o zaplacení částky 268 731,51 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2020, č. j. 49 Cm 33/2020-83

1. Shora citovaným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku o ponechání směnečného platebního rozkazu ze dne 25. 5. 2019 čj. 49 Cm 33/2020-26 v platnosti a v bodě II. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 35 138,40 Kč.

2. Podle odůvodnění se žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu žalobce domáhal původně na společnosti [Anonymizováno] a na žalovaném zaplacení směnečné pohledávky ve výši 268 731,51 Kč ze směnky, vystavené společností [Anonymizováno] dne 5. 8. 2016 na řad žalobce, na směnečný peníz 268 731,51 Kč, opatřené doložkou bez protestu, splatné dne 2. 1. 2019, avalované žalovaným. Na směnku nebylo plněno.

3. Ve vztahu k žalovanému 1) byl směnečný platební rozkaz zrušen a věc byla vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí.

4. V námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu žalovaný uvedl, že sporná směnka, která byla vystavena jako blankosměnka, zajišťovala pohledávky žalobce ze smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno]. Pravidla pro její vyplnění byla sjednána v bodě 8.1 úvěrové smlouvy, podle něhož jako směnečná suma mohla být doplněna částka nepřevyšující pohledávky splatné ke dnu splatnosti blankosměnky. Na základě výzvy žalobce byla zajištěná úvěrová pohledávka v červnu 2018 uhrazena. Žalobce proto nebyl oprávněn směnku doplnit. Směnka je neplatná z důvodu absence slibu zaplatit určitou peněžitou sumu. Za neoprávněné považuje i náklady řízení, neboť v době zaslání předžalobní výzvy již byla směnkou zajištěná pohledávka zaplacena a směnka ještě nebyla splatná.

5. Žalobce ve vyjádření k námitkám žalovaného potvrdil, že v červnu 2018 přijal platbu ve výši 253 791,94 Kč z účtu č. [č. účtu], která měla být využita na úhradu pohledávky. tato částka však byla vrácena na uvedený účet na základě zajišťovacího příkazu Policie ČR ze dne 27. 6. 2018. Navíc platba byla provedena osobou odlišnou od disponenta tohoto účtu. Žalobce sice platbu obdržel, ale nebyl oprávněn s prostředky disponovat. Poskytnutím součinnosti Policii ČR plnil si své zákonné povinnosti a to mu nemůže být přičítáno k tíži. Úhradu pohledávky by žalovaný musel důkazně podložit formou kvitance či jinými doklady. Dále pak poukazuje na samostatnost směnečného závazku, odděleného od závazku, který byl důvodem vystavení směnky. Z přiložených listin plyne, že směnka byla vystavena jako zajišťovací instrument k úvěrové smlouvě a je zjevná její ekonomická kauza. Směnka obsahuje číselný údaj směnečného peníze. To postačuje. Žaloba byla podána oprávněně, směnečná suma nebyla uhrazena na základě výzvy ani po podání žaloby. Žalobci právem náleží náhrada nákladů řízení.

6. Z provedeného dokazování (prvopis směnky, předžalobní výzva ze dne 29. 6. 2018 včetně připojeného poštovního archu, smlouva o úvěru č. [tel. číslo] a prohlášení avalisty ze dne 5. 8. 2016, usnesení Policie ČR ze dne 5. 9. 2019 č. j. [Anonymizováno] ) soud zjistil, že směnku vlastní vystavila společnost [Anonymizováno] dne 5. 8. 2016 na řad žalobce, na směnečný peníz 268 731,51 Kč, se splatností dne 2. 1. 2019. Směnka je opatřena doložkou bez protestu a je opatřena avalem [Jméno žalovaného]. Dle smlouvy o úvěru č. [tel. číslo], uzavřené mezi žalobcem a výstavcem směnky dne 5. 8. 2016 sloužila předmětná směnka, vystavená dle bodu 7 smlouvy jako zajišťovací blankosměnka, avalovaná [Jméno žalovaného], k zajištění úvěru. Avalista smlouvu podepsal jako jednatel výstavce. V bodu 8.1.1 smlouvy výstavce udělil bance právo vyplnit předanou blankosměnku o údaj směnečné sumy, data splatnosti, platebního místa a doložky bez protestu. V prohlášení avalisty ze dne 5. 8. 2016 žalovaný prohlásil, že připojil svůj podpis na směnky vystavené za podmínek výše uvedené smlouvy o úvěru s úmyslem převzít směnečné rukojemství. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván dne 29. 6. 2018, výzva byla odeslána poštou. Podle výpisu ze žalobcova účtu č. [č. účtu] byla dne 25. 6. 2018 na tento účet připsána částka 253 791,94 Kč, poukázaná společností [právnická osoba]. Dle sdělení banky měla být tato částka přeúčtována na úvěrový účet společnosti [Anonymizováno], vedený žalobcem. Policie ČR usnesením ze dne 5. 9. 2019 č. j. [Anonymizováno] rozhodla o vydání peněžních prostředků ve výši 253 791,94 Kč z bankovního účtu č. [č. účtu] společnosti [právnická osoba]. s odůvodněním, že při předmětné transakci bylo zneužito vstupní heslo k uživatelskému účtu jediného disponenta účtu, [Anonymizováno]. Policie ČR usnesením ze dne 9. 12. 2019 trestní věc podezření ze spáchání trestných činů neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku a neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací, kterých se měl dopustit [Jméno žalovaného], odložila. Policie má za prokázané, že transakci [Anonymizováno] provedl de facto se souhlasem [Anonymizováno], což je okolností vylučující protiprávnost jeho jednání.

7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu neshledal soud námitkovou obranu žalovaného důvodnou.

8. Námitku neplatnosti směnky vyhodnotil jako nedůvodnou. Grafickou podobu směnky je nutno nahlížet v celém kontextu. Směnka bezpodmínečný závazek výstavce směnky zaplatit žalobci dne 2. 1. 2019 směnečnou sumu ve výši 268 731,51 Kč obsahuje. Absence slovního vyjádření směnečné sumy nečiní směnku neplatnou.

9. Nedůvodnou shledal také námitku, že směnkou zajištěná pohledávka z úvěru byla uhrazena a žalobce nebyl oprávněn blankosměnku doplnit. V řízení bylo provedenými důkazy prokázáno, že částka ve výši 253 791,94 Kč byla poukázána a na příslušný účet připsána dne 25. 6. 2018 v souladu s instrukcemi ve výzvě žalobce k plnění. Tyto finanční prostředky však byly zajištěny na základě příkazu Policie ČR ze dne 27. 6. 2018 a na základě zjištění, že platba byla zadána jinou osobou než disponentem účtu, byly dne 10. 12. 2019 vráceny oprávněné osobě. Z tohoto důvodu nelze platbu považovat za řádné plnění nesplacené pohledávky z úvěru. Policejní orgán tuto platbu považoval za neoprávněnou transakci, byť provedenou se souhlasem poškozeného [Anonymizováno] S ohledem na vrácení finanční prostředků na účet společnosti [právnická osoba]. dluh z úvěru nebyl uhrazen. Žalobce žádné plnění neobdržel a byl oprávněn blankosměnku v chybějících údajích dle smlouvy doplnit. Žalovaný na základě usnesení a závěrů policejního orgánu si měl být vědom, že k úhradě dluhu a zániku závazku nedošlo.

10. Právní poměry účastníků posoudil podle zák. č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ) a o.s.ř. Žalovaný jako směnečný rukojmí je stejně jako výstavce směnky přímým dlužníkem a je zavázán jako ten, za koho se zaručil. Protože směnku neuhradil, jeho směnečný závazek avala nadále trvá.

11. Soud z uvedených důvodů podle ust. § 175 odst. 4 o. s. ř. rozhodl o ponechání směnečného platebního rozkazu v platnosti a v řízení úspěšnému žalobci přiznal podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení.

12. Žalovaný ve včas podaném odvolání a jeho doplnění navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že směnečný platební rozkaz zruší. V úvodu zrekapituloval, že předmětná směnka byla vystavena jako zajišťovací blankosměnka ke smlouvě o úvěru č. [Anonymizováno], uzavřené dne 5. 8. 2016. Úvěrový dlužník byl k úhradě úvěru na účet specifikovaný ve výzvě vyzván dne 14. 2. 2018. Dne 25. 6. 2018 žalobce obdržel platbu, poukázanou v souladu s výzvou. Podle § 1957 obč. zák. plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, je dluh splněn připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele. Jde o hmotně právní skutečnost, která nastala, a důsledkem byl zánik zajištěné pohledávky. Závěr soudu, že dluh uhrazen nebyl, pokud finanční prostředky po provedeném šetření policejních orgánů byly vráceny na účet společnosti [právnická osoba]., považuje za nesprávný. Soud se totiž nevypořádal s povahou rozhodnutí policejního orgánu a jeho hmotně právními následky ani se závěry orgánu PČR k předmětné platbě. Zkoumání okolností blokace či vrácení platby nemůže mít vliv na hmotněprávní splnění dluhu. S odkazem na závěry v rozhodnutí [Anonymizováno] uvádí, že rozhodnutí vydané podle ust. § 80 zák. č. 141/1961 Sb., trestní řád, neřeší otázku vlastnictví k věci, nemá pro tuto otázku konstitutivní ani deklaratorní význam a nebrání tomu, aby se jiná osoba, především vlastník věci, domáhala vydání věci podle občanskoprávních předpisů. Zdůraznil, že usnesením PČR č. j. [Anonymizováno] ze dne 9. 12. 2019 bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že předmětná platba nebyla provedena neoprávněně, když byla provedena se souhlasem společnosti [právnická osoba]. Usnesení nemá deklaratorní ani konstitutivní účinky, a pokud byla platba vrácena, bylo věcí žalobce požadovat vydání platby od společnosti [právnická osoba], která se takto bezdůvodně obohatila. Mohl případně také uplatnit právo na náhradu škody vůči státu za nesprávný úřední postup. O vrácení platby rozhodl policejní orgán předčasně při nedostatečně zjištěném skutkovém stavu věci. Nesprávný postup policejního orgánu však nemůže jít k tíži žalovaného. Soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil, resp. pochopil námitku neplatnosti směnky. Ta se zakládala na tvrzení, že s ohledem na podobu směnečného prohlášení na směnce toto neobsahuje vymezení určité finanční částky. Není tak splněna náležitost dle čl. I §75 ZSŠ, bodu 2, a to bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu.

13. Žalobce ve vyjádření k odvolání a jeho doplnění v návaznosti na repliku žalovaného navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a žalobci přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. Tvrzení žalovaného o úhradě žalované částky musí být důkazně podloženo kvitancí, vystavenou žalobcem nebo jinými doklady prokazujícími zaplacení. To se nestalo. Již ve svém vyjádření namítl, že plátcem byla společnost [právnická osoba]., tedy subjekt odlišný od disponenta účtu, finanční prostředky byly bezprostředně poté zadrženy policejními orgány a bylo vydáno rozhodnutí o vrácení platby. Tvrzení žalovaného, že připsáním na uvedený účet byl dluh splněn, nemůže obstát. Žalobce prostředky na účtu nikdy nemohl disponovat, dluh nezanikl. Pohledávku má žalobce jen vůči úvěrovému dlužníku a avalistovi, nikoliv vůči společnosti [právnická osoba]. jako třetí osobě. Žalobce jako bankovní ústav provedl blokaci prostředků, aniž znal okolnosti a důvody blokace. Nemohl proti zajištění prostředků brojit. Měl důvodné pochybnosti o správnosti provedené platby s ohledem na trestní stíhání a pokyn policejního orgánu k vrácení platby. Není oprávněn domáhat se náhrady škody vůči státu za nesprávný úřední postup, neboť škoda nevznikla v příčinné souvislosti s jednáním policejního orgánu, ale je důsledkem dluhu úvěrového dlužníka, potažmo žalovaného. Podle § 1936 obč. zák. věřitel musí přijmout plnění, které mu se souhlasem dlužníka nabídne třetí osoba. Souhlas dlužníka nijak dán nebyl a žalobce nebyl povinen plnění třetí osoby přijmout. Nedůvodné je rovněž tvrzení žalovaného o neplatnosti směnky z důvodu absence bezpodmínečného závazku zaplatit určitou sumu. Slovní vyjádření slibu „za tuto směnku zaplatím“ s číselným vyjádřením směnečné sumy zcela postačuje.

14. Žalovaný k vyjádření žalobce nad rozsah argumentace v podaném odvolání uvedl, že nelze souhlasit s tvrzením žalobce, že nemá nárok na plnění od společnosti [právnická osoba]., když vrácená částka na straně společnosti [právnická osoba]. je bezdůvodným obohacením.

15. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, (§ 212 a násl. o. s. ř.). Odvolání neshledal důvodné.

16. Odvolací soud zopakoval důkaz kopií směnečné listiny. Z ní nad rozsah zjištění soudu prvního stupně dále zjistil, že se jedná o směnku vystavenou s použitím formuláře s předtištěnými údaji, které jsou zčásti umístěny v rámečcích. V horní části listiny pod rámečky s číselnými údaji, připojenými pod čárovými kódy obsahuje směnka hodnotovou doložku ke smlouvě č. [Anonymizováno]. Pod touto doložkou je údaj data vystavení v Praze dne 5. 8. 2016, vedle něj je v rámečku připojen číselný údaj 268 731 Kč a 51 hal, pod tím navazuje text: „Za tuto směnku zaplatím 2. ledna 2019 na řad [Jméno žalobce A].“. Pod těmito údaji je nevyplněný rámeček, pod nímž je v levé části předtištěn údaj částka slovy a v pravé oddělené části údaj hal. jako nahoře. Pod nimi umístěný rámeček obsahuje rukou psaný údaj splatno v Praze, [právnická osoba]., [Anonymizováno]. Vedle tohoto rámečku je rukou psaná doložka bez protestu. Pod celým tímto textem v levé části listiny jsou předtištěny pod sebou identifikační údaje avala a pod ním údaje výstavce. K oběma jsou připojeny nečitelné podpisy. Vlevo vedle předtištěného údaje výstavce je dále připojen rámeček s čárovým kódem a číselným údajem [Anonymizováno]

17. Dále odvolací soud vyšel ze skutkového stavu, zjištěného soudem prvního stupně na základě jím provedeného dokazování. Shodně s ním má provedenými důkazy za prokázáno, že sporná směnka byla vystavena jako zajišťovací blankosměnka dle čl. 7 a 8.1.1. smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] k zajištění závazků společnosti [Anonymizováno], úvěrového dlužníka. Ten ve smlouvě udělil žalobci právo blankosměnku doplnit v rozsahu a za podmínek smlouvou stanovených. Žalovaný směnku podepsal v postavení rukojmího za výstavce. Převzetí směnečného rukojemství žalovaný za podmínek stanovených úvěrovou smlouvou potvrdil v písemném prohlášení avalisty. Výstavce směnky byl vyzván k úhradě splatného úvěru na specifikovaný účet s příslušným variabilním a specifickým symbolem. Na účet uvedený ve výzvě byla společností [právnická osoba] poukázána částka 253 791,94 Kč, která byla připsána dne 25. 3. 2018. Takto připsaná částka byla na základě rozhodnutí policejního orgánu0 z 5. 9. 2019 vrácena dne 10. 12. 2019 na účet poukazatele, společnosti [právnická osoba].

18. Námitka neplatnosti směnky pro absenci bezpodmínečného slib zaplatit určitou peněžitou sumu, která je jednou ze zákonných náležitostí vlastní směnky dle čl. I § 75 ZSŠ byla soudem prvního stupně vyhodnocena správně jako nedůvodná. Směnečná listina, kterou je nutno posuzovat v celém jejím kontextu, obsahuje ve směnečném prohlášení bezpodmínečný slib výstavce zaplatit na řad žalobkyně směnečný peníz 268 731 Kč. Údaj směnečného peníze v rámečku je v kontextu listiny součástí směnečného prohlášení výstavce směnky. Skutečnost, že slovní vyjádření směnečného peníze směnka neobsahuje, resp. že předtištěný údaj není vyplněn, ji nečiní neplatnou. Číselné označení směnečného peníze dle čl. I § 75 bodu 2 ZSŠ postačuje, neboť splňuje určitost vymezení peněžité sumy v rámci bezpodmínečného slibu výstavce.

19. Při posouzení námitky zániku směnkou zajištěného závazku z úvěru, v jejímž důsledku by žalobce nebyl oprávněn blankosměnku doplnit, odvolací soud vyšel z úpravy v občanském zákoníku. Ustanovení § 1957 obč. zák., podle něhož je peněžitý dluh splněn připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele, pokud jej dlužník plní prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, nelze v projednávané věci aplikovat, neboť peněžité plnění bezhotovostně poskytla třetí osoba odlišná od dlužníka, nikoliv sám dlužník. Hmotně právní účinky zániku závazku z úvěru by nastaly v případě plnění dlužníka. Žalovaný ani netvrdil, že by třetí osoba, která peněžité prostředky poukázala, byla vůči němu byla v postavení osoby, která za něj dluh převzala (§ 1888obč. zák.) nebo k němu přistoupila (§ 1892 obč. zák.). Podle § 1936 obč. zák. věřitel musí přijmout plnění, nejde-li o plnění vázané na osobní vlastnosti dlužníka, které mu se souhlasem dlužníka nabídne třetí osoba. Souhlasu dlužníka není třeba pouze tehdy, kdy třetí osoba plní věřiteli jeho dluh proto, že za dluh ručí nebo závazek jinak zajišťuje. Žalobci lze přisvědčit, že souhlas dlužníka s plněním třetí osoby výslovně ani jinak vyjádřen nebyl, nic takového se neobjevilo ani v rovině tvrzení žalovaného v rámci námitek. Naopak z blokace finančních prostředků na příslušném žalobci vedeném účtu v návaznosti na trestní oznámení podané disponentem účtu stran neoprávněnosti pokynu k bezhotovostnímu převodu finančních prostředků lze dovozovat opak. Z uvedených důvodů lze uzavřít, že k úhradě směnkou zajištěné pohledávky žalobce z úvěru nedošlo a žalobce byl v souladu s vyplňovacím právem, sjednaným ve smlouvě o úvěru, blankosměnku doplnit a zaplacení směnky se domáhat v soudním řízení. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že argumentaci žalovaného, že žalobce se měl a mohl vrácení částky, domáhat na společnosti [právnická osoba] z titulu bezdůvodného obohacení, shledal nedůvodnou, neboť uvedená společnost dlužníkem žalobce není a žalobce vůči ní žádným právním titulem nedisponuje. Obdobně není oprávněn domáhat se náhrady škody vůči státu za nesprávný úřední postup.

20. Předmětnou směnku odvolací soud shledal platnou směnkou vlastní, z níž žalobci jako jejímu majiteli vůči žalovanému jako avalovi za výstavce vznikl dle ust. čl. I § 28 odst. 2, 30-32 ve spojení s § 77 odst. 3 a 78 odst. 1, 48 a 53 odst. 2 ZSŠ přímý nárok na její zaplacení v rozsahu žalobou uplatněných postihových práv.

21. Z důvodů shora uvedených odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

22. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu odměny za tři úkony právní služby dle ust. § 7 a 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši po 9 380 Kč (vyjádření k odvolání, doplnění vyjádření k replice žalovaného, účast na jednání dne 31. 8. 2021), tří paušálních náhrad hotových výdajů 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 cit. vyhl., a náhrady DPH, celkem 35 138,40 Kč.