soud žalované, aby zaplatili soudní poplatek z odvolání ve výši 279 753 Kč. Dne 11. 12. 2020 požádali žalovaní o osvobození od soudních poplatků za odvolání z důvodu, že nemají potřebné finanční prostředky, nacházejí v tíživé finanční situaci, což dostatečně odůvodňuje jejich žádost. Žalovaní předložili k výzvě soudu vyplněné Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech a Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků anebo ustanovení zástupce. Protože k Prohlášením nebyly připojeny soudem požadované přílohy, byli žalovaní opakovaně k jejich předložení vyzváni (výpisy z účtů, výpisy z katastru nemovitostí, účetní závěrky žalovaného č. 1). Z obchodního rejstříku Ministerstva spravedlnosti [Anonymizováno] soud zjistil, že žalovaný č. 2 je mimo jiné [Anonymizováno] ve společnostech [Anonymizováno], [právnická osoba], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [právnická osoba] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] V návaznosti na to soud žádal žalovaného č. 2 o sdělení, zda vlastní podíl nebo pobírá odměny za výkon funkce jednatele v těchto společnostech, a o předložení výpisu z katastru nemovitostí, neboť žalovaný č. 2 tvrdil, že vlastní nemovité věci, které však mají být zastaveny. Výzva byla žalovaným doručena dne 11. 1. 2021. Soud postupoval podle § 138 odst. 1 o. s. ř. a poukázal na to, že břemeno tvrzení i důkazní ohledně skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení toho, zda poměry žadatele odůvodňují osvobození od soudních poplatků, tíží účastníka, který o osvobození žádá (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 5069/2015). Žalovaní žádné poklady, které soud potřeboval k posouzení jejich majetkových poměrů, nepředložili. Tvrzená nemajetnost tak nemohla být ověřena. U žalovaného č. 2 má soud nadto pochybnosti o pravdivosti jím uváděných údajů, neboť ten je společníkem a orgánem většího počtu obchodních společností, ve kterých má právo na podíl na zisku, popř. na odměnu za výkon funkce. Proto žalovanému č. 1 a č. 2 osvobození od soudních poplatků z odvolání nepřiznal.

2. Žalovaní č. 1 a č. 2 napadli usnesení včas podaným odvoláním a navrhli, aby byli od soudních poplatků osvobozeni, a to alespoň zčásti. Uvedli, že soud měl po prozkoumání celého případu dospět k závěru, že žalovaným přizná alespoň částečné osvobození od soudních poplatků. Navrhli, aby bylo přihlédnuto i k listinám, které předložili spolu s odvoláním. Pokud jde o žalovaného č. 1, předkládá výpis z katastru nemovitostí (list vlastnictví č. [Anonymizováno]), výpis [Anonymizováno], u níž má žalovaný č. 1 kontokorentní úvěr. Ke dni 10. 2. 2021 byl zůstatek -348 154,56 EUR. Zůstatek u [Anonymizováno] byl ke dni 10. 2. 2021 rovněž záporný (-40,21 EUR). Žalovaný č. 1 dále předložil i účetní závěru za rok 2019. Pokud jde o žalovaného č. 2, účast ve společnostech žalovaný č. 2 neuvedl, neboť ji nepovažoval za zásadní. Za výkon funkce statutárního orgánu nepobírá žádnou odměnu. Společnost [Anonymizováno] nevykonává již patnáct let žádnou činnost. Funkce [Anonymizováno] je symbolická. Společnost [Anonymizováno] byla v roce 2015 zrušena. Funkce [Anonymizováno] společnosti [Anonymizováno] žalovanému zanikla v roce 2015. Ve společnosti [právnická osoba] byl žalovaný č. 2 [Anonymizováno] do roku 2017. Společnost [Anonymizováno] nevyvíjí v současné době žádnou činnost a společnost [Anonymizováno] ji nevyvíjí od roku 2003. Žalovaný č. 2 předložil listy vlastnictví prokazující vlastnictví nemovitostí, které jsou však zatíženy zástavním právem.

3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žádného ze žalovaných není důvodné.

