o zrušení rozhodnutí valné hromady ze dne 2. 3. 2023, o odvolání účastníka a navrhovatelů proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec ze dne 5. listopadu 2024, 39 Cm 29/2024-275,

1. Shora označeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka Liberec (dále jen „soud prvního stupně“) zrušil rozhodnutí valné hromady účastníka ze dne 2. 3. 2023, kterým byl schválen návrh smlouvy o pronájmu honitby Mysliveckému spolku [adresa] (výrok I.) a účastníku uložena povinnost zaplatit navrhovatelům náhradu nákladů řízení ve výši 25 227,16 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel z návrhu, jímž navrhovatelé požadovali zrušení rozhodnutí valné hromady účastníka ze dne 2. 3. 2023 týkající se schválení smlouvy o pronájmu honitby Mysliveckému spolku [adresa] (dále jen „rozhodnutí účastníka“). Tvrdili, že valná hromada byla svolána nikoliv řádně, neboť místostarosta účastníka pouze vyvěsil pozvánku na úředních deskách obcí, jejichž katastrální území tvoří honitbu účastníka, byť podle čl. VI. bod 3 stanov účastníka měla být pozvánka doručena všem členům účastníka na adresu sídla nebo trvalého bydliště uvedenou v seznamu členů. Účastníkem byl navíc použit seznam členů z roku 2002, takže v něm chyběli členové, kteří nabyli vlastnické právo k pozemkům v honitbě později. Navrhovatelé také tvrdili, že se dostavili na valnou hromadu, přičemž měli uděleny i plné moci k zastupování od dalších členů. Valná hromada však, aniž by k tomu existoval zákonný důvod, některé z těchto plných mocí neuznala, celkem se jednalo o 40 hlasů. Veškeré hlasy patřily vlastníkům pozemků s hlasovacím právem, nikoliv vlastníkům pozemků pouze přičleněných k honitbě. V seznamu, jímž operuje účastník, nejsou zapsány další osoby s hlasovacím právem, naopak u jiných osob je zapsáno více hlasů, než jim náleží. Např. [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] disponují dohromady 9 hlasy, neboť pozemky v honitbě náleží do jejich spoluvlastnictví, naproti tomu je 9 hlasů zapsáno pro každou z nich. [adresa] je pak vlastníkem pozemků o rozloze 374 103 m2, disponuje tedy 38 hlasy, nikoliv 43, s nimiž kalkuloval účastník. Taktéž [Anonymizováno] a [Anonymizováno] mají společně 9 hlasů, při hlasování bylo ale počítáno s 9 hlasy za každou z nich. [Anonymizováno] hlasoval 2 hlasy, ačkoliv nevlastní žádný honební pozemek, [Anonymizováno]. a [Anonymizováno]. byli zastoupeni zmocněncem panem [Anonymizováno], z plné moci ale není patrné, zda zastupoval oba nebo jen jednoho ze spoluvlastníků. [Anonymizováno] uplatnil prostřednictvím zmocněnce pana [Anonymizováno] 3 hlasy, avšak žádné honební pozemky nevlastní, tyto patří [Anonymizováno]. Za obec [adresa] jednal starosta [právnická osoba], ačkoliv ho zastupitelstvo nepověřilo zastupováním, a za [Anonymizováno], který uplatnil 3 hlasy, jednal zmocněnec [právnická osoba], ačkoliv dle prezenční listiny byla zmocněncem jmenovaného [adresa]. Programem valné hromady bylo i prodloužení smlouvy o nájmu honitby Mysliveckému spolku [Anonymizováno], jednání bylo přerušeno za účelem vypracování nové smlouvy o nájmu honitby, valná hromada tak pokračovala dne 2. 3. 2023 v 18:00 hodin. Navrhovatelům byly zaslány dva návrhy smluv. První elektronicky dne 25. 2. 2023 v 16:51 hodin, druhý dne 2. 3. 2023 v 15:43 hodin, přestože podle zákona o myslivosti musí být k nahlédnutí nejméně 15 dnů před konáním valné hromady, návrhy jsou zcela odlišné. Valná hromada schválila návrh smlouvy o pronájmu poměrem hlasů 355:116, pro schválení byla nutná ¾ většina přítomných členů. Pokud by nedošlo k neuznání hlasů zastupovaných členů, návrh by schválen nebyl.

