o zaplacení částky 3 815 676,52 Kč s příslušenstvím a odměnou, k odvolání žalovaných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. ledna 2023, č. j. 49 Cm 60/2023-148, ve znění opravného usnesení ze dne 22. 2. 2024, č. j. 49 Cm 60/2023-164

1. Soud prvního stupně usnesením ze dne 18. ledna 2024, č. j. 49 Cm 60/2023-148, ve znění opravného usnesení ze dne 22. 2. 2024, č. j. 49 Cm 60/2023-164 nepřipustil vedlejší účastenství [právnická osoba]., IČ [IČO], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], na straně žalovaných. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaní ve svém návrhu uvedli, že postoupením směnečné pohledávky na žalobkyni došlo ke zhoršení jejich právního postavení, což je v rozporu s veřejným prohlášením předsedy představenstva jmenované společnosti, podle něhož ke zhoršení postavení klientů [právnická osoba]., v souvislosti se spojením společností nedojde. Návrh na vstup dalších vedlejších účastníků, a to [právnická osoba] a [Anonymizováno] odůvodnili tím, že úvěr, zajištěný směnkou, která je předmětem řízení, byl poskytnut v souvislosti s unijním dotačním programem a tyto orgány mají dle úvěrové smlouvy právo dohledu. V případě [Anonymizováno] pak uvedli, že mají za to, že vyvedením úvěrové dokumentace byla porušena práva žalovaných v oblasti ochrany osobních údajů. Žalobkyně vyjádřila s návrhem nesouhlas a označila jej za obstrukční. Soud s poukazem na podmínky vedlejšího účastenství upravené ustanovením § 93 o. s. ř. uvedl, že společnost [právnická osoba]., na žalobce indosovala směnku, která je předmětem řízení. Není proto jasné, proč by měla mít právní zájem na účasti v řízení, týkajícím se pohledávky, kterou úmyslně zcizila a proč by měla vystupovat na straně žalovaných, kteří toto její jednání zpochybňují. Dohledové pravomoci dále uvedených orgánů Evropské unie jsou veřejnoprávní povahy, nevyplývá z nich, že by měly mít zájem na výsledku tohoto řízení, žádný z nich není smluvní stranou úvěrové smlouvy, ta na ně pouze odkazuje a na směnce, jež je předmětem řízení absentují zcela. Soud s odkazem na ustanovení § 6 věty poslední o. s. ř. uzavřel, že žalovaní svým návrhem nesledují legitimní záměr, ale pouze prodlužování řízení. K návrhu žalobkyně proto vedlejší účastenství nepřipustil.

2. Žalovaní podali proti usnesení včasné odvolání, v němž navrhli jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedli, že soud rozhodl o nepřipuštění vstupu vedlejších účastníků do řízení, aniž jim vůbec zaslal výzvu ze dne 14. 4. 2023 ke vstupu do řízení. Soud o této otázce rozhodl předčasně (jedná se o „procesní zmatek“ – viz nález Ústavního soudu I. ÚS 451/23 ze dne 29. 9. 2023). Odkázali rovněž na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž o přípustnosti vedlejšího účastenství rozhoduje soud pouze k námitce účastníka. Ohledně důvodů pro vstup [právnická osoba]., do řízení, uvedli, že zaměstnanci banky uskutečnili převod směnky v rozporu s dohodou o způsobu vyplnění blankosměnky, uzavřenou s [právnická osoba]. dne 9. 3. 2017. Žalovaní dále odkázali na prohlášení generálního ředitele a předsedy představenstva [právnická osoba]. ze dne 14. 5. 2021 a uvedli, že je nutno ověřit, zda převodem směnky nedošlo k excesu zaměstnanců banky ke škodě banky. Ohledně vstupu dalších vedlejších účastníků odkázali žalovaní na svá prohlášení, záruky a závazky obsažené ve smlouvě o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne 9. 3. 2017 (závazek spolupráce s bankou a autorizovanými subjekty v rámci podmínek programu COSME, poskytování potřebné součinnosti, oprávnění banky ke zpracování případové studie hodnotící dopad poskytnutého úvěru na podnikání klienta, aj.) a vyjádřili názor, že je zcela nereálné, aby žalobkyně jako subjekt nepodléhající bankovnímu ani jinému dozoru plnila tyto podmínky banky, zpracovala případovou studii a komunikovala s evropskými orgány. Poskytnutím kompletní úvěrové dokumentace žalobkyni bez souhlasu žalovaného 1) přitom došlo k závažnému porušení jeho práv.

3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle ustanovení § 212 a následujících o. s. ř., aniž za tím účelem nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně je správné.