4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalovaní v souvislosti s podaným odvoláním proti rozsudku požádali o osvobození od soudních poplatků za odvolání. Z Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech ze dne 29. 12. 2020 vyplývá, že v roce 2018 měl žalovaný č. 1 příjem ve výši 7 540 EUR, v roce 2019 ve výši 7 105 EUR a v roce 2020 pak ve výši 3 680 EUR. Vlastní nemovitost v [Anonymizováno] zastavenou ve prospěch [Anonymizováno]. Dále vlastní automobil zn. [Anonymizováno], rok výroby [Anonymizováno] a [Anonymizováno] zastavenou ve prospěch [Anonymizováno]. Má vedeny účty u [Anonymizováno] se zůstatkem 338,10 EUR, [Anonymizováno] se zůstatkem 115,23 EUR a [Anonymizováno] se zůstatkem 5,96 EUR. Závazky žalovaného č. 1 převyšují jeho pohledávky o 2,6 milionu EUR. Vlivem Covid-19 přišel žalovaný č. 1 o 50 % svých příjmů, splátky úvěrů mají odloženy. Z Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech vyplývá, že žalovaný č. 2 je ženatý, ve společné domácnosti žije s manželkou a nezletilým synem. Je [Anonymizováno] společnosti [Anonymizováno] s průměrným měsíčním čistým výdělkem za 3. čtvrtletí 2020 ve výši 1 591,25 EUR (nebylo zaměstnavatelem potvrzeno). V období od 1. 7. do 30. 9. 2020 byla žalovanému č. 2 vyplácena nemocenská dávka ve výši 427 EUR měsíčně. Vlastní rodinný dům v [Anonymizováno], na němž vázne zástavní právo ve prospěch [Anonymizováno]. Nemá žádné úspory. Příjem jeho manželky za třetí čtvrtletí 2020 činil 740 EUR, výsluhový důchod pobírá ve výši 641 EUR. Splácí dvě hypotéky splátkami ve výši 521,75 EUR měsíčně (celková výše hypotéky 236 000 EUR splatná do 28. 2. 2041) a ve výši 2 200,51 EUR (celková výše hypotéky 286 000 EUR splatná do 15. 2. 2027). Jeho zdravotní stav je zhoršený, lečí se s diabetem a zvýšeným krevním tlakem. Má dlouhodobé následky po černém kašli. V pracovní neschopnosti byl od února 2019 do listopadu 2020. Má odložené splátky.

5. V průběhu odvolacího řízení předložil žalovaný č. 2 částečný výpis z listu vlastnictví č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno], že je spolu s [Anonymizováno] vlastníkem pozemku a rodinného domu v katastrálním území [adresa] a pozemku a rodinného domu v katastrálním území [adresa], k nimž bylo zřízeno zástavní právo ve prospěch [Anonymizováno] Z částečného výpisu z listu vlastnictví č. [Anonymizováno] vyplývá, že žalovaný č. 2 je vlastníkem pozemku v katastrálním území [Anonymizováno], k němuž bylo zřízeno zástavní právo ve prospěch [Anonymizováno] Žalovaný č. 2 předložil i výpisy z obchodního rejstříku společností, v nichž je jednatelem nebo v nichž má majetkovou účast. Z účetní závěrky ke dni 31. 12. 2019 vyplývá, že žalovaný č. 1 vykázal záporný výsledek hospodaření ve výši 266 629 EUR. Z výpisu listu vlastnictví č. [Anonymizováno] vyplývá, že žalovaný č. 1 je vlastníkem pozemků a stavby mrazírny v katastrálním území [Anonymizováno], k nimž bylo zřízeno zástavní právo ve prospěch [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Z výpisu z účtu za období od 1. 2. 2021 do 10. 2. 2021 vyplývá záporný zůstatek ve výši 348 154,56 EUR. Dále žalovaný č. 2 předložil výpis z účtu vedený [Anonymizováno], a.s. za období od 1. 1. 2021 do 10. 2. 2021, z něhož vyplývá záporný zůstatek ve výši 40,21 EUR. Naproti tomu není zřejmé, ve prospěch koho je účet veden.

6. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatková povinnost spojená se soudním řízením vyplývá pro účastníky ze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Účastníku vzniká ze zákona bez ohledu na jeho aktuální majetkovou situaci. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ustanovení § 11 citovaného zákona, přičemž v posuzovaném případě se o žádný z případů tam uvedených nejedná. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.

7. Pokud jde o úspěšnost odvolání, nelze ji předjímat. Je možné, že žalovaní v odvolacím řízení uspějí, vyloučen však není ani výsledek opačný. Výlučně pro účely rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudních poplatků lze však považovat tento předpoklad za splněný.

8. Stejný závěr však již nelze přijmout ohledně druhé z výše uváděných podmínek poplatkové moderace, vymezených ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v celé řadě jeho rozhodnutí (viz usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud ČR opakovaně zdůraznil povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto podmínku ani jeden ze žalovaných v posuzované věci nesplnil, a to ani v průběhu odvolacího řízení.

9. Žalovaný č. 1 dodatečně doložil účetní závěrku za rok 2019, z níž vyplývá, že v uvedeném roce vykázal ztrátu. Dále předložil dva výpisy z účtů, z nichž je patrný záporný zůstatek ke dni 10. 2. 2021, přičemž z výpisu z účtu vedeného [Anonymizováno] nelze zjistit, že majitelem účtu je právě žalovaný č. 1. Nadto zůstatek na účtu k určitému datu nemá sám o sobě podstatnou vypovídací hodnotu o majetkových poměrech žalovaného č. 1, když z předložených výpisů nelze zjistit pohyby na těchto účtech za delší období (výši částek na účet připsaných a odepsaných). Tří účtů, které žalovaný č. 1 zmínil v Prohlášení ze dne 29. 12. 2020, se netýkal žádný výpis z účtu žalovaným č. 1 předložený. O obratech na těchto třech účtech se tak lze pouze dohadovat.

10. Tvrzení žalovaného č. 2 uvedená v Prohlášení ze dne 29. 12. 2020, vyjma vlastnictví nemovitého majetku a existence zástavního práva, zůstala v rovině ničím nedoložených tvrzení (doložena nebyla např. výše příjmů žalovaného č. 2 a jeho manželky, zdravotní stav žalovaného č. 2, absence úspor). Nedoloženo zůstalo i tvrzení žalovaného č. 2 uvedené v odvolání, že mu v souvislosti s výkonem funkce jednatele není společnostmi vyplácena žádná odměna a že některé ze společností nevyvíjí žádnou činnost. Výběr prostředků, kterými žalovaný č. 2 doloží jím tvrzené skutečnosti (ať již v odvolání nebo Prohlášení), byl na něm. Bezpředmětná je výhrada žalovaného č. 2, že sdělení skutečností týkajících se výkonu funkce jednatele, případně majetkové účasti ve společnostech, nepovažoval za zásadní, neboť povinností žadatele o osvobození od soudních poplatků je uvést pravdivě a úplně veškeré skutečnosti, které souvisí s jeho poměry, a tyto skutečnosti doložit. Není povinností soudu si cokoliv o poměrech žadatele zjišťovat, a to ani z veřejně dostupných zdrojů. Žalovaný č. 2 rovněž nevysvětlil, z jakých finančních prostředků jsou hrazeny tvrzené splátky hypotečního úvěru v celkové výši 2 721 EUR měsíčně, když tvrzené příjmy domácnosti činí zhruba 1 418 EUR měsíčně. A to odvolací soud pomíjí další výdaje, které žalovaný č. 2 musí mít, byť o jejich výši nic nesdělil. Jde o výdaje spojené s vlastnictvím nemovitostí a běžné životní výdaje, které má každá fyzická osoba (náklady na úhradu základních životních potřeb).

11. S ohledem na shora uvedené odvolací soud konstatuje, že poměry vylíčené žalovanými nelze považovat za úplné a komplexně osvědčené (v průběhu odvolacího řízení byly doloženy jen zčásti) a ohledně žalovaného č. 2 ani za věrohodné. Proto odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil, když nebyly shledány důvody ani pro částečné, natož zvlášť závažné důvody pro úplné osvobození od soudních poplatků.

12. Nad rámec shora uvedeného je však třeba upozornit, že poplatková povinnost žalovaných není společná. Solidární poplatková povinnost ve smyslu § 2 odst. 8 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nastupuje pouze tam, kde hmotné právo neumožňuje, aby předmět řízení byl projednán samostatně vůči každému společníkovi, a úkon jednoho z nich zavazuje všechny ostatní, tj. v případech nerozlučného procesního účastenství (srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2259/2013 či usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 4. 2011, sp. zn. I. ÚS 224/11). V daném případě nejsou žalovaní samostatnými společníky a povinnost hradit zákonem stanovený poplatek za odvolání proto stíhá každého z nich samostatně. Tomu však neodpovídá obsah usnesení ze dne 26. 11. 2020, č. j. 40 Cm 30/2020-117, kterým byli vyzváni k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 279 753 Kč oba žalovaní. Protože poplatek v uvedené výši je povinen zaplatit každý z nich, bude na soudu prvního stupně bude, aby toto pochybení v dalším řízení napravil.

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř.).