3. Soud prvního stupně se taktéž zabýval obranou účastníka, který s požadavkem navrhovatelů na zrušení rozhodnutí účastníka nesouhlasil a navrhl jej zamítnout. Účastník namítal, že valná hromada byla svolána řádně písemnou pozvánkou ze dne 18. 1. 2023 zaslanou na adresy členů, přičemž se rozhodně nepostupovalo podle seznamu členů z roku 2002. Valné hromady se zúčastnili členové s počtem 471 hlasů, což je nadpoloviční většina. Ohledně otázky členství postupoval účastník podle § 26 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ne podle stanov. Co se týče hlasovacího práva, účastník rozlišoval mezi plnými vlastníky a vlastníky, jejichž pozemky jsou k honitbě přičleněny podle § 30 zákona o myslivosti, kteří nemají hlasovací právo. Členové účastníka s hlasovacím právem podle hlavy II. uvedeného zákona vlastní pozemky o rozloze 508 ha, vlastníci s přičleněnými pozemky disponují výměrou 616 ha a tito nemají právo hlasovat na valné hromadě. Proto nebylo uznáno 40 hlasů. Respektive nebylo umožněno hlasovat osobám nedisponujícím hlasovacím právem a taktéž nebyly uznány jimi udělené plné moci. Účastník nemá k dispozici plné moci, na které se odkazují navrhovatelé, tyto byly předloženy až v soudním řízení. Co se týče smlouvy o pronájmu honitby, tak tato sice nebyla rozeslána s 15denním předstihem, avšak [právnická osoba] byl jediný zájemce a zároveň se vyskytl jediný člen, který měl zájem nahlédnout do návrhu smlouvy ([tituly před jménem] [Anonymizováno]), jemuž bylo vyhověno. Účastník rovněž uvedl, že nemá k dispozici seznam členů platný ke dni 15. 2. 2023.

4. Soud prvního stupně měl za prokázané, že v roce 2002 disponovali členové účastníka celkem 738 hlasy. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] měli každý 2 hlasy, [Anonymizováno] a [Anonymizováno] měli každý 12 hlasů, [Anonymizováno] měl 8 hlasů a manželé [Anonymizováno] měli 6 hlasů. Soud prvního stupně také zjistil, že na valné hromadě nebyly uznány hlasy, které měli držet [Anonymizováno] jako dědictví po [Anonymizováno], [Anonymizováno] nákupem od [Anonymizováno], [adresa] nákupem od manželů [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jako dědictví po Josefu [Anonymizováno], [právnická osoba] jako dědictví po [Anonymizováno], [Anonymizováno] jako dědictví po [adresa] [Anonymizováno] a [adresa] jako dědictví po manželích [Anonymizováno]. Soud prvního stupně dále uvedl, že zjistil, které nemovitosti jsou ve vlastnictví členů, jejichž hlasy nebyly uznány, a že taktéž zjistil rozsah pozemků v honitbě vlastníka [adresa]. Rovněž bylo prokázáno, že zastupitelstvo [adresa] rozhodlo, že nebude pro jednání valné hromady udělovat plnou moc, jednání se osobně zúčastní starosta. Dále měl soud prvního stupně za prokázané, že návrh smlouvy na pronájem honitby byl členům odeslán dne 2. 3. 2023 v 15:43 hodin a dne 25. 2. 2023 v 16:51 hodin. Valná hromada dne 15. 2. 2023 pod bodem 8. jednomyslně odhlasovala, že souhlasí se záměrem pronájmu honitby Mysliveckému spolku [adresa], dne 2. 3. 2023 valná hromada pod bodem 2. odhlasovala, že souhlasí s návrhem smlouvy na pronájem honitby, a to poměrem hlasů 355:116. Pozvánka na velnou hromadu nebyla datována, pod bodem 8. programu měl být projednán návrh na prodloužení nájemní smlouvy s Mysliveckým spolkem [adresa]. Soud prvního stupně dále uvedl, že zjistil jména přítomných členů účastníka na valné hromadě dne 15. 2. 2023 a počet hlasů, kterými disponovali, dále že členům nikdy nebyla doručena pozvánka na jednání této valné hromady a že rovněž zjistil jména přítomných členů honebního společenství a počet hlasů, kterými disponovali na valné hromadě dne 2. 3. 2023. Soud prvního stupně měl taktéž za prokázané, že podle čl. 3 stanov účastníka členem společenstva mohou být vlastníci nebo spoluvlastníci honebních pozemků, podle čl. 6 pozvánka na valnou hromadu musí být zaslána spolu s návrhy schvalovaných rozhodnutí na adresu bydliště členů nejméně 15 dnů před konáním valné hromady, každý vlastník má jeden hlas za každý započatý hektar pozemku. Dále bylo zjištěno, že smlouva mezi účastníkem a Mysliveckým spolkem [adresa] byla uzavřena na 10 let s účinností ode dne 1. 4. 2013 za nájemné ve výši 10 000 Kč ročně. Soud prvního stupně se dále zabýval převody a přechody vlastnického práva k pozemkům tvořícím honitbu účastníka a zjistil, že: manželé [Anonymizováno] darovali pozemky darovací smlouvou ze dne 29. 9. 2003 [právnická osoba]; dědičkami pozemku po zemřelé [Anonymizováno] [Anonymizováno] jsou [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [právnická osoba] na základě usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 35 D 31/2009-28 ze dne 16. 6. 2009; [tituly před jménem] na základě směny pozbyl vlastnické právo k pozemkům KN [Anonymizováno], KN [Anonymizováno] zapsaným na LV [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a nabyl vlastnické právo k pozemkům KN [Anonymizováno], KN [Anonymizováno], vše na základě rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu [Anonymizováno], ze dne 19. 11. 2015, č. j. Z [Anonymizováno]; [tituly před jménem] [Anonymizováno] nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti ½ mimo jiné na pozemcích KN [Anonymizováno] zapsaných na LV [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] od prodávajících [Anonymizováno] a [Anonymizováno], a to na základě kupní smlouvy ze dne 25. 10. 2007; [adresa] nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 5. 10. 2018 vlastnické právo k pozemkům [Anonymizováno]1, [Anonymizováno] a [adresa] pozbyl vlastnické právo k pozemkům KN [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a nabyl k pozemkům KN [Anonymizováno] a KN [Anonymizováno], vše na základě rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro [Anonymizováno], ze dne 21. 7. 2021, sp. zn. [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno][Anonymizováno], ze dne 21. 7. 2021; [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] zdědily mimo jiné každá podíl o velikosti 1/3 na nemovitostech uvedených v bodech 4 a), b), c) uvedených v usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 1. 12. 2011, č. j. 35 D 724/2011-32; [Anonymizováno] nabyl do vlastnictví mimo jiné pozemky [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [právnická osoba] mimo jiné pozemky [Anonymizováno] na LV [Anonymizováno] a pozemky [Anonymizováno] na LV [Anonymizováno].Z, vše na základě usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 14. 5. 2012, č. j. 35 D 113/2012-67; [Anonymizováno] nabyl na základě darovací smlouvy pozemky od [Anonymizováno] uvedené v odstavci 1. notářského zápisu [Anonymizováno] dne 3. 10. 2006; [Anonymizováno] nabyla pozemky na LV [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] uvedené v bodě II. usnesení po zůstaviteli [adresa] [Anonymizováno], a to dle usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 6. 9. 2006 č. j. 24 D 369/2006-35, Nd 124/2006; [právnická osoba] nabyla na základě darovací smlouvy ze dne 30. 7. 2003 spoluvlastnické podíly k pozemkům uvedeným v čl. I. smlouvy od manželů [Anonymizováno]; [adresa] nabyl do vlastnictví spoluvlastnický podíl o velikosti ¼, resp. ½ na pozemcích uvedených v čl. II. odst. 2 darovací smlouvy ze dne 17. 6. 2016; [adresa] nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 5. 10. 2018 od [Anonymizováno] a [Anonymizováno] mimo jiné pozemky č. [Anonymizováno] a [adresa] pozbyl vlastnické právo k pozemkům KN [Anonymizováno] nabyl k pozemkům KN [Anonymizováno] a KN [Anonymizováno], vše na základě rozhodnutí [právnická osoba]; [adresa] je vlastníkem pozemků parc. č. [Anonymizováno] na LV [Anonymizováno]; Jarmila Šefrová je vlastníkem 10 pozemků na LV [adresa] [Anonymizováno] je spoluvlastníkem pozemků na LV [Anonymizováno] s podílem o velikosti ½; [adresa] [Anonymizováno] byli spoluvlastníky pozemků uvedených v části B výpisu na LV [Anonymizováno]; [tituly před jménem] [Anonymizováno] nabyl podíl na pozemcích o velikosti ½ uvedených v čl. I. kupní smlouvy od [adresa] [Anonymizováno]; [tituly před jménem] [Anonymizováno] nabyl od [tituly před jménem] [Anonymizováno] jeho podíl o velikosti ½ na pozemcích uvedených v části I. kupní smlouvy; [tituly před jménem] [Anonymizováno] pozbyl vlastnické právo k 19 pozemkům v k. ú. [adresa] a nabyl vlastnické právo k 17 pozemkům, vše na základě rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu; [tituly před jménem] [Anonymizováno] je vlastníkem 32 pozemků uvedených v části B výpisu LV [Anonymizováno].

5. Soud prvního stupně posoudil věc po právní stránce podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „zákon o myslivosti“), konkrétně hodnotil podmínky pro svolání valné hromady, její působnost, usnášeníschopnost, způsoby hlasování a možnosti člena účastníka domáhat se soudního rozhodnutí ve vztahu k rozhodnutí valné hromady podle § 21 a § 22 uvedeného zákona. Soud prvního stupně taktéž vyšel ze stanov účastníka. Co se procesních postupů týče, odkázal soud prvního stupně na § 1 odst. 1, 3 a 4, § 2 písm. e) a § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), s tím, že předmětné řízení je třeba chápat jako řízení v tzv. statusové věci právnické osoby.

6. Soud prvního stupně uzavřel, že pro posouzení důvodnosti návrhu je stěžejní vyřešení otázky, zda účastník na předmětné valné hromadě oprávněně neuznal hlasy některých členů, a naopak uznal hlasy jiných. V tomto ohledu měl soud prvního stupně ve výsledku za to, že za přítomnosti 471 členů by pro schválení pronájmu honitby muselo hlasovat 354 členů účastníka, rozhodnutí účastníka pak bylo schváleno 355 hlasy. V návaznosti na zmíněnou skutečnost se soud prvního stupně zabýval „neuznanými“ 40 hlasy, nimiž měli být podle plných mocí oprávněni disponovat navrhovatelé, neboť tito by je uplatnili „proti“ schválení smlouvy o pronájmu, takže rozhodnutí účastníka by nebylo přijato. Soud prvního stupně měl za to, že převodem pozemků na nového vlastníka na tohoto přechází rovněž všechna práva s ním spojená, včetně hlasovacího práva na valné hromadě účastníka, a že naopak v důsledku změny vlastníka nenastává situace, kdy by se změnil charakter pozemku s hlasovacím právem na pozemek k honitbě přičleněný, jak tvrdí účastník. Soud prvního stupně na základě zjištěného skutkového stavu uzavřel, že právo hlasovat svědčilo [adresa], a to nejméně v rozsahu 4 hlasů, čímž by se „počet hlasujících zvedl na 475“ a tyto 4 hlasy [k jejichž uplatnění byla zplnomocněna navrhovatelka a)] by byly „proti“ návrhu. Většina potřebná pro schválení návrhu by v návaznosti na shora uvedené činila 357, a tedy jen při započtení hlasů [adresa] by nebylo rozhodnutí účastníka přijato. Soud prvního stupně dále na základě obdobné úvahy kalkuloval s hlasy, které podle jeho názoru byli oprávněni uplatnit [Anonymizováno] a [právnická osoba]. Naproti tomu byly započteny vyšší než správné počty hlasů patřících [adresa]. Soud prvního stupně měl ve výsledku za to, že při správném postupu by rozhodnutí účastníka nebylo přijato, a proto návrhu vyhověl a rozhodl o zrušení rozhodnutí účastníka.

7. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně pode § 142 odst. 1 a § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud prvního stupně uvedl, že vyšel z úspěchu navrhovatelů, zároveň přihlížel k důvodu podání návrhu (navrhovatelé požadovali, aby součástí smlouvy o pronájmu honitby byla povinnost Mysliveckého spolku [adresa] přijmout za člena kteréhokoliv člena účastníka, který o členství požádá, což soud prvního stupně považoval za důvod, pro který by uvedený spolek smlouvu nemusel chtít uzavřít, když by šlo o zásah do jeho suverenity) a také k tomu, že ne všechny náklady navrhovatelů byly účelně vynaloženy. Soud prvního stupně taktéž konstatoval, že podle jeho názoru se v daném případě co do činění úkonů právní služby jednalo o „maximalizaci profitu“ zástupce navrhovatelů, zároveň vzal v úvahu, že jediným příjmem účastníka je příjem z pronájmu honitby. Ve výsledku přiznal soud prvního stupně navrhovatelům, oproti jimi vyčíslené částce náhrady nákladů 67 303 Kč, pouze částku ve výši 25 227,16 Kč. Za účelně vynaložené náklady navrhovatelů považoval soud prvního stupně (ze všech shora uvedených důvodů) pouze jeden zaplacený sodní poplatek ve výši 2 000 Kč a odměnu zástupce kalkuloval tak, jako kdyby byl zastoupen pouze jeden navrhovatel, nikoliv dva, tj. ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby podle § 9 odst. 4 písm. c) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), a to pouze za 4 úkony právní služby (sepis návrhu, sepis vyjádření ze dne 28. 3. 2024, účast na jednáních dne 10. 9. 2024 a 5. 11. 2024), náhradu paušálních výdajů celkem ve výši 1 500 Kč, náhradu za promeškaný čas ve výši 800 Kč, náhradu hotových výdajů na cestovné ve výši 1 396 Kč a náhradu 21% daně z přidané hodnoty ve výši 4 031,16 Kč.

8. Proti tomuto usnesení podal včas odvolání účastník. Namítal, že nemá k dispozici plné moci, které měly, dle vyjádření navrhovatelů, předložit při prezenci účastníků valné hromady zplnomocněné osoby za členy účastníka. Účastník měl navíc za to, že se nejednalo o plné moci udělené členy spolku, ale pouze vlastníky pozemků, které byly podle zákona o myslivosti přičleněny k honitbě. Účastník vytýkal soudu prvního stupně, že se těmito jeho tvrzeními nezabýval. Účastník taktéž namítal, že nemá v evidenci vztahující se k předmětné valné hromadě ani plné moci, o nichž navrhovatelé tvrdí, že jim je udělili jiní členové spolku. Není tedy schopen uvést, zda navrhovatelé takové plné moci skutečně měli k dispozici před zahájením valné hromady, nebo je účelově předložili až v soudním řízení. V tomto směru je podivné již jen to, že podle tvrzení obou navrhovatelů měl být každý z nich zmocněn jednou a toutéž osobou - [adresa]. Ani touto obranou účastníka se však soud prvního stupně nezabýval. Účastník ve výsledku navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

9. Usnesení soudu prvního stupně, avšak jen jeho výrok II., napadli včas podaným odvoláním také navrhovatelé. Uvedli, že nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně ohledně toho, že by „stačilo“, kdyby podal návrh jen jeden z nich. Stejně tak nesouhlasili, že by snad mělo jít o „maximalizaci profitu zástupce navrhovatelů“. Potřeba vícero podání v řízení vyplynula z faktu, že navrhovatelé se nejprve domnívali, že postačí tvrzení a důkazy ohledně nesprávného svolání valné hromady, tím se však soud prvního stupně vůbec nezabýval, požadoval tvrzení a doklady k členům spolku, tj. k vlastnictví pozemků apod., proto mu navrhovatelé vyhověli. Vyjádření, která považoval soud prvního stupně za neúčelná, tedy takovými vůbec nebyla. Navrhovatelé se navíc byli nuceni seznámit s postupně předkládanými listinami ze strany účastníka a vyjádřit se k nim. Ve výsledku vytkli navrhovatelé soudu prvního stupně „hromadění spekulací“ ve vztahu k rozhodnutí o nákladech řízení a požadovali, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v této části změnil a přiznal jim plnou náhradu nákladů řízení.

10. Navrhovatelé se vyjádřili k odvolání účastníka tak, že zrekapitulovali svá dosavadní tvrzení i průběh soudního řízení a dále uvedli, že účastník zaměňuje vlastníky honebních pozemků za vlastníky pozemků přičleněných. Dále tvrdili, že plné moci jim udělili vlastníci pozemků, které vlastnili k roku 2002 členové účastníka, ten také v řízení před soudem prvního stupně v jednom z podání de facto potvrdil, že tyto plné moci mu byly předloženy. Průběh valné hromady je navíc postižen celou řadou dalších vad - ze zápisu z něj mimo jiné neplyne, že by byla zvolena mandátová komise, ke schválení sporného bodu jednání byly započteny i neplatné hlasy, naproti tomu nebylo pracováno s hlasy evidentně platnými a poukazovali na nedostatky v zastoupení např. za Obec [adresa] a pány [Anonymizováno]. a [Anonymizováno]. Navrhovatelé požadovali, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil.

11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí soudu prvního stupně oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně i řízení, které vydání usnesení přecházelo, a dospěl k závěru, že je nezbytné usnesení soudu prvního stupně zrušit a vrátit mu věc k dalšímu řízení.

12. Podle § 43 odst. 1 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

13. Podle § 21 odst. 1 písm. c) zákona o myslivosti do působnosti valné hromady náleží rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby.

14. Podle § 22 odst. 3 zákona o myslivosti hlasovací právo na valné hromadě přísluší pouze členům honebního společenstva. Na rozhodování se členové honebního společenstva podílejí podle výměry honebních pozemků, které vlastní a které tvoří společenstevní honitbu. Za každý, i započatý hektar výměry honebního pozemku, který v honitbě vlastní, přísluší členovi honebního společenstva jeden hlas.

15. Podle § 22 odst. 5 zákona o myslivosti valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. K rozhodnutí podle § 21 odst. 1 písm. b), c) a d) nebo § 21 odst. 2 se vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů. Stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k rozhodnutí.

16. Podle § 22 odst. 8 zákona o myslivosti považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká; toto platí obdobně i pro rozhodnutí přijaté podle odstavce 7.

17. Ze spisu soudu prvního stupně se podává, že navrhovatelé v návěští svého návrhu tento označili jako návrh na „vyslovení neplatnosti“ rozhodnutí účastníka, v jeho petitu se však již domáhali „zrušení“ rozhodnutí účastníka. Jakožto k návrhu na „zrušení“ se následně vyjadřoval i účastník, po celou dobu řízení, tj. jak v podáních, tak i při jednáních, navrhovatelé vždy ve výsledku požadovali „zrušení“ rozhodnutí účastníka, avšak běžně o něm hovořili a označovali je jako „neplatné“.

18. Odvolací soud transparentně uvádí, že ve věci nařídil jednání z důvodu, aby účastníky předvídatelně seznámil se svým názorem na věc a upozornil je na z tohoto názoru vyplývající nezbytný procesní postup. Účastník se však k jednání s omluvou nedostavil a požádal o projednání věci ve své nepřítomnosti, což odvolací soud učinil (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Za těchto okolností však nebylo možné vést účastníky ke smírnému vyřešení věci, což by se za níže popsaných okolností mohlo jevit jako optimální řešení.

19. Odvolací soud má za to, že řízení před soudem prvního stupně trpí závažnou vadou, kterou nelze v odvolacím řízení odstranit. Návrh na zahájení řízení je totiž vnitřně rozporný, a tedy neurčitý. Uvedený nedostatek spočívá v tom, že navrhovatelé poskytli tvrzení a důkazní návrhy k nim, z nichž by bylo možné dovodit, že se domáhají vyslovení neplatnosti rozhodnutí účastníka. Ostatně tak sami jak návrh, tak veškerá další navazující podání, označovali. Zároveň se však naprosto jednoznačně domáhali vyslovení nikoliv neplatnosti, ale zrušení rozhodnutí účastníka. Soud prvního stupně pak bez dalšího tuto terminologii navrhovatelů přejal, aniž z uvedeného rozporu vyvodil odpovídající procesní následky, tj. aniž by postupoval podle § 43 odst. 1 o. s. ř.

20. Popsaný nedostatek následně vyvolává i pochybnosti o tom, podle jakého procesního předpisu je v projednávané věci třeba postupovat. Soud prvního stupně sice sám odkázal co do charakteru předmětu řízení na § 85 písm. a) z. ř. s. a ohledně procesních postupů na tentýž právní předpis a za použití § 1 odst. 3 z. ř. s. na občanský soudní řád. Uvedený postup však, do doby vyjasnění požadavku navrhovatelů, nelze postavit na jisto, tedy ani to, jakou formu má mít rozhodnutí ve věci samé a jak je třeba správně označovat účastníky.

21. Při existenci zásadní vady popsané v odstavci 19. odůvodnění tohoto usnesení odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

22. Soud prvního stupně nejprve postupem podle § 43 odst. 1 o. s. ř. vyzve navrhovatele k odstranění shora popsané vnitřní rozpornosti, tedy neurčitosti, jejich návrhu, k čemuž jim stanoví přiměřenou lhůtu a neopomene je poučit o následcích nesplnění takto uložené povinnosti (§ 43 odst. 2 o. s. ř.).

23. Pokud budou vady návrhu odstraněny, soud prvního stupně věc znovu projedná. Svůj procesní postup provede v návaznosti na výsledný charakter žalobního žádání navrhovatelů. Pakliže se tito budou i nadále domáhat zrušení rozhodnutí účastníka, soud prvního stupně prvotně zváží, zda je vydání takového rozhodnutí vůbec přípustné.

24. Pakliže bude výsledkem odstranění vad požadavek na vyslovení neplatnosti rozhodnutí účastníka, soud prvního stupně se dále bude věcí zabývat primárně z pohledu, zda jsou navrhovatelé aktivně věcně legitimování k podání takového návrhu a zda byl návrh podán včas, což v nyní přezkoumávaném rozhodnutí vůbec nebylo řešeno. Následně se soud prvního stupně zaměří na proces svolání valné hromady a dodržení podmínek pro seznámení se členů účastníka s podklady pro toto jednání, zde konkrétně s návrhem smlouvy o pronájmu honitby, přičemž bude hodnotit splnění zákonných podmínek, stejně tak jako z nich vycházejících podmínek dle vnitřních předpisů účastníka. V tomto ohledu se jako nezbytné jeví zjištění, jaké osoby byly ke dni konání valné hromady členy účastníka, a tedy zda byla skutečně všem a řádným způsobem zaslána pozvánka na valnou hromadu a všem bylo řádně a včas umožněno seznámit se s podklady pro její jednání. Odvolací soud z důvodu zásady ekonomie a rychlosti řízení již nyní upozorňuje, že při tvrzení účastníka, že členové byli řádně obesláni, tíží břemeno důkazní k této skutečnosti jeho a na soudu prvního stupně případně bude, aby jej o něm řádně poučil podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Odvolací soud také uvádí, že názor vyslovený soudem prvního stupně o tom, že v důsledku změny vlastníka honebního pozemku nedochází ke změně jeho charakteru na pozemek k honitbě přičleněný, jehož vlastník by musel v zákonné lhůtě oznámit, že hodlá být členem účastníka, je správný.

25. Teprve pokud by soud prvního stupně shledal výše nastíněné postupy jako řádné, bude se věnovat otázce, kteří z členů účastníka byli na valné hromadě přítomni, případně udělili (a komu) plnou moc k zastupování a zda jsou takové plné moci platné. Zde odvolací soud opět pro úplnost uvádí, že břemeno důkazní a břemeno tvrzení ohledně přítomnosti na valné hromadě a existence řádného zmocnění k hlasování za člena účastníka tíží účastníka, navrhovatele tíží břemeno důkazní ohledně toho, zda skutečně měli před zahájením valné hromady k dispozici jimi tvrzené plné moci a zda je účastníku před zahájením jednání valné hromady předložili.

26. Po vyhodnocení veškerých shora naznačených skutečností soud prvního stupně ve věci opětovně rozhodne. Své rozhodnutí ve věci přesvědčivě a srozumitelně odůvodní v souladu se zákonnými požadavky zakotvenými v § 157 odst. 2 o. s. ř., zejména neopomene stručně a jasně vyložit, které skutečnosti má za prokázané a které nikoli, o které důkazy opřel svá skutková tvrzení a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil. Soud prvního stupně se vyvaruje souhrnných a neurčitých skutkových zjištění, jaká jsou nyní obsažena v jeho usnesení např. v bodech 8, 14, 18, 21 aj. Soud prvního stupně se dále zaměří na dodržování příslušné terminologie tak, aby jeho rozhodnutí bylo co možná přesvědčivé - např. je třeba respektovat, že počet hlasů na valné hromadě účastníka se nerovná počtu přítomných členů, jak je nyní v odůvodnění napadeného usnesení uvedeno. V odůvodnění svého rozhodnutí se soud prvního stupně rovněž vypořádá se všemi relevantními námitkami účastníků (respektive s tím, z jakých důvodů se jimi nezabýval) a také uvede, jaké důkazní návrhy případně neprovedl a z jakých důvodů. Právními názory odvolacího soudu je podle § 226 odst. 1 o. s. ř. soud prvního stupně vázán.

27. Ve svém novém rozhodnutí rozhodne soud prvního stupně znovu také o nákladech řízení, včetně nákladů řízení odvolacího (§ 224 odst. 3 o. s. ř.). Již nyní odvolací soud upozorňuje, že úvaha o tom, že by „postačilo“ podání návrhu jen jedním z navrhovatelů se nejeví jako přiměřená z pohledu ústavně zaručeného práva na přístup k soudu. Odvolací soud dále upozorňuje, že nelze zaměňovat posouzení účelnosti nákladů účastníka, jemuž je náhrada přiznávána, s postupem podle § 150 o. s. ř. Pokud by soud prvního stupně toto zákonné ustanovení při svém dalším meritorním rozhodnutí skutečně hodlal aplikovat, musí na tento zamýšlený postup účastníky jednak předem upozornit, aby jim vytvořil prostor pro uplatnění případných námitek (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2013, sp. zn. I. ÚS 2881/12, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení pod pořadovým číslem 212/2013), jednak tomu musí odpovídat výrok jeho rozhodnutí, který musí odrážet skutečnost, že některému z účastníků se náhrada nákladů z části (a z jaké konkrétně) nepřiznává.