4. Z obsahu spisu zjistil, že žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení směnečné pohledávky ve výši 3 815 676,52 Kč s příslušenstvím a odměnou ze směnky vlastní, vystavené dne 9. 3. 2017 žalovaným 1) na řad [právnická osoba]., se sídlem [adresa], IČO [IČO], a splatné dne 16. 1. 2023. Žalovaná 2) směnku avalovala. Společnost [právnická osoba]. zanikla v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba]. a byla dne 1. 1. 2022 vymazána z obchodního rejstříku. [právnická osoba]. směnku převedla na žalobkyni indosamentem s doložkou „bez závazku.“ Podáním ze dne 14. 4. 2023 žalovaní mimo jiné vyzvali (prostřednictvím soudu prvního stupně) [právnická osoba]., aby jako vedlejší účastník vstoupila do řízení na jejich straně, a to s poukazem na prohlášení generálního ředitele a předsedy představenstva [Anonymizováno] ze dne 14. 5. 2021 v souvislosti se zánikem [právnická osoba]. a dále s ohledem na tvrzené zhoršení jejich právního postavení v důsledku převodu směnky na žalobkyni. Podáním ze dne 16. 4. 2023 žalovaní vyzvali [právnická osoba], se sídlem [právnická osoba] a [Anonymizováno], se sídlem [Anonymizováno], aby vstoupili do řízení na jejich straně, to „na základě čl. 1.2., 9.7., 13.2., 13.3., 13.4., 13.5., 13.6. a 13.7. Smlouvy o úvěru reg. č. [Anonymizováno] – [právnická osoba]. a v souladu s usnesením Nejvyššího soudu č. j. 29 Odo 1082/2006 ze dne 30. 8. 2008.“ Stejnou výzvu adresovali rovněž [Anonymizováno] se sídlem [Anonymizováno] a to s poukazem na čl. 13.6 úvěrové smlouvy, s tím, že vyvedením celé úvěrové dokumentace včetně výpisů z účtu byla porušena jejich práva týkající se ochrany osobních údajů. V podání ze dne 6. 11. 2023 žalovaní dále doplnili, že uvedená výzva je v souladu s podmínkami smlouvy o úvěru uzavřené v režimu COSME [Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014-2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úřední věstník Evropské unie ze dne 20. 12. 2013)]. Z obsahu spisu dále vyplývá, že žalovaní učinili v řízení řadu dalších procesních úkonů – vznesli námitku nedostatku řádného zastoupení žalobkyně a s tím související návrhy na předložení plné moci s úředním ověřením podpisu prokuristky žalobkyně, návrh na přerušení řízení do skončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 ve věci sp. zn. 7 C 57/2023, návrh na vydání rozhodnutí podle § 28 odst. 4 o. s. ř., námitku nesplnění podmínky řízení podle § 103 o. s. ř., námitku nepředložení listiny nutné k uplatnění práva žalobkyní, návrh na nevydání směnečného platebního rozkazu, návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti, návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví ke zkoumání podpisů prokuristky žalobkyně na plné moci a dalších listinách, návrh na zastavení řízení pro nesplnění podmínky řádného zastoupení žalobkyně, aj.

5. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 16. 10. 2023 vyjádřila nesouhlas s vedlejším účastenstvím shora uvedených subjektů s poukazem na to, že výzvy učiněné žalovanými jsou zjevně obstrukční, když uvedení nemají právní zájem na výsledku sporu. V případě [právnická osoba]., která by měla žalované dle jejich názoru v řízení podporovat, je její zájem na úspěchu žalovaných zcela zjevně vyloučen, neboť právě tato banka indosovala předmětnou směnku žalobkyni. Je absurdní, aby za takové situace měla na procesním úspěchu žalovaných jakýkoli zájem. V případě ostatních subjektů konstatovala, že ani jeden z nich není účastníkem úvěrové smlouvy ani není na žalované směnce podepsán. Navrhla proto, aby soud vedlejší účastenství všech žalovanými navrhovaných subjektů nepřipustil.

6. Podle ustanovení § 93 odst. 1 o. s. ř. jako vedlejší účastník může se vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Podle ustanovení § 92 odst. 2 o. s. ř. do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu, nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh. Podle ustanovení § 93 odst. 3 o. s. ř. v řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však toliko sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud po uvážení všech okolností.

7. Výkladem citovaného ustanovení se zabýval Ústavní soud v nálezech ze dne 8. 12. 2004, sp. zn. I. ÚS 553/03 a ze dne 5. 8. 2009, sp. zn. I. ÚS 2036/08, v nichž zejména zdůraznil, že pojem "právní zájem na výsledku řízení" není v občanském soudním řádu blíže specifikován, neboť zákonodárce ponechává na úvaze soudu v každém konkrétním případě, jak jej vyloží a aplikuje. Hlavním účelem vedlejšího účastenství je pomoc ve sporu jednomu z účastníků řízení a jeho smyslem je tedy posílit v konkrétním řízení postavení toho účastníka, na jehož straně vedlejší účastník vystupuje, samozřejmě za předpokladu, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu. Zkoumání právního zájmu na výsledku sporu má za účel vyloučit z vedlejšího účastenství subjekty, u kterých je neexistence právního zájmu na věci evidentní a nezatěžovat tak zbytečně občanské soudní řízení sporné.

8. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 23 Cdo 1496/2018 uzavřel, že právní zájem na výsledku řízení svědčí vedlejšímu účastníku tehdy, jestliže úspěch procesní strany, kterou v řízení podporuje, se zprostředkovaně a ve svém důsledku příznivě projeví i v jeho právním postavení (tj. co do jeho práv a povinností hmotněprávní povahy), čímž může být zabráněno dalšímu řízení, v němž by vystupoval již jako účastník řízení. Vedlejší účastník občanského soudního řízení je považován za subjekt těch práv a povinností vyplývajících z hmotného práva, která mohou být dotčena výsledkem řízení, do něhož vedlejší účastník vstupuje. Jinými slovy, právní zájem z povahy věci musí být chápán jako zájem na výsledku řízení, který se v právních poměrech vedlejšího účastníka projeví pozitivně, a to bezprostředně, přičemž tvrzení k posouzení jeho existence musí poskytnout vedlejší účastník (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2020, sp. zn. 25 Cdo 4149/2019).

9. V posuzované věci založil soud prvního stupně své rozhodnutí o nepřípustnosti vedlejšího účastenství [právnická osoba]., [Anonymizováno] a [Anonymizováno] na závěru o neexistenci právního zájmu těchto subjektů na výsledku řízení. S tímto závěrem se odvolací soud ztotožnil. V případě [právnická osoba]., jde o předchozího majitele směnky, který svá práva z tohoto cenného papíru převedl indosamentem na žalobkyni (čl. I § 11 a násl. zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, dále jen „ZSŠ“), přičemž se použitím doložky „bez závazku“ zprostil své odpovědnosti za zaplacení sporné směnky žalovanými (čl. I § 15 odst. 1 ZSŠ). Případný úspěch žalovaných v řízení tak nemůže mít na právní poměry [právnická osoba]., naprosto žádný vliv. Z výše uvedeného současně vyplývá, že argumentace odvolatelů (tvrzené porušení dohody o vyplnění blankosměnky uzavřené s remitentem či prohlášení generálního ředitele a předsedy představenstva [právnická osoba]. ze dne 14. 5. 2021) se zcela míjí se smyslem a účelem vedlejší intervence a pro posouzení dané věci je tak irelevantní.

10. Rovněž v případě [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] zjevně nebyly naplněny zákonné předpoklady jejich možného vedlejšího účastenství v řízení o zaplacení směnky, neboť případný úspěch žalovaných v tomto řízení se nikterak neprojeví v právním postavení těchto institucí, které navíc – oproti [právnická osoba]. – nejsou a nikdy ani nebyly účastníky předmětného směnečného vztahu. Skutečnost, že úvěr dle smlouvy reg. č. [Anonymizováno] ze dne 9. 3. 2017, jehož vrácení mělo být dle tvrzení žalovaných zajištěno spornou směnkou, byl žalovanému 1) poskytnut v rámci Programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) a Evropského fondu pro strategické investice, zřízeného v rámci Investičního plánu pro Evropu, v důsledku čehož mají některé instituce EU právo vykonávat kontroly, audity a požadovat informace v souvislosti se smlouvou a jejím plněním, pak je bez jakéhokoli vztahu k probíhajícímu směnečnému řízení a nemůže proto zakládat právní zájem uvedených institucí na výsledku tohoto řízení.

11. S odvolateli tak lze souhlasit pouze v tom, že otázku přípustnosti vstupu vedlejšího účastníka do řízení na straně žalované soud neposuzuje vždy, ale pouze tehdy, je-li proti jeho účasti na řízení uplatněna námitka (tato podmínka byla v daném případě splněna), a současně, projeví-li tato osoba souhlas se svým vstupem do řízení, a to buď z vlastní iniciativy, nebo na základě výzvy některého z účastníků učiněné prostřednictvím soudu. Jestliže tedy soud prvního stupně věcně posuzoval otázku přípustnosti vedlejšího účastenství shora uvedených subjektů, aniž je nejprve vyzval ke vstupu do řízení, jde o nesprávný procesní postup. V poměrech projednávané věci však takový postup soudu se zřetelem k evidentní neexistenci právního zájmu uvedených subjektů na věci, jakož i s ohledem na zjevně obstrukční postup žalovaných v řízení nezakládá vadu řízení, jež by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 23 Cdo 3979/2019). Žalovanými odkazovaný nález Ústavního soudu ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. I. ÚS 451/23 není v poměrech posuzované věci přiléhavý, neboť se zabývá řešením odlišné procesní otázky (odmítnutím dovolání pro vady v důsledku nevymezení dovolacího důvodu).

12. Z důvodů, které jsou shora vyloženy, odